Ivo Lukačovič: Seznam dělají neznámí lidé

Ivo Lukačovič je bezesporu člověkem, který jednou provždy změnil mediální a obchodní krajinu českého Internetu založením webového portálu Seznam.cz. Seznam mají jako domovskou stránku nastaveny desítky – a možná stovky – tisíc uživatelů a měsíčně jej navštěvuje 2,5 milionů návštěvníků. Lze říci, že ani co do velikosti, ani co do ziskovosti nemá Seznam mezi webovými portály vážnější konkurenci. Z původního one-man show katalogu s vyhledávačem vyrostla firma, jež zaměstnává přes 300 lidí a generuje obrat v řádu stovek milionů korun. Ivo Lukačovič je v současnosti předsedou představenstva Seznamu a jeho „hlavním vizionářem“, mužem udávajícím směr.

Ivo Lukačovič narodil se v roce 1974 studoval ČVUT, studia nedokončil v roce 1996 založil portál Seznam.cz od roku 2000 je předsedou představenstva Seznam.cz, a.s. letos byl zvolen členem metodické komise iAudit

„K Internetu jsem se poprvé dostal v roce 1994 nebo 1995 na ČVÚT, kde jsem získal podpis vedoucího katedry, že jej potřebuji pro svoji vědeckou práci. Dostal jsem přístup k textovému terminálu, kde fungoval Telnet, email, FTP, a pak přišla inovace v podobě Gopheru. První motivací bylo hrát MUD [Multi-User Dungeon – pozn. aut.], ale to mě nebavilo, a tak jsem začal Internet prozkoumávat,“ říká Ivo Lukačovič. „Nejdříve jsem udělal stránky Járy Cimrmana. Když se pak objevily první zahraniční vyhledávače, fascinovalo mě, že tam člověk zadá klíčové slovo a ono to něco najde. Takže jsem v roce 1995 v progra­movacím jazyce Perl napsal svůj vlastní vyhledávač a v květnu roku 1996 jsem jej spustil.“

Dřevní doby

„Internet byl tenkrát tak vzdálený myšlení lidí, že jsem raději ani nikomu nevysvětloval, co vlastně dělám,“ tvrdí Ivo Lukačovič. Seznam fungoval na vlastním serveru pořízeném za 30 tisíc korun a byl umístěn u poskytovatele připojení CESNET, kde se platilo pět tisíc korun měsíčně. Peníze na nákup serveru a jeho umístění Ivo Lukačovič vydělal coby správce sítě na poloviční úvazek ve firmě Infima. „V CESNETu nebylo možné mít root, aby člověk nemohl odposlouchávat pakety, ale já jsem root potřeboval, takže jsem si musel hacknout vlastní server. Myslím, že správce sítě o tom tenkrát věděl, ale byl rád, že se tím pádem o server nemusí starat,“ vzpomíná Ivo Lukačovič.

Původní Seznam byl katalog webových stránek s možností vyhledávání v položkách katalogu. Odkazy se zadávaly manuálně, protože na českém Internetu bylo odhadem pět set až tisíc stránek. Později si Ivo Lukačovič najal externí firmu v podobě Adama Haunera, který z formuláře přijímal emaily a katalog updatoval. První fulltext napsal Štěpán Škrob, spolužák Ivo Lukačoviče na ČVUT. „On psal databázi a searcher, já crawler. On v céčku, já v perlu. Dali jsme to dohromady a začalo to fungovat. Jeho část fungovala další čtyři roky, moje přestala fungovat po půl roce,“ dodává Ivo Lukačovič. Štěpán Škrob už v Seznamu zůstal a dnes je členem dozorčí rady.

„První inzerenti, kteří na Seznamu inzerovali, byli spíše sponzoři než cokoli jiného, protože jim reklama na Seznamu příliš nepřinášela. Tenkrát totiž byli na Internetu hlavně vysokoškoláci. Inzerenti u nás utráceli nejspíše proto, aby mi finančně pomohli. Inzerce na titulní stránce stála 4800 korun za měsíc a byly tam čtyři bannery, které se točily. Prvním inzerentem byla firma Infima, protože prodávala modemy. Jedním z dalších byl pak Libor Nováček, jenž v té době prodával počítače – stěžoval si, že Seznam funguje pomalu, já jsem mu odpověděl, že nemám peníze na další paměť a on mi ji výměnou za reklamu dal. To byl možná první barter na českém Internetu,“ poznamenává Ivo Lukačovič.

Spíše než inzerce Iva Lukačoviče živila skutečnost, že Seznam byl dosti známý a on dělal internetové aplikace a webové stránky pro nejrůznější firmy a firmičky. „První peníze, které by firmě umožnily dnešní bouřlivý rozvoj, jsme začali vydělávat až po příchodu Tomáše Kapalína. Tomáš rozjel segmenty jako reklama, Seznam Auto a Seznam Reality. Do příchodu Tomáše Kapalína nula od nuly pošla a obrat rostl jen minimálně. Tomáš vymyslel zcela nové obchodní modely, začal trošičku jinak jednat s agenturami a inzerenty, takže tam nastavil lepší vztahy. My, jako Seznam, jsme segment internetová reklama vlastně pomohli vytvořit,“ říká Ivo Lukačovič.

Internetová horečka

V roce 2000 projevil zájem o vstup do firmy švédský webový portál Spray. Když Spray plánoval IPO (uvedení na burzu), chtěl mít „obšancovaných“ co nejvíce zemí. V čím více zemích lze vztyčit vlaječku, tím lépe pro budoucí akcionáře. V České republice měl původně koupit webovou službu Seznamka.cz Čechošvéda Jiřího Pallase, nakonec se však rozhodl pro Seznam, kde za dva miliony dolarů získal 30 procent akcí s opcí na zbytek Seznamu po uvedení na americkou technologickou burzu NASDAQ. „Když jsme uzavírali smlouvu, internetová bublina byla ve svém rozkvětu. Já osobně jsem se chtěl IPO účastnit, chtěl jsem být součástí toho všeho,“ vzpomíná Ivo Lukačovič.

IPO se však nikdy nekonalo a proslýchá se, že Spray tím pádem nechtěl za své akcie v Seznamu zaplatit. Situaci prý nakonec pomohlo vyřešit švédské velvyslanectví.

„Byly to složité časy. S Jirkou Pallasem jsme od té doby nerozluční kamarádi. Osobně jej považuji za největšího internetového vizionáře u nás,“ říká Ivo Lukačovič.

Seznam dnes

„V současné době jsme v klasických černých číslech. Nikdy jsme neměli úvěr, jen pokud je něco výhodnější vzít na leasing kvůli odpisům, tak to bereme na leasing. Od roku 1996 jsme byli v zisku. V roce 2000 jsme byli ve ztrátě asi sedm milionů korun. Další rok už jsme byli v zisku, v roce 2002 jsme vydělali 27 milionů korun v zisku, a za rok 2003 očekáváme opět zisk. Moje strategie je zatím nevyplácet dividendy a všechny peníze reinvestovat zpět do českého Internetu,“ poznamenává Ivo Lukačovič.

„Nyní má Seznam 140 lidí na fulltime a zhruba 220 marketingových poradců, kteří vytvářejí až 60 procent obratu firmy. Reklama tvoří už pouze 25 procent našich tržeb. Na prvním místě je segment SME. Malí a střední podnikatelé mají velice dobře spočítané, kde se jim inzerce vyplatí. Některá klíčová slova jsou proto rezervovaná i půl roku dopředu. Segment SME ročně roste o 100 až 200 procent, zatímco reklama pouze o 30 až 50 procent. Zbytek přináší odborné segmenty služeb jako Sauto, Sreality a teď i zcela nová divize Spráce. Myslím, že obrat firmy budeme schopni zdvojnásobovat ještě další dva tři roky,“ říká Ivo Lukačovič.

Lukačovič manažer

„Jako předseda představenstva nejsem v nějaké exekutivní pozici, abych řídil denní běh firmy. Spíš určuji vizi a strategii. Takže času mám celkem dost. Aby top manager mohl dělat svoji práci dobře, je potřeba, aby se vyjma sezení v kanceláři zabýval i něčím jiným. Třeba surfoval po Internetu – když si člověk jen tak browsuje po Internetu, tak vidí, jaké jsou nové trendy – a stýkal se s lidmi mimo firmu. Jakmile člověk dělá exekutivu a je od rána do večera ve firmě, tak pro stromy nevidí les. Je v té denní rutině a bohužel nějaké převratné věci nevymyslí, protože na to nemá čas. Aby se něco vymyslelo hlavou, tak ta hlava musí být volná,“ tvrdí Ivo Lukačovič.

„Snahy o spojení exekutivní a strategické pozice – když je firma větší – vždy selhávají. Ideální je, když je firma natolik velká, aby si mohla dovolit zaplatit jednoho člověka na strategii a jednoho na exekutivu. Pak je to ideální. Velké firmy mají většinou v každém segmentu jednoho člověka, který se zabývá strategií – je to nějaký kreativní člověk, který na exekutivu není. A ten má pod sebou nějakého člověka, který zase není tak kreativní, ale je exekutivec. Já jsem spíše kreativní člověk. Exekutivu v Seznamu dělají desítky neznámých lidí, kteří v žádných tiskových zprávách nefigurují,“ dodává Ivo Lukačovič.

       

Mimo Seznam

Pokud není Ivo Lukačovič v práci, tak často cestuje a sportuje. „Mám trošičku víc dovolené. Navštěvuji zejména exotické krajiny, procestoval jsem podstatnou část Asie a byl v Jižní Americe,“ poznamenává Ivo Lukačovič, „ze sportů se věnují takovým běžným pohybovým aktivitám, jako je jízda na kole, squash, lezení na stěně. Není důležité, co člověk dělá, ale aby nějakým způsobem sportoval. A pravidelně. Když jednou týdně vyjde do posilovny a dá si do těla, tak to vůbec nestačí. Sportovat je nutné minimálně třikrát týdně, ale nejlepší je dělat každý den nějaký jogging.“

Vyjma cestování a sportu rovněž hodně čte. Čte úplně všechno – od braku až po vážnou literaturu. Ničemu se nebrání. Když se tento rozhovor pořizoval (tj. 20. listopadu 2003), právě dočítal knihu Giganti o letounu Messerschmitt 323. „Už odmalička jsem stavěl modýlky letadel. Brácha je již d 15 let pilot a dělá si teď papíry na Boeinga. Já už jsem pár měsíců také pilot, ale zůstanu raději u malých sportovních letadel,“ říká Ivo Lukačovič. Vyjma letadel má ještě slabost pro plachetnice. „S kamarády jezdíme na moře. Jsme celkem dobrá, sehraná parta. Začali jsme dokonce i závodit a letos se chceme ve třídě závodních kajutových plachetnic zúčastnit několika závodů.“