Hlavní navigace

IP adresa - věc veřejná?

18. 7. 2008
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Rozhodnutí amerického soudu ve sporu Viacom versus Google umožní náhled do podrobných statistik ke každému videu umístěnému na YouTube i první uvedené firmě. Celý spor opět vyvolává otázky ohledně ochrany osobních údajů.
Michal Černý - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

První otázka, kterou si nemůžeme nepoložit, se týká toho, co vlastně osobní údaje jsou. Asi nejtriviálnější definicí může být, že se jedná o taková data, která umožní bezpečně identifikovat jednu konkrétní osobu. Ale existuje také něco jako osobní údaj rodiny či bytu? Právě zde možná leží první kamínek v mozaice, která se týká toho, zda je či není IP adresa osobním údajem.

IP adresa neříká kdo, ale pouze odkud někdo navštívil danou stránku či server. Neříká nic o tom, který student university nebo obyvatel rodinného domku na web přišel. Sám Google nemá ve věci zcela jasno. IP se mu jako neosobní údaj hodí pro marketingové účely a na druhé straně se s ním, jako s údajem osobním, hájí u soudu.

Druhá věc, která v tomto sporu nezazněla, může být daleko obecnějšího charakteru. Může soud nařídit soukromému subjektu něco, co by jinak bylo v rozporu se zákony? No zřejmě ne. Pak by nebylo potřeba legislativy a o všem by rozhodovaly soudy dle svého uvážení. Znamená tedy rozsudek, že s IP adresami a podrobnými statistikami se může libovolně obchodovat? Pokud ano, pak stojíme před zcela novým rozměrem spamu, který dost možná nebude nudný, ale zábavný. Bude znát naše zájmy i koníčky a současně z nás bude umět chytře vytáhnout nejeden dolar (v tomto kontextu zaplať Pán Bůh za posilování koruny).

Nebo obchod možný není a soud nabádá Google k porušení zákona, za který ho dost možná stihne spravedlivý trest (dost možná i mimo USA)?

To, k čemu je Google zřejmě dotlačen, je hledání nové cesty, jak provádět dobrý a cílený marketing a současně nevlastnit IP adresy, které by mohly být využívány či zneužívány subjekty, které by se k nim mohly dostat následkem dalších rozhodnutí soudu. A jaké tyto cesty mohou být?

Osobně si dovedu představit variantu, kdy uživatel odklikne, že chce, aby jeho činnost byla na Google monitorována a dále užívána ze strany Google (cílené hledání, reklama,…) a současně že tato data jsou majetkem majitele účtu a Google s nimi nemůže (mimo odkliknutých podmínek) nakládat. Data by tak byla podobně chráněna jako například e-maily. Pak by nebylo nic snazšího, než jednou za týden logy smazat.

BRAND24

Na marketingovém nástroji by se tak nic nezměnilo (ostatně kdo by to neodklikl, když by mu to umožnilo plnohodnotně využívat služby Google) a současně by bylo riziko úniku dat s údaji o IP adresách minimální. Jako cestou se ale Google vydá, je ve hvězdách.

Nyní se ještě vraťme k otázce z počátku glosy, tedy zdali je IP veřejný údaj či osobní informace. Odpověď je zřejmě nejasná a nejednoznačná. IP adresa veřejného Internetu někde na náměstí je osobním údajem pramálo. Naopak adresa směřující do bytu, kde žije jeden konkrétní člověk, dost možná ano. Ale kdo vyhodnotí, komu která IP patří a kde leží hranice rozlišitelnosti? To jsou klíčové otázky, na které neexistuje jednoznačná odpověď. Stejně jako na to, zdali je IP adresa věc veřejná.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).