Hlavní navigace

Internetoví giganti nesouhlasí se soudním rozsudkem nad Napsterem

Ladislav Zajíček

Dění kolem Napsteru zaměstnává internetová média již více než rok. K nedávnému verdiktu soudkyně Patelové, zakazující činnost sítě peer-to-peer Napster, vydalo odmítavé stanovisko několik velkých organizací, zastupujících i internetové giganty. Trilema zní - je trestně odpovědná technologie, provozovatel služby nebo její uživatel?

Verdikt soudkyně Patelové, která vydala zákaz provozu Napsteru, vyvolal velký ohlas i mezi internetovými giganty, kteří s Napsterem coby firmou nemají zhola nic společného. Mnohé tu však společné je – především běžná právní odpovědnost za to, co činí uživatelé v internetových službách, nikoli převádění této odpovědnosti na provozovatele služeb, a už vůbec ne na použité technologie. Odmítavé stanovisko k verdiktu soudkyně Patelové vydalo několik organizací, např. CEA (Consumer Electronics Association), DiMA (Digital Media Association) a mnoho dalších. CEA sdružuje stovky firem, mezi nimi např. Sony Electronics, Apple, Cisco. DiMA sdružuje hlavně inetové hudební firmy, např. Listen.com, EMusic, RealNetworks, Liquid Audio, Tower Records, AOL, Yahoo.

CEA i DiMA poukazují na rozpor v rozsudku Patelové, která zcela ignoruje soudní rozhodnutí ve věci Betamaxu (tenkrát se kameníci rovněž snažili zakázat technologii, tehdy aby se do rukou lidí nedostaly domácí videorekordéry). Soud tehdy rozhodl, že samotná možnost pirátského kopírování není dostatečným důvodem pro zákaz nově vyvíjených technologií. Totéž v bleděmodrém se odehrávalo kolem výroby přenosných přehrávačů MP3 (Rio firmy Diamond). Ironické je, že Betamax byl produktem Sony, která teď dští oheň a síru na Napster. Sony se k prohlášení organizace CEA nevyjadřuje, přestože je jejím členem.

Další oponující organizace – Ad-Hoc Copyright Coalition, NetCoalition, U. S. Internet Industry Association, Commercial Internet Exchange, U. S. Telecom Association, Computer and Communications Industry Association a Information Technology Association of America – si zase všímají hlavně odpovědnosti provozovatelů internetových služeb za to, co v nich činí jejich uživatelé. Odkazují na (už tak dost sporný) zákon DMCA, který rozšiřuje působnost copyrightu na Internet. Je výsledkem politického lobování kameníků. DMCA mj. stanoví odpovědnost ISP např. za obsah webovských stránek uživatelů a uvádí postup, podle kterého má probíhat ev. likvidace stránek či domén uživatelů, vůči nimž někdo projeví nelibost. ISP mohou stránky či doménu zlikvidovat ihned – pak se ale vystavují možné žalobě toho, komu něco zlikvidovali. Mohou ale uvědomit nelíběného uživatele s tím, že pokud do – myslím, že 14 dnů – nepodnikne nějakou právní akci ve věci, má po legraci. V případě, že se napadený uživatel včas ozve právní cestou, nebo otevře jednání s možností dohody se žalobníkem, ISP vyčká a zařídí se až podle soudního verdiktu, resp. dohody.

I když soudkyně Patelová zcela zamítla obhajobu Napsteru coby analogie s poskytováním služeb ISP, zákaz činnosti Napsteru by mohl precedenčně zasáhnout všechny podoby poskytovaných služeb, o jejichž obsahu si rozhodují uživatelé sami (tedy nejen ISP, ale i ISP). Á propos – proběhla u nás už podobná právní strkanice mezi uživatelem a ISP, a pokud ano, jak dopadla? Poslední skupina oponentů dále poukazuje na copyrightový zákon, který netrestá tzv. „fair use“, tedy nekomerční využití zkopírovaných záznamů. K celé věci je nutno dodat, že žádná z uvedených organizací nestraní Napsteru jako firmě, ale brání technologický vývoj. Ze stanovisek oponentů vyplývá, že nelze nahrazovat ev. trestní odpovědnost uživatelů digitálních komunikačních technologií imaginární odpovědností samotných technologií. Nakonec i Napster potvrdil tuto tezi zablokováním stovek tisíc uživatelů Napsteru na základě požadavku rockové skupiny Metallica a pár dalších.

Brand

Odvolací soud, který pozastavil striktní verdikt soudkyně Patelové, přijme příští měsíc stanoviska obou sporných stran – RIAA a Napsteru. A poté – možná už do konce září – rozhodne, zda firma Napster má ukončit svou činnost nebo ne. V případě, že ne, může soud stanovit podmínky její další existence. Pak by záleželo na tom, zda se RIAA rozhodne odvolat k Nejvyššímu soudu USA. Myslím, že tam se jí ale moc chtít nebude. Nejvyšší soud posuzuje věci především z hlediska ústavního práva. Soudkyně Patelová posuzovala věc z hlediska zájmů byznysu kameníků, zastoupených v RIAA. Pokud by odvolací soud stanovil podmínky, které by Napsteru nevyhovovaly, i Napster by se mohl odvolat k Nejvyššímu soudu. V řadách jeho právníků je antitrustová hvězda, která už jednou prohlásila, že je připravena vyvolat antitrustové vyšetřování kamenického průmyslu se vší parádou.

Výše uvedená oponentská stanoviska, reprezentující v podstatě všechny zájmové sféry na Internetu (kromě RIAA a spol.), přišla v pravou chvíli. Zcela opomíjet je nelze. Je za nimi totiž i pořádně velká armáda komerčních, nekomerčních a univerzitních právníků:) Vypadá to, že RIAA se ocitá ve stále izolovanější pozici (nikdo mě nemá rád…:) Další vývoj sítí peer-to-peer aj. technologií dá nakonec zapravdu všem, ale ve zcela jiné podobě, než jakou se křečovitě snaží konzervovat zastarávající kamenický byznys (k tomu viz např. článek Pro filmy na DVD se chystá vodoznak – proč to? z News on 'Net).

Anketa

Souhlasíte se soudním rozhodnutím nad Napsterem?

Našli jste v článku chybu?
1. 9. 2000 16:20
Zdeněk Dvořák (neregistrovaný)
...existují i další cesty jak udržet takto výdělečný server jakým NAPSTER bezpochyby je přemístit jej do některého rozvojového státu kterému se hodí každá mince kterou jí průmyslová část světa přenechá kvůli předsudkům!!!