Názory k článku
Jak motivovat virtuální komunitu ke spolupráci

Zdravim,
rad bych prispel nekolika nazory / zkusenostmi..

a) Proc vubec vznika tolik internetovych projektu a co nas k tomu motivuje?

Dle meho nazoru je to relativni snadnost realizace. Zjednodusene receno staci napad a vse ostatni se uz "nejak" zaridi. Coz v realnem podnikani moc nejde. (odpada nutnost pronajmu kancelare/obchodu, tedy alespon v pocatecnim obdobi).
A to bych videl taky jako hlavni uskali. Temer zadny projekt nema predem pripraveny podnikatelsky plan. Spis ocekavaji ze jednou v budoucnu "to zacne vydelavat", ci "jednou to nekomu strelime za desny prachy". To je podle meho nazoru chyba. Pred spustenim projektu by se meli identifikovat zdroje prijmu a definovat planovane prijmy a vydaje.
Prave ale snadnost realizace projektu svadi k tomu ze se tento plan nedela. Tym ma pocit ze staci dannou vec naprogramovat a spustit a tim to vse konci. Omyl, zacina..

Co se tyce dobrych a spatnych projektu na internetu.
Spatny je kazdy druhy. Vetsinou se jedna o prezivani a silne podfinancovane projekty bez nejake vize do budoucna, s nadeji ze se "jednou chyti".
Dobrym projektem vidim napr. Centrum.cz (nejsem placen za psani pozitivnich prispevku do konference :), ani je nijak osobne neznam). S toho jak projekt vedou je zrejme ze dobre pripraveny projekt je mozne uspesne spustit a provozovat.

Vzhledem k rychlosti s jakou se na Internetu vše děje, je kolikrát lepší něco udělat bez přesného stanovování cíle a příjmů a podobně. Kolik už jenom já pohřbil projektů (neříkám, že dobrých) tím, že jsem počítal a předpokládal a odhadoval a...a tím jsem úplně ztratil původní nadšení a zápal pro tu konkrétní věc. Samozřejmě tím nemyslím, že by se vše mělo dělat "hurá stylem", ale na druhou stranu to má své kouzlo. Do určité velikosti projektu je to dokonce lepší...

Souhlasím. Myslím si, že u zrodu mnoha geniálních (a úspěšných, což není vždy totéž) projektů nestála racionální úvaha, kolik to bude stát a kolik to vydělá. Řekl bych, že častěji to bývá osobní přesvědčení tvůrce o tom, že dělá dobrou a všeobecně prospěšnou věc. Teprve časem se ukáže, že o takovou věc mají lidé zájem a ještě déle trvá, než si její autor uvědomí, že by ho to mohlo uživit.

Na druhou stranu, to co jsem řekl, se týká projektů, které přinášejí něco zcela nového, zpravidla na "volném konci" technologického či jiného vývoje. Tj. pro drtivou většinu dnes vznikajících internetových aplikací je tento model vlastně již přežitý. Provozovatelé se to snaží nahradit větším množstvím peněz, což IMHO funguje jen do určité míry. Příkladem, kdy se to povedlo je Centrum, příkladů opačných jistě každý zná celou řadu. Na druhou stranu, pokud vím, i u vzniku Centra stálo několik nadšenců, kteří dokonale rozuměli problematice a dělali to nejen pro peníze.

Tím se dostáváme k motivaci. Rozdělil bych to na dvě části:

Motivace techniků (programátorů)

Pro technika bývá největší motivací, pokud je přesvědčn o náročnosti projektu. Nejvíce se tedy angažuje v projektech, které se pohybují na hranici technických možností. To neznamená, že ho přilákáte tím, že se od zeleného stolu rozhodnete vybudovat cluster, provozovat dedikovaný Oracle, atd. Naopak pro něj může být velkou výzvou realizovat systém, který obyčejně takové vybavení potřebuje, na běžně dostupném hardware. BTW to povede ke snížení nákladů a následně větší konkurenceschopnosti, manažeři. Někdy mám totiž dojem, že se trochu podceňuje osobní přínos toho, kdo bude nakonec novou aplikaci realizovat. Samozřejmě, je to jenom placený pracovník (nebo může být), ale kvalita práce, kterou odvede, velmi závisí na jeho osobní motivaci a naopak, ta samá kvalita zásadním způsobem ovlivňuje konkurenceschopnost projektu - napíše-li to prasácky, budete muset každého půl roku s nárůstem počtu uživatelů upgradovat server, a to nikoli proporcionálně, protože náročnost algoritmů (zvláště těch prasáckých) roste rychleji než vstupní množina. Kolik jsem viděl prasácky naprogramovaných Webů, se mě radši ani neptejte... :(

