Váš závěr zní logicky, ale v reálu tomu tak opravdu být nemusí. Ono je třeba rozlišovat dvě fáze, které spolu dost souvisí. Jedno je vůbec vytvoření aplikace (je jedno, zda jde o webovou prezentaci nebo o serverový systém). Zde naprosto souhlasím s tím, že prase, které nemusí nic moc vědět a programuje metodou pokus/omyl bude (a možná i řádově) levnější než profík, který se opravdu vyzná. Pokud chcete pouze a jedině něco vytvořit, pak ano, můžete si dostat na nižší cenu.
Pak ale nastupuje fáze č. 2 a tou je údržba a zdokonalování. Pokud nemáte úzce specifické požadavky, pak tato fáze bývá dlouhodobější a kolikrát svým rozsahem i převýší fázi původní implementace. A tam je ten rozdíl (dovolím si tvrdit, že většinou) opačný - čistý a přehledný kód se udržuje a rozšiřuje podstatně lépe než když se nové vlastnosti musí díky opravdu hroznému kódu dodělávat stylem, jakým Brouk Pytlík stavěl dům dle "plánů broučků". Tady to podepřít, tady trochu zkrátit, utáhnout, zkroutit, jen aby to nějak drželo pohromadě.
Takže je-li fáze jedna převažující, můžete si při zcela finančním pohledu na věc s klidem rozhodnout pro amatéry. Ale hodláte-li s tím ještě něco do budoucna dělat, opravdu jsem přesvědčen, že z dlouhodobějšího hlediska se práce od profíků vyplatí nejen proto, že aplikace bude "čistší" z hlediska kódu (a s vyšší pravděpodobností bezproblémového běhu), ale i může být v reálu levnější (vezmu-li cenu fáze 1 a fáze 2).
Určitě bude řada konkrétních příkladů hovořích pro jednu i druhou variantu, docela by mně zajímalo, která je běžnější. Byly by zajímavé konkrétní příklady z terénu, kdy bylo třeba věci předělávat proto, že původní návrh byl amatérský a nevhodný.
Názor k článku
Internetové obchody: kdy konečně přijde kvalita?
