Hlavní navigace

IT ve stínu krize

23. 10. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
Ekonomická, respektive finanční krize, která stále hýbe světovým děním, nenechala stranou ani oblast Internetu a informačních technologií. Mají se informatici čeho bát? Mají, toho nejhoršího.

Nepřímý vliv

O možných, i méně možných vlivech tak zvané ekonomické krize na svět IT již na tomto serveru jednou bylo pojednáno s tím výsledkem, že důsledky mohou být velmi komplexní. Zatímco pro někoho jsou jednoznačně negativní, pro jiné i spíše pozitivní a hlavně, zdaleka nejen finanční. Ať už jde o možnou nedůvěru vůči modelovacím systémům, nebo o otázku investic do nových internetových start-upů, snižování výkonnosti trhu s online reklamou, které může ublížit velkým portálům, nebo prostý nedostatek peněz na další IT projekty a rozvoj informačních technologií, jedno je jasné. Všechny tyto důsledky stavu, který zavládl na světových finančních a akciových trzích, které se projevují následně v segmentu informačních technologií a Internetu, jsou důsledky nepřímé.

Investoři ztratili důvěru a odmítají investovat – to, že i do IT firem, je vedlejší, protože postižen je celý průmysl. Že v důsledku toho dochází ke snížení objemu reklamy, také není problém, za nějž by informační technologie osobně mohly. Sofistikované systémy sloužící k modelování trhu jsou pouze automatizovanými nástroji využívajícími myšlenkové postupy, které by se jinak prováděly na papíře. A konečně, i když všechny banky a investiční firmy bez výjimky používají komunikační technologie, nebyly to ony (IcT) v případě ani jediné z nich to, co způsobilo ekonomické problémy, nebo dokonce krach.

Prožíváte finanční krizi? Nezoufejte. Máme pro vás tip: investorův průvodce finanční krizí na serveru Měšec.cz vám poradí, jak z krize vybruslit s minimem ztrát.

Jednoduše řečeno, ekonomická oblast IT – a zejména Internetu – nebyla tím, co finanční krizi vyvolávalo, ale zákonitě je tím, co na ni doplácí. Důsledky krize jsou výhradně nepřímé, ale jsou vážné. Nejsou provázeny selháním technického charakteru, avšak stejně jako ve všech ostatních oblastech ekonomiky ukazují na skutečnost, že viníkem je pouze a jedině člověk. Přesněji, lidé.

Peníze za každou cenu

Nedostatek investičních peněz a všeobecné přesvědčení, že firmy nyní vstupují do stádia snižování výdajů, ovšem může na svět komunikací a informatiky působit – možná poněkud paradoxně – jako očistná lázeň. Ze světa již začínají přicházet zprávy o tom, že u organizací, a to i u středních a velkých, dochází ke krácení rozpočtů IT oddělení. Postiženy jsou především investiční projekty, o něco méně pak rozpočty určené k inovaci stávajících infrastruktur bez jejich výměny za nové, a nejméně peníze určené k provozu a udržování současných produktů.

Je to z technického hlediska zcela legitimní rozhodnutí managementu podniků. Snižování nákladů vynucené krizí, a faktem, že v ekonomickém systému je málo volných a dostupných prostředků, neb chybí důvěra, nemůže jít na úkor provozu stávajících technologií. Většina podniků, měřeno od nejmenších firem po mamutí kolosy, na IT zcela závisí. Narušení provozu informačních systémů znamená často narušení života celé firmy. Pokud je tedy potřeba šetřit, nelze šetřit na provozu toho, co firma nutně potřebuje, ale spíše na inovacích a rozšiřování možností infrastruktur. Omezování běžných výdajů může přijít až jako poslední.