Motivace investorů

Tohle je zcela jiný problém. Jde o to, jak někoho přesvědčit, že určitý problém je zajímavý z obchodního hlediska. Zaklínací slůvko "Internet" už ztratilo svou magickou moc, takže bude třeba hledat věcné argumenty. Podotýkám, že spousta úspěšných projektů byla financována z vlastních zdrojů, tj. jejich tvůrci obětovali svou energii a čas, popř. ještě potřebné technické vybavení, aniž by za to získali jinou protihodnotu, než vlastnictví tohoto projektu. Motivací tedy bylo vnitřní ztotožnění se s projektem. Otázkou je, jestli je takové ztotožnění možné i vůči skutečným investorům, tj. lidem, kteří do projektu vkládají pouze svoje finanční prostředky.

No, to jsem se zase rozkecal, tak zas nechám prostor ostatním.

"Kolik už jenom já pohřbil projektů " ..
jasne, to ja prave taky. Proto jsem psal, ze je vhodne se pred kazdym projektem o nem trochu zamyslet i z jinych stran.

Je jasne ze kdyby clovek vse jen racionalne predikoval, tak sedi doma a nedela nic..

"Hura styl" ma urcite svoje kouzlo a dokonce i opodstatneni, ale vseho moc skodi a jednou by se melo prejit do "bezneho provozu" a zacit myslet trochu komercne. (pokud tedy neni projekt staven ciste nekomercne)

Možná by to chtělo oddělit tři věci, které spolu ne zcela souvisí:

1) nutnost vytvořit formalizovaný dokument (tzv. business plan) - ten potřebuji zejména proto, aby se se mnou investor vůbec začal bavit. Pokud nehledám investora, business plan samozřejmě nepotřebuji.

2) nutnost vědět, čeho chci dosáhnout. Než začnu pracovat na projektu, měl bych vědět, co přesně je mým cílem (jak definuji úspěch). Pokud mám cíl, může se stát, že neuspěji v jeho realizaci. Pokud ale cíl nemám, nemůže se stát, že bych uspěl. Cíl proto musím mít - nikdo mi ale nebrání, aby mým cílem bylo třeba pouze "vyzkoušení, jak se dělá jednoduchá webovská aplikace" a rovněž mi nikdo nebrání, abych jako úspěch nemohl chápat třeba možnost, poučit se z vlastních chyb.

3) motivace lidí k realizaci vytčeného cíle. Právě ta odlišuje průměrné projekty od výjimečných, které mají šanci uspět ve vysoce konkurenčním prostředí internetu. Dobrá motivace je tedy NUTNOU podmínkou úspěchu. V ideálním případě dokážeme navíc "nakazit" (tedy získat ke spolupráci) i lidi mimo projekt. Pak se naše šance zvyšují - a právě o tom je tento workshop.

Ahoj Honzo,
nesouhlasim s potrebou 'podnikatelskeho planu'.

Je potreba mit jen dve veci: Co od projektu ocekavam a jak toho dosahnu. Je totiz pravdepodobne, ze se v prubehu doby objevi nejaky zajimavy exit, se kterym v nepocitas.

Ona je vubec otazka, zda projekt, ktery neni podnikatesky zpracovan, neroste mu komunita, ci dokonce zanikl je neuspech.

... Nic tu neni vecne ...

V danou chvili je take poznamka o 'podfinancovanych projektech' tezce irelevantni - ono nebyt takovych projektu, je dnes Internet domenou vedcu a vojaku :-)

Nějak tak. Navíc, jak jsem zmínil, komerčně zaměřené projekty mají určité "fixní náklady" (v uvozovkách, protože tento pojem nepoužívám v souladu s ekonomickou teorií), které u nadšeneckých projektů odpadají. Je to například věnovaný čas. Nadšenec ho obětuje dobrovolně, zaměstnanci (nebo realizující firmě) ho musíte zaplatit, a zpravidla i tak dostanete slabší výsledek. Tj. jedná se skutečně o utopené náklady - za tyhle peníze ve srovnání s nadšeneckým projektem nedostáváte vůbec nic.

