Jak kvalitní jsou online encyklopedie?

Zatímco si čím dál více studentů zvyká používat Wikipedii jako zdroj pro své akademické práce, sami akademici nad touto praxí často skřípou zuby. Proměnlivou kvalitou obsahu však trpí i podstatně renomovanější encyklopedie.

Pozn.: článek navazuje na včerejší text, ve kterém jsme si představili jednotlivé zástupce online encyklopedií.

Cílem následujícího srovnání není říci, která encyklopedie je lepší či kvalitnější, ale vytvořit určitý obrázek pro porovnání. Náhodně bylo zvoleno heslo newton, tedy jednotka síly. Ve starých knihách ji ještě můžeme nalézt coby jednotku hmotnosti.

Newton: podle I. Newtona, zn. N, odvozená fyz. jed. SI pro sílu, resp. tíhu; 1 N je síla, která uděluje volnému hmotnému bodu s hm. 1kg zrychlení 1 m/s2
Malá československá encyklopedie, Academia 1986
Newton je základní jednotka síly. Jedná se o odvozenou jednotku soustavy SI, rozměr v základních jednotkách je kg⋅m⋅s−2. Síla 1 Newton je taková síla, která udělí (ve vakuu a stavu beztíže) tělesu o hmotnosti 1 kg za 1 sekundu rychlost 1 m/s (z klidu). Síla 1 N za 1 sekundu změní rychlost kilogramového tělesa o 1 m/s.
Značka: N
Newton je rovněž jednotkou váhy, síly působící mezi dvěma tělesy v důsledku gravitace. Hmota 1 kg poblíž zemského povrchu má tíhu zhruba 9,81 N (±1 % v závislosti zejména na zeměpisné šířce). Tudíž objekt o hmotnosti 102 gramů váží zhruba 1 N.
Jednotka je pojmenována po slavném fyzikovi Isaacu Newtonovi.
Wikipedie
Newton [Njútn, podle I. Newtona], značka N, odvozená fyzikální jednotka SI pro sílu, resp. tíhu. 1 N je síla, která uděluje volnému hmotnému bodu s hmotností 1 kg zrychleni 1 m•s–2.
cojeco.cz

Ottův slovník naučný zklamal, jelikož v době jeho tvorby se užívala jednotka dyna.

Pokud porovnáme jednotlivé verze, pak žádná z nich nás nemůže zcela uspokojit. U Wikipedie rozhodně oceňuji uvedení rozměru jednotek, což je velice důležité. Naopak druhý odstavec je poněkud nepřesný, již jenom kvůli slovu klid (známý problém s tím, co to klid je a zda je, tedy spíše není, absolutní) a všem okolním záležitostem (vakuum, stav beztíže). To vše by vedlo k tomu, že by jednotka byla definována jen v určitým způsobem omezené vztažné soustavě, což samozřejmě není pravda. CoJeCo (která kopíruje Československou encyklopedii) nabízí definici podstatně přesnější (díky pojmu volný hmotný bod), ovšem chybí jednotkový rozměr.

Vybrat si jednu encyklopedii tedy nelze, stejně tak jako uvést, která z nich se v porovnání osvědčila nejvíce. Je lepší ta, která neuvádí nepřesné údaje, ale také opomene něco podstatného, nebo ta, která podá velké množství informací, ale ne vždy zcela přesných?

