Hlavní navigace

Jak funguje trh Internetu (20): Životní cyklus ISP

31. 7. 2000
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V dnešní, poslední části probereme klasický životní cyklus života běžného ISP. Tak jako každý, mají i vlastníci ISP nějaký podnikatelský záměr, který může jednak směřovat k dlouhodobému vybudování společnosti a jednak k finálnímu prodeji ISP kapitálově silnému zájemci. Zatímco první model je popsán v mnoha učebnicích klasické ekonomie, pro naše účely je zajímavější model druhý, model jednorázového získání peněz v budoucnu. Píše Michal Krsek.

V dnešní, poslední části probereme klasický životní cyklus života běžného ISP. Tak jako každý, mají i vlastníci ISP nějaký podnikatelský záměr, který může jednak směřovat k dlouhodobému vybudování společnosti a jednak k finálnímu prodeji ISP kapitálově silnému zájemci. Zatímco první model je popsán v mnoha učebnicích klasické ekonomie, pro naše účely je zajímavější model druhý, model jednorázového získání peněz v budoucnu. Píše Michal Krsek.

Vzhledem k překotnému vývoji, který nutí ISP do stálých investic (američané by dodali, že za účelem stálé inovace :-) ), je obvyklé, že se model dlouhodobého působení mění směrem k prodeji firmy. Příkladem mohou být prodeje komerčních internetových sítí vlastněných PVT či sdružením CESNET, které působily na trhu dlouhou dobu a které nebyly primárně budovány za účelem prodeje. Příkladem společnosti, která byla vedena od začátku směrem k prodeji, může být Czech On Line (Video On Line – VOL). Na VOL si také budeme demonstrovat jednotlivé kroky.

Při prodeji sítě bude hrát největší roli počet (v menší případě kvalita) zákazníků. Je proto třeba budovat infrastrukturu pouze s výhledem na nejbližší budoucnost. V případě nákupu ISP kupce příliš nezajímá, kolik kilometrů optických vláken má kupovaný subjekt v zemi.

Životní cyklus začneme klasicky, kdy se skupina lidí s relativně malým kapitálem rozhodne vybudovat firmu. Společně založí s.r.o. (lépe a.s.), které získá příslušná podnikatelská oprávnění (i zde záleží na kvalitních rozhodnutích – například webhosting můžete provozovat jako „automatizované zpracování dat“ s 5% DPH nebo jako „reklamní činnost“ s DPH ve výši 22%. Rozdíl v ceně pro koncového zákazníka je evidentní. Zaměstnance si kromě platu můžete udržet pomocí tzv. opcí na akcie. Princip je jednoduchý. Každý zaměstnanec dostane dle své smlouvy určité procento akcií v případě budoucího prodeje společnosti. Pokud se prodej povede, ze zaměstnanců mohou být milionáři – a i proto budou zaměstnanci motivováni k lepším výkonům. Tato společnost již dnes nebude pravděpodobně orientována na celý trh (viz. předchozí díly), ale na nějakou neobsazenou část. VOL založili pánové Renato Soru a Mariano Pireddu s podporou italského ISP se stejným názvem (který byl později spolknut italským telco operátorem).

Pokud společnost začne fungovat a získá renomé na trhu, je na čase přilákat investory. Investoři se v tuto chvíli budou rekrutovat ze dvou oblastí. Především to je rizikový kapitál, kde leží peníze v podstatě na ulici. Druhou variantou je nadnárodní ISP, který se snaží expandovat na zahraniční trhy (například za účelem lepších podmínek pro IPO – u nás byl CZCOM koupen World On Line nebo dříve proběhla akvizice firmy LUKO společností EuroWeb). Náš příklad VOL byl koupen honorací v oblasti rizikového kapitálu, fondem Deutsche Bank pro východní Evropu (DBGEE). Cena již tehdy byla zajímavá, 260 mil. korun, nicméně kupec se netajil tím, že hodlá především vzdělat na dalším prodeji. V této části života firmy ji vedou stále původní manažéři (dost často je to podmínka kupujícího) a majitel masivně investuje. Investice jdou především do rozšiřování klientely (což sice může být případ masivních reklamních kampaní, na druhou stranu je častější případ nabízení nových služeb – manažeři jsou totiž ještě plni nápadů, které předtím nemohli realizovat kvůli nedostatku peněz). U VOL šlo v této části o službu VOLNÝ – Internet zadarmo, ale i o další služby, které jsou s tímto typem zákazníků spojené – například freemail POST.CZ. Firma se dostává do provozního mínusu, který je vyvážen pumpováním peněz vlastníka.

