Vlákno názorů k článku
Jak budou vypadat pravidla přístupného webu pro veřejnou správu?

Mel bych pripominku k tomuto pravidlu:

- Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky.

Zamerem asi je, aby se nepouzivala jednotka px, kterou majoritni prohlizec nedokaze zvetsovat (uprimne receno, porad lepsi nez pristup Mozilly, ktera to zvetsuje jenom u pisma a u vseho ostatniho ne). Ale px je jednotka relativni. Na druhou stranu zakaz pouzivat absolutni jednotky napr. "cm" ve verzi pro tisk je dost svazujici.

Specialne ve verzi pro tisk byste se mel vyvarovat nejakeho pevneho rozvrzeni. Jednak na spouste webu je verze pro tisk jedina, ktera se da rozumne cist a jednak u tisku mohou mit lide potrebu mit nastaveny zcela jine fonty nez pro zobrazeni a kdyz si treba chcete odnest na papire jizdni rad, a hure vidite, tak moc podekujete tomu, kdo zajisti, ze stranka bude presne 21x30cm a na ni bude pismo velikosti 4 s perfekte zarovnanymi sloupecky.

Specialni HTML soubor pro tisk jsem nemel na mysli - uvazoval jsem specialni CSS soubor u ktereho je nastaveno media: print (ktery si ve vetsine prohlizecu neprohlednete, v Opere by bylo snad podobne vypnout styl). Ja osobne nastavuji ve stylu pro tisk jiny font (obvykle patkovy). Pokud to chce uzivatel zmenit, tak at pouzije metody k tomu urcene (uzivatelske styly).

V Opeře kliknete na ikonku "Print Preview" případně dáte "File - Print Preview" nebo použijete Shift+p. ;-)

Díky za věcnou připomínku. Měl bych k tomu asi následující:

1. Verze pro tisk neřešíme.

2. Co se tyka vyjadření velikosti písma, lze de facto použít čtyři skupiny definic. Písmo můžete definovat:
a) ABSOLUTNĚ - tj. např. small, x-small, medium atp.
b) RELATIVNĚ - tj. např. smaller atp. (tato skupina se někdy řadí do skupiny a) ABSOLUTNĚ - dá se ale rovněž nazvat RELATIVNĚ - pro naše účely je to ale jedno)
c) ABSOLUTNÍMI JEDNOTKAMI - tj. cm, pt, px (ten sem de iure nepatří, ale my jej sem v doplňujícím odstavci autoritativně doplníme) atp.
d) RELATIVNÍMI JEDNOTKAMI - tj. em, % atp.

V našem pravidlu je tedy zakázána skupina c). V doplňujícím odstavci bude vše konkrétně specifikováno.

Pan brn měl asi namysli to, že pixel je jako obrazový bod vždy závislý na zobrazovacím zařízení a jako takový je velmi proměnlivý vůči okolí. Například centimetr by se proěnil asi jen za předpokladu, že by se výrazně změnil obvod země. :-)

Kopta, nedelej ze sebe starsiho nez jsi. Delkove jednotky se prestaly odvozovat od obvodu zeme davno pred tim, nez te vubec napadlo, ze bys nekdy mohl chodit do skoly ... ;-)

No ale kdyby se výrazně změnil obvod zeměkoule, tak by se s tím něco dělat muselo. Protože by si jinak nikdo nepamatoval, jak je Země veliká.

Otázkou ale je, jak změnu obvodu změřit, že. :-) V centimetrech, když jsou od ní odvozeny? :-) Obvod Země je v jednotkách odvozených od obvodu Země konstantní, i kdyby se měnil pětkrát za minutu.

Ale Dan asi odkazuje k tomu ocelovému prutu o délce jednoho metru. Hmm, Takže vlastně centimetr není odvozen od obvodu Země, ale od délky tyče. Když se změní tlak nebo teplota v trezoru, tak se změní i délkové míry. :-)

To jste pořád o dvě definice zpátky. Po onom prototypu (pokud mne paměť neklame, nemá s ocelí nic společného) tu byla ještě definice odvozená od vlnové délky záření emitovaného při přechodu elektronu mezi dvěma energetickými hladinami v atomu kryptonu. Současná definice říká, že metr je 1/299792458 vzdálenosti, kterou světlo ve vakuu urazí za jednu sekundu.

A teď se tedy konečně dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Je potřeba zpomalit nebo zrychlit otáčení Země kolem vlastní osy, aby se změnil délka centimetru. :-)

Nebo jak je vlastně odvozen čas?

Podobnym zpusobem jako ten metr...:-) a se Zemi to ma pramalo spolecneho...

No, o tom by se malinko polemizovat dalo. Delka jedne sekundy, tak je skutecne definovana tak, jak uvedeno v nize zapsanych odkazech - a se Zemi ma skutecne pramalo spolecneho. Tak je definovana sekunda. Otazka ale znela, jak je definovan "cas" - coz ja chapu jako ten v praxi pouzivany cas, ktery vidime na hodinkach. Pro tento pojen je samozrejme klicova ona na Zedmi nezavisle definovan sekunda, ale jeste je ho potreba "absolutne ukotvit" aby nam jen tak volne neplandal (a nemeli jsme poledne pri zapadu slunce). A toto "ukotveni" casu se skutecne provadi (stale jeste) astronomickym pozorovanim a tedy se Zemi uzce souvisi (v praxi se provadi tak, ze dvakrat rocne se na zaklade odchylky mereneho casu od vysledku astronimickych pozorovani zvazi, zda vlozit nebo naopak neubrat jednu sekundu do pocitani casu. (Mimochodem, kdo z vas pri psani pocitacovych programu pracujicich s casem pamatuje na to, ze cas 23:59:60 nemusi byt vadny, ale zcela korektni ?)

Kdyby se tedy zrychlilo otaceni zeme, sekunda by zustala stale stejne dlouha. Ale cas - ten by bezel rychleji ...

Nicmene, uplne puvodne se tady Kopta navazel do "metru" - a cas, tak jak jsem o nem prave mluvil (tedy pripadne jeho zrychleni nebo zpomaleni) by na nej ani tak zadny vliv nemelo ...

Např.

• http://encyclopedia.thefreedictionary.com/SI%20base%20unit
• http://www.physchem.co.za/Basic%20Skills/Units.htm#second
• http://www.wordiq.com/definition/SI_base_unit#Time_(t)

Hm, jenze pak bych byl jinak veliky ja. A zatimco obvod zemekoule si stejne nepamatuju, svoji velikost jo. Takze hlasuju proti ... :-)

Diky za odpoved. Konecne budu mit nejaky argument pro klienty proc nedefinovat velikost pisma v pixelech (kdyz je to vetsi firma/skola tak casto alespon jeden z lidi, co web schvaluje, v IE nedopatrenim pri rolovani koleckem mysi pritiskl CTRL a tim zmensil/zvetsil pismo do krajni hodnoty. Ten clovek to ihned nepozna, protoze 99% webu ma pevnou velikost pisma, a pak se divi, proc vidi tal velka pismena. Mozna by to schtelo zvazit, jestli by nebylo lepsi povolit px pokud je pro zmenu velikosti pisma na webu dostupny jiny (javascriptovy) mechanismus. Ale asi ne.)