Hlavní navigace

Jak funguje trh Internetu (17): Kešování obsahu

Michal Krsek 3. 7. 2000

Kešování (caching) obsahu je metoda, která na základě požadavku na konkrétní data dokáže vzít jejich kopii, umístěnou na místě s lepší dostupností. V oblasti WWW obsahu jde o to, že kopii dat, které požaduje určitá skupina zákazníků, máte někde na své páteřní síti. O příčinách takového jednání píše Michal Krsek.

Kešování (caching) obsahu je metoda, která na základě požadavku na konkrétní data dokáže vzít jejich kopii, umístěnou na místě s lepší dostupností. V oblasti WWW obsahu jde o to, že kopii dat, které požaduje určitá skupina zákazníků, máte někde na své páteřní síti. O příčinách takového jednání píše Michal Krsek.

Pokud více zákazníků požaduje stejná data (například obrázky z časopisu Playboy), stačí získat tato data pouze jednou (čímž šetříte svoje – typicky zahraniční – linky). Při dalších požadavcích jsou poskytována ze specializovaného kešovacího serveru.

Výše uvedený fakt zároveň tlumí špičky ve využití vaší sítě. Například zpravodajské servery většina lidí čte „brzy“ ráno, kdy je na nich čerstvý obsah. Pokud první čtenář tento obsah získá do vašeho kešovacího serveru, ostatní se obracejí přímo na něj. První čtenář může být ovšem také nějaký program na straně ISP, který aktualizuje stránky v kešovacím systém dříve, než ke špičce dojde.

Špičky samozřejmě nezaznamenává pouze vaše síť, ale i dotyčné médium. Servery (či síť, ke které jsou připojeny), jež poskytují obsah, mohou mít také problémy.

Ať máte jakkoliv dobře připojenou síť, nelze ovlivnit rychlost zbytku Internetu. Díky tomu se zákazníkům může zdát vaše síť pomalá. Navíc vybavovací doba pevných disků je stále ještě o něco rychlejší (a vždy bude) než tatáž doba, ke které přičteme zpoždění sítě (pokud toto nebude záporné).

V současné době nastává posun ve vnímání Internetu. Můžeme zaznamenat ústup od klasického pojetí (soustava drátů a krabic, do kterých ty dráty vedou) – dnes většina uživatelů vnímá Internet jako platformu pro aplikace, které používají. Z tohoto hlediska je použití kešovacích mechanismů velmi přínosné a velmi legitimní – pokud zákazník dostává to, o co žádá. Tento problém ovšem vytváří problém na straně poskytovatelů konkrétních aplikací, které nejsou pro takové chování připraveny. Spektrum problémů může být velmi široké. Počínaje tím, že autoři aplikací (ať již aplikací poskytujících obsah nebo kešovacích serverů) nerespektují příslušné specifikace protokolu, přes chybné nastavení a konče tím, že příslušný protokol může mít v daném případě nedefinované chování.

Kdy se kešování vyplatí? Je to úplně stejné jako se všemi ostatními službami. Vyplatí se v případě, že ušetřené náklady budou vyšší než náklady vydané na daný systém (a to včetně dopadů nepřímých – například správa systému, možné komplikace s poskytovateli obsahu, případně další). Výtěžnost kešovacích systémů na protokolu HTTP (služba WWW) bývá kolem 30% provozu. Těchto 30% je ovšem z valné většiny na vrcholu špiček – tudíž má jinou hodnotu než stejné množství dat mezi druhou a třetí hodinou ranní.

Existuje několik způsobů dělení kešovacích systémů. My vezmeme v úvahu rozdělení dle chování k zákazníkovi.

  1. Pasivní systém je systém, který si musí uživatel nastavit, aby s ním mohl pracovat. Nejčastěji je třeba v klientské aplikaci nastavit, že se má kešovací systém použít. Klient může kdykoliv jeho použití deaktivovat. Tento způsob je pro koncové zákazníky nepříliš efektivní, nastavit si klienta dokáže jen velmi malá část z nich.

  2. Účinnější je systém aktivní, řízený ISP, kdy zařízení u ISP aktivně analyzuje obsah hlaviček příslušného protokolu a automaticky přesměrovává dotazy na kešovací systém. Tím pádem všechny požadavky na kešovací systém a počet klientů, a samozřejmě i výtěžnost, stoupají. Pro WWW aplikace, které nejsou schopny z nějakého důvodu fungovat s kešovacím systémem u ISP, je možné zadat výjimku a příslušný provoz bude realizován přímo.

  3. Z výše uvedených systémů je patrně nejúčinnější systém aktivní, který je řízen přímo poskytovateli obsahu. Takový systém předpokládá spolupráci poskytovatele obsahu na fungování kešovacího serveru. Kešovací server tak „ví“, jakou formu a obsah dat může od poskytovatele obsahu očekávat, čímž může upravit své chování. Zárodek takového systému v České republice provozuje například Seznam, který umístil své servery, poskytující obrázky, u několika ISP a dle IP adresy klienta přesměrovává dotazy na tyto obrázky k ISP, ke kterému má klient nejblíže. V celosvětovém měřítku pak existují společnosti, které jednotlivým poskytovatelům obsahu tuto službu dokáží provozovat. Příkladem takového systému může být například systém společnosti Akamai, který distribuuje stránky několika desítek poskytovatelů obsahu v rámci sítě, jež čítá několik tisíc serverů.

Výsledek? Kešování jednoznačně ano, ovšem s velkým otazníkem, zda kromě pasivního systému zkusit i systém aktivní.

Pokud chcete načerpat podrobnější informace, koukněte na knížky ISP Survival Guide: Strategies for Running a Competitive Isp a ISP Marketing Survival Guide: Proven Strategies and Secrets for Outmaneuvering the Competition

Michal Krsek

Našli jste v článku chybu?

10. 7. 2000 10:16

MK (neregistrovaný)
Myslis spojeni jako: ukladat do transparentni cache ? :-) Jenze takovym slovnim obratem vystihujes POUZE polovinu funkncnosti systemu ... Musel bys napsat "Ukladat a vybirat do/z cache" - a to mi neprijde jako prilis pouzitelne.

10. 7. 2000 8:36

Tom VILD (neregistrovaný)
pokud nelze z podstatneho jmena vytvorit sloveso primo lze pak teho efektu vytvorit prostym opisem - viz napriklad misto cacheova - ukladat do cache...

zdravim

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Měšec.cz: Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Kdy vám stát dá na stěhování 50 000 Kč?

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Vitalia.cz: Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Tesco: Chudá rodina si koupí levné polské kuře

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Podnikatel.cz: Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Na poslední chvíli šokuje vyjímkami v EET

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Vitalia.cz: To není kašel! Správná diagnóza zachrání život

To není kašel! Správná diagnóza zachrání život