Zdá se, že tento dlouho doutnající problém konečně explodoval. Negativní zprávy, zmiňující pomoc amerických společností při potlačování svobody slova v Číně, se dostaly i do mnoha nedigitálních médií. V této otázce se také začali angažovat američtí politici, kteří se vezou na vlně rozhořčení. Jeden z kongresmanů dokonce počínání internetových firem v Číně přirovnal k aktivitě IBM v nacistickém Německu.
Ačkoliv bylo v této souvislosti v poslední době nejvíce slyšet o Googlu, zahrnuty jsou minimálně i společnosti Yahoo, Microsoft a Cisco. Zatímco u prvních tří jde přímo o jejich internetové aktivity, Cisco je zahrnuto pro dodávání technologií, které umožňují čínské vládě blokovat nechtěný obsah.
Google až do nedávné doby zůstával mimo jakoukoliv kritiku. Své servery hostoval výhradně mimo čínské území a s Čínou nijak nespolupracoval. Ve svém minulém článku Google pod palbou kvůli Číně jsem psal o spuštění čínské verze Google.cn, která ustupuje nátlaku vlády a odfiltrovává z vyhledávání ty výsledky, které Čína považuje za zakázané.
Použito se svolením Philippa Lenssena.
V případě Googlu tak tedy jde o (auto)cenzuru vyhledávání, ze kterého na citlivé dotazy zmizela většina odkazů kritizujících Čínu. Na Internetu se objevila zajímavá služba, která přehlednou grafikou srovnává cenzurované výsledky z Google.cn s necenzurovanými na Google.com. Můžete se tak přesvědčit, že výsledky takových dotazů, jako jsou „falun gong“ či „tiananmen“ jsou naprosto odlišné a veškeré kritické stránky byly vyloučeny. Na druhou stranu pokud zkusíte „human rights“ či „tibet“, naleznete prakticky identické odkazy.
Také ne vše, co vypadá jako cenzura, cenzurou skutečně je. Výsledky hledání se liší podle jazykové verze Googlu, a to i v případě nastavení vyhledávání v celém světě. Pokud si například vyhledáte „google pack“ v českém prostředí Googlu, naleznete na první stránce hned pět odkazů na české stránky, v anglické verzi samozřejmě ani jeden. Liší se i počet stránek, které Google prohledá. Proto, jak upozornil čtenář „running“, pokud si zkusíte porovnat výsledky na dotaz „Radek Hulán“ v čínském a anglickém Googlu, budou se zcela lišit. Přesto asi nikdo nepředpokládá, že by Radek Hulán byl na čínské černé listině.
Zajímavé je, že právě ústupky Googlu vyvolaly největší nevoli. Na rozdíl od ostatních společností se od Googlu očekával odpovědnější přístup, odpovídající heslu Don´t be evil
. Větší očekávání tak přinášejí větší zklamání – objevila se hojně publikovaná výzva k bojkotu Googlu na sv. Valentýna, jako reakce na čínské aktivity Googlu vznikla stránka Evil or not, na které mohou lidé na základě nejnovějších článků o Googlu hlasovat, jak moc je zlý (později přibylo i hlasování o Yahoo a Microsoftu).
Google na svém blogu zveřejnil mimořádně zajímavý text své prezentace (obhajoby?) před Kongresem. Poměrně obšírně a srozumitelně zde je vysvětleno jeho stanovisko, co v Číně dělá a proč. Vysvětluje, že Google byl nucen akceptovat čínské zákony, pokud chce v této zemi umístit své servery. To je přitom nezbytné pro zvýšení rychlosti a dostupnosti Google v Číně. Google údajně má problémy s dostupností v Číně již od roku 2002, koncem toho roku byl prý zcela nedostupný až dva týdny. Z jeho měření vyplývá, že i dnes se na něj z Číny není možné dostat v deseti procentech případů, služby jako Google News a Google Cache jsou blokovány zcela. Adresa Google.com prý dokonce občas bývá přesměrovávána na jeho místní konkurenty.
I pokud je zrovna Google dostupný, má údajně problémy s rychlostí. Jednička na čínském trhu – Baidu – je přibližně sedmkrát rychlejší. Navíc přestože výsledky vyhledávání dosud nebyly cenzurovány, obsahovaly často odkazy, které vedly na nedostupné stránky. Právě nespolehlivost Google považuje za hlavní důvod postupného propadu svého podílu na čínském trhu. Podíl Baidu, které samozřejmě s čínskou vládou spolupracuje, vyrostlo z 2,5 procenta v roce 2003 na 43 procenta v roce 2005, zatímco Google klesl na 30 procent, mezi mladými uživateli ještě níže. Přitom Baidu provedlo IPO ve Spojených státech.
