Internetové kiosky, tentokrát trochu jinak

Možná si pamatujete na projekt Českého Telecomu o tom, jak budou jednoho krásného dne v různých institucích a na ulicích stát internetové „telefonní“ budky, pro které se vžilo označení internetové kiosky, a jak budou uživatelé radostně přistupovat k Internetu, svým účtům v bankách a podobně. Pilotní projekt, který byl zahájen v roce 2001, skončil v roce 2004 demontáží posledních kiosků a ukončením celého projektu.

SkyNet na to jde trochu jinak. Má jednoznačnou cílovou skupinu a řešení, které je postaveno poměrně ekonomicky příznivě, jak z hlediska hardwarového, tak softwarového. Nečekejme tedy, že ulice zaplaví budky s přístupem k Internetu, ale řešení SkyNetu bude možné potkat například v řadě úřadoven Všeobecné zdravotní pojišťovny, na obecních a pracovních úřadech a na dalších místech.

Využití takovýchto kiosků může být různé – buď pro zjednodušení přístupu k informacím, kdy si návštěvník instituce najde to, co potřebuje, na stránkách nebo interním informačním portálu, nebo lze normálně surfovat po Internetu, například při čekání ve frontě, je to tedy pro zákazníka určitý bonus. Pokud to budou zákazníci požadovat, lze například umožnit tisk (je však nutné myslet také na ekonomickou stránku) nebo použití osobního elektronického podpisu na USB klíči.

Zásadním rozdílem v hardware je, že se nejedná o integrovanou „krabici“, ve které se ukrývá počítač, obrazovka a klávesnice, ale o běžné PC – toto řešení bylo zvoleno kvůli ekonomickým nárokům. Díky umístění (v kancelářských prostorách pod dohledem) se neočekává, že by počítač musel čelit útokům nebo pokusům o krádež. Kromě toho, že je použití PC levnější samo o sobě („běžný“ internetový kiosek je kvůli své konstrukci, použití dotykové obrazovky, speciální klávesnice, kovovému krytu apod. drahý), cenu dále snižuje použití PC pouze jako terminálu. Díky tomu se může jednat o nepříliš výkonné PC, „hrubou práci“ zabezpečuje linuxový server.

Klientskou stanici doplňuje hardware pro autentifikaci – přístup k počítačům není volný, ale obsluha (například proti kartičce pojištěnce) vydává USB klíč, který obsahuje časově omezený certifikát. Tím je dána kontrola nad využitím počítače a také to umožňuje určité sledování chování uživatelů.

Server, ke kterému je klientská stanice připojená, běží na OS Linux, jako prohlížeč je použit Firefox. Přístup ke stránkám je nastaven dle libosti zákazníka, je používána filtrace na základě URL nebo obsahu, na serveru je také ochrana proti spyware.

Celý systém není připojen přímo do Internetu, ale přes zvolený způsob připojení (ADSL, bezdrátové připojení, …) je pomocí VPN realizováno spojení s centrálním serverem ve SkyNetu, kde je teprve brána do Internetu. Zde je také proxy server, firewall, monitoring provozu či diskusní fóra pro zákazníky služby. SkyNet se tak stará o kompletní provoz služby, zákazník musí jen vydávat přístup k počítačům.

V případě zatím největšího zákazníka, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která postupně vybaví většinu svých pracovišť, této zakázce předcházel testovací provoz, kdy VZP v minulosti provozovala podobné kiosky na několika svých pobočkách, a který se zaměřoval na využití této služby a její vnímání. Jelikož podle výsledků tohoto zhruba ročního pokusu byla služba pozitivně hodnocena a dostatečně využívána, rozhodla se VZP pro široké nasazení. Součástí veřejné zakázky, která byla vypsána, bylo i co nejekonomičtější řešení – tedy použití volně dostupného operačního systému a využití vyřazeného hardware, který „zbyl“ po pravidelné obnově IT parku.

Kromě této největší zakázky v rozsahu zhruba 200 stanic provozuje SkyNet necelou další stovku kiosků, především pro pracovní či městské úřady.

Ceny řešení SkyNet „šije“ na míru, ale orientační cena implementace systému pro zhruba tři počítače je 50.000 korun. To předpokládá, že hardware dodá zákazník (SkyNet může pomoci s dodáním levných repasovaných počítačů či speciálních pracovních stanic) a zahrnuje to hardware (USB tokeny se stojánky) a software pro autentizaci. V ceně implementace je naprosto vše – od plánování celého projektu přes veškeré instalace u zákazníka, zřízení připojení, zaškolení obsluhy, zasílání pravidelných reportů a podobně. V rámci měsíčního poplatku je zahrnuto připojení k Internetu, komunikační linka a kompletně outsourcovaná správa.

Je samozřejmé, že pokud má daná instituce dostatečně silné a kvalifikované IT oddělení, může si podobné řešení vyvinout sama, ale představuje to průběžnou péči o počítače a investici do prostředků ochrany samotného počítače – navíc v tomto případě není nijak zatížena správa jednotlivých poboček, protože je vše kompletně outsourcované. K tomu náklady tohoto systému jsou neporovnatelné s instalacemi v podobě plechových „budek“, které jsou například na některých úřadech práce, u kterých bohužel zvolené technické řešení následně velice prodražují například opravy pokažených klávesnic či dotykové obrazovky. Opravdový „kiosek“ je samozřejmě použitelný i v prostředí, kde se dá počítat s větším ohrožením hardware; podoba PC omezuje využití na kancelářské prostředí či obecně prostředí s trvalým dohledem.

Vzhledem k tomu, že zatím největší instalace proběhla u VZP, budeme se určitě zajímat o to, jakým reálným přínosem tato investice bude pro klienty VZP a jak efektivně tedy byly vynaložené prostředky. Pozitivem však určitě je, že VZP již při tvorbě projektu uvažovala ekonomicky a volila řešení, které na straně hardware i software vyžadovalo minimální investice.