Koaliční smlouva by ještě mohla padnout — i pro neshodu o nákupech ICT

Hlavní média zpravují o sporu o počet ministerstev. Lupa se však doslechla také o sporu o nákupy ICT. Představa KDU­‑ČSL se totiž do koaliční smlouvy v podstatě neprosadila.

Dnes ohlášenou koaliční smlouvu musí přes víkend ještě schválit orgány stran. Vyjednávala se dlouho a bolestně, a expertům KDU‑ČSL se nepodařilo plně prosadit jeden bod, který — podle zdroje Lupy, blízkého vyjednávacím týmům — je pro některé z nich důležitý a je možné, že proto ještě doporučí smlouvu odmítnout jako takovou.

Média dnes sice citovala předsedu KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, že jeho strana ve vládě být nemusí, to však v souvislosti s počtem ministerských křesel pro stranu. V posledních vyjádřeních se už objevuje tvrzení, že vyjednaná smlouva je v programové části „dobrý výsledek“.

Spor, o kterém ví Lupa, se týká vládních nákupů ICT. KDU‑ČSL — jež si po jedno volební období pobyla mimo parlamentní lavice, a někteří její voliči tudíž doufali, že se díky tomu „očistila“ — měla ve volebním programu celou kapitolu nadepsanou „Hospodárnost a efektivnost v ICT“. Klíčová úvodní část zní takto:

Neoficiálně jsme vyzvěděli, že podle ideální představy lidovců by metodiku nákupu ICT měl vést úřad se silnými pravomocemi, podobný jiným úřadům, jako jsou například NKÚ nebo ÚOOÚ.

Přitom by si však resorty samy řídily rozpočet, který na ICT mají. Takovéto rozdělení pravomocí je prý to nejlepší, co se expertům KDU-ČSL podařilo vymyslet proti vyhazování peněz. Kdyby byla zkorumpována metodika, mohly by se proti ní ozvat resorty, že své peníze nechtějí podle ní vynakládat.

Méně vhodnou formou by byla obnova ministerstva informatiky; to proto, že ministerstvo je méně stálé než nezávislý úřad.

Jenže do dnes zveřejněné koaliční smlouvy se dostalo jen toto:

Posílíme centralizaci v oblasti ICT. Zpracujeme novou koncepci řízení veřejných investic do ICT, e‑Governmentu a podpory informační společnosti s cílem zlepšit efektivitu veřejných výdajů. K tomuto účelu obnovíme činnost rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost.

Podle zdroje Lupy je obnovení rady známé pod zkratkou RVKIS kompromisem, a z konečné koaliční smlouvy úplně vypadlo, že kdokoli už bude nákupy řídit metodicky, musí mít silné pravomoci.

Připomeňme, že rada působila ještě za vlády Nečasovy. S nástupem úřednické vlády Rusnokovy však pracovat přestala, protože funkce v ní byly vázány na konkrétní osoby. (Více v komentáři od Jiřího Peterky pod článkem.)

Postoj průmyslových svazů shrnul nedávno deník E15. Postoj průmyslu komentuje zdroj Lupy slovy, že velké společnosti sice mají zájem získávat zakázky, ale „obtěžuje je nutnost uplácet — protože to se ve velké firmě dělá dost těžko.“

Volební program hnutí ANO nebyl v této oblasti zdaleka tak podrobný, asi že ANO zatím nemá zkušenost s vládnutím. Lze z něj ocitovat například: „Prověříme dosavadní systém e‑Governmentu, jeho funkčnost a dopad na ulehčení života běžného občana, elektronický systém veřejné správy nesmí být černá díra na utrácení veřejných peněz, ale skutečně účinným a uživatelsky přátelským systémem pro občany.“

Podle zdroje Lupy nebylo ANO v zásadě proti myšlence metodického vedení nákupů ICT, nechtělo však zřízení dalšího ministerstva. Od hnutí ANO se nám dnes nepodařilo oficiálně získat potvrzení ani popření tohoto tvrzení.

programu ČSSD sotva najdete podrobnější zmínku k tomuto bodu. Snad jen větu: „Podpoříme centrální nákupy a elektronické aukce ve veřejném sektoru.“ Je otázka, jak ji chápat. A pak snahu o zpřesnění zákona o zadávání veřejných zakázek.

KL_NOMINACE

Od ČSSD se nám k této otázce dnes nepodařilo získat žádné oficiální vyjádření. Před dnešním zasedáním předsednictva strany a zítřejším jednáním ústředního výkonného výboru prý nestíhají dodat vyjádření k této „obtížné oblasti“, kterou musí „definovat někdo z vedení“, odepsal Lupě Mgr. Vítězslav Kulich, vedoucí sekce PR a marketingu ČSSD.

Oficiálně se dosud nestihla pro Lupu vyjádřit ani KDU‑ČSL.

Komentář od Jiřího Peterky

Budoucí koalice chce obnovit Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, zkratkou RVKIS, ale stávající vláda v demisi ji svým způsobem předběhla: 4. prosince přijala přílohu k usnesení č. 927, ve kterém schválila nový statut této Rady. Tím ji fakticky resuscitovala po její klinické smrti, ke které došlo s pádem předchozí vlády Petra Nečase. Důvodem bylo i to, že funkce ve vedení předchozí Rady byly vázány na konkrétní osoby (např. na pana Zdeňka Zajíčka, dříve náměstka ministra financí). Jednou ze změn, které nynější vláda přijala, je proto i změna složení předsednicta Rady tak, aby bylo vztaženo k funkcím, a nikoli ke konkrétním fyzickým osobám. Nově mají v čele Rady (v jejím předsednictvu) kromě premiéra stát ministr průmyslu a obchodu, který bude řídit aktivity Rady spadající pod „konkurenceschonost“, a dále ministr vnitra, který bude mít na starosti aktivity týkající se informační společnosti.

Samotná změna statutu Rady je však jen jedním dílčím krokem. Teď půjde hlavně o to, zda Rada začne skutečně fungovat a něco reálně dělat. Za předchozí roky, kdy Rada v různých podobách již existovala, moc nefungovala a prakticky nic nepředvedla ani neprosadila. Bude to nyní, na čtvrtý či pátý pokus, poprvé jinak?

Osobně si myslím, že ani tak nezáleží na tom, zda se o koordinaci eGovernmentu a ICT ve veřejné správě stará někdo, kdo má statut Rady vlády (která je jen poradním orgánem vlády), zda jde o samostatné ministerstvo (dříve jsme měli Ministerstvo informatiky), nebo zda vše řeší nějaký útvar pod Úřadem vlády, anebo zda celá agenda spadá pod jedno ministerstvo (např. ministerstvo vnitra), které má celou řadu dalších úkolů, popřípadě zda je použit ještě nějaký jiný model. Podstatné jsou kompetence, celková „síla“ a schopnost něco prosadit, a hlavně zájem a chuť něco prosazovat. To, zda si příslušní lidé vezmou celou záležitost „za svou“ a uvěří v její potenciál a přínosy, místo toho, aby ji řešili jako nějakou n+1. povinnost, které se bohužel nedokázali zbavit a hodit ji na někoho jiného, nebo aby se dokonce vezli v závěsu nějakých lobbistických tlaků.

13 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 12. 2013 0:07

Školení: Právo vs. online marketing

  •  
    Jak chránit vlastní značku a obsah.
  • Jak využívat cizí díla pro svoje prezentace.
  • Na co si dát pozor při tvorbě reklamy na internetu.

Více o školení Právo vs. online marketing »