Hlavní navigace

Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci

17. 10. 2000
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

[eWorkshop] Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci: Vstupujeme do období, ve kterém nebudou klasické firmy jediným možným způsobem podnikání a tvorby hodnoty. Již dnes existují významné projekty, které vznikly zcela mimo rámec velkých korporací, a které představují pro velké korporace přímou hrozbu.

V komunitě Lupy je téměř zbytečné zmiňovat tak klasický příklad projektu alternativního vývoje software, jakým je operační systém Linux. Obor informačních technologií je totiž přirozenou první podnikatelskou oblastí, která je tímto trendem zasažena. Zdaleka ale není oblastí jedinou.

O co se pokusíme

Pokusme se v tomto workshopu shromáždit naše praktické zkušenosti a zjistit, jaké prvky internetového projektu nás motivují ke spolupráci. Nemusí se jednat pouze o internetové projekty – také některé myšlenky spolupráce ze světa mimo Internet mohou být ve virtuálním světě velmi dobře použitelné. Poznatky, které se v našem workshopu objeví, se v dalších dílech pokusíme shrnout a zobecnit. Výsledkem by mohl být i návod, jak virtuální komunitu vytvořit, a čeho se naopak vyvarovat.

BRAND24

Je asi na mně, abych začal. To ovšem není tak těžké. Stává se totiž tradicí, že náš eWorkshop je zároveň sám o sobě systémem, který popisuje. Aby se eWorkshop vůbec rozběhl, musí tedy získat aktivní spolupracovníky a já musím již při jeho přípravě uvažovat o motivech, proč by pro vás, čtenáře eWorkshopu, mohla být spolupráce zajímavá (tím vlastně dělám dva úkoly najednou!). Podívejme se na základní body takové úvahy:

  1. Pro vytvoření spolupracující komunity nesmí být ponechána náhodě volba místa ani volba tématu. Pokud bych tuto diskusi spustil na čerstvě založené webovské adrese, redakční systém by byl tou poslední věcí, která by mi chyběla. Chyběli by mi především návštěvníci, kteří jsou zvyklí na toto místo chodit. Server Lupa je z mého pohledu téměř jistotou: je navštěvován přemýšlivými lidmi, kteří se pohybují v oblasti internetových projektů, a kteří jsou navíc zvyklí na aktivní účast v diskusích. Je tudíž velká pravděpodobnost, že alespoň někteří z nich zváží svoji účast také v tomto projektu.
  2. Téma jsem se snažil zvolit tak, aby zaujalo co nejvíce lidí právě z komunity Lupy. Pokud bych se na Lupě snažil rozvinout diskusi typu „Jaké podzimní práce nesmíme opominout na naší zahrádce“, diskusi zcela jistě nevyvolám – a pokud ano, bude zřejmě na úplně jiné téma, než bych si přál. Téma je tedy velmi těsně svázáno s místem. Může nám to připomínat klasický marketingový mix a nejde přitom o náhodu. Pro rozvoj komunity je potřeba dělat kroky, které jsou velmi podobné klasickým marketingovým postupům propagace výrobku. Konečně, diskuse je z určitého pohledu také naším výrobkem a musíme ji umět nabídnout správným způsobem a správným lidem.
  3. Pokud tedy spustíme diskusi na dostatečně navštěvovaném místě a pokud bude její téma přesně zaměřeno na návštěvníky tohoto místa, máme šanci, že se diskuse ujme. K tomu, aby se diskuse skutečně rozproudila, je ale zapotřebí ještě jedna věc – diskuse musí získat své „vlastníky“. To jsou ti účastníci, kteří se aktivně zapojí a budou rozvíjet aspoň jedno nebo ještě lépe několik vláken diskuse. Takoví účastníci tedy získají pocit spoluvlastnictví diskuse. Optimální stav, kterého lze vůbec dosáhnout, je vytvoření nové hodnoty za pomoci druhých lidí. V takovém případě nám totiž lidé nejen pomohou, ale náš projekt se zároveň stane jejich dítětem, které chtějí chránit a dále rozvíjet. Slabší verze vlastnictví vznikne, pokud vytvoříme diskutující komunitu. Pokusme se tedy alespoň o ni.
  4. Jedna drobnost na závěr. Těžko se začíná, a proto bychom měli mít v záloze připraveného účastníka, který diskusi spustí, pokud se neodhodlá nikdo jiný. V komerčních projektech by to byl zdánlivě externí účastník projektu, který je však ve skutečnosti spolupracovníkem firmy. Moderní „dotcom“ firmy působící v oblasti open source software si například platí studenty, které odměňují za každý příspěvek publikovaný v diskusních skupinách. Cílem těchto aktivit je vzbudit mezi odbornou komunitou povědomí o jejich projektu. Náš eWorkshop tuto část rozpočtu nemá, ponechme proto tuto roli Markovi. (Konečně, zdarma mu tady děláme community building. Že by za to mohl pocit spoluvlastnictví Lupy?).

Otázka prvního dne našeho workshopu tedy zní:

  • Jaké prvky internetového projektu nás motivují ke spolupráci a proč?
  • Jaký internetový projekt je příkladem dobře budované komunity? Proč?
  • Jaký internetový projekt je odstrašujícím příkladem odrazení lidí od spolupráce a jaké jsou jeho hlavní chyby?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Koníčkem Jiřího Donáta je domýšlení vývojových trendů informačních technologií a jejich dlouhodobějšího vlivu na společnost.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).