Hlavní navigace

ITU chce přidělovat IP adresy

 Autor: 29
Pavel Satrapa 4. 3. 2010

Mezinárodní telekomunikační unie (International Telecommunication Union,ITU) brzy oslaví 150. výročí své existence. Hlavními oblastmi jejího zájmu jsou telekomunikace, kde je významným standardizačním tělesem, a radiokomunikace. V poslední době se ale rozhodla vstoupit výrazněji do světa Internetu a postavit konkurenci regionálním registrům, které spravují adresní prostor.

Oficiálním zdůvodněním této snahy jsou „požadavky mnoha rozvojových zemí“, aby bylo možné získat IP adresy přímo od ITU. Zároveň tvrdí, že řada zemí byla při přístupu k IPv4 adresám znevýhodněna a že je třeba zavést spravedlivější systém. Jelikož IPv4 už končí, zaměřuje ITU své snahy na protokol IPv6.

Představu o zamýšleném uspořádání dává Studie metod pro alokaci a distribuci IPv6 adres (PDF, 400 kB). Podle něj se ITU zařadí po bok stávajících regionálních registrů (RIR) jako šestý subjekt, který by od IANA získal prefix /12, stejně jako stávající RIR. Na rozdíl od nich však bude působit celosvětově. V jednotlivých zemích založí státní registry (Country-base Internet Registry), které dostanou souvislé bloky 32bitových prefixů. Jejich velikost má vycházet z potřeb daného státu a budou z nich přidělovat prefixy obvyklé délky 32 bitů zdejším poskytovatelům Internetu.

Poskytovatel (LIR) tedy bude mít dvě alternativní cesty, jak získat IPv6 prefix: buď od RIR, do jehož působnosti daný stát spadá, nebo od CIR a tedy potažmo ITU. Ohledně pravidel přidělování by CIR měly v základu vycházet z politiky dohodnuté mezi RIR, ovšem přizpůsobovat ji místním podmínkám a potřebám.

Tady začíná první kolo dobrodružného mentálního slalomu, který dokument předvádí mezi protichůdnými nároky. V části 3.2.3 o so­ciální proveditelnosti se píše, že internetové komunitě nejspíš budou CIR připadat příliš pod vlivem státních orgánů. To si pište, že budou. Má se tomu čelit mimo jiné tím, že CIR budou hodné. Doslova se píše, že místní změny a doplňky k politice RIR nesmí být restriktivní. Ovšem jinde je stávající model RIR kritizován za plýtvání adresami a CIR je vyzdvihováno jako potenciálně úspornější z hlediska spotřeby adres. Čili je potřeba vyvinout pravidla, která budou proti RIR volnější, ovšem budou p řidělovat méně adres. ITU by mělo angažovat královnu Koloběžku jako konzultantku, aby jim pomohla s vymýšlením.

Dokument ostatně připouští (v části 4.1.2), že sledované cíle jdou leckde proti sobě. Konstatuje, že v takových případech je prioritou možnost agregovat adresy a měla by dostat přednost. Z pochopitelných důvodů už neuvádí, že stávající procedury RIR, ve studii opakovaně kritizované pro plýtvání přidělovaných adres, jsou optimalizovány právě ve směru agregace adres.

V návrhu se vůbec neřeší efektivita celého systému. Kapitola 3.2.2 o e­konomické proveditelnosti je vyloženě odbytá – na čtyřech řádcích tvrdí, že systém nebude vyžadovat žádný nový hardware ani software a že pro ISP/LIR nebude představovat dodatečné náklady. Velkoryse ponechává stranou náklady na provoz CIR, které rozhodně nebudou zanedbatelné. Členy ITU jsou státy, jednotlivé CIR tedy nejspíše budou spadat pod jejich z ministerstva. Asi nebudu sám, kdo silně pochybuje, že takto provozovaný CIR bude efektivnější než stávající RIR. Přesto kapitola 5 prohlašuje, že pro zákazníky (tedy ISP/LIR) má být tento systém stejně nákladný či levnější než RIR.

Za určitou třešničku na dortu lze považovat přístup k cenzuře, zmíněný v kapitole 5. Ta je zde prohlášena za právo státu a konstatuje se, že v současnosti je uplatňována na úrovni ISP. Podle studie to tak musí zůstat a CIR do ní nesmí být zatažen. Jak to chtějí udělat, když CIR bude nepochybně legislativním subjektem v daném státě, s velkou pravděpodobností jako součást ministerstva nebo subjekt jím přímo řízený? Nedovedu si představit, jak by se třeba čínský CIR dokázal vyhnout státním restrikcím. Naproti tomu na stávající APNIC, který je formálně australskou společností s ručením omezeným, čínská vláda jednoduše nedosáhne.

Celkově mi připadá, že snad jediným alespoň trochu relevantním důvodem pro existenci tohoto modelu, je zavedení konkurence do přidělování adres. Žiji v Liberci a do Prahy většinou jezdím autobusem, takže mohu přímo z první linie pozorovat blahodárný dopad konkurence na kvalitu a cenu služeb. Ovšem nějak si nedovedu představit, jak centralistický moloch bude dělat štiku v rybníce, kvůli které RIR šlápnou do pedálů a začnou se daleko více snažit.

Kromě celé řady pragmatických problémů, které jsem naznačil, ovšem popsaná snaha ITU vykazuje i vady principiální. Ústava ITU (najdete ji v našem článku K čemu je dobrá Mezinárodní telekomunikační unie?) říká: „Na mezinárodní úrovni podporovat přijetí širšího přístupu k otázkám telekomunikace v globální informační ekonomice a společnosti prostřednictvím spolupráce se světovými i regionálními mezivládními a nevládními organizacemi zaujatými v oblasti telekomunikací.“ Tohle ovšem nevypadá jako širší přístup a spolupráce s nevládními organizacemi, jimiž RIR nepochybně jsou. ITU se naopak snaží jim postavit de facto vládní konkurenci, navíc bez silného zdůvodnění, že je takový krok potřebný.

WT100

Přitom stávající procedury pro vývoj adresních politik jsou velmi otevřené. Pokud má ITU pocit, že dnešní pravidla jsou nespravedlivá, má příležitost usilovat na půdě RIR o jejich změnu. Jenže to by se ve veřejné diskusi prokázala chabost předkládaných argumentů, o úspěchu lze vážně pochybovat. Cesta centrálně zjeveného blaha se jeví jako výrazně jednodušší.

Ze stávajících RIR úsilí ITU o přidělování IP adres kritizoval evropský RIPE NCC. Jeho zástupci se chystají na připravovanou první schůzku IPv6 skupiny ITU v polovině března v Ženevě, kde hodlají záměru oponovat. Očekávám, že nezůstanou sami. Nemám pocit, že by v internetové komunitě kypěla nespokojenost se stávajícím modelem správy adres a že by se ozývalo volání po vzniku konkurence. ITU se ji snaží vytvořit dost uměle a samozvaně. Internet není, nebyl a snad ani nikdy nebude organizován po státech. Od zavedení tohoto principu stěží můžeme očekávat něco dobrého.

Anketa

Považujete iniciativu ITU v oblasti přidělování IP adres za prospěšnou?

Našli jste v článku chybu?
DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: V říjnu se rozšíří režim reverse-charge

V říjnu se rozšíří režim reverse-charge

DigiZone.cz: Nova opět stahuje „milionáře“

Nova opět stahuje „milionáře“

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Měšec.cz: TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

TEST: Vyzkoušeli jsme pražské taxikáře

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

Voda z Vltavy před a po úpravě na pitnou

DigiZone.cz: Digi2GO: výborný základ, ale...

Digi2GO: výborný základ, ale...

120na80.cz: Na různou rýmu různá homeopatie

Na různou rýmu různá homeopatie

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Další Češi si nechali vložit do těla čip

Další Češi si nechali vložit do těla čip

120na80.cz: Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

Hrbatá prsa aneb mýty o implantátech

DigiZone.cz: O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

O2 TV doplnilo kanály HBO v HD

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled