IPO48 aneb řádění startupů v centru Prahy

Tento víkend patřil startupům a akci nazvané IPO48. Nejzajímavější není ani tak to, kdo přetavil původní myšlenku v business plán a získal investory, ale spíše zvláštní trend přístupu mladé generace ke startupům.

Na začátek se sluší konstatovat, že Lupa byla mediálním partnerem IPO48 a kromě propagace do akce vložila i součásti cen pro vítězné projekty. Sám jsem viděl páteční prezentace projektů, ale naše redakční účast plánovaná kolegy následně prořídla kvůli chřipkové epidemii, a tak kromě páteční afterparty OpenAbsinth už mám informace jen ze sledování videostreamu.

Smyslem akce IPO48 byla propagace podnikání a startupové kultury na česko-slovenském trhu. A skrze tuto definici je také třeba na akci pohlížet.

Akce započala v pátek prezentacemi jednotlivých přihlášených projektů, celkem 48 myšlenek a nápadů. Přes sobotu a neděli pokračovalo rozvádění myšlenek do uskutečnitelného záměru, přičemž v tom pomáhali zkušení podnikatelé, investoři a samozřejmě publikum. Projekty navíc musely sehnat podporu, tedy lidi ochotné do nich vstoupit a pracovat na nich, například z obecenstva. Postupně se tak z nápadů formovaly teoreticky použitelné business plány a týmy, které je budou realizovat. Cílem bylo vytvořit minimální testovací verzi, plán, prototyp, projekt či cokoliv, co by zaujalo a to do neděle. Žádoucí pro návštěvníky akce bylo účastnit se, nesedět jak pecka v auditoriu, ale přidat se do nějakého týmu a začít kreslit, prototypovat či jinak se zapojit. Tím se akce odlišovala od běžných soutěží, kontestů či prostě Elevators Pitchů nejrůznějších konferencí.

A vítězové? Nakonec dopadlo pořadí následovně:

  1. RallyTools – aplikace pro jezdce rally, kteří nepotřebují profi drahou aplikaci.
  2. Drinquest – picí hra, jděte pít, sbírejte body a soutěžte tak s ostatními. Obdoba pražské „reálné“ Tour de Kneipe hraná pomocí mobilu.
  3. GPS social game – hra s úkoly plněnými v reálném světě pomocí mobilu s GPS.

Cenu diváků pak získala TopMonks – web, kde můžete lidi nechat pracovat na vašem úkolu a zaplatit jim za to.

Až potud je to suchá objektivní zpráva, nad kterou by nebylo co dodat, než obligátní „akce se vydařila, atmosféra byla skvělá“. Ale ještě, než se pustíme do také obligátního děkování pořadatelům, bude následovat subjektivní zpráva o stavu české startupové scény.

IPO48 není samozřejmě moje první setkání s českými startupy. Na Lupě je sledujeme, jenže až vysoká koncentrace na jednom místě zvýrazní určité trendy, a ty stojí zaznamenat.
Předně je třeba říct, že IPO48 poznamenalo to, že neexistovalo žádné předvýběrové kolo. To znamená, že každý, kdo se přihlásil, mohl svou myšlenku prezentovat. Což mělo za následek za prvé svobodu přihlásit se s čímkoliv, za druhé nutnost diváků cokoliv shlédnout. A občas některé prezentace vypadaly tak, jako by pořadatelé chtěli narychlo nahnat počet účastníků a partnerskou firmu poprosili, aby nakázala svým programátorům v pátek odpoledne, že mají do večera přijít s „myšlenkou“.

Zajímavá utilitka není startup

Část z těch myšlenek totiž opravdu vypadala tak, jako by je autor ani nekonzultoval s vyhledáváním, ani si nezjistil, že podobná aplikace už existuje. Příkladem mohou být Where2Pee, vyhledávač toalet, nebo UhutuNotes, poznámková aplikace. Skvělé aplikace s řadou potenciálních problémů, které konkurence zdolala (EverNotes), nebo také nerozchodila (celosvětová databáze toalet).

Jak v pátek shrnul David Grudl: U řady projektů jejich tvůrci nemysleli dál než za poslední středník ve zdrojáku. 

Na Twitteru se dokonce rozpoutaly ostřejší odsudky některých projektů řadu sporů, tady je dobré připomenout, že IPO48 byla svou formou vzdělávací hra a bylo žádoucí, aby se projekty vyvíjely. Ne každý z nich to ale dokázal. Nicméně naivita mnoha účastníků, kteří nejenom, že si neprogooglovali oblast, ve které chtěli působit, ale ani si nepřečetli pár základních článků o podnikání dostupných dnes už snad kdekoliv, byla překvapující.

Řada projektů také nepřesahovala hranice roztomilé utilitky, jejíž business plán byl zjevně založený na prodávání mobilní aplikace za pár dolarů. Dost na to, aby to uživilo jednoho tvůrce, ale rozhodně málo na to, aby to uživilo firmu a mělo to potenciál skutečného startupu. A to je další rozdíl, který zůstal často účastníky nepovšimnut: smyslem startupu není udělat utilitku, která autorovi chybí, ale nastartovat firmu, která má potenciál generovat peníze. Udělat utilitku můžete i bez shánění investora. 

Spíše hra než podnikání

Nepříjemné bylo, že ne vždy se určitou úroveň přístupu podařilo účastníkům vštípit. Soutěžící často neměli vůbec rozmyšlené odpovědi na otázky, jak se liší od své již fungující konkurence, nebo jak chtějí překonávat potíže, které byly u jejich projektů na ráně. Přitom to svědčilo o tom, že svou strategii vlastně příliš nepromýšleli. Samozřejmě se našli tací, kteří měli odpovědi připravené a rozmyšlenou alespoň hrubou strategii, jenže tvořili spíše výjimky.

Je zřejmé, že Internet dospěl do stádia, kdy už je na něm realizováno takové množství myšlenek, že přijít s opravdu výraznou novinkou, novým konceptem, je těžké. Ale ani Google vlastně nebyla žádná novinka: vyhledávače v té době existovaly, jenže na otázku, jak se budou lišit, měli jeho tvůrci dobrou odpověď v podobě PR ranku a praktických výsledků. Mít alespoň teorii, čím se budete lišit, co přinášíte nového, byste jako startup měli.

Na IPO48 soutěžící často ani nevěděli, že jejich myšlenka už existuje nebo nebyli schopni sdělit, co bude jejich výhoda oproti existujícím postupům řešícím problém, který řeší i oni. V některých případech, jako byl Monetin, se v průběhu doby dostal projekt podstatně daleko od původních myšlenek pod tlakem takových argumentů a konverzace. Což bylo v rámci akce dobře, ale nesvědčilo to o dobré autorově přípravě.

Shrnuto a podtrženo, šlo zbytečně často o nepřesvědčivé výkony, u kterých bylo obtížné si představit skutečný investiční potenciál a které zabraly spoustu času.

Stará a nová generace

Nepříjemné ale je, že podobný přístup je dnes poměrně rozšířený. V Lupě se setkáváme velmi často se „startupy“, kdy autor instaloval nějaký obecně dostupný software jako jsou diskusní fóra nebo Wordpress a založil „komunitní síť“ nebo magazín, případně vytvořil jednoduchou utilitku a je udiven, že takové věci nevěnujeme článek. Někdy jsou to i propracovanější služby, jenže bez marketingu nebo podpory.

K čemu je aplikace vyhledávající záchodky, když má prázdnou databázi a vysvětlení autora je, že záchodky „zadá komunita“? Co na to říct, než že naše zkušenost je taková, že komunita nic nezadá, protože přece nebude pracovat na prázdném projektu? A jsme příliš velcí škarohlídi, když takovému přístupu nevěříme? Kolik našich čtenářů zaujme další variace na diskusní fórum o psech nebo skvěle zpracovaná expertní poradenská databáze, která je ovšem úplně prázdná? 

Takové výhrady se autorům špatně poslouchají, jenže pro nás znamenají, že o takové službě nemá cenu psát. Ze sta přežije na nějaké úrovni atraktivity jedna, to v lepším případě.

Snažil jsem se na IPO48 postihnout, v čem tento přístup tkví. A pracovní teorie je, že je to generační záležitost. „Stará generace“ podnikatelů měla myšlenku a spolu s ní vidinu, kde z toho budou peníze. Případně v momentě, kdy už je peníze tolik netrápily, si chtěli něco vyzkoušet. Pro starou generaci internetových podnikatelů byl internet začínající, startující prostředí, kde bylo těžké dopředu říci, na čem se bude vydělávat. Seznam kupříkladu měl vydělávat na tvorbě webových stránek. Jenže se ukázalo, že jsou snadnější cesty příjmů – a jeho zakladatel se bleskurychle přeorientoval právě na ně. Přizpůsobil se. Nepolemizoval, netrval na tom, že chce vydělávat na tvorbě webů. 

„Nová generace“ je zvyklá, že peníze v určitém množství na Internetu tečou samy. Lze si relativně snadno vydělat pár desítek tisíc korun měsíčně programováním, designem, made for adsense weby a dalšími dílenskými záležitostmi, jenže přehoupnout se do milionových obratů už chce hodně práce a naprosto jiný přístup. Tlak na marketing, termíny, zodpovědnost. Plánování, cashflow a další věci. V dosavadním prostředí vznikají nové projekty impulsivně, ad hoc pod dojmem, že „to bude fungovat“. Bez pokory k tomu, proč to nefungovalo jinde. Bez snahy zjistit, zda a jak to jinde fungovalo. A selhávají, zamrzají na bodě, přes který se nedostanou bez dalšího impulsu. Jenže ten ne a ne přijít.

Kdybych měl nakreslit čáru, tak tento přístup je obecně spíše vlastní lidem pod třicet, zatímco stará generace jsou na Internetu dnes třicátníci, ale možná je to příliš velká generalizace a lidi pojí něco jiného. Ostatně, Jan Barta před dvěma lety napsal, že „mladou generaci zkurvil Webtrh“; na téhle myšlence dost možná něco bude. 

Jsou samozřejmě výjimky a budiž jim vzdána čest. Část mladé generace, která se za bod zlomu dostala usilovnou prací a těmi starými dobrými postupy, kterými většina jejich vrstevníků opovrhla. 

Když se podíváte na ty úspěšné z mladé generace, i je to stálo práci a hledání, úspěch nebyl samozřejmost. Jan Barta prošel několika obory, než vznikl Elephant Orchestra, v němž zúročil své nadání hráče a vybudoval pozoruhodnou internetovou firmu zabývající se prodejem domén a leadů. Oldřich Neuberger, který vybudoval český Facebook dříve, než vznikl Facebook a úspěšně jej prodal. Zdeněk Cendra, který vybudoval úspěšnou ISP firmu SuperHosting. Tomáš Čupr a jeho Slevomat – ve světě populární koncept dovedený k tuzemské dokonalosti.

Jenže pro jaká další jména sáhnout dále? Jiří Janoušek a jeho Motion Media soustředící se na klasickou tvorbu webů po novu? Ano, třeba. Nebo Jakub Svoboda, zakladatel Falanxia, firmy vytvářející hry pro Facebook. Petr Beneš, zakladatel HyperMedia, úspěšné série portálů, především inzertních. Martin Schlemmer a jeho Webtrh už je o něco menší ryba než předcházející jména, ale stále jde o pozoruhodný úspěch. 

Pak už musíte sáhnout mezi kontroverzní jména. Co Radovan Kaluža a jeho webhostingová firma založená na propagaci spamem? I to je úspěch, i když jej pro otravnost propagace těžko oslavovat. Jan Řežáb, kdysi oslavovaný podnikatel s mobilními aplikacemi, který škobrtl spolu s propadem tohoto trhu a kvůli dluhům, co nasekal, mu leckdo z branže nemůže přijít na jméno a jehož poloviční podíl v Candytech nevypadá špatně? 

Internet se mění

Podnikání na Internetu se mění. Před dvaceti lety investoři příliš nevěděli, co si od Internetu slibovat. Leckdy se nechali utáhnout na vařené nudli, na koncepty, které se nakonec ukázaly nereálné. Jenže dnes už je Internet ze značné části probádané prostředí, alespoň po stránce businessu. Investoři se orientují, chtějí investovat do zajímavých osobností, jimž mohou věřit, a do zajímavých nápadů s velkým potenciálem. Utilitky si nechme pro volné chvíle nebo je zafinancujme ze své kapsy. 

IPO48 se pokusilo spíše vzdělat lidi v tom, jak takové nápady zobchodovávat, než že by se mu podařilo opravdu zajímavé nápady vydestilovat. Zkušenějším podnikatelům se nechtělo účastnit, protože jim nebylo zcela zřejmé, komu by vlastně jejich nápad patřil. Ale ti mladší se snad alespoň poučili, jak startup vytvořit. Pokud se jim tyhle vědomosti nevykouří přes zavírací afterparty, snad jim i k něčemu budou. 

Zajímavé myšlenky

Na závěr se zastavím u myšlenek a projektů, které stojí za to z IPO48 zmínit. TopMonks Jiřího Fabiána získala cenu diváků a mé sympatie jako aplikace, kde můžete poptávat práci a nechat lidi, aby ji pro vás vykonali. Asi nejblíže je jí podobný Mechanický Turek Amazonu, není to běžná inzerce práce. 

Z vystupujících mě zaujal Vu Hoang Anh s projektem GPS hry hrané v reálném světě. Přesvědčivě ji odprezentoval a při jeho vysvětlování, jak v tramvaji dostanete zprávu, že je třeba zabít člověka ve vedlejší tramvaji (ovšem jen jako), jsem zapomněl na to, že několik podobných konceptů už existovalo a většinou nedopadlo (finančně) nejlépe.
Interaktivní veřejný rozpočet Romana Řípy je něco, pro co mám novinářskou slabost, ale spíše než dobrý business v tom vidím prospěšnou myšlenku. 

Zajímavě odprezentovaná a dobře připravená byla ChilliCurrent – web na vyhledávání lidí, se kterými byste mohli něco udělat. I tady je ale otázka, jestli by se podařilo web udělat dostatečně atraktivní oproti prosté hlášce na Zdi Facebook.

Content

Naopak k vítězné aplikaci RallyTools, která má ukazovat informace potřebné pro jezdce autorally, zachovávám distingovaný odstup, pesimistou byl i kamarád rally jezdící, který vyjmenoval hned celou řadu praktických problémů počínaje „někde je to zakázáno“ přes „prakticky použitelná data z toho nedostanou“ až po „musel bych vidět více detailů“. Na druhou stranu aplikaci vymýšlejí lidé, kteří také rally jezdí, takže snad problémy podchytí a vyřeší. 

Skvělá akce

Organizátorům akce Lukáši a Ondřeji Hudečkovým patří obdiv za to, jak profesionálně celou akci zvládli. Podařilo se jim přitáhnout zajímavé množství lidí a i když z prezentovaných ideí nakonec možná nic nebude, rozhodně akce přitáhla pozornost, přinesla tolik potřebnou osvětu a možnost navázat kontakty, tedy všechno to, co je možné v podnikání zúročit.

40 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 2. 2011 12:18
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení Instagram pro firemní i osobní marketing

  •  
    Jak zakládat a používat účty.
  • Jak publikovat a vyhodnocovat.
  • Jak si poradit s hastagy.

Detailní informace o školení Instagram»