Navíc nadšeneckým projektům zpravidla lépe roste ona zmíněná komunita - je tam minimálně jeden člověk (tvůrce), který svým nadšením strhne ostatní. Byť byste někoho zaplatil sebelíp, nikdy ze sebe nevydá tolik jako člověk, který má o věc osobní zájem.

Nazdar,

jasne, oba vime jak dnesni web vznikal. Ze to nebyly firmy, ale kluci co si delali servery doma po vecerech.

Otazka ale je, zda je tento pristup mozny jeste dnes?? Staci ciste nadseni k tomu aby byl projekt uspesny?? ja si myslim, ze tahle doba uz trochu pominula.
Petr Tesarik zminil investory. Skus zajit za nejakym investorem s nadsenim a pak s nejakym planem.. Je ti jasny kdy te vyhodi.. (je silne pravdepodobne, ze v obou pripadech :)

"Co od projektu ocekavam a jak toho dosahnu"
S tim plne souhlasim. Ale o tom jsem psal, kdyz chces delat neco co ma vydelavat, musis si na tuhle otazku odpovedet necim co by se dalo nazvat "podnikatelsky projekt". Pokud nechces vydelavat, stejne se nad tim musis zamyslet. Problem ktery jsem chtel v tom prvnim prispevku popsat je, ze vetsina lidi si na tuhle otazku odpovi "bude to supr projekt ktery prodame za tezky prachy". a to neni dobre.

Já se obávám, že směšuješ dvě věci dohromady. Nadšenecký přístup podle mého názoru _není_ mrtvý a stále je tu velký prostor pro každého, který přijde s dobrým nápadem, stráví u něj dvacet hodin denně a nemusí do něj investovat kromě svojí práce skoro nic. Samozřejmě musí mít taky trochu štěstí, schopnosti, ta věc musí být originální a přitom chytlavá, ale o tom se asi nemusíme přít. Ani neustálé skloňování slova "investor" v internetových kruzích však nezmění nic na tom, že nadšení může stále ještě s úspěchem nahradit peníze.

Jiná věc je přístup některý lidí, který jsi velmi dobře popsal slovy "bude to supr projekt ktery prodame za tezky prachy". To ale nemá s nadšením nic společného, to je jen snaha svést se na aktuální vlně zájmu o Internet, kdy si řada lidí myslí, že mohou bez většího přemýšlení spustit v podstatě cokoliv a za půl roku to prodat za deset milionů. Většina z nich nedopadne dobře - na druhou stranu kdyby to takhle fungovalo, jdu do toho taky. :-)

ja myslim, ze si rozumime..

Ohledne investoru a financovani projektu, a to se mozna dostaneme zpatky k ty motivaci. Motivovat tym vidinou prodeje projektu ci financovanim v kratke dobe po spusteni je CHYBNE!
K motivaci je treba prave toho nadseni ci financovani ze stavajicich zdroju (dle povahy projektu).

To se mi začíná líbit! Tento "thread" nezadržitelně směřuje k probírání motivace vlastních zakladatelů Lupy. Už v této chvíli se dá o Lupě leccos odvodit...

Jsem rád, že v těchto workshopech nechodím s kůží na trh sám :-))

... nemyslim, ze by na ceskem Internetu byla LUPA necim ojedinelym ... z hlediska motivace tymu ...

Mno jeste jednou zpet ...

Proc mam chodit za investorem s nadsenim ?

Nelibi se mi hrube :-), ze zuzujes problem na ziskani penez. O tom Internet neni - aspon ne ve sve dominantni podobe.

Protoze pokud za nim prijdes s nadsenim, a pokud na nej to nadseni dokazes prenest (coz se ti nemuze povest, pokud prijdes bez nadseni), pak z nej ty penize vymacknes. Pripustme, ze Internet sice neni o ziskani penez, ale rekneme, ze se tedy bavime pouze o tech projektech, na ktere nejake penize (ktere nemas) potrebujes.

Asi jsem divnej ... Kdyz chci penize, tak sice muzu prijit s 'jiskrou' v oku, ale musim mit v ruce jasny plan :-) V opacnem pripade mi to prijde jako okradani lidi (pripustme na chvili, ze investor je clovek) :-)

Well, jenze plan je malokdy az "tak jasny" - neshodnete se na mire rizika, na poptavce, investor ma spatnou naladu, takze se proste NESHODNETE bez udani duvodu. A v hranicnich, ale nekdy i tech beznadejnych pripadech ti pomuze to nadseni. Posuzovani rizik neni matematika, ale subjektivni zalezitost a pokud budou tvuj projekt posuzovat (po ekonomicke strance) dva lide z nichz jednomu je cil projektu sympaticky (sam by jeho vysledku pouzil) a druhemu nesympaticky (to neni sluzba pro me), kterypak z tech zcela objektivnich ekonomickych rozboru vyjde pro tebe priznivejsi ? Investor, kteremu se nelibi cil kolikrat ani neni ochoten provest detailni ekonomickou rozvahu. Tady hledej cil pro nadseni.

Pokud jsi TY presvedcen, ze projekt bude nakonec vydelecny, pak prijit s timto napadem za investorem neni okradani. Nejvys spatny usudek.

zdravim a pozdravuji,
snadnost realizace je urcite prinosem pro zalozeni jakehokoliv projektu, ale nesouhlasim s vami, ze je spatne stanovisko, ze staci napad a ostatni se nejak zaridi. u nas se tomu rika elan a chut do prace, coz je myslim dobre. navic vidim problem, jak definovat zdroje prijmu (u vydaju to neni problem ;-))) u inetovych projektu. penize jsou potreba, ale asi ne u vseho. motivovat je muzete treba tim, ze jim poskytnete moznost realizace na zajimavem projektu. pri mnozstvi lidi jsoucich na inetu bych urcite nekoho se stejnymi (nebo hodne podobnymi) zajmy nasel, nebo se stejnymi problemy...
zdravi martin dvorak

Uz asi rok a pul mam server Linux Hardware, ktery existuje prave jen kvuli komunite svych uzivatelu. O co v nem jde: server obsahuje rady, jak zprovoznit nejruznejsi hardware pod Linuxem. Tyto rady, presneji zkusenosti, tam ukladaji sami uzivatele a ja provadim jen administrativu.

Jako zaporny priklad uvedu prvni verzi serveru. Byla sita horkou jehlou (psal jsem zaroven diplomku), mela hrozny vzhled, nikdo nedodrzoval pravidla, vladla tam anarchie a nemelo to svou komunitu.

Proto jsem to cele prepsal a uz od designu jsem se zameril na posileni vztahu uzivatelu k serveru. Prvnim krokem bylo zlepseni designu. Pokud se vam server nebude libit, nebudete na nej chodit a zadna komunita nevznikne. Z podobneho duvodu jsem udelal sluzbu prehlednejsi, jednodussi na uzivani a vynutil si dodrzovani pravidel. Dale jsem vlozil ruzne zebricky typu pet nejaktivnejsich uzivatelu (lidem se libi, kdyz vidi nekde sve jmeno), nejnovejsi zaznamy apod. Takze tady je druha rada: pouzijte ego jako motivaci. Dalsim principem je pujcka na oplatku: kdyz tam vlozim svou zkusenost, muzu doufat, ze az budu neco hledat ja, uz tam najdu odpoved.

Dovedu si predstavit dalsi motivace typu souteze o vecne ceny (a'la zminene centrum), ale vzhledem k nekomercni povaze to nepripada v uvahu.

BTW jak zminil pan Donat, uzivatele se castecne ztotoznuji
se serverem, takze kdyz vyjde treba novy ovladac, sami jdou opravit svuj puvodni zaznam.

Když jsem uviděl název článku, zaradoval jsem se, že dostanu úhledně zabalený a mašličkou převázaný návod. Když jsem si však přečetl název rubriky a jméno autora, bylo mi jasné, že to tak jednoduché nebude. Autor jako obyvkle jen načal téma a teď chce, abychom přemýšleli. návod, slibovaný v titulku, není tedy uvnitř článku, nýbrž tímto návodem je článek jako takový. Má totiž - a autor to nijak nezastírá - být názorným příkladem spolupráce virtuální komunity a její motivace.

Autor se ptá po úspěšných a neúspěšných příkladech. Ponechme zatím stranou do které z těchto kategorií spadne článek sám a zkusme nejprve popřemýšlet, co je kriteriem úspěšnosti. Není to toiž tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Kriteriem rozhodně není návštěvnost,množství příspěvků za den, poměr návštěvníků a přispěvatelů, množství příspěvků na jednoho návštěvníka nebo něco podobného. Pokud by se na serveru specializovaném na rychlost opotřebení podlahových krytin rozhořela debata o inteligenci fanoušků fotbalových klubů, asi by to majitel serveru nepovažoval za zvláštní výhru. Na druhou stranu ale offtopic příspěvky mohou být v některých případech vítané.

Kriteriem úspěšnosti není ani naplnění původních cílů toho, kdo komunitu založil. Postupně se může ukázat, že jeho cíle byly pochybné a že mu komunita řináší mnohem větší prospěch někde, kde to nečekal.

Kriteriem úspěšnosti ale nemůže být ani prospěch zakladatele a správce komunity, protože tento prospěch nemusí být v současnosti patrný.

Nechci rozhodně tvrdit, že otázka po úspěšnosti nebo kvalitě budování komunity je chybná. Intuitivně velmi dobře víme, že se něco povedlo a něco nepovedlo. Chci ale říci, že tato otázka není vůbec jednoduchá a v odpovědi na ni se v konkrétním řípadě nemusíme shodnout.

Hm, trochu mi to připomíná hledání smyslu života. Přínosem totiž může být i zjištění, že mnou zvolená cesta je nesprávná. Jinak souhlasím, že podle návštěvnosti se nedá hodnotit úspěšnost projektu. Nanejvýš tak výtěžnost (reklama se stále ještě většinou prodává na imprese).

Jsa v pozici pomalu, leč víceméně jistě, odcházejícího spolupracovníka, dovolím si trochu rýpnout. Co se dá označit jako větší úspěch Lupy? Zvýšení počtu shlédnutých stran po změně designu nebo založení diskusních fór? A tipněte si, co trvalo déle... :)

Měl jsem na mysli jen úspěšnost ve vytváření komunity. Úspěšnost projektu jako celku je něco jiného - u komerčních projektů se úspěšnost změří penězi, tedy velmi snadno.

Jen na okraj: Cimrmanovou metodou se samozřejmě samozřejmě dá dosáhnout dílčích úspěchů, dokonce je to velmi snadné :-) Problém je však nikoli v tom, jak vyhrát bitvu, ale jak vyhrát válku, a válku Cimrmanovou vylučovací metodou v složitém světě obyvkle prohrajete.

Na komunitě je záludné, že se může zakladateli vymknout úplně z rukou. Například na serveru, který prodává mobilní telefony, může vzniknout vášnivá diskuse o škodlivosti záření těchto přístrojů, na serveru, prodávajícím knihy, může vzniknout diskuse nespokojených uživatelů, kteří nedostali včas své zboží.
Nikde tedy není psáno, že je to zakladatel, který má zaručen prospěch z činnosti komunity. Komunita nakonec může sloužit někomu zcela jinému a dokonce se může proti zakladateli obrátit. Nejde tedy jen o to, komunitu založit a vybudovat - současně je nutno se POKUSIT o to, aby se nám nevymkla z rukou. Věřím, že v marketingových učebnicích nepříliš vzdálené budoucnosti (samozřejmě digitálních) se setkáme nejen s návody, jak komunitu řídit, ale i jak zneužít komunitu vytvořenou někým jiným. Jinými slovy, jak přijít k hotovému a obrátit činnost některé existující komunity v náš prospěch.
Život komunity se řídí obecně platnými zákonitostmi - analogie k činnosti komunity můžeme vidět i ve zcela jiných oblastech. Povšimněme si například, co se odehrálo v kategorii osobních počítačů. Firma, která tuto kategorii v osmdesátých letech založila a uvedla v život, byla brzy předehnána nově vzniklými konkurenty a odtlačena v prodeji PC téměř na vedlejší kolej.

Při tvorbě komunity by tedy měl existovat aspoň hrubý plán, jak komunitu řídit a nenechat přejít do služeb někoho jiného. Klasickým příkladem "útěku" části komunity je nedávný prodej chatovací služby portálu Centrum. Tyto "drobnosti" by neměly být zanedbávány - bez ohledu na to, že zatím neexistují knihy, které by obsahovaly pro tyto situace návod.

Jaké prvky internetového projektu nás motivují ke spolupráci a proč?

- Musí mne zajímat, nejlépe přinášet mi užitek. Klady užívání převažují nad případnými zápory provedení. Úvahy v konkrétních případech nejsou složité, k jejich zobecnění jsem spíše skeptický.

Jaký internetový projekt je příkladem dobře budované komunity? Proč?

- www.auto.cz (důvody viz výše)

Jaký internetový projekt je odstrašujícím příkladem odrazení lidí od spolupráce a jaké jsou jeho hlavní chyby?

- Všechny, které jsem kdy navštívil a vzápětí opustil a zapomněl.


P.S. Jsem upřímně zvědav, jestli se z takhle obecně formulovaných dotazů podaří vydolovat konkrétnější odpovědi. Teším se na ně.

Přiznám se, že ty "obecně formulované dotazy" zde nebyly náhodou. Start je nejnebezpečnější částí každého projektu - cílem otevřených dotazů je inspirovat lidi k jejich vlastní interpretaci.
V dalších fázích je už zřejmé, které interpretace jsou pro komunitu zajímavé, a díky tomu lze bezpečněji přejít ke konkrétní diskusi.

Nejprve bych se rád podělil o své zkušenosti s eWorkshopem u nás na Diskuzích ChristNet.cz. Nápad se mi hodně líbil a protože jsme zároveň rozjížděli příspěvkovou kampaň, rozhodl jsem se jej využít i u nás.

Na Diskuzích ChristNet.cz se denně objevuje asi 50 nových příspěvků, domníval jsem se tedy, že s eWorkshopem nebude problém. Jaké ale bylo mé překvapení, když tam nyní, 12 dní po spuštění, je pouhých 15 příspěvků, z toho 8 mých a jeden od našeho ASP programátora.

Přitom eWorkshop byl na téma "ChristNet.cz - jak dál?" a já vím, že o nás lidé stojí. Vždyť poměr sessions a přístupů na celém našem situ je 1:10, pochvalné e-maily nepočítaje.

Jinak diskuze u nás vznikají naprosto spontánně a někteří jednotlivci jsou u nás tak činí, že mají během půl roku naší existence v archivu již stovky příspěvků do diskuzí.

Podíval jsem se na Vaše stránky a řekl bych, že hlavní problém je ve formulaci správného tématu pro správnou komunitu lidí. Apelovat na křesťanskou komunitu (bohužel, mými vlastními slovy): "nebojte se jít do diskuse s nápadem, o kterém jste přesvědčeni, že by... mohl vydělat milióny" mi připadá paradoxní, možná až nevhodné. Kromě toho Vám lidé mohou pomoci nejlépe v oblasti, které rozumějí, kde se cítí doma. S ohledem na tyto skutečnosti se mi zdála diskuse, kterou jste vyvolal, živá a vcelku užitečná.

Technická poznámka: přidejte tlačítko "Zobrazit vše" - bez něj je práce s Vaším systémem dost nešikovná.

Faktická poznámka (ve snaze Vám pomoci): myslím si, že Váš projekt by mohl žít z klasického a vyzkoušeného modelu prodeje reklamy - v kombinaci s neziskovostí Vašeho působení by to mělo stačit. Prodeji reklamy ovšem musíte pomoci - vědět více o svých návštěvnících a aktivně ji nabídnout. K tomu se navíc můžete pokusit sehnat sponzora, který Vám například poskytne zdarma Web hosting, a konečně, zapůjčit si můžete - výměnou za reklamu - i ten digitální fotoaparát. V komunitě, ve které působíte, máte navíc výjimečnou možnost, získat spolupracovníky, kteří netrvají na finančním ohodnocení. Hvězdy nejsou zapotřebí - Vaši čtenáři Vás čtou z jiných důvodů. Celkové náklady provozu tedy mohou být minimální a kombinace s určitým příjmem z reklamy Vám může dovolit přežít.

Odpovím jen na otázky, na které znám odpověď.

2. Nabídněte komunitě vše, co chce. Tzn. zpravodajství ze světa ve kterém se komunita pohybuje, odkazy na "komunitní" stránky, možnost podiskutovat si o svych problémech a odkazy na akce uvnitř komunity.

K tomu musíte mít dobrou reklamu - ovšem zaměřenou na komunitu. Jistý nás konkurenční site má výbornou reklamu. Má mnohem více sessions než my. Jenže ta reklama je dělaná na UFO a podobné věci a dotyčný site je o nečem jiném. Takže zatímco on má poměr sessions:přístupy 1:2, my 1:10. Proč používám tento poměr? Podle mne znamená, když už se k nám jeden člověk dostane, jak dlouho u nás pobude.

3. Naším problémem je třeba rychlost načítání stránek. Na dial-upu je místy šílená. Vím, že na to dojel Boo.com či jak se jmenoval. Ale stále si říkám, jak vyvážit grafiku a rychlost načítání. Mnoho lidí mi už psalo, že k nám nechodí, protože se to po dial-upu nedá vydržet.

Člověk, který projekt vede, nesmí nikdy zapomínat na financování. My s tím nyní máme problémy. Všichni u nás (programátoři, správci projektů i redaktoři) dělají zadarmo - ale už se začínají bouřit. :-) Nedivím se jim. Zadarmo je ochoten dělat často jen šéf projektu, ostatní moc ne.

1. Jaké vlastnosti internetového projektu mě motivují k účasti?

Příměřenost možnostem. Nemotivují mě věci, které jdou nad nebo mimo mé schopnosti, účastním se takových typů projektu, na které mám, nebo si dokážu udělat čas.
Pozitivní přínos. Musím vidět, že projekt má nějaký smysl (pro někoho dalšího, pro svět kolem)
Jedinečnost. Projekt není jen opakováním a přežvýkáváním toho, co se dělá /udělalo už někde jinde
Kontakt s lidmi. Kontakt a společná spolupráce s lidmi, kteří jsou "na úrovni".
(Relativní) proveditelnost. Musím být přesvědčen, že projekt je proveditelný nebo na hranici proveditelnosti.

Abych se zúčastnil, nemusí být splněny všechny faktory, stačí jen některé. Motivační faktory neplatí jenom pro motivaci v internetových projektech, ale obecněji pro jakoukoliv "dobrovolnou" činnost (např. v nějakém sdružení).

2. Dobře budovaná komunita
www.techrepublic.com, server zaměřený na IT, diskusní komunita


Proč?
Dobře navržené komunity podle zájmu typických skupin lidí pracujících v IT
Motivace uživatelů systémem bodů, které se získávají za pasivní i aktivní účast (přihlášení, odpověď na dotazy apod.)
Kvalitní obsah
- obsah odpovídá zájmům a potřebám komunity
- obsah nevytvářejí novináři, ale lidé z praxe, kteří ví, o čem píšou
- články nejsou zaměřené na bezduché zpravodajství
- existence článků, které vznikají na základě el. diskusí na určitá témata

Lide budou spolupracovat (dobrovolne) tehdy, kdyz jim dokazete nabidnout neco. co je jinak obtizne dostupne. A je obrovskym omylem se domnivat, ze to "neco" musi byt penize a mnoho firem si na tomto omylu vylamalo zuby. Pritom sjednotit lidi mohou ruzne veci. Rozhodne vsak potrebujete nadsence, kteri projekt povazuji za svuj a takovy se penezi koupit neda. Jsou lide, kteri si staveji pomniky - moci ukazat na uspesny projekt a rict "na tom jsem se taky podilel" - a je jedno, jestli to doopravdy delate - rikam "moci" (to jsou "jesitove"). Jsou lide, kteri problem, je-li jich hoden svou obtiznosti pojmou jako vyzvu (to je taky vlastne "jesita"). Jsou lide, kteri spolupracuji z pocitu geniality a nepostradatelnosti ("kdyz to neudelam ja, tak to nikdo jiny poradne neudela") - a i kdyz nejspis nejsou zdaleka tak dobri a nepostradatelni, nejsou-li vyslovene spatni pak svoji praci udelaji a dobre (takove lidi muzeme oznacit jako "mesiase"). Pokud chcete rozjet nejaky uspesny projekt, prakticky se nemuzete obejit bez jednoho takoveho cloveka. Uz alespon castecne rozjety projekt pak muze pocitat i s ucasti dalsich lidi - zejmena pokud dokazete svuj projekt postavit do opozice k nejakemu masove vyznavanemu jevu, budou s vami spolupracovat "rebelove", kteri sice maji potrebu patrit do nejake komunity, ale odmitaji byt cleny "vetsinove" komunity - toto se nepochybne projevuje napr. u Linuxu (rebelove vuci vetsinove komunite "Windows") (Linux je ale uz natolik velky, ze lze dokonce najit rebely proti Linuxu). Dalsi lide se daji na praci v komunite prilakat tim, ze se prace v ni ucastni nejaka autorita v dane oblasti (princip "odlesku hvezdy" - je cest pracovat na stejnem projektu jako XY).

Troufam si tvrdit, ze vetsinu lidi dokazete ziskat podle uvedenych vzoru (nekdy jednoho, casto vsak jejich kombinace). Stojite-li tedy pred problemem, ze mate bandu placenych programatoru a jste jejich zamestnavatel, potrebujete je "jen" primerene zmanipulovat - na zaklade toho, ze je znate a odhadnete, co bude na koho nejlepe pusobit. Pokud chtete vytvorit "volnou" komunitu i tak potrebujete jednoho nebo vice nadsencu, kteri budou pro projekt zit. Na ne uz se pak, neni-li cil komunity opravdu nestastne zvolen, nabali dalsi lide podle nektereho z vyse uvedenych vzoru.

Podotykam, ze "penize" jako primarni motivaci pro spolupraci kohokoliv s kymkoliv jsem zanedbal nikoli opomenutim.

A jestli nekomu nedoslo, ze soudim svet podle sebe, tak ja jsem jesita-mesias (a (nejen) zamestnavatele to vedi) ;-).

Nejsem programator, ale vice jak rok vytvarim server www.dobrodruh.cz, urceny pro publikaci vlastnich zazitku a dobrodruzstvi z cest - staram se o komunitu. Predpokladem pro vznik serveru bylo vytvorit strukturu pro ukladani informaci komunikovanych na serveru.

Zakladni formy:
1. kniha - uceleny text doplneny fotografiemi
2. reportaz - kratky sled zprav s moznosti pokladani dotazu cestovateli - duraz na zpetnou vazbu.
3. internetove odkazy zamerene na problematiku cestovani
4. kalednar akci
5. e-mailova konference pro komunikaci mezi autory bez zasahu tvurce serveru Dobrodruh.cz

Vetsina ulozenych informaci ma priznaky pro dalsi zpracovani - kategorizace. System tak umoznuje preskupit informace - personalizovat.

V soucasne dobe se nam nekolik autoru vratilo z cest, na kterych pravidelne komunikuji takrka on-line. Umoznuji tak ziskat ctenari rychlou a efektivni informaci o deni v lokalite. Zpravidla i po autorove navratu domu...

Forma komunikovanych prispevku je naprosto svobodna, co autor, to jina forma, ale vse v dusledne strukture umoznujici vyuziti ulozenych informaci. Komunitni stranky na www.geocities.com jsou sice zajimave, ale numoznuji vytezit prehlednym zpusobem informace v nich ulozene. Jak pro samotneho autora, tak predevsim pro ctenare.

Jak motivovat komunitu pro cinnost?
Uvedomit si, ze ctenarem je predevsim clovek, ktery miluje, ale i nenavidi, smeje se, ale i place... Klavesnice a znaky na obrazovce jsou velice neosobni, ale zakladem vzniku komunity je "virtualni" osobni vztah.

Vlastni chybou je nedusledne plneni edicniho planu.
Spravce komunity musim mit cas se o komunitu starat a sledovat jejich vyvoj. Povzbuzovat a opravovat, hledat nove myslenky, sehnat sponzora atd. Jakmile ma clovek zamestnani a nechava server zit vlastnim zivotem, bez vnejsich zasahu, klesne zpravidla jeho navstevnost o vice jak jednu tretinu. A zivot komunity tak chudne. Nasazenim vysoke latky v obsahove urovni a jeji nedodrzeni ovlivni sledovanost serveru a infomracni kvalitu informaci komunikovanych celou komunitou.
Neni vhodne, aby si spravce komunity neuvedomil jeji vyznam a nutnost staleho kontaktu. Jestlize nepravidelne sdeluji sve "city" komunite, nechavam ji opustenou, zachova se prozaicky - opouti mne ... Na druhou stranu v pripade projeveni zajmu z me strany oziva a reaguje ...

Dalsim zdrojem podpory komunitniho zivota je jeji edukace.

Autori - programatori, vymysleji reseni, ktera dovede pouzivat a pochopit opet jen programator.
Vynikajici technicke reseni tak neni vyuzivano ve vsech moznostech 80% funkci zustava nevyuzito. Proto je dulezite, aby vedle autoru software stal i tzv. "zkusebni kamen". Ten pak je neocenitelnym zdrojem informaci. Mym tajnym tipem je moje manzelka, ktera reseni otestuje a poskytne mi prvni zpetnou vazbu.

Uzavirame se mnohdy do vlastniho sveta opajejic se genialitou vlastniho reseni, ktere vsak neni schopen nikdo pouzivat. Zajimal jste se nekdo, jaka reseni vlastne vytvarime - za jakou cenu? Kdo je uzivatelem nasich reseni?

oo