Hlavní navigace

Jak pokračuje spor IPB Leasing vs. Snisnet?

Mirek Zeman

Před dvěma roky jsme se na Lupě zabývali sporem společností IPB Leasing a Snisnet. Druhá jmenovaná si od první jmenované vzala na leasing komponenty bezdrátové sítě a vyjma toho, ze neplatila splátky, odmítala bezdrátová pojítka po vypovězení smlouvy IPB Leasing vrátit. Nyní je na světě první rozsudek jménem republiky.

Před necelými dvěma lety zažilo několik uživatelů bezdrátové sítě Eridan, provozované ostravskou společností Snisnet, lehký šok. To když u jejich dveří zazvonili pracovníci detektivní kanceláře M.I.B. a žádali je o vydání fyzické podstaty jejich internetového připojení – totiž bezdrátového pojítka, které podle jimi předkládaných dokladů patřilo firmě IPB Leasing. Později se ukázalo, že Snisnet neplatila sjednané splátky vyplývající z leasingových smluv, takže jí je IPB Leasing v souladu s podmínkami vypověděla. (Dlužno poznamenat, že platební podmínky byly pro Snisnet mimořádně výhodné, protože před přechodem pod křídla ČSOB počítala IPB Leasing s financováním celého projektu.) Snisnet ovšem odmítla bezdrátová pojítka vydat.

Mezi společnostmi IPB Leasing a Snisnet posléze proběhlo několik jednání, v jejichž rámci bylo dosaženo dohody, ve které se IPB Leasing zavázala uzavřít se Snisnet smlouvu a odprodat jí předměty z vypovězených leasingových smluv za cenu 46.728.808 korun. Podmínkou odprodeje byla úhrada závazků Snisnet vůči IPB Leasing ve výši 2.394.460,40 ko­runy. Tak se také stalo, ale k následnému uzavření smlouvy přesto nedošlo. Snisnet se proto obrátila na soud, aby uzavření smlouvy nařídil. Situaci jsme opustili v okamžiku, kdy soud neuznal vlastnické právo Snisnet zamítnutím její žádosti o předběžné opatření, ani právo IPB Leasing zařízení zabavit, protože její žádost o předběžné opatření zamítl taktéž.

IPB Leasing neuzavření smlouvy zdůvodňuje takto: Je nesporné, že mezi oběma firmami byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí a že Snisnet doplatila dluh na leasingových splátkách (2.394.460,40 ko­runy). Ovšem Snisnet neakceptovala cenu (46.728.808 korun) a neprokázala schopnost zaplatit požadovanou částku – nedožadovala se rovněž prodeje za cenu