Jak Evropa ochrání naše data? EU zveřejnila materiály k Privacy Shield

Evropská komise zveřejnila základy dohody, kterou s USA dojednala i česká eurokomisařka Věra Jourová. Rakušan Max Schrems ale spokojen není.

Je to hodně zajímavé čtení. Dokumenty k novému rámci pro přenos osobních údajů Evropanů do USA a jejich ochranu (tzv. Privacy Shield) jsou k dispozici zatím jen v angličtině, ale stojí za to si je prostudovat. V základu jde o návrh rozhodnutí o přiměřenosti ochrany (PDF) a několik dopisů amerických úřadů, které obsahují závazky americké strany.

„Komise pečlivě prozkoumala americké zákony a praxi, včetně oficiálních závazků. Na základě svých zjištění Komise usoudila, že USA zajišťují dostatečnou úroveň ochrany osobních údajů přenášených na základě tzv. štítu mezi EU a USA pro ochranu údajů z Unie společnostmi ve Spojených státech,“ konstatuje materiál.

Privacy Shield má nahradit tzv. Safe Harbour, který loni v říjnu zrušil Soudní dvůr Evropské unie – viz Schrems vs. Facebook 1:0. Konec bezpečného přístavu, řekl Soudní dvůr EU. Tento rámec zjednodušeně řečeno dával americkým firmám jednotná pravidla pro nakládání s osobními daty evropských uživatelů. Nemusely tak řešit různá pravidla v různých členských státech.

Případ k soudu dotáhl rakouský právník Max Schrems, který ochranu osobních dat v Evropě dlouhodobě kritizuje. Kritice už stihl podrobit i Privacy Shield – podle něj sice obsahuje řadu malých vylepšení, ale neřeší zásadní mezery v amerických pravidlech na ochranu dat a kontrolu sledování ze strany tajných služeb.

„Zkusili natřít prase deseti vrstvami rtěnky, ale pochybuju, že by se s ním Soud nebo úřady na ochranu údajů kvůli tomu najednou dostaly chuť pomazlit,“ komentoval ironicky Schrems v první reakci ke zveřejněným materiálům (PDF v angličtině).

CIF16

Napadl hlavně fakt, že Privacy Shield připouští možnost masového sledování evropských občanů ze strany amerických tajných služeb. Komise sice ujišťuje, že se „…americké orgány zavázaly, že štít pro ochranu údajů bude důsledně vymáhán, a ujistily, že národní bezpečností orgány neprovádějí plošné ani hromadné sledování,“ Schrems ale namítá, že to není pravda.

Materiál totiž připouští masové sledování z celkem šesti konkrétních důvodů – například při odhalování a potírání hrozeb vyplývajících ze špionáže, terorismu, zbraní hromadného ničení a podobně. „USA vlastně otevřeně přiznávají, že porušují základní práva Evropanů v nejméně šesti případech,“ konstatuje Schrems.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 3. 2016 7:44

Školení: Měření a vyhodnocování kampaní

  •  
    Jak připravit a plánovat kampaně
  • Jak vyhodnocovat a využít důležité metriky
  • Jak to dělat u různých obchodních aktivit

Detailní informace o školení Měření a vyhodnocování kampaní»