Zcela mimo téma článku ponechme názory o tom, že ta která encyklopedie provádí cenzuru článků a jejich korekci v zájmu kohokoli. V pohledu encyklopedickém to můžeme vnímat maximálně jako jedno chybějící heslo. Technické možnosti umožnily, aby kdokoli, kdo má k Internetu přístup, produkoval informace o čemkoli, o čem chce, a učinil je masové přístupné. A Internet nerozlišuje, jaké má pro své editace motivaci. Wikipedia pouze zaznamená, že ke změnám došlo. A to může být podle Roberta McHenryho, bývalého ředitele encyklopedie Britannica, největší kámen úrazu tohoto projektu. Jelikož kdokoli může informace upravit a tyto informace se na Internetu okamžitě objeví, stává se pravda (pojem s encyklopediemi spojovaný) nejen relativní, ale také okamžitě měnitelnou, uvádí článek Pavla Kasíka ze serveru iDnes. Pokračuje ještě jednou myšlenkou na téma pravdy: Má pravdu určovat úzká skupina, která má k ověření dat nejlepší předpoklady a nejlepší motivaci, prokázanou např. akademickou kariérou? Nebo se pravda tvoří demokratickým procesem a dialogem? Nebo mají přežít pouze nejsilnější hlasy, zvítězit hlasitější názor, lépe prosazovaný svými zastánci? Olej do ohně přilévá ještě jedou Robert McHenry: Naopak, myslím si, že je úžasné, co dělají. Jen tomu prosím vás neříkejte encyklopedie… 

Na druhé straně je potřeba zmínit například fakt, že Wikipedie opravila několik chyb v samotné Britannice (viz. Zprávička Petra Krčmáře z Root.cz), která by měla být garantem správnosti svých informací. Také ostatní papírové encyklopedie vydávají relativně často opravy, korekce, aktualizace či upřesnění, ač procházejí důkladným recenzním řízením a sestavují je odborníci. Zajímavou informaci také přinesly Lidovky:

Britský časopis Nature oslovil skupinu nezávislých recenzentů, které požádal o kontrolu 42 párů hesel z obou zmíněných encyklopedií, která Nature vybral mezi vědeckými tématy, jako Archimédův zákon, ovce Dolly, elektrickým polem řízené tranzistory nebo Creutzfeld – Jakobova nemoc. Odborníci byli požádáni o kontrolu jejich správnosti, aniž by přitom věděli, z jaké encyklopedie články pocházejí. Dvojice hesel obsahovaly jen 8 větších chyb – v každé encyklopedii čtyři, píše se ve zprávě Nature. Recenzenti našli ale i mnoho menších faktických chyb nebo zavádějících tvrzení, 162 ve Wikipedii a 123 v Britannice…“

Celou situaci poměrně přesně glosuje Petr Krčmář v článku Wikipedie: Ano či ne?: Velmi důležitá je také povaha hledaných informací. Píšete-li knihu nebo vědeckou práci, neměli byste se spolehnout na jeden zdroj a určitě by tím zdrojem neměla být encyklopedie tohoto typu. Pokud ale chcete zjistit například vše o bramborách pro školní referát, je to jistě ideální zdroj informací. 

Zajímavý pohled nabízí i Lenka Hořínková Kouřilová, vyučující Kurz práce s informacemi na MU: Osobně jako nevýhodu těchto (otevřených) encyklopedií vidím nepřítomnost odborného garanta obsahu a možnost subjektivních konotací. U svých diplomantů to nevidím ráda, ovšem pokud mám možnost sledovat situaci, objevuje se tento „trend“ čím dál častěji i v těchto odborných pracích. Výhoda elektronických encyklopedií je podle mne v prvotním seznámení s neznámým fenoménem či problémem a v jejich praktičnosti, pokud se týká rychlé manipulace. Tištěné encyklopedie jsou pak díky odborným radám a recenzím garanty skutečně odborných informací, mám za to, že hesla jsou hlouběji propracována, ale nelze generalizovat. Na závěr bych dodala, ze oba dva módy mohou vedle sebe smířlivě koexistovat, každý má svoje výhody i nevýhody, ambivalentnost je zkratka charakteristikou každého média.

Je zřejmé že Wikipedie budí rozruch a rozpory obzvláště u hesel z oblasti humanitních věd, kde může docházet k různým interpretacím jevů. Naopak matematický portál je vesměs hodnocen kladně. Pro případné přepisovatele je nezajímavý a obsahově poměrně bohatý. I když musíme pamatovat na to, že se nejedná o odbornou učebnici matematiky pro vysokou školu, ale o encyklopedii všeobecného charakteru.

