Hlavní navigace

Internet věcí potáhnou vpřed firmy a chytrá města, ne spotřebitelé

Autor: Karel Choc, Internet Info
David Slížek

První chytré město s několika stovkami senzorů má v Česku začít fungovat během září. Co dál jsme se dozvěděli na pražské konferenci Internet věcí?

Zapomeňte na chytré ledničky, které samy nakoupí chybějící jídlo. Internet věcí (IoT) udělal úkrok stranou a místo prostřednictvím zařízení pro koncové zákazníky (B2C) se snaží prosadit spíše přes větší firmy a veřejnou správu (v oblasti B2B). 

„Největší příležitosti v IoT jsou v průmyslu, v oblasti šetření peněz a minimalizace ztrát,“ podotkl v průběhu panelové diskuse na konferenci Internet věcí Štěpán Bechynský, který po čase opět zakotvil v Microsoftu. Pro segment B2C zatím neexistuje žádná „killer“ aplikace, která by pomohla internet věcí masově rozšířit, shodli se účastníci. 

Společnosti, které v „připojených strojích“ vidí budoucnost, se tak orientují hlavně na poskytování služeb větším firmám, které mají na „investice do úspor“ prostředky. 

Hlavními potenciálními zákazníky jsou například energetické společnosti, které k přechodu na chytré měřáky tlačí plány Evropské unie. Podle směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2009/72/ES) mělo být do roku 2020 vybaveno inteligentním měřícím systémem aspoň 80 % spotřebitelů elektřiny a podle obdobné směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (2009/73/ES) se podobná změna měla týkat i měření plynu. 

V roce 2014 Evropská komise ve své zprávě konstatovala, že do roku 2020 se podaří v Evropě instalovat na 200 milionů inteligentních měřáků elektřiny (to představuje cca 72 % spotřebitelů) a 45 inteligentních měřáků plynu (cca 40 % spotřebitelů). 


Autor: Karel Choc, Internet Info

Chytrý puk na parkování

Dalším cílem je veřejná správa, zejména větší města, která o koncept „chytrých měst“ jeví stále větší zájem. Kromě něj totiž radnice mají na vybudování systémů také peníze (navíc mohou při budování smart cities dosáhnout na podporu z EU). Kromě známého příkladu jihočeského Písku nedávno své záměry (ovšem zatím velmi nekonkrétní) oznámila i Praha.

O chytrých odpadkových koších, inteligentním veřejném osvětlení či senzorech sledujících volná místa k parkování ale vážně uvažují i další radnice. „Máme konkrétní poptávky od stovek měst,“ tvrdil na konferenci výkonný ředitel ČD-Telematika Miloš Mastník. První město s několika stovkami senzorů podle něj začne v Česku fungovat už během září.

Hlavně pro větší města, která řeší problémy s nedostatkem parkovacích míst, by mohly být zajímavé právě parkovací senzory. Malý váleček, připomínající hokejový puk, se zapustí do vozovky a je pak schopný posílat informace o tom, zda je místo obsazené, nebo ne.


Autor: Karel Choc, Internet Info

Podle Mastníka by přitom návratnost investice do podobného systému neměla být příliš dlouhá. „Jeden parkovací senzor momentálně stojí jednotky tisíc korun – při stovkách či tisících osazených senzorech je návratnost v desítkách měsíců,“ tvrdí šéf firmy, která si senzory otestovala na vlastním parkovišti pro zákazníky. 

ČD-Telematika připravuje také projekt na sledování železničních vagónů, který v pilotním provozu vyzkoušela s Českými drahami. I v tomto případě je hlavním cílem úspora. Sledovací zařízení totiž dokáže sledovat, kolik kilometrů konkrétní vagón najezdil, a podle toho se dá plánovat, zda nepotřebuje údržbu. 

Komu uletěly včely 

Řada B2B aplikací internetu věcí není vlastně zas takovou novinkou – jen jsme je dosud znali jako M2M řešení. Jejich rozvoj a nové byznys modely umožňuje rozvoj specializovaných bezdrátových sítí pro Iot, jako je v Česku se rozvíjející Sigfox, provozovaný operátorem SimpleCell, nebo LoRa, kterou prosazují České radiokomunikace

Na rozdíl od klasických GSM / LTE sítí nabízejí velmi pomalé přenosy velmi malého množství dat (kolem 100 bitů/sec), což ale pro přenos dat z různých senzorů stačí. Klíčová je jejich energetická nenáročnost, IoT zařízení tak dokáží bez výměny baterií fungovat řádově několik let. 

„Nepředpokládáme, že by Sigfox nebo jiné IoT sítě v budoucnu nahradily stávající mobilní sítě. Budou v oblasti internetu věcí koexistovat a v různých typech aplikací se budou využívat různé sítě,“ sliboval na konferenci Milan Hába z T-Mobilu. 


