Jak jsem objednával telefon od Vodafonu (aneb jak jsem přišel k titulu)

17. dubna 2007 - Dostal jsem zálusk na nový mobil, a jelikož jsem dlouholetý zákazník Vodafonu, chtěl jsem využít nabídky zvýhodněných telefonů – lze to udělat pouze jednou za dva roky, předchozí dvouleté období mi skončilo na začátku dubna. Po důkladném prohledání samoobsluhy na stránkách Vodafonu jsem se dozvěděl, že ještě nemám nárok – zajímavé.

18. dubna 2007 – Po opakované prohlídce stránek Vodafonu a opětovném zjištění, že nemám nárok, jsem vytočil operátora (volání na operátora mě stojí 30 Kč). Po několika minutovém prokousávání přes menu jsem se dostal k volbě hovoru s operátorem a byl jsem několikrát upozorněn, že mě to bude opravdu stát 30 Kč. Po vyjádření mého zájmu o nákup mobilního telefonu a neschopnosti jeho zakoupení přes samoobsluhu mi bylo sděleno, že s tím mají nějaké potíže (asi moc velký zájem), ale že si jej můžu objednat teď, při našem hovoru. Toho jsem využil a domluvil se na zaslání telefonu na adresu uvedenou u mého telefonního účtu (Husova ulice). Byl jsem ujištěn, že jej mám do dvou pracovních dnů doma.

20. dubna 2007, 12:00 – Opravdu u nás doma zazvonila poštovní doručovatelka s tím, že pro mě má balíček od Vodafonu. Bohužel v poledne byla doma pouze má žena, což doručovatelce nevadilo a byla ochotná zásilku mé ženě předat. Ta u sebe ovšem neměla příslušnou hotovost, což doručovatelka komentovala slovy: „To je škoda, budete si to muset vyzvednout na poště.”

20. dubna 2007, 17:00 – Běžím na poštu, celý natěšený na nový mobilní telefon. Po několika minutách strávených ve frontě (skoro 20 minut) se dostávám k okénku, u kterého sedí příjemná blondýnka a po přečtení lístku vyhledává tu správnou zásilku. Porovnává adresu na balíku a na mé občance a s lítostí mi sděluje, že mi balíček vydat nemůže, protože nejsem adresát zásilky. Balíček není na Drahomír Pop, ale na Ahomír Pop – adresa sice sedí, ale že oni mají s Vodafonem problémy. Na dotaz, co mám tedy dělat, mi radí, ať zavolám na operátora a domluvím se, že by poslali fax na poštu, kde opraví adresáta, nebo že zásilku pošle zpět.

Vytáčím operátora. Po několika minutovém prokousáváním přes menu jsem se dostal k volbě hovoru s operátorem a byl jsem opět několikrát upozorněn, že mě to bude stát 30 Kč. Mluvím s mužem, který mi po vyslechnutí mého problému sděluje, že bohužel fax poslat nemůže a že balík musím poslat zpět. Což mě nepotěšilo a navíc mě to stálo 30 Kč. Muž mě uklidňuje, že těch 30 Kč mi účtovat nebudou – alespoň něco.

Jdu znovu k okénku, další frontu už stát nehodlám. Předávám slečně výzvu k vyzvednutí zásilky s tím, že ač nejsem adresát zásilky, požaduji, aby zásilku vrátili. Načež mi to ochotná úřednice odsouhlasí. A já odcházím pěkně naštvaný.

24. dubna 2007 – Ve schránce je opakovaná výzva k vyzvednutí zásilky od Vodafonu. To mě pěkně nadzvedne ze židle a hledám na stránkách pošty kontakt na stížnosti. Než jsem jej však nalezl, upoutal mě odkaz na sledování zásilek online. Po zadání čísla výzvy zjišťuji, že balík byl v dnešních ranních hodinách odeslán zpět. To mě udivuje, mám chuť zajít na poštu s lístkem a domáhat se svého balíku, nakonec to vzdávám.

2. května 2007 – Po týdenním čekání na balík ztrácím trpělivost a opět volám operátora. Příjemná mladá dáma mi po vyslechnutí problému sděluje, že se musí přesvědčit v počítači, zda už balík dorazil zpět. Po chvilce mi to potvrdí a ptá se, jestli mám o telefon ještě zájem. Poté, co ji ujistím, že mám, mi sděluje, že již mají tento telefon vyprodaný, ale že jim v pátek 4. května 2007 přijdou nové zásoby, a že mi tedy v pátek zavolá. Načež ji ubezpečuji, že o telefon mám opravdu zájem, jinak bych neutrácel 30 Kč za tento hovor, a že mi jej můžou poslat, aniž by mi museli volat. Jsem znovu ubezpečen, že tento hovor mě 30 Kč stát nebude (jsem zvědavý na vyúčtování paušálu).

4. května 2007 – Kolem poledne mi volá ta samá mladá dáma, se kterou jsem mluvil před několika dny, a sděluje mi, že jim již telefony přišly, ale že mají pouze černé a že jich mají jen cca 50 kusů, a zda jej tedy chci. Znovu jsem potvrdil, že mám o telefon zájem, načež si zkontrolovala, zda mají správnou adresu (Husova) a jméno a oznámila mi, že jej posílají, a že jej do dvou pracovních dnů dostanu – tedy v úterý. Já jsem oponoval, že v úterý je státní svátek, takže až ve středu, což mi potvrdila.

7. května 2007 – V odpoledních hodinách mi volá matka, že u ní (na adrese Pod městem, kterou jsem u Vodafonu změnil minimálně před rokem na Husovu) mám výzvu na vyzvednutí zásilky ve stejné ceně, jakou čekám od Vodafonu na svoji adresu (Husova). Po vyzvednutí výzvy od matky zjišťuji, že jako adresát je opět uveden Ahomír Pop. Propadám zoufalství a jedu na poštu. Tam je u přepážky jiná úřednice než při mé první návštěvě, a ani fronta není tak dlouhá. Předávám jí lísteček i s občankou a čekám zamítavý postoj. K mému údivu mi balíček vydává i přes to, že na něm je jiné jméno a dokonce i jiná adresa než na občance. Předávám peníze, beru balík a co nejrychleji opouštím poštu – co kdyby si to rozmyslela.

Po otevření balíku se nestačím divit, v krabici není černý telefon, jak mi sdělila mladá dáma u operátora, ale stříbrný a na přiložené faktuře je uvedeno dokonce i mé celé jméno – Dr. Ahomír Pop – jen ta tečka mi tam jaksi nesedí.

Doufám, že telefon nebudu muset reklamovat – to bych už asi nervově nezvládl.

O vyjádření k případu jsme požádali tiskového mluvčího Vodafonu Jakuba Hrabovského, který nám poskytl následující krátkou odpověď: Zákazník nás kontaktoval a upozornil na výše uvedený problém, který jsme vyřešili k oboustranné spokojenosti.