To, co na první pohled vypadá jako logické (a legitimní) rozhodnutí managementu firem v dané situaci, je ve skutečnosti ranou do žeber některých manažerů informačních technologií, kteří sami sebe před lety – aby vypadali důležitější – překřtili na CIO. Celý obor IT pro podniky, počínaje dodavateli hardwaru, přes softwarové společnosti až po firmy nabízející služby, je totiž od základu postaven na inovaci. Technologie, respektive technologické komplexy složené ze vzájemně propojených fyzických i nehmotných komponent, jsou konstruovány a implementovány proto, aby mohly být pokud možno co nejrychleji nahrazovány novějšími generacemi, a v době jejich implementace se již dávno pracuje na ještě „pokročilejších“ produktech. Pokud se někdo (například v opilosti) pokusí tomuto davovému modelu vývoje (tedy takovému, kdy je každý účastník trhu nucen k pohybu stejným směrem účastníky za ním) odporovat, je označován za brzdu pokroku, respektive zisků ne jedné společnosti, ale celého průmyslu.

Aby ovšem mohl kolotoč nekonečných inovací v relativně krátkém časovém rozpětí fungovat, přesněji, aby perioda mezi inovacemi byla u co nejvíce produktů co nejkratší, musí existovat ochota vkládat do systému peníze. Z původní představy o zvyšování výkonu, zlepšování efektivity a šetření času u jednotlivých IT produktů v organizaci, které management brzy přestal věřit, přešel IT průmysl, a následně i CIO při formulování požadavků na další investice, na zvrácenou strategii „buzzword“. Různí dodavatelé vymýšlejí – víceméně svévolně – dobře znějící technologie a trendy, které „prostě musíte implementovat, jinak jste k ničemu“. Jediným jejich cílem je nutit podniky k dalším investicím. Daří se to, částečně proto, že správný management chce jít s dobou, částečně kvůli již popsanému efektu davu.

BRAND24

Zpomaleno

Přesněji řečeno se to dařilo. V okamžiku, kdy v systému chybí peníze, a kdy se skutečně musí začít šetřit, se obrat technologií v IT odděleních zejména větších subjektů musí zpomalit. To znamená jednak podstatné prodloužení životního cyklu stávajících systémů, jednak neméně podstatné omezení investic do nových technologií. Sebelepší „buzzword“ nebo takzvaným analytikem propagovaný trend je ve světle nedostatku financí k ničemu. Křik CIO (stavějících se leckde, ač je to neuvěřitelné, takřka na roveň ředitelů firem zcela nesouvisejících s IT) o tom, že zastavení investic znamená vlastně zastavení provozu celého podniku, vyzní v situaci, kdy podnik skutečně nemá investiční prostředky, do prázdna. A protože vyzní do prázdna, ukáže se, že reálná potřeba technických inovací je výrazně nižší než ta, kterou si vynucuje konglomerát dodavatelů, analytiků a hlavních informačních úředníků. Délka cyklu v jednotlivých segmentech trhu informačních technologií by se tak mohla podstatně prodloužit, což – chcete-li slyšet nepopulární slovo – znamená zpomalení vývoje. Které přijde s tím vyšší jistotou, čím déle nedostatek investičních peněz v celém průmyslu (mimo IT) potrvá.

Zdravěji

Neochota firem investovat do IT by mohla informatický průmysl očistit a možná i obrodit. Přestaly by (za cenu krachu velkého množství hardwarových i softwarových dodavatelů a poskytovatelů tzv. „řešení“) vznikat trendy jen pro trendy a informatická oddělení s vyšší kapacitou a odpovědností by se stala více konzervativními institucemi. Současně by si také mohla méně myslet o sobě v tom smyslu, že jsou světa hybateli a základem úspěchu svého podniku, jemuž ve skutečnosti poskytují pouze podpůrnou úlohu. Snižování nákladů do rozvojových projektů a do nových investic – nezbytná reakce na nedostatek peněz v ekonomice – je prvním krokem k takovému ozdravení. Současně je však nesmírně bolestivou ranou, a to nejen pro CIO. Ranou, kterou je ovšem nutné přežít, aby mohla informatika v organizacích fungovat zdravěji.

Zasáhla finanční krize nějak do vašeho života?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).