Hlavní navigace

Internet přináší ekonomice miliardy navzdory nízké penetraci připojení

Martin Vyleťal 9. 3. 2011

Internet přispívá ekonomice více než bankovnictví. Tuzemské firmy jej používají mnohem více než firmy v jiných zemích. Na Internetu nakupuje jen čtvrtina dospělých, patří ale k těm aktivnějším v Evropě.

Internet přináší do české ekonomiky miliardy korun ročně. Za předloňský rok přispěl českému hospodářství asi 130 miliardami korun, což představuje 3,6 procent HDP. Tento procentuální podíl je podstatně vyšší než v ostatních státech střední a východní Evropy.

V Česku se ale Internet na celkovém HDP podílí procentuelně také více než například v Itálii či Španělsku. Česká internetová ekonomika by měla v budoucnu růst o 12 procent ročně a do roku 2015 zvýšit svůj podíl na celkovém HDP země na 5,7 procent. Silnou internetovou aktivitu spotřebitelů i firem ale zatím brzdí nedostatečná infrastruktura.

Vyplývá to ze závěrů studie (ke stažení zde, PDF, 5,8 MB) poradenské firmy Boston Consulting Group (BCG), kterou včera představila česká pobočka Google. Stejnou studii o vlivu Internetu na národní ekonomiky zpracovává BCG pro Google v celkem dvanácti evropských státech a Česko je po Velké Británii teprve druhou zemí, kde byly její závěry zatím prezentovány.

Internet v Česku podle studie přispívá na celkové HDP už více než těžební průmysl, zemědělství, bankovnictví či telekomunikace a poštovní služby.  Tuzemskou internetovou ekonomiku přitom táhne hlavně spotřeba a export. V Česku má sídlo mnoho významných firem, které montují a vyvážejí informační a komunikační technologie (ICT).

Zdroj: Země internetová: Jak internet mění reklamu, BCG Group

Jsme na špici v montování počítačů

Export počítačů a hardware dosáhl v roce 2009 částky přibližně 28 miliard korun a podílel se na celkovém výkonu internetové ekonomiky 22 procenty. Podle Taťány le Moigne, ředitelky české pobočky Google, je Česko čtvrtým největším exportérem stolních počítačů na světě, a ze zemí EU jsme na třetím místě z pohledu velikosti podílu exportu ICT na internetovém HDP.

V Česku se počítače v podstatě nevyrábí. Veškeré součástky se dováží a počítače se na našem území pouze kompletují. Těžíme z geografické polohy v srdci Evropy a také z toho, že dokážeme logisticky obsluhovat většinu evropských států za relativně nízké ceny. V okamžiku, kdy výrazně vroste cena ropy a zvýší se přepravní náklady, je otázkou, zdali tato konkurenční výhoda nezmizí, upozornil na možná budoucí úskalí Lubomír Lízal, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).

Utratíme více za online nákupy než za připojení

Soukromá spotřeba tvoří v Česku podle studie 43 procent internetového HDP. Skládá se ze dvou hlavních částí: spotřebitelské e-komerce, pod kterou jsou zahrnuty online nákupy zboží a služeb, a výdajů na poskytovatele internetových služeb a zařízení používaná k získání připojení na Internet.

Čeští uživatelé přitom vydávají dvakrát více na online nákup zboží a služeb (37 miliard korun), než na to, aby byli online (18 miliard korun).  Investice firem do hardware a software přispívají českému internetovému částkou 23 miliard korun, státní správa vydává na internetové vybavení a služby ICT přibližně 15 miliard korun ročně.

Nakupujeme online kvůli ceně a výběru

Podle Martina Kálovce z BCG je zajímavé, že Česko dokáže vytěžit nadprůměrný internetový výkon z  podprůměrné infrastruktury. BCG zavedlo pro porovnání vlivu Internetu na trh a společnost v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tzv. index e-intenzity. Česko patří do spodního kvartilu zemí OECD společně se Španělskem či Portugalskem. Je na tom ale lépe než Maďarsko, Slovensko, Polsko či Itálie a Řecko. Index e-intenzity zkoumá tři měřítka internetové aktivity.

V oblasti infrastruktury se Česko řadí na nižší příčky. Asi jen polovina domácností má širokopásmové internetové připojení a penetrace mobilního širokopásmového připojení k Internetu je pod průměrem zemí OECD. Česko dosahuje také nízkého výsledku v indexu angažovanosti, který určuje, jak aktivně přijímají Internet firmy, veřejný sektor a spotřebitelé. Česko ztrácí zejména v oblasti angažovanosti spotřebitelů a veřejného sektoru.

Naopak české firmy a spotřebitelé ve srovnání s ostatními zeměmi utrácejí na Internetu spíše více za zboží, služby a online reklamu. Jak je ale možné, že státy, které mají mnohem lepší předpoklady a jsou v ostatních žebříčcích před námi, mají nižší index výdajů?

Zdroj: Země internetová: Jak internet mění reklamu, BCG Group

V roce 2009 sice nakoupilo na Internetu zboží či služby je 24 procent dospělých Čechů, v severských zemích a Velké Británii se toto číslo blíží až 60 procentům, čeští zákazníci nakupující online ale patří k těm aktivnějším v Evropě

České firmy používají Internet mnohem více než firmy v jiných zemích. Česko má ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi méně maloobchodních ploch na obyvatele. Když vyjde tuzemský spotřebitel do ulic, tak uvidí vysoké ceny a malý výběr, a má proto motivaci jít na Internet za nižšími cenami a vyšším výběrem. To sice platí i u ostatních zemí regionu, v Česku se ale k tomu přidává mimořádná cenová citlivost spotřebitele, vysvětlil Martin Kálovec.

250 miliard do roku 2015?

Podle scénáře, který nastínila BCG ve své studii, dosáhne tuzemská internetová ekonomika do roku 2015 5,7 procenta HDP, což odpovídá zhruba částce 250 miliard korun. Stane se tak ale pouze v případě splnění řady předpokladů. Předně musí růst celkový HDP o 3,5 procenta ročně. Podle prognóz, které zveřejnila Česká národní banka v únoru, ale poroste letos HDP o 1,6 procenta a v roce 2012 o 3 procenta.

BCG také předpovídá, že internetová ekonomika poroste o 12 procent ročně, přičemž soukromá spotřeba v internetové ekonomice se do roku 2015 bude zvyšovat každoročně o 19 procent. Předpokládá přitom, že penetrace uživatelů Internetu se zvýší ze současných 68 na 86 procent, podíl online nakupujících vzroste z 24 na 50 procent.

Zdroj: Země internetová: Jak internet mění reklamu, BCG Group

Zdali se tyto prognózy opravdu vyplní, záleží opět na radě faktorů. Nejde jen o to, zdali dojde ke zlepšení infrastruktury, a jak velké objemy investic budou mobilní operátoři směřovat do rozšiřování a vylepšování svých sítí.

Svou roli bezesporu sehraje i fakt, zdali se podaří rozhýbat nepříliš konkurenční trh s mobilním Internetem a stlačit cenu za mobilní připojení pro koncového zákazníka. Právě dostupnost, jak faktická, tak i finanční, může rozvoj internetové ekonomiky značně akcelerovat.

Před velikou výzvou stojí provozovatelé e-shopů, mikroplatebních systémů a banky. Pokud se má za čtyři roky opravdu zvýšit podíl online nakupujících o čtvrtinu, bude nutné u určité části veřejnosti změnit pohled na nakupování na Internetu.

Anketa

Kterou z platebních metod při objednání zboží či služeb na Internetu nejčastěji používáte?

Češi sice na Internetu nakupují stále více, pro platbu za zboží ale nejraději používají dobírku, platební nástroj, který rozhodně není možné označit za moderní platební metodu. Pokud je jedním z důležitých důvodů nákupu na Internetu nižší cena, pak v současné době nejpoužívanější a zároveň nejdražší způsob placení nedává příliš smysl. K akceleraci nákupů na Internetu by mohl přispět právě přechod uživatelů na jiný způsob placení.

Našli jste v článku chybu?

10. 3. 2011 15:26

Kecka (neregistrovaný)

Neserióznost je zejména v tom, že když už máte zaplaceno tak můžete čekat a čekat...

Zrovna teď jsem dostal balík v hodnotě přes 2000 Kč a chybělo zboží v hodnotě přes 300 Kč. Klasická reklamace a zboží dopošlou. Když nemáte v obchodníka důvěru tak u něj přece vůbec nenakupujete...

Kdybych kupoval něco dražšího, například netebook, tak trvám na otevření zásilky a vizuální kontrole "snadno poškoditelného" zboží.

Na Internetu dodnes koluje mnoho starších (novější jsem nehledal), mnou neověřovan…

10. 3. 2011 13:26

JJ (neregistrovaný)

Dobírka v zásadě znamená, že dáte peníze proti nějaké krabici neznámého obsahu místo proti slibu doručení krabice při jiné formě platby. Je-li v krabici místo dejme tomu počítače cihla, jste v podstatě ve stejné situaci, jako kdybyste zaplatil jinak a nedostal nic. Ani pokud otevřete balík přímo před pošťákem, což stejně většina lidí nedělá, nejste o tom o nic lépe. Pošta jen přepravuje to, co člověk do balíku dá a jediné, za co (tu a tam) zodpovídá je poškození zásilky. Nesoulad mezi slibem a s…

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: Nejenom EET, začaly platit další zákony

Nejenom EET, začaly platit další zákony

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

120na80.cz: Jak oddálit Alzheimera?

Jak oddálit Alzheimera?

Podnikatel.cz: Hitem investice? Půda či nemovitost

Hitem investice? Půda či nemovitost

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Vitalia.cz: Dáte si jahody s plísní?

Dáte si jahody s plísní?

DigiZone.cz: ČT má dalšího zástupce v EBU

ČT má dalšího zástupce v EBU

Měšec.cz: Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Banky mlží o nákladech na předčasnou splátku hypotéky

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vitalia.cz: Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Mondelez stahuje rizikovou čokoládu Milka

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

DigiZone.cz: Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Digi CZ výrazně zlevnila balíček HBO

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat