ITU-T slaví padesátku

Padesátka u člověka dnes představuje jakýsi vrchol středního věku; někdo ji slaví s pompou, někdo třeba vůbec ne. U organizací a úřadů se tak často o narozeninách nehovoří, ale kulaté výročí v oblasti normalizace telekomunikačního sektoru přece jen za zmínku stojí. Podívejme se, čím se může pochlubit CCITT, dnes známé pod označením ITU-T.

V roce 2006 se Mezinárodní telekomunikační unie, telekomunikační sektor (ITU-T), dožívá padesátky (CCITT jako přímý předchůdce ITU-T vznikl v roce 1956). Telekomunikace zažily sice svůj batolecí věk již o něco dříve, ale normalizace přišla na přetřes až v dobách, kdy se dalo hovořit o masovějším zájmu o elektronickou komunikaci na dálku. A s rozmachem informačního věku, tedy informačních A komunikačních technologií (ICT) zároveň, se význam otevřených mezinárodních specifikací v této oblasti ještě zvýšil.

Právě dnes (20. července) ITU-T pořádá oficiální den oslav, jehož se zúčastní nejpřednější osobnosti v oblasti ICT. Při příležitosti výročí se panelové diskuse zúčastní CTO a další manažeři z velkých společností na trhu s ICT. Další guru a významné osobnosti s rozhodovací pravomocí také přednesou své příspěvky na téma normalizace v telekomunikacích. Mezi aktéry najdeme reprezentanty společností jako Alcatel, BT, Cisco, Deutsche Telekom, France Télécom, KDDI, Korea Telecom, KPN, Nortel, Rostelecom, Siemens, Swisscom, Telecom Italia a Telefónica I+D.

Pohled do historie

V roce 1865 byla v Paříži založena Mezinárodní telegrafní unie jako mezivládní organizace. Zakládajících zemí bylo dvacet: kromě mnoha zemí dnes spojených do Německa (např. Bádensko, Hamburg) a Pruska mezi nimi najdeme také Rakousko (tedy i české země), Belgii, Rusko, Dánsko, Francii, Španělsko, Řecko, Švédsko-Norsko, Švýcarsko, Itálii a Turecko. Název Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) vyjadřující orientaci na celý současný telekomunikační svět přijala Unie v r. 1932. Mezi dnes působícími mezivládními organizacemi nemá její více než 130leté působení konkurenci. Od roku 1947 pracuje jako specializovaný orgán OSN a jako řada mezinárodních organizací sídlí v Ženevě. Je považována za nejdůležitější úřad z hlediska specializace na telekomunikace na světě.

V roce 1956 se ITU skládala z plenárního shromáždění jako nejvyššího orgánu, správních konferencí (WARC; viz seznam zkratek na konci článku), správního výboru a stálých orgánů jako:

  • mezinárodní rady pro registraci kmitočtů (IFRB),
  • mezinárodního rádiového poradního výboru (CCIR),
  • mezinárodního poradního výboru pro telegraf a telefon (CCITT z roku 1956 s 50 členy; předchůdce ITU-T) a
  • orgánu pro vývoj telekomunikací (BDT).

V roce 1993 byla provedena úplná reorganizace Unie, a to v důsledku požadavku na zrychlení práce ITU ve smyslu rychlé reakce na změny v oblasti telekomunikací ve světě, na zefektivnění zpracování narůstajícího objemu práce, na zvýšení atraktivnosti pro výrobce, provozovatele i uživatele a na jejich vyšší zapojení do práce ITU i s ohledem na méně rozvinuté země světa.

Na Konferenci vládních zmocněnců v r. 1992 byla dohodnuta nová struktura ITU, kterou od 1. března 1993 zanikly orgány IFRB, CCITT a CCIR a vytvořily se tři stálé sektory:

Radiokomunikační sektor
zahrnující činnost IFRB a zčásti CCIR (ITU-R),
Telekomunikační normalizační sektor
zahrnující původní oblast působení CCITT a zčásti CCIR (ITU-T),
Sektor rozvoje telekomunikací
(původně Úřad pro rozvoj telekomunikací), ITU-D.

Součástí jednotlivých sektorů jsou úřady, pro telekomunikace pak Telekomunikační normalizační úřad TSB (Telecommunication Standardization Bureau). Nad všemi sektory zůstává jako vrcholný orgán plenární shromáždění (viz přehled assemblies); ta se konají zhruba každé čtyři roky nejenom v Ženevě. Současným generálním sekretářem Unie je Yoshio Utsumi (viz přehled předchozích pěti osobností v čele ITU-T).

Od roku 1993 je nejvyšším orgánem telekomunikačního sektoru Světová konference pro normalizaci v telekomunikacích (WTSC), která zřizuje komise a pracovní skupiny, hodnotí jejich činnost, stanovuje pracovní program, formuluje studijní otázky a přiděluje je studijním skupinám ke zpracování a schvaluje texty některých doporučení.

Podle stanov ITU jsou členem Unie jednotlivé země. Členské země mají právo účastnit se všech konferencí, setkání a konzultací ITU, s právem hlasovacím. Vlastní vztahy ITU s členy vedou přes správní orgány příslušných zemí zodpovědné za telekomunikace. V současné době se v ITU sdružuje 190 států světa (Česká republika byla přijata jako 177. člen 4. března 1993). K členské základně patří také 354 sektoroví členové (telekomunikační provozovatelé, vědecké či průmyslové organizace) a 107 přidružených členů. Samozřejmě členství v této mezinárodní organizaci není zdarma, neboť ITU financuje rozsáhlý proces normalizace a vlastní sekretariát se všemi jeho aktivitami.

Doporučení a pracovní skupiny

ITU-T vydává tzv. doporučení (recommendations), byť se jedná svým charakterem o normy. Do současnosti bylo schváleno kolem 3000 dokumentů. V tabulce jsou uvedeny skupiny (řady) doporučení CCITT/ITU-T a jejich obsah. V rámci studijních skupin (viz přehled jejich předsedů od roku 1956) lze vytvářet pracovní skupiny (working party), společné pracovní skupiny (joint working party) a zpravodajské skupiny (rapporteur group).

Obsah řad doporučení ITU-T
Řada Obsah doporučení
A organizace práce ITU-T
B definice, symboly a klasifikace
C obecné telekomunikační statistiky
D zásady tarifikace, zpoplatňování a odúčtování v mezinárodním styku
E provoz sítí, kvalita služeb, lidské faktory
F telegrafní, mobilní, datové a telematické služby, služba zprostředkování zpráv a účastnických seznamů (telekomunikační služby mimo telefonních)
G přenosové systémy a média, digitální systémy a sítě
H audiovizuální a multimediální systémy
I ISDN
J přenos televizních, rozhlasových a jiných multimediálních signálů
K ochrana před rušením
L konstrukce, instalace a ochrana kabelů a jiných prvků venkovního vedení
M údržba mezinárodních přenosových tras, telefonních okruhů, telegrafních, faxových a pronajatých okruhů
O specifikace měřicích zařízení
P kvalita telefonního přenosu, telefonní instalace, místní sítě
Q přepínání a signalizace
R telegrafní přenosy
S telegrafní koncová zařízení
T koncová zařízení a protokoly pro telematické služby
U telegrafní ústředny
V datová komunikace po telefonní komutační síti
X datové sítě a komunikace otevřených systémů(viz též publikace Doporučení řady X, LANcom, ISBN 80–902251–0–1)
Z programovací jazyky

Původně se doporučení CCITT vydávala souhrnně v knihách specifických barev: někteří si pamatují ještě modrou knihu z r. 1988, málokdo už si vzpomene na knihu červenou z r. 1984, žlutou z r. 1980 nebo dokonce zelenou z r. 1972. Jak vidno, vydávaly se tyto soubory norem teprve po svém schválení plenárním shromážděním každé čtyři roky – na závěr studijního období. Vzhledem ke značnému nárůstu počtu a objemu dokumentů a ke všeobecné snaze o úspory bylo rozhodnuto dále nepokračovat ve vydávání knih obsahujících jak nová doporučení a revize stávajících doporučení, tak opakovaně tisknout platná doporučení, která nedoznala v průběhu čtyřletého studijního období změn.

V současnosti vycházejí nová a revidovaná doporučení v individuálních výtiscích, podobně jako je tomu u jiných normalizačních organizací (ISO, CEN, CENELEC, ETSI). Všechna doporučení schválená od roku 1993 nesou již nový název doporučení ITU-T (u ostatních, nepodrobených změnám, zůstává původní označení doporučení CCITT). Tištěné vydání stále trvá poměrně dlouho, i když schvalovací proces obsahu se mnohde podařilo zkrátit až na dva měsíce, takže kdo nechce čekat, může si zakoupit dokument v elektronické podobě (viz objednávky). Ano, za doporučení se stále platí, a ne málo.

Hlasujte o nejdůležitější technologii vzniklou v ITU-T

ITU-T se stará z hlediska jednotné mezinárodní normalizace o celou řadu oblastí komunikačních sítí. Z pera expertů v nejrůznějších pracovních skupinách vznikly významné specifikace technologií, jen namátkou jako:

  • fax (T.2 – T.4, T.30, T.37, T.38),
  • telefonní síť: číslovací plán (E.164), modemy (V.21 – V.92), ISDN (Q.931), SS7 (řada Q.7×x), DSL, NGN (Next Generation Network),
  • paketová síť: X.25,
  • bezpečnost: PKI (Public Key Infrastructure; X.509),
  • multimédia: kódování obrazu (JPEG: řady T.80 a T.800), kódování zvuku (řady doporučení G.711 a G.72×), kódování videa (H.262/MPEG2-Video, H.264/AVC), VoIP (rodina kolem H.323),
  • optická síť: SDH (G.707 – G.803) a pasivní optická síť (PON: G.983.1, G.984.1/2).

U příležitosti výročí ITU-T vyzvala uživatele, aby hlasovali pro nejpřínosnější skupinu doporučení. Stručný přehled všech hlavních technologií, které ITU-T posvětila, je uveden na stránkách, ale hlasující mohou navrhnout i další témata.

Výsledky průběžného hlasování lze shlédnout již nyní, konečné výsledky budou publikovány v měsíčním newsletteru ITU-T e-Flash.

KL_NOMINACE

Přehled zkratek

BDT: Bureau of Development in Telecommunications
CCIR: Comité Consultatif International pour les Radiocommunications
CCITT: Comité Consultatif International Télégraphique et Téléphonique
IFRB: International Frequency Registration Board
ITU-D: International Telecommunications Union-Development Sector
ITU-R: International Telecommunications Union-Radiocommunication Sector
ITU-T: International Telecommunications Union-Telecommunications standardization sector
TSB: Telecommunication Standardization Bureau
WARC: World Administration Radio Conference
WTSC: World Telecommunication Standardization Conference

Doprovodná reference

Rita Pužmanová: Doporučení řady X, LANcom, ISBN 80–902251–0–1, 102 s., 1996

Anketa

Která technologie je podle vás nejpřínosnější (nezapomeňte hlasovat také na http://www.itu.int/ITU-T/50/vote.html)?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 8. 2006 15:26

Školení Google Analytics pro pokročilé

  •  
    Jak využít nové funkce Google Analytics
  • Vyhodnocování pomocí Multichannel funnels
  • Neopakujte chyby při vyhodnocování dat.

Informace o školení Google Analytics pro pokročilé »