Autor: Karel Choc, Internet Info

S nástupem IoT sítí podle něj ale přicházejí nové možnosti, jak různé senzory využít. Příkladem jsou aplikace na sledování přepravovaných nákladů. „Existence specializovaných sítí pro Iot umožní sledování polohy i v oblastech, kde to dosud nebylo tak úplně možné. U aut to nebyl problém, protože mají baterii. Například u kontejnerů, palet či nákladních vagónů napájení zatím problém byl, a tam předpokládáme vznik nových zařízení a aplikací,“ vysvětloval. 

T-Mobile vidí kromě dopravy byznysové šance jak v oblasti chytrých měst, telemeteringu, tak i například v zemědělství. „Poměrně zajímavá aplikace, která už na Sigfoxu existuje, je monitorování včelích úlů. Senzory sledují teplotu a také to, co se v úlu děje. Jak z legrace říkáme, včelař může sledovat, jestli mu neuletěly včely. Včelstva se totiž také kradou, takže je možné sledovat i polohu úlů,“ popisoval Hába. 

IoT v plné polní 

U včel to ale zdaleka nekončí. Mnohem futurističtější vizi budoucího (nejen) zemědělství nabídl Steffens Ernst-Joachim, výzkumný ředitel německého Deutsche Telekomu, mateřské firmy T-Mobilu. Němci už několik let razí pojem Průmysl 4.0, který popisuje změnu ve výrobních procesech, přicházející s digitalizací a robotizací. A ta se začíná projevovat i na polích. 

Podle loňského průzkumu firmy Bitkom mezi stovkou německých farmářů skoro pětina z nich (19 %) už při práci používá digitální technologie. Pomocí GPS řídí kombajny, aby se polem pohybovaly v přesných trasách, používají drony na postřik polí, využívají různé senzory k sledování kvality půdy nebo k analýze obsahu dusíku v plodinách, podle které pak speciální nástavec traktoru dávkuje hnojivo. Moderní kombajn může nést třeba dvě stovky různých senzorů, popisoval Ernst-Joachim. 


Autor: Karel Choc, Internet Info

Steffens Ernst-Joachim (Deutsche Telekom)

Nejsou to přitom jediné připojené stroje, které zemědělec může používat. Deutsche Telekom před dvěma lety provedl jednoduchý experiment, ve kterém se snažil pomocí senzorů, GPS a zpracování dat v cloudové aplikaci optimalizovat příjezdy traktorů na pole pro sklizené obilí. Výsledkem bylo asi 10% zvýšení efektivity, eliminace zbytečných jízd traktorů po poli, úspora paliva, času a peněz (otázkou samozřejmě zůstávají náklady na IT řešení a vybavení, ale přece jen: šlo zatím jen o experiment).

Proč se podobnými pokusy zabývá telekomunikační operátor? V kontextu čtvrté průmyslové revoluce by se měl stát tím, kdo všechny ty inteligentní, data chrlící stroje propojí dohromady. Nejde ale jen o to, stát se „trubkou“, kterou proudí data. Operátoři by rádi poskytovali end-to-end IoT služby, od dodávek zařízení či senzorů, přes konektivitu, cloudové služby pro analýzu dat, až po aplikace pro koncové uživatele.

NMI17

To vše přináší nové nároky na sítě operátorů, zdůraznil v prezentaci Ernst-Joachim. Jedním (ale zdaleka ne jediným) z nich je latence, kterou mají současné GSM / LTE mobilní sítě příliš vysokou, takže se pro některé procesy v reálném čase nehodí. 

„Pokud například v autonomním autě využíváte nějaké funkcionality z cloudu, nemůžete mít příliš vysoké latence. Mluvím tady o časech v řádu milisekund, které jsou mimo rozmezí, jaké mohou dnešní sítě nabídnout. Ale příští generace mobilních sítí tento problém mít nebude,“ řekl německý manažer.

Našli jste v článku chybu?
5. 5. 2016 11:42
kutr (neregistrovaný)

Prosím pane Nový nenechte se odradit podobnými posměváčky. Jste můj jednoznačně nejoblíběnější, od reality odstřižený ideolog, kterého kdy strana svobodných vyprodukovala. Dokonce už v některých ohledech předčíte i pana Macha.

5. 5. 2016 7:42
Ivan Nový (neregistrovaný)

centrální řízení nebude fungovat, ani pomocí IoT ne, role osobního zisku v hledání optimálního rozdělení zdrojů je nezastupitelná, v případě lokálního nedostatku zdrojů musí individua o ně soupeřit, například cenou, jakou jsou ochotni za zdroj zaplatit.

Představa centrálního řízení, které podobným konfliktům zabrání je zcestná a nebude fungovat z prostého důvodu, že centrální administrátor nezná předem optimální rozdělení zdrojů a nemá informace a ani výpočetní výkon k jeho nalezení. Sériový vý…