Je libo Internet přes televizi?

Televizi po Internetu, nebo alespoň po protokolu IP, už zde máme v podobě služeb IPTV. Ale co obráceně? Co Internet přes televizi? Hlavně asi možnost brouzdání po webu přes TV obrazovku? Společnost Mattes AD, která právě teď spouští svou optickou síť i v části Prahy, to považuje za jeden z největších přínosů IPTV a příspěvek k vyřešení problému "digital divide".

Počátkem tohoto týdne jsem měl příležitost navštívit tiskovou konferenci společnosti Mattes AD. Byla věnována spíše televizním službám a konkrétně se týkala zařazení filmového kanálu Nonstop Kino HD (tedy: ve vysokém rozlišení, konkrétně 1080i) do nabídky IPTV služby 802.TV této společnosti. Podrobněji jsem o tom psal v článku pro Digizone, na který si dovolím odkázat zájemce o podrobnější informace.

Proč to ale znovu zmiňuji znovu, zde na Lupě? Kvůli dvěma dalším věcem, které by mohly zajímat právě čtenáře Lupy.

Vlastní optické rozvody už i v Praze

První zajímavostí je informace o tom, že právě v těchto dnech společnost Mattes AD „spouští“ svou vlastní optickou síť i v jedné části Prahy. Až dosud se tato společnost z Frýdku-Mýstku mohla chlubit jen pokrytím tří oblastí na Moravě, shodou okolností začínajících na písmeno F: Frýdlantu nad Ostravicí, Frenštátu pod Radhoštěm a samotném Frýdku Místku (podrobněji).

Nyní ale Mattes AD tradici s písmenem F prolomil, když jeho představitelé ohlásili „spuštění“ vlastní sítě také v Praze 13 – Nových Butovicích. Jednat by se mělo o cca 600 zásuvek, a to v i objektech, kde své sítě už mají i jiní operátoři (kromě místních smyček TO2 CR jde zřejmě o kabelové rozvody UPC). Zásuvky by měly být metalické, na 100 megabitovém Ethernetu, s tím, že optika je vedena k hranici domu (tedy jako FTTC, Fiber to the Curb), a v rámci objektu pokračuje již zmiňovanou metalikou.

Konkrétní lokalitu v rámci Nových Butovic, o kterou by se mělo jednat, bohužel zástupci Mattesu AD odmítli upřesnit. Škoda. I tak ale jde o jeden z mála případů, kdy někdo investuje do nové přístupové infrastruktury. Navíc v oblasti, která „není nedotčená“, ale už je do určité míry osazena konkurencí.

Zástupci společnosti Mattes AD naznačili alespoň to, že v rámci svého dosavadního pokrytí („dle písmene F“) mají na 11.000 aktivních zásuvek s tím, že poměr mezi aktivními (zákazníkem skutečně využívanými) a všemi zřízenými zásuvkami je cca 5:24. Podle toho by Mattes AD měl mít na Moravě cca 53.000 zásuvek.

Zazněl i údaj o tom, že pro své hlasové služby VOX (na bázi VOIP) získala společnost Mattes AD již 28.000 zákazníků. Přesněji 28.000 aktivních telefonních čísel, protože jeden zákazník může používat více čísel. Celkově pak má Mattes AD na 40.000 zákazníků (počítáno přes všechny poskytované služby). Kolik z nich je zákazníky IPTV (konkrétně: služby 802.TV) ale nechtěli prozradit. Nejspíše to však nebude nijak ohromující číslo.

IPTV jako kabel?

Další zajímavostí, která mne na prezentaci zástupců Mattesu AD zaujala, byl jejich akcent na to, jak služby IPTV mohou pomoci překlenout tzv. „digital divide“ a přinést Internet i těm lidem, kteří jsou dosud „za“ touto bariérou a přístup k Internetu nemají. Pravdou je, že to zaznělo v kontextu úvah o „legislativním ukotvení“ služeb IPTV, které jsou dnes (zejména z pohledu regulace) stavěny na roveň kabelovým službám.

Přitom právě společnost Mattes AD s tím měla v minulosti určité problémy a registraci pro převzaté vysílání získala až relativně nedávno. Navíc, jak na tiskovce zaznělo, za velmi kuriózní podmínky. Registrace byla zapotřebí pro službu IPTV, která ze své podstaty funguje plně digitálně. Ale naše platná legislativa neumožňuje získat registraci pro převzaté vysílání v čistě digitální podobě (tomu, kdo již provozuje nějakou síť elektronických komunikací, podrobněji viz např. zde). A tak musel Mattes AD nejprve začít vysílat také analogově (aspoň do kabelu, resp. STA). O argument více pro změnu legislativy.