Pokud došlo k příslušnému nárůstu ukazatelů, začne se majitel poohlížet o vhodném strategickém partnerovi, který by od něj příslušnou společnost odkoupil (pokud je vlastníkem fond rizikového kapitálu) či o možnostech umístění mateřské společnosti na burze (tzv. IPO) (pokud je vlastníkem nadnárodní ISP). V obou případech jde již o zajištění dlouhodobého fungování firmy. V případě nalezení strategického partnera jde takřka ve 100% případů o telekomunikační společnost, která hodlá rozvíjet svoje aktivity na území daného regionu. Toto období se vyznačuje konsolidací společnosti, společnost se začne více zabývat sama sebou a redukuje šíři svých aktivit, případně je rozšiřuje o speciální služby, které jsou však pouze přejímány ze strany vlastníka. Velmi často dochází k odchodu původních zakladatelů, neboť jak vůči strategickému partnerovi, tak via IPO uskuteční původní zakladatelé možnost uplatnění opcí na akcie, které potom prodají. Ovšem nejen financemi živ je člověk a zakladatelům obvykle dělá problém přizpůsobit kulturu společnosti požadavkům, které jsou na ně kladeny novými vlastníky (najednou jsou v pozici malého kolečka v telekomunikačním soukolí). V našem modelovém případě (VOL) je předělem hledání strategického partnera, jímž se nakonec stal Telekom Austria (zveřejněná částka 8,4 mld korun). Přestože je příliš brzy na hodnocení koupě a záměrů nakupujícího, po Renatovi Soru mizí z českého internetového trhu i Mariano Pireddu.

Pokračování? Tato tři období v životě ISP nedokáží pokrýt každý případ ISP, neboť může existovat i několik variant přechodů druhého a třetího stádia. V tuto chvíli je situace na našem trhu výrazně znepřehledněna několika dalšími faktory. Jednak je to blízká demonopolizace, která k nám láká další kupce, jednak nástup mobilního Internetu (i když mobilní operátoři mají dostatek zákazníků, možná by nepohrdli know-how technologické firmy) a jednak celosvětové fůze telekomunikačních operátorů.

Například již zmiňovaný Telekom Austria je poměrně malý hráč a může být pohlcen někým dalším (po odstátnění). Příklady přátelských (MCI a WorldCom), nepřátelských (Olivetti a Telecom Italia) převzetí nebo předisponování vkladů do společných podniků (Global One a France Télécom, Deutsche Telekom a Sprint) hovoří o tom, že dnes si nikdo není jist svým „životem“.

Tolik k tématu, jak funguje trh Internetu. Doufám, že laskavý PT čtenář promine zdlouhavost cyklu, autor se snažil v rámci reálného prostoru poskytnout co největší šíři informací. Dá se očekávat, že rozšíření jednotlivých dílů bude činěno na pozadí aktuálních témat, která na daném serveru napíší další autoři.

BRAND24

Pokud chcete načerpat podrobnější informace, koukněte na knížky Isp Survival Guide: Strategies for Running a Competitive Isp a ISP Marketing Survival Guide: Proven Strategies and Secrets for Outmaneuvering the Competition.

Michal Krsek

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).