Jak dosáhnout symbiózy mezi tištěným médiem a online verzí?

Papírová média šla v minulosti ve vztahu k Internetu a tzv. „novým médiím“ od extrému k extrému. První fáze by se dala označit jako ignorance. Většina mediálních domů považovala Internet za jakýsi technický výstřelek, který nijak nemůže narušit jejich „kamenné“ postavení; řada z nich ostatně dlouho dobu ani neměla vlastní webové stránky.

Následující fáze přišla v druhé polovině devadesátých let, kdy začal internetový boom a média a mediální domy se staly obětí hysterie, kterou samy vyvolaly. Je to údobí překotného budování a spouštění zpravodajských serverů a oproti období předchozímu se věci naopak posunuly do opačného extrému – na Internetu bylo všechno, a všechno zadarmo.

Když internetová bublina praskla a dot-com horečka opadla, řada mediálních domů poněkud zrozpačitěla, protože si svým euforickým vstupem na Internet prokázala spíše medvědí službu. Zatímco náklady novin (a tudíž i příjmy z offline inzerce) kvůli Internetu klesají, příjmy z online inzerce nerostou tak rychle, aby je nahradily.

V zahraničí se proto již před časem začalo zkoušet, jak dosáhnout vzájemné symbiózy mezi tištěným médiem a jeho online verzí. Zajímavé řešení používá například magazín Business 2.0. Koupíte si tištěný časopis, v němž je obsažen kód, s jehož pomocí se na webových stránkách dostanete k prémiovému obsahu.

Pozoruhodný pokus připravuje magazín Forbes. Čtenář si koupí jakousi elektronickou čtečku čárového i jiného kódu o velikosti myši (Forbes tomu říká :CueCat™). U článků v tištěném časopise budou uvedeny čárové kódy. Jakmile je načtete k počítači připojenou čtečkou, internetový prohlížeč bude automaticky nasměrován na URL s prémiovým obsahem.