Zástupci Mattesu AD však chtějí jít ještě dále a požadují, aby legislativa vzala na vědomí IPTV jako samostatnou službu a zohlednila její specifika. Tedy v tom smyslu, aby vedle zemského, satelitního a kabelového vysílání znala také IPTV jako samostatnou variantu služeb. Dosud v tomto ohledu existuje ve vysílacím zákonu (231/2001 Sb.) pouze vágní zmínka o tom, že:

Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje (…) vysílání prostřednictvím dálkového přístupu (Internetu).

Svého času, když se toto ustanovení do zákona dostalo, jsem se na jeho význam a smysl ptal autora této vsuvky, lidoveckého poslance Jaromíra Talíře. Odpověděl mi tak, že záměrem poslanců bylo vyjmout „nová média“ z dosahu vysílacího zákona – protože jako zákonodárci si s nimi nevěděli rady.

Nicméně dnes je konkrétní praxe přesně opačná: „nová média“, konkrétně v případě IPTV, jsou naopak pojímána jako kabelové vysílání a podřizována vysílacímu zákonu, se všemi důsledky, které toto přináší – mj. povinnost registrace, nemožnost čistě digitálního převzatého vysílání při souběhu s provozováním samotné infrastruktury atd.

Zpět ale k původně nakousnuté úvaze: že IPTV může být tím, co přinese Internet lidem, kteří jej dosud nemají. Představitelé společnosti Mattes AD to používají jako jeden ze svých hlavních argumentů, v souvislosti s požadavkem na samostatné legislativní ošetření IPTV). Tvrdí, že:

IPTV umožní zpřístupnění obsahu informačních zdrojů Internetu na televizní obrazovku, to znamená zvýší takzvanou penetraci Internetu v domácnostech, zvýší gramotnost populace v době tzv. digital divide – rozevírajících se nůžek mezi dvěma společenskými vrstvami. Jedna, která zvládá informační technologie, umí vyhledávat, třídit a zpracovávat informace, lépe se orientuje ve společnosti. Druhá vrstva informační technologie nepoužívá, je následně odříznuta od Internetu a jeho zdrojů, zákonitě se pak vyznačuje nižšími znalostmi, hůře se uplatňuje na trhu práce, hůře nebo vůbec se orientuje v nastávající době informační společnosti.

IPTV tedy podporuje tvorbu informační společnosti a pokusy tuto technologii jednoduše „hodit do koše“ společně s dosavadními technologiemi neprospěje této nové a zdá se budoucí technologii v našich domácnostech. Naopak vynětí z nynějších pravidel regulace, která jsou optimalizovaná pro dosavadní dlouhodobě známé technologie, umožní rozvoj IPTV a služeb ještě neznámých na této platformě.

Co znamená Internet přes televizi?

Nechme nyní stranou aspekt tlaku na změnu legislativy a podívejme se na vše z čistě věcného a technického hlediska. Jak je to z tohoto pohledu s Internetem přes televizi?

Nejprve si ale musíme ujasnit, co se vlastně „Internetem přes televizi“ míní. Může to totiž znamenat různé věci. Tak například před lety, ještě za předchozího evropského komisaře pro informační společnost (Erkki Liikanena), byla „digitální televize“ prezentována jako jedna z platforem pro realizaci broadbandu. Časem nejspíše i v Bruselu pochopili, že digitální televize (zejména v provedení DVB-T) je jen jednosměrnou záležitostí, která si o skutečné interaktivitě může nechat nanejvýš zdát. Leda tak v podobě nějakého vylepšeného teletextu, který by určitým způsobem přebíral svůj obsah přímo z Internetu.

Teprve po doplnění alespoň nějakého zpětného kanálu je šance na interaktivitu. Ovšem stále záleží na tom, jak je koncipován a dimenzován dopředný kanál, dopravující obsah k příjemcům (divákům). Pokud ke všem dopravuje vždy stejný obsah, na Internet s individuálním obsahem pro každého příjemce není šance. Zde může být interaktivita využita tak nejvýše k hlasování v různých anketách (jejichž výsledky vidí všichni ve stejné podobě).

Až když je k dispozici dostatečně dimenzovaný individuální („unicastový“) dopředný kanál, je šance, aby každý divák viděl něco jiného, individuálního. A právě v případě IPTV takováto možnost existuje, protože IPTV má dokonce pouze individuální dopředný kanál (a naopak nemá k dispozici „broadcastový“ kanál, dopravující všem příjemcům stejný obsah).

Dosud obvyklé využití tohoto individuální (unicastového) dopředného (ale i zpětného) kanálu je přitom takové, že na jeho konci je vedle set-top boxu s televizním přijímačem zapojen ještě běžný počítač, a u služeb triple play ještě telefon. A každé zařízení si „hledí svého“ – televizor zobrazuje televizní programy, případně pořady na žádost (VoD), počítač pracuje s Internetem a telefon telefonuje.

To, na co naráží výše zmiňované úvahy, je nahrazení počítače dvojicí set-top box a počítač. Tedy možnost pracovat s Internetem a využívat jeho služby nikoli skrze počítač, ale skrze tuto dvojici zařízení.