Otevřeným encyklopediím (zvláště pak nejznámější a největší Wikipedii) bylo často vyčítáno, že ji tvoří lidé, kteří mají blízko k IT, a tak jsou tato téma kvalitněji a lépe zpracovaná než jiná ležící ladem, protože nemají tolik „fanoušků“, kteří používají Internet. Otázkou ale je, jaké zvolit kritérium posuzování. Podle množství článků? Není možné, že jedno téma je obsáhlejší než druhé? Podle množství portálů? Nejsou některé z nich přebytečné?

Otevřená budoucnost encyklopedií

Je potřeba zvážit, co vlastně od encyklopedií požadujeme. Je zřejmé, že již nedokáží být sumou všech znalostí a vědomostí a jejich význam je spíše shrnující, zobecňující a základně informační. V tomto kontextu jim mohou dělat nemalou konkurenci slovníky cizích slov (např. ABZ), které jsou stručnější a mnohdy pohodlnější a rychlejší.

Jinou kategorií se ale stávají stále rozšířenější odborné znalostní databáze a encyklopedie, které se zaměřují jen na určitý segmet. Jsou spravovány často lidmi, kteří dané problematice rozumí a kteří se v ní pohybují. Je ale otázkou, zda můžeme kvalitním způsobem zpracovanou encyklopedii například na téma „zapojování obvodů vysokého napětí“, považovat za encyklopedii ve vlastním slova smyslu, nebo spíše za rozšiřující manuál či příručku.

Vyhledávací stroje představují pro encyklopedie stále větší nebezpečí v tom smyslu, že mohou nabídnout větší množství daleko odbornějších textů. Problém může být v kvalitě těchto zdrojů, v jejich ověřitelnosti a autoritě. Časem by tento problém mohl vyřešit Google Scholar, který nabízí vyhledávání především v univerzitních textech.

I přes to nemusí encyklopedie zaniknout. Na jedné straně je může držet fenomén soudržnosti komunity a snahy o její budování (a to nemusí být nutně jen Wikipedie). Na druhé straně potřeba lidí po rychlém a kvalitním přístupům k ověřeným datům. Osobně se domnívám, že encyklopedie by měly daleko více převzít roli jakýchsi portálových služeb a kromě samotného výkladu nabídnout také seznam rozšiřující a dostupné literatury, odkazy na zajímavé stránky či multimediální přílohy.

EBF16

Právě ty se stávají stále populárnějšími. Mnoho lidí tak již nehledá (a nebude hledat) hesla, ale obrázek toho, jak který vynálezce či umělec vypadal, jaké namaloval obrazy či jaké měl písmo. Právě tohoto trendu se chopila poslední dobou mnohá encyklopedie a myslím, že právě tento trend bude stále dominantnější.

Odzvonilo ale papírovým encyklopediím? Zřejmě ještě ne. Mnoho jich nemá svou elektronickou podobu, jsou krásnou dekorací do obývacího pokoje či pracovny, mnoho lidí raději sáhne po knize, než aby zapínali počítač a v neposlední řadě mnoho lidí rádo encyklopedie čte. Prochází si hesla tak jak jsou podle abecedy, prohlíží obrázky… Vnímají encyklopedii nejen jako zdroj informací, ale také jako knihu. V tomto jim zatím nemůže Internet konkurovat.

Anketa

Čtete si někdy jen tak pro zábavu v encyklopediích?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 7. 2008 0:41

Školení Google Analytics

  •  
    Jak vyhodnocovat úspěšnost reklamních kampaní.
  • Jak ovládat Google Analytics a najít co potřebuji.
  • Jak měřit hodnotu objednávek z webu.

Detailní informace o školení Google Analytics »