Hlavní navigace

ISSS 2001: Pod nadějnou slupkou problematický vnitřek?

28. 3. 2001
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

V Hradci Králové proběhl čtvrtý ročník konference o Internetu ve státní správě a samosprávě. Naznačil, že pokud jde o přístup naší státní správy k Internetu a IT, navenek možná vše vypadá nadějně, ale "uvnitř" to již tak růžové není, hlavně pokud jde o praktické naplňování Státní informační politiky. Naštěstí ale existují i výjimky.

Letošní, v pořadí již čtvrtý ročník dvoudenní konference ISSS byl již tradičně příležitostí seznámit se s tím, čeho dosáhly orgány státní správy a samosprávy ve využívání Internetu a moderních informačních a komunikačních technologií. Podle mého dojmu to byl obrázek značně diferencovaný – nejrůznější subjekty samosprávy (jako města, obce, regiony) se mohly pochlubit konkrétními výsledky i ambiciózními záměry. Úspěšně bilancovat mohly i některé centrální resorty (konkrétně např. MV ČR), ale pokud jde o „nejvyšší úroveň“ a plnění Státní informační politiky, která by měla být hnacím motorem celé řady konkrétních aktivit, zde není moc čím se chlubit. Spíše naopak.

Není o čem se bavit?

Státní informační politika (SIP) je základní koncepční dokument, ve kterém náš stát v hlavních rysech deklaruje, čeho a v jakých termínech chce dosáhnout v oblasti budování tzv. informační společnosti. Naše vláda jej přijala již v květnu 1999. Později na tento dokument navázaly další zásadní materiály, konkrétně:

  • Akční plán realizace SIP-u, koncipovaný jako soubor konkrétních projektů
  • Výzva PPP (Private-Public Partnership), vyzývající privátní sektor ke spolupráci na realizaci SIP-u
  • Koncepce Státní informační politiky ve vzdělávání, ke které vláda nedávno schválila plán realizace 1. etapy
Letošní ISSS poctil svou návštěvou i velvyslanec EU v ČR Ramiro Cibrian

Na letošní ISSS jsem odjížděl s očekáváním, že zde dojde k bilancování toho, co se v oblasti realizace SIPu podařilo (i nepodařilo), a také k tolik potřebnému dialogu mezi širší veřejností a představiteli státní správy o jednotlivých koncepcích a záměrech. Nebo že dojde alespoň k seznámení zainteresované veřejnosti s tím, co se chystá. Realita ale byla jiná – žádný významnější dialog o Státní informační politice ani bilancování jsem nezaznamenal.

Problematika informační gramotnosti a vzdělávání v ČR pro jistotu úplně vypadla z programu konference (ač jsem přímo na místě zaznamenal nejméně dva zástupce MŠMT, kteří by se k tomu mohli zasvěceně vyjádřit). O Akčním plánu padlo jen několik nepříliš podstatných zmínek, které se převážně týkaly zprovoznění katastru nemovitostí (měl by jít do provozu na přelomu května a června) a tzv. centrální adresy. I tu ale považuji za výsledek dosti diskutabilní – projekt „portálu státní správy“ byl zredukován na jednoduchý seznam URL odkazů na různé zdroje ze státní správy (nacházející se na centrální adrese) a nově označen jako „odkazový portál“. A pokud jde o konkrétní výsledky výzvy PPP, také zde jsem žádné bilancování či aspoň zmínku o realizovaných výstupech nezaznamenal.

O postupu realizace Státní informační politiky vypovídá i skutečnost, že vláda minulý týden odvolala šéfa Úřadu pro veřejné informační systémy, který měl na starosti mnoho konkrétních aktivit v oblasti realizace SIP.

Co řekl ministr Březina

Nejvíce informací o postupu realizace Státní informační politiky jsem na konferenci ISSS očekával od ministra bez portfeje Karla Březiny, který má SIP na starosti skrze své předsednictví v Radě vlády pro Státní informační politiku. Během jeho hlavního vystoupení však zazněly jen povšechné informace, mj. o tom, že:

  • Vláda přidělila na letošní rok plánovaných 1,7 miliardy na informační gramotnost a 886,5 milionu korun na elektronický obchod a informatizaci státní správy. Minulý týden pak vláda schválila rozdělení těchto peněz na konkrétní projekty Akčního plánu s tím, že toto rozdělení bude ještě dále upřesněno.
  • Vláda chystá další investiční pobídky v oblasti IT, které by měly následovat po „první vlaštovce“, kterou bylo nové call-centrum IBM v Brně.

Dále se ministr Březina věnoval také problematice zakázky na komunikační infrastrukturu státní správy, kterou také minulý týden vláda „přiklepla“ na dřevo a bez výběrového řízení Českého Telecomu. To je jedna z věcí, o kterých se na ISSS přeci jen určitým způsobem diskutovalo, a chtěl bych se jí věnovat v samostatném článku.

Co plánuje nový šéf ÚVISu

Jiří Krump

Po odvolání dosavadního šéfa ÚVISu Alexandra Kratochvíla vláda ještě minulý týden jmenovala nového šéfa tohoto úřadu. Stal se jím Jiří Krump, dosud ředitel administrativní sekce Úřadu vlády ČR.

Na letošním ISSS byl pan Krump přítomen a vystoupil zde s příspěvkem, ve kterém naznačil, jaké jsou jeho plány a cíle:

  • chce se soustředit na realizaci všech tří oblastí státní informační politiky (což je informační gramotnost, elektronický obchod a informatizace státní správy), za důležitý aktuální úkol považuje i přípravu zákona o obecných registrech
  • chce aby ÚVIS byl akceschopnější a pružnější, aby stíhal termíny, které mu jsou ukládány, aby pracoval efektivněji, aby jednotliví zaměstnanci věděli, jaké jsou jejich úkoly atd.
  • k výročí přijetí Akčního plánu (koncem května) chce vyhodnotit plnění jeho úkolů a eventuelně přehodnotit některé projekty či zvážit jejich priority
  • do přípravy technických standardů veřejných informačních systémů chce ve větší míře zapojit i odbornou veřejnost. Považuje to za možnou součást PPP (Public – Private Partnership) a za příležitost pro komerční sféru
  • chce dále využít analýzu možností PPP, kterou ÚVIS připravil, ale neaplikoval
  • celkově chce dosáhnout toho, aby ÚVIS byl respektovaným partnerem a získal potřebnou prestiž. K tomu je prý potřeba zvýšit nároky na konkrétní lidi, ale také např. aktivně spolupracovat se zahraničím a více propagovat celou myšlenku informační společnosti.

Má MPSV největší databázi v Evropě?

Kromě ministra bez portfeje byli na letošním ISSS přítomni i další dva ministři s vlastními resorty, kteří přeci jen určitým způsobem „skládali účty“ z toho, co jejich resort dělá. Jedním z nich byl místopředseda vlády Vladimír Špidla, který je současně ministrem práce a sociálních věcí.

Vladimír Špidla

O svém resortu místopředseda Špidla řekl, že zřejmě má největší databázi v Evropě – jde o databází důchodového zabezpečení, která je u nás jednotná a proto tak velká, zatímco jinde ji prý mají různě rozdělenou na samostatné databáze.

Za zmínku jistě stojí záměr MPSV prosadit své číslo sociálního pojištění (neobsahující zakódované osobní údaje) jako jednotný identifikátor i pro další agendy a registry. Dalším záměrem pak je zavést všechny agendy ministerstva i v elektronické podobě a používat pro ně elektronický podpis (s tím, že souběžně by stejné agendy existovaly v klasické „papírové podobě“ pro ty, kteří nejsou schopni či ochotni komunikovat elektronicky). Konkrétně by mělo dojít ke zpřístupnění všech formulářů MPSV v elektronické formě, s možností jejich vyplnění on-line. Přínosem, který si od toho ministerstvo slibuje, je zkrácení doby na vyřízení žádosti, z dní až týdnů doslova na několik sekund.

Místopředseda Špidla se za svůj resort přihlásil i k podpoře informační gramotnosti, ovšem s tím, že MPSV nemůže apriorně vylučovat či naopak preferovat žádnou skupinu obyvatel, tedy například ani starší spoluobčany.

Z konkrétních projektů místopředseda Špidla jmenoval jednotný systém pro hledání zaměstnání, který by měl být jakýmsi zastřešením nad dosud existujícími servery orientovanými na problematiku zaměstnanosti. Dalším řešeným projektem pak je informační systém o tzv. typových pozicích, který by měl každému zájemci poskytnout informace o tom, jaké znalosti, dovednosti a další podmínky jsou požadovány na konkrétním (typovém) místě.

Gross s trofejí

Druhým z ministrů s vlastním resortem byl na ISSS ministr Stanislav Gross, ministr vnitra. V loňském roce, ještě jako místopředseda parlamentu, si z konference odnesl cenu „Český Zavináč“ za parlamentní digitální knihovnu.

Letos si tutéž cenu odnesl jako představitel resortu vnitra, konkrétně za trojici projektů, které i podle mého názoru významně přispívají k celkové užitečnosti Internetu pro občana a navazují na tradici, kterou zahájilo zprovoznění internetové verze Obchodního rejstříku:

  • Pátrání po vozidlech (umožňuje vyhledávat informace o ukradených vozidlech}
  • Neplatné doklady (umožňuje každému okamžitě si ověřit, zda určitý občanský průkaz není zcizený)
  • Úřad není labyrint (jde o informační materiál usnadňující orientaci občanů na úřadech a jeho jednání zde)

Z dalších projektů, které jsou teprve dokončovány či připravovány, byly zmíněny také tři, z nichž jeden je poněkud kontroverzní a bude možná připodobňován k jinému značně nepopulárnímu serveru:

  • server zaměřený na boj proti korupci – prostřednictvím tohoto serveru občané budou moci oznamovat „Podezření na korupci policistů a zaměstnanců MV“
  • server zaměřený na dohledávání uměleckých předmětů – jak těch ukradených, po kterých policie pátrá, tak i těch, které policie má, ale neví komu patří (a hledá majitele). Do budoucna by měly přibýt i další jazykové verze tohoto serveru, aby jej mohli využívat i cizinci
  • server zaměřený na problematiku ochrany duševního vlastnictví a autorských práv (zde půjde zřejmě o informační servis)
Stanislav Gross

Musím ocenit, že prezentaci WWW strategie MV ČR přednesl ministr Gross osobně, a že to nebylo žádné čtení předem připravené zprávy o něčem, co mu osobně nic neříká. Získal jsem dojem, že ministr Gross ví, o čem jsou jednotlivé projekty, rozumí jejich podstatě a fungování a cení si jich. A také že si váží práce všech osmi lidí, kteří mají na jeho ministerstvu WWW stránky na starosti, i cca 300 lidí, kteří přispívají k jejich obsahu.

BRAND24

Jen jsem si tak představoval na jeho místě jiné resortní ministry ze stejné vlády…

Zakázka pro Telecom

Na právě skončené konferenci ISSS se poměrně široce diskutovalo o věci, která zasadila dosti zásadní ránu liberalizaci našeho telekomunikačního trhu. Jde o zakázku na budování komunikační infrastruktury pro státní správu, kterou vláda minulý týden „přiklepla“ Českému Telecomu. K této problematice se vrátím v samostatném článku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).