Internet offline (u Prahy)

Žádná televize, žádné rádio. S jednou výjimkou žádný mobilní signál. O denním tisku si můžete nechat zdát a váš e-mail zůstane asi tak po tři týdny nedotčen. Přitom jsme pouhých ani ne šedesát kilometrů od Prahy.

Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Staré přísloví říká, že hodnotu věcí poznáme, až když o ně přijdeme. Všechny výdobytky moderní civilizace včetně možnosti online globální komunikace jsou sice fajn, ale pokud fungují, nijak zvláště je nevnímáme. A přitom jsou situace, kdy lze o takřka všechno to moderní na nějakou dobu přijít. Dokonce dobrovolně.

Jednou z podobných příležitostí jsou letní chmelové brigády. Právě šéfuju jedné takové. Šedesát lidí, drtivá většina studentů, nadpoloviční počet vysokoškoláků v různých stádiích studia: od těch, kteří ještě nenastoupili, po čerstvé Bc. Každý z nich má mobil a e-mail. Takřka nikdo z nich si ničeho z toho neužije.

Jsem tady bez netu úplně odtržená od své komunity, říká jedna z chmelařek. Sociolog protestuje, že z definice věci žádnou komunitu nemá, ale v podstatě situaci vystihuje dokonale. Loni, když jsem se vrátil, mě už kamarádi měli za mrtvého. Prostě jsem byl pořád offline a oni si už mysleli, že se něco stalo. Vůbec nechápali, jak můžu takovou dobu nekomunikovat, dodává člověk, který sice letos pivní květinku nesbírá, ale zažil to mnohokrát. Ty maily klidně počkají, stejně bych na ně neodpověděl, dodává bodrý chmelař, ovšem nezapomene dodat, že ale bez ICQ to není ono.

Je večer a většina pracovníků se nachází doma, na ubytovně přezdívané Osvětim. Obstarožní notebook chvilku chroupe, ale pak přijme zprávu z oblíbeného programu pro instant messaging. Nezaměnitelný zvuk „o – ou“ rozčeří vzduch nádvoří a přiláká pozornost většiny z těch, kteří jej slyšeli. Ty máš tady net, jo? Většina pohledů je po této otázce přímo toužebných.

Content

Po dvou týdnech práce se začíná rýsovat datum odjezdu a s ním souvisejícího znovunavázání kontaktu s virtuální realitou. Já se tak těším, až si zachatuju, zasní se sličná slečna brigádnice. Asi není sama, tipoval bych podobné pocity u desítek jejích spolupracovníků a spolupracovnic.

(Ne)dobrovolné zřeknutí se moderních komunikačních prostředků, přinejmenším na určitou dobu, je velké nepohodlí. Na druhou stranu to ale člověku umožňuje lepší reflexi hodnot, životního způsobu a třeba i přátel a známých. Nenutím vás, abyste jezdili na chmel, ale dopřát si třeba jen víkend úplně offline přece není tak špatné. Vždyť přece takhle kdysi asi vážně lidi žili. Jak kdysi? Tak žili tví rodiče a jako dítě ty sám… (z rozhovoru dvou brigádníků).

30 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 9. 2006 9:42
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»