Internet v ČR: 2 miliony vysokorychlostních přípojek a 5 milionů uživatelů

Český statistický úřad zveřejnil nejnovější údaje o ICT infrastruktuře v ČR. Podle nich jsme ke konci roku 2008 měli na 1,93 milionu vysokorychlostních  přípojek k Internetu. Dnes, na konci prvního čtvrtletí, už lze jejich počet odhadnout na více jak 2 miliony. Podobně lze odhadnout, že k dnešnímu dni má Internet v ČR již nejméně 5 milionů uživatelů.

Český statistický úřad zveřejnil v pondělí své nejnovější šetření o informační společnosti, příznačně nazvané „Informační společnost v číslech 2009“. Pokrývá celou řadu oblastí a aspektů, od ryze kvantitativních (kolik máme u nás toho či onoho) až po spíše kvalitativní (k čemu informační technologie využíváme, jak dobře s nimi umíme zacházet atd.), a zdaleka se netýká jen Internetu. Letopočet v názvu celého šetření však musíme chápat jako rok vydání a ne jako rok, ke kterému se statistická zjištění vztahují: jde o statistiky mapující vývoj za poslední léta, většinou (ale ne úplně vždy) až do konce roku 2008.

Pojďme se podívat na to nejzajímavější z uvedeného šetření, co se přímo týká Internetu, a srovnejme si to s dalšími dostupnými zdroji.

Počty vysokorychlostních  přípojek

Snad nejzajímavější částí celého šetření jsou celkové počty vysokorychlostních (broadbandových) přípojek v ČR. Ty ČSÚ spočítalo následovně:

(počty přípojek v tisících) 2005 2006 2007 2 008
DSL (ADSL) 280 493 613 681
TV kabel (CATV) 133 230 309 360
mobilní sítě (CDMA a UMTS) 70 119 183 217
WiFi + ostatní bezdrátové připojení 210 370 520 572
optická vlákna (FTTx) 17 36 55 100
Celkem 710 1 249 1 681 1 930

K tomu je vhodné dodat, odkud ten který údaj pochází. Hlavně u nejčerstvějších údajů ke konci roku 2008, kde ani ČSÚ nemohlo vycházet jen ze svých vlastních čísel, ale muselo si pomoci i údaji z dalších dostupných zdrojů.

Konkrétně u ADSL jde o součet tří složek, převzatých z provozních výsledků Telefóniky O2 Czech Republic:

  • počtu přípojek, které Telefónica O2 CR prodala  na maloobchodním trhu: k 31.12.2008 to bylo 578,5 tisíce
  • počtu „přeprodaných“ přípojek (které Telefónica prodala jako velkoobchodní, a na maloobchodním trhu je realizovali jiní provideři: k 31.12.2008 jich bylo 52 tisíc
  • počtu zpřístupněných místních smyček (LLU), kterých k 31. prosinci 2008 bylo 50,1 tisíce (a vychází se z předpokladu, že všechny byly využity pro ADSL)

V součtu pak jde u ADSL o 680,6 tisíce, zaokrouhleně 681 tisíc přípojek.

V případě kabelového připojení (360 tisíc přípojek) jde o expertní odhad, pocházející od České asociace elektronických komunikací. Z kabelových operátorů totiž zveřejňuje svá čísla pouze UPC, které ke konci loňského roku hlásilo 312 tisíc internetových přípojek.

U mobilního broadbandu, za které je zde považováno pouze CDMA a 3G/UMTS, jde o dopočet. Svá čísla ke konci roku zveřejnila pouze Telefónica, která vykázala 133,5 tisíce CDMA přípojek a 14,8 3G/UMTS připojení. Celkem tedy 148,3 tisíce, zatímco o rok dříve to bylo 124,9 tisíce (114,2 + 10,7). V roce 2007 přitom na zbývající operátory připadlo 58,1 tisíce. Dopočet pak předpokládá nárůst tohoto „zbytku“ ve stejném poměru, v jakém narostly počty zákazníků u TO2 CR (tj. o cca 19 procent).

U technologie WiFi jde již tradičně o velký  problém, vzhledem k minimální (téměř nulové) dostupnosti oficiálních počtů. Proto zde byl použit odhad, poskytnutý sdružením IPV (Internet pro všechny), které jako jedno z mála systematicky mapuje dostupnost WiFi připojení v celé ČR a dostává od nich také údaje o počtu jejich zákazníků. Celkový součet, uváděný na stránkách IPV, však nezahrnuje více jak 150 poskytovatelů, kteří IPV neposkytli své údaje. Ke konci roku 2008 tak IPV uvádělo jen něco málo přes 500 000 přípojek (nezahrnujících přípojky oněch cca 150 poskytovatelů). Počet 572 tisíc, použitý v popisované statistice, pak je expertním odhadem předsedy sdružení IPV Miloslava Sovy, a pokrývá již i počty zákazníků oněch 150 poskytovatelů.

S dostupností konkrétních údajů je problém i u optiky (FTTx). Zde je prakticky jediným dostupný zdrojem konkrétních čísel Český telekomunikační úřad, který ale údaje ke konci roku 2008 ještě nepublikoval. Proto i zde jde pouze o expertní odhad, vycházející hlavně z extrapolace předchozího vývoje.

Jaké jsou trendy v připojení?

Na následujícím grafu vidíte souhrnné počty z předchozí tabulky, vynesené do grafu. To proto, aby bylo názorně vidět určité zpomalení tempa růstu, ke kterému došlo v průběhu roku 2008. Samozřejmě s dovětkem, že čísla za rok 2008 jsou z části jen odhadem, viz výše. Ale třeba v oblasti ADSL, kde jde o přesná čísla, je tento trend ke zpomalování růstu ještě více patrný.

CSU 2009

I přes celkový trend ke zpomalování růstu by ale uvedený graf měl signalizovat jednu velmi zajímavou věc: že v současné době (na konci prvního čtvrtletí 2009) bychom už v celkovém součtu měli být nad symbolickou hranicí 2 milionů vysokorychlostních  přípojek.

Podívejme se ale ještě na další graf, přímo převzatý ze zveřejněné zprávy ČSÚ: ukazuje procentní podíl jednotlivých technologií na celkovém počtu vysokorychlostních přípojek, vztažený ke konci roku 2008.

CSU 2009

Dynamiku vývoje pak postihuje následující tabulka, která ukazuje, jaké byly procentuelní podíly jednotlivých technologií v předchozích letech. Posuny nejsou až tak zásadní, ale přesto jsou patrné: ADSL svou pozici postupně ztrácí (zmenšuje svůj podíl), a ostatní technologie jej naopak mírně zvyšují, právě na úkor ADSL.

(podíly v procentech) 2005 2006 2007 2008
DSL (ADSL) 39,41% 39,52% 36,49% 35,28%
WiFi + ostatní bezdrátové připojení 29,57% 29,63% 30,94% 29,64%
TV kabel (CATV) 18,72% 18,40% 18,39% 18,65%
mobilní sítě (CDMA a UMTS) 9,91% 9,56% 10,92% 11,24%
optická vlákna (FTTx) 2,39% 2,88% 3,27% 5,18%
celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Pouze WiFi si podle uvedené tabulky víceméně udržuje svou pozici. Zde je ale nutno vzít v úvahu, že právě u WiFi je „míra neurčitosti“ zdaleka nejvyšší, vzhledem k nutnosti použít pouze expertní odhady. Časové srovnání na bázi odchylek o zlomky procent je pak ale dosti diskutabilní.

Beze změny přitom zůstává dobře známý fakt, že právě náš trh s vysorychlostním připojením k Internetu je svou strukturou unikátní jak v rámci EU, tak i v rámci OECD: široko daleko máme zdaleka největší podíl „ostatních“ přípojek, kromě ADSL a kabelu. Ukazuje to ostatně i následující obrázek z výsledků šetření ČSÚ, přinášející srovnání s dalšími zeměmi.

CSU 2009

Pravdou je, že velký podíl „ostatních“ variant připojení mají například také v Koreji či v Japonsku. Jenže tam nejde v rozhodující míře o WiFi, jako je tomu u nás, ale spíše o mnohem perspektivnější optiku.

Kolik je uživatelů Internetu v ČR

Podívejme se ještě na jednu další část zveřejněného šetření ČSÚ, a to na počty uživatelů Internetu v ČR. Českému statistickému úřadu v loňském roce vyšly výsledky, které ukazuje následující tabulka:

CSU 2009

V relativním pohledu tato čísla asi v ničem nepřekvapují: počty uživatelů Internetu rok od roku rostou, a to ve všech věkových a vzdělanostních kategoriích. A jak je vidět, právě vzdělání má hned po věku největší vliv na to, zda lidé Internet využívají či nikoli.

Jak je to ale s absolutními počty? ČSÚ totiž uvádí jen procentuelní podíly, navíc vztažené jen k populaci 16+. Zde si proto musíme vzít na pomoc údaje o věkovém složení obyvatel ČR, a teprve z nich můžeme spočítat, že lidí ve věku 16 a více let je v ČR cca 8,8 milionu. Když celkem 54% z nich využívá Internet, odpovídá to cca 4,752 milionu osob.

Je ale takovýto pohled spravedlivý, vůči našim nejmladším? Dává dostatečně věrný obrázek o celé internetové populaci v ČR? Zde se obávám že nikoli, protože i mezi mladšími 16 let určitě existuje poměrně početná část těch, kteří Internet využívají. Docela bych se proto přimlouval za to, aby ČSÚ v dalších šetřeních snížil věkovou hranici pro svá internetová šetření.

EBF16

Zkusme si proto srovnat výsledek ČSÚ s jinou obdobnou statistikou, byť realizovanou na zcela jiném principu (měřením, a nikoli dotazováním jako ČSÚ). V lednu totiž zveřejnila svůj obdobně zaměřený průzkum společnost Mediaresearch, a tiskovou zprávu o něm nazvala příznačně: Velikost internetové populace se blíží hranici 5 milionů.  Došla totiž k závěru, že k listopadu 2009 čítala tuzemská internetová populace 4,988 milionu osob. A i když se vymezení „uživatele Internetu“ u ČSÚ i u Mediaresearch mohou lišit, stejně jako se liší jejich metodiky, dovolím si shledat, že jejich výsledky jsou vzájemně konsistentní a v relaci. ČSÚ, který se v průběhu roku 2008 ptal jen osob ve věku 16 let a starších, napočítal 4,752 milionu – zatímco Mediaresearch věk nezjišťoval a v listopadu 2008 naměřil 4,988 milionu.

Hlavně mi ale z obou těchto výsledků vychází důležitý závěr, hodný náležitého zdůraznění: dnes, na konci prvního čtvrtletí roku 2009, bychom již měli mít za sebou symbolickou hranici 5 milionů uživatelů Internetu v ČR (bez ohledu na věk). Jen asi nebudeme nikdy tušit, ke kterému konkrétnímu dni jsme tuto hranici překonali. V historii Internetu v ČR to ale určitě je významný milník.

Anketa

Jak dlouho již používáte Internet?

24 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 4. 2009 14:56

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »