Internet v pracovní době? Zakázat!

Když jsem dočetl, tak jsem si ještě vyřídil pár telefonů. S Pepíkem jsem si domluvil na víkend mejdan, se Standou zajdu v pondělí na tenis a Vladěně, Vladěně jsem zazpíval písničku. Přitom šel kolem mně šéf a chvíli poslouchal. Až když jsem se hodně zle podíval, tak opět odešel. Co mu je do toho, o čem si soukromě s někým povídám. Po telefonech jsem si zašel na cigárko.

Když jsem se vrátil, tak bylo skoro poledne a já zamířil na oběd. Mezi tím mi v hlasové schránce nechalo vzkaz pár kamarádů. Další hodinu mi zabralo, než jsem s nimi probral, jak to včera ti naši hokejisté skouleli se Slovákama. Hráli fakt bezvadně.

Chvilku jsem něco dělal, nastavoval uživatelské účty a tak. Prostě normální práce. Nezabralo mi to moc dlouho, ani nesmělo. V půl čtvrté totiž začínal další hokej – se Švédama, to jsem musel vidět. Nechal jsem všeho a koukal na hokej. Šéf mi to zatrhnul, ale hned jak vytáhl paty z kanceláře (šel na poradu s ředitelem), tak jsem to zase zapnul. Když hokej skončil, tak jsem odešel domů. Zase jsem byl v práci o hodinu přes čas. A mám za to tak málo peněz. No hrůza.

Tento příběh se vám může zdát absurdní, a on takový opravdu je. Místo novin a televize si dosaďte internetové servery, místo telefonů e-mail či ICQ. Zjistíte, že zmíněný příběh jasně vystihuje – i když pravda s nadsázkou – problém, se kterým se potýká mnoho zaměstnavatelů. Někteří zaměstnanci tráví velkou část pracovní doby zábavou – Internetem.

Zaklínadlem mnohých z nich je, že Internet potřebují ke své práci. Ruku na srdce, kolik takových lidí opravdu je? A kolik takových potřebuje něco víc, než napsat e-mail odběrateli či dodavateli, nebo stáhnout nějaký opravný patch pro Windows NT? A pokud opravdu používají Internet jako prostředek svého profesního růstu, i pak by se neměli vzdělávat v pracovní době. Neznám zaměstnavatele, který by chtěl své podřízené vždy několik hodin denně posílat na odborná školení.

Přesto jen málo podnikatelů zatím zakazuje či alespoň omezuje Internet na pracovištích – jde především o velké podniky. Ty malé, kde se ono brouzdání může projevit na výsledcích firmy mnohem citelněji, to tolerují. Většina zaměstnanců by dokonce byla pohoršena, kdyby k podobnému zákazu došlo.

Má rada zní:

Zaměstnavatelé, zamezte přístup na většinu internetových serverů, je to zbytečné poňoukání k nicnedělání podřízených. Zakažte soukromé e-maily v pracovní době. Nejde ani tak o náklady, které můžete s posíláním různých zpráv mít – přestože nejde vždy pouze o text, vcelku obvyklé je přeposílání různých zábavných filmečků velikosti řádově megabajtů – jde spíše o čas, který tím váš pracovník stráví. Mnohdy to může být více než hodina denně. Zakažte to dříve, než vám podobné lelkování zaměstnanců přinese finanční ztráty. Tedy pokud už vám je nepřineslo…