Internetová peněženka Monetka se vrací, získala výjimku od ČNB

Historie mikroplateb na českém Internetu by se dala rozdělit do dvou fází.

Symbolem té první byl mikroplatební systém I Like Q. Objevil se přibližně před čtyřmi lety a jeho provozovatelem byla firma Villusion. Postupně jej následovaly ještě systémy DirectPay firmy Computer MCL a Monetka firmy Computer Press.

Jejich provoz se však vyplácel pouze minimálně, pokud vůbec. Zdaleka nejrozšířenější I Like Q měl měsíční příjem asi padesát tisíc korun. A to s bídou stačilo na pokrytí nákladů.

Na mikroplatební systémy zkrátka nebyla správná doba. Několik serverů sice s používáním mikroplateb koketovalo. Ale až na několik výjimek o jejich využití tehdy nikdo zcela seriózně neuvažoval.

Všechny mikroplatební systémy vzaly nakonec (víceméně) za své, když vstoupila 1. ledna 2003 v platnost novela „zákona o platebním styku“. Podle ní mohou totiž elektronické platební systémy provozovat pouze banky.

Počátečním milníkem druhé fáze je platební systém i-plus. Konkrétně jsme o něm na Lupě psali již před prázdninami v článcích Mikroplatby vrací úder a Podivné pozadí mikroplateb i-plus.

Na rozdíl od předchozích mikroplatebních systémů nemá i-plus ambice suplovat běžný účet.

Je založen na předplacených kartách. Kupujete si je na benzince nebo v trafice stejně, jako si kupujete předplacené karty mobilních operátorů. Těmito kartami posléze „nabíjíte“ anonymní účet platebního systému. Peníze takto vložené nelze ani převádět na jiný účet, ani vybírat.

Start se však i-plus zatím příliš nezdařil. Na jeho webových stránkách jsou pouze tři služby, kde můžete prostřednictvím i-plus zaplatit: Annonce.cz, Lolitky.com a Smobil.cz (patřící do stáje Seznamu).

Dalším koněm druhé fáze se nyní (překvapivě) stává internetová peněženka Monetka.

Jak je patrné z předchozích odstavců, Monetka není na českém Internetu žádnou novinkou. Vznikla v roce 2002 a stejně jako ostatní mikroplatební systémy byla 1. ledna 2003 nucena nastoupit nedobrovolnou přestávku.

Nyní však Monetka jako jediný „nebankovní“ subjekt získala výjimku ČNB pro svůj provoz. Ten by měl být zahájen (resp. obnoven) během několika dnů. V jeho rámci dojde i k otevření původních uživatelských účtů.

(Já vím, v květnovém článku Mikroplatby vrací úder jsem napsal, že žádný z provozovatelů původních mikroplatebních systémů o výjimku u ČNB nepožádal. Vycházel jsem ze starých skutečností, o nichž jsem neměl důvod si myslet, že se změnily. Computer Pressu se za to omlouvám.)

Je třeba udělat především „(…) značné množství úprav ve smluvních vztazích, většinou v otázce přesné formulace práv, povinností, průběhu transakcí. Nemění to podstatu věci (…). Dále, co se týká technické stránky, jsou to především, a zcela logicky, vysoké požadavky na zabezpečení a bezpečný (secure) kanál,“ říká předseda představenstva a výkonný ředitel Computer Press Jiří Hlavenka.

Na samotném fungování Monetky se mnoho nemění. Určitou představu si můžete udělat ze staršího článku Monetka – elektronická peněženka.

Maximální množství peněz v peněžence bude omezeno na několik tisíc korun. Největší možná platba se bude rovnat obsahu peněženky a nejmenší tolik, kolik je zákonné minimum.

Stejně jako v minulosti zde bude možnost převádět peníze z jednoho účtu na druhý.

Peníze v peněžence nebudou úročeny. Důvodem je skutečnost, že při obvyklých úrocích by byly úročené částky tak malé, že je Computer Press nebude zavádět.

Veškeré prováděné transakce budou na straně uživatelů zdarma. Poplatek budete platit pouze tehdy, když se rozhodnete peníze z peněženky vybrat. Na straně provozovatele totiž v tom okamžiku vznikají náklady (příkaz k úhradě, složenka apod.).

Nebudou zde však existovat ani poplatky pro obchodníky (vydavatele atd.). Jediné náklady na straně obchodníka budou spojeny s implementací platebního systému.

„Jakmile se Monetka stane rozšířeným platebním kanálem, který pomáhá partnerům vydělávat, lze uvažovat o zpoplatnění, ale ani poté nevylučuji, že ponecháme provoz zdarma,“ říká Jiří Hlavenka.

„Vedoucí internetový platební nástroj má především strategickou hodnotu. To není běh na krátkou trať. Dnes existuje velmi mnoho služeb, které právě využívají nízkých částek, a jsem si jistý, že další rozsáhlé portfolio služeb (např. i onen často diskutovaný princip placení za obsah na Internetu) čeká právě jen na etablovanou internetovou peněženku.“

Computer Press očekává, že ze začátku budou převažovat platby za „hmotné“ zboží. Postupně se však střed zájmu přesune na zboží nehmotné, získané stažením (obsah, hudba, filmy, využití internetových služeb). Zde jsou jiné platební metody velmi nákladné. Například u prémiových SMS zaplatí obchodník na poplatcích kolem 60 procent.

Platebních karet se Computer Press nebojí kvůli jejich nízké bezpečnosti („Internet je stále místem, kde dochází k největšímu fraudu na počet transakcí“), vysokým poplatkům („cena na Internetu je stlačená velice nízko (…), obchodníci odmítají platbu kartou, za kterou odvedou tři procenta“) a malému rozšíření embossovaných ka­ret.

„Znovu musím zdůraznit rozdíl mezi peněženkou (Monetkou) a bankou (účet, karta). Karta dává vám, ale i obchodníkovi de facto přístup k vašemu účtu, kde máte, dle zámožnosti, desetitisíce až stamilióny. :-) Proto je určena pro placení velkých nákupů,“ říká Jiří Hlavenka.

„Ani v zahraničí lidé neplatí kartou nákupy pod, řekněme, 20 eur či dolarů – to je ‚úzus‘, slušnost. Jakmile je nákup malý, vytáhnou šrajtofli, a právě k tomu je určena peněženka. Na Internetu Monetka.“

Závěrem je třeba položit si otázku, zda Monetka může uspět. Zdá se, že k tomu má všechny předpoklady.

Přichází v okamžiku, kdy je potřeba placení na Internetu velmi intenzívní. Navíc se zde objevily a začaly fungovat dobré obchodní modely, jakým je kupříkladu placení za hudbu. Takřka všichni velcí hráči se v současnosti zaobírají myšlenkou, jak z uživatelů vytáhnout nějaké peníze (kupříkladu za nadstandardní služby ve freemailu apod.).

Vedle toho je tady nevydařený start i-plus a skutečnost, že za používání Monetky uživatel ani obchodník neplatí žádné poplatky.

Zůstává pouze otázka, zda se internetovým obchodům bude chtít do platebního nástroje, který provozuje jejich konkurent.

---

Tento článek je rychlou reakcí na včera získanou informaci. Jakmile budou k dispozici další podrobnosti, budeme vás informovat.