Za této situace prý v Googlu začali před rokem přemýšlet, co s tím. Po údajných diskusích s čínskými uživateli, akademiky, skupinami hájícími lidská práva i s vlastními čínskými zaměstnanci dospěli k závěru, že je nutné přijmout menší zlo. Údajně to není popření hesla Don't be evil
, které Google zavazuje poctivě zvažovat každý kontroverzní krok. Za situace, kdy neexistuje správné řešení, se museli rozhodnout, jestli hodlají usilovat o čínský trh, nebo z něj postupně zmizet. Přitom ostatní konkurence již na čínský trh přímo vstoupila, a Google tak měl jako jediný konkurenční nevýhodu.
Google nepopírá, že jsou pro něj důležité i obchodní důvody. Čína je velice perspektivní trh, zatímco nyní má přístup k Internetu jen osm procent populace, do roku 2010 by zde mohlo být 250 milionů uživatelů. Přitom však i své omezené služby považuje za přínos ke zlepšení přístupu k informacím v Číně. Většina Číňanů kontroverzní témata nevyhledává a filtrována jsou méně než dvě procenta hledaných dotazů.
Google také formuloval tři zásady své přítomnosti na čínském Internetu:
- Uživatelé budou informováni o manuálním upravení těch výsledků, které budou cenzurovány. Stejně tak se již dříve stalo v Německu i Francii.
- Dokud bude čínské právo v rozpory se zásadami Googlu, neumístí na jejím území žádné služby, které by zahrnovaly osobní a důvěrné informace o jeho uživatelích. To se týká především Gmailu a Bloggera.
- A konečně – nebude zrušen přístup k necenzurované verzi Googlu na Google.com. Nicméně je pravděpodobné, že o toto se postará čínská vláda a začne Google.com blokovat.
Pokud jde o možné další kroky, jak tento problém řešit, navrhuje Google společnou akci celého odvětví. Zdůrazňuje však, že v této oblasti nemají internetové společnosti možnost proti Číně bojovat a tíha zodpovědnosti leží na americké vládě. Zjednodušeně by prý Spojené státy měly …prohlásit cenzuru za překážku v obchodu a řešit toto téma na odpovídající půdě.
V podobném duchu se nese i prezentace Microsoftu [PDF, 175 kB] a prezentace Yahoo. Jejich případy se však zdají být ještě kontroverznější. Microsoft smazal a cenzuroval některé blogy na MSN Spaces. Uznává svou chybu a nadále hodlá blogy pouze v Číně blokovat (nikoliv mazat) a pouze na základě soudního rozhodnutí. Taktéž navrhuje společný postup všech hráčů na trhu, ale hlavní kroky musí učinit vláda USA. Jinak považuje i omezenou přítomnost svých služeb v Číně za lepší než úplný odchod. Na Internetu by prý vlády vůbec neměly zasahovat, dělají to však všechny, včetně té americké.
Postavení Yahoo je možná nejhorší. V Číně je aktivní prostřednictvím partnerství s portálem Alibaba, který také provozuje pobočku Yahoo China. Díky tomu Yahoo tak trochu může dát ruce pryč od aktivit místní odnože. Každopádně však prý na žádost čínské vlády zveřejnilo citlivé údaje z e-mailu čínského disidenta Ši Taa. Jak informovala organizace Human Rights Watch, i na základě těchto informací byl Ši Tao odsouzen na osm let vězení. Yahoo v této věci vyjadřuje lítost a tvrdí, že předem nemohlo vědět, k čemu budou předané informace použity. Navíc prý není možné odporovat místním zákonům, tím by se stíhání vystavovali i zaměstnanci Yahoo. Jako řešení opět nabízí dohodu společností z oboru a především akci americké vlády.
Přestože se všechny společnosti pochopitelně pokoušejí ochránit své pozice především ze zištných důvodů, pravdu mají v jednom. Není možné nutit internetové portály, aby jako jediné vedly s Čínou válku o svobodu slova. Jinou možností je opuštění čínského trhu, což by však ve svém důsledku neprospělo ničemu – svobodě slova v Číně, samotným portálům ani Spojeným státům. Portály jsou média, proto je jejich spolupráce s Čínou křiklavější. Nepomáhají však čínské vládě o nic více než jakákoliv jiná společnost, která v Číně investuje. Spojené státy mají dvě hypotetické možnosti – uvalit na Čínu embargo, nebo s ní spolupracovat. Ať je váš názor na tuto otázku jakýkoliv, jasné je jedno. Za zahraniční politiku jsou odpovědné vlády. Ne komerční společnosti.