Jistě, myšlenka to není nijak nová. Stejně jako otázky, které tato myšlenka vyvolává. Jako třeba otázka na výhodnost takovéhoto řešení. Koho by mohlo oslovit? V čem by bylo výhodnější? A samozřejmě také: jak by to vlastně fungovalo?

Otázka rozlišení

Začněme tím možná nejjednodušším: technickou stránkou. Až dosud bylo hlavním problémem nízké rozlišení televizní obrazovky, alespoň pro zobrazování webových stránek. Standard PAL, odpovídající dnes běžně používanému „nízkému“ rozlišení (SD), totiž nabízí pouze 720 bodů „na šířku“ (a 576 na výšku). To je sice více než klasické VGA, ale stále méně než prakticky všechny dnešní osobní počítače. A tudíž i méně, než s čím počítají běžné WWW stránky. Důsledek je pak ten, že na televizní obrazovku se „vejde“ jen část okna, zobrazující celou WWW stránku.

Obvyklým řešením je použití tzv. panningu, tedy posouvání (menšího) obrazu po (větším) okně, do kterého se zobrazuje to, co se zobrazit má (tedy např. WWW stránka). Ukázky vidíte na následujících obrázcích.

802.TV 802.TV

Pro uživatele/diváka to určitě není pohodlné, ale moc jiných a lepších řešení k dispozici není.

802.TV 802.TV

Nicméně: s příchodem televizorů s vysokým rozlišením se situace přece jen mění. Tzv. full HD totiž odpovídá rastru 1920×1080 bodů, což se plně vyrovná i lepším počítačovým monitorům a pro zobrazování výstupu většiny internetových služeb by mělo stačit. Ale schválně: proč na předchozích obrázcích, na kterých je opravu hodně veliká plasma skutečně „Full HD Ready“, vidíte stále jen část běžných webových stránek a nabízí se vám možnost panningu do všech stran?

Je to proto, že „ready“ musí být nejen samotný televizor, ale také příslušný set-top box. Právě on si totiž hraje na počítač, a mj. tedy právě on musí mít v sobě zabudovaný webový browser, případně i klienty dalších služeb. A pokud nepodporuje vysoké rozlišení, dopadá to jako na obrázcích.

Další otázky

Celá věc má samozřejmě i další aspekty a otázky. Relativně jednoduché a snadno řešitelné může být zadávání vstupů. Skrze televizní ovladač a různé on- screen klávesnice to určitě jde také, ale pohodlnější je použití nějaké bezdrátové klávesnice s trackpadem místo myši.

Jenže co jiné aspekty? Třeba to, že velké televizory s vysokým rozlišením jsou určené ke sledování z určité vzdálenosti, podstatně větší než počítačové monitory. Je to šito na míru sledování televizního programu celou rodinou v obývacím pokoji, ale co třeba pro vyřizování emailové korespondence? Budete chtít číst své e-maily před celou rodinou?

Nebo jiná otázka, kterou argumentuje výše citované stanovisko Mattes AD: pořídí si toto řešení lidé, kteří až dosud počítač nemají? Ať již nechtějí, nemohou či nemají důvod atd. Například lidé, kteří se bojí počítačů či je aktivně odmítají? Nebo jako nouzové řešení pro lidi, kteří mají dost počítačů ve svém zaměstnání, a doma chtějí mít od nich pokoj? Osobně bych zde byl spíše mírně skeptický. Hlavně ohledně argumentu s překlenováním digital divide.

Ale na druhou stranu mne napadá, že by takovéto řešení s „Internetem přes televizi“ mohlo být zajímavé naopak pro „internetově aktivní“ uživatele, kteří se počítačů nebojí a nejspíše je mají již doma. Na Internetu se totiž postupně začínají objevovat a prosazovat služby, pro jejichž sledování skutečně může být výhodnější „kolektivní“ velká televizní obrazovka v obýváku než „individuální“ monitor osobního počítače.

Mám na mysli různé videoslužby fungující po Internetu – počínaje službami typu YouTube, které nabízí velké množství individuálních videoklipů na žádost, přes četné možnosti sledování existujících televizních programů ve formě streamů po Internetu až po nastupující služby jako je Joost a další novinky, o kterých dnes ještě ani nemusíme tušit.

EBF16

Jejich společnou charakteristikou je zaměření na video, a nikoli na kombinaci textu a spíše statických obrázků, charakteristickou pro dosavadní služby Internetu. Zde by se tedy televizní obrazovka mohla uplatnit. A jednoduchost ovládání, včetně zabudování všeho potřebného do set-top boxu, může být také přínosem. Jenže to asi ještě chvíli potrvá, než budou dnešní set-top boxy umět vše potřebné. A také asi nebudou počátku nejlacinější.

Jaký na to máte názor?

Anketa

Využili byste možnost (plnohodnotné) práce s Internetem přes HDTV obrazovku?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 10. 2010 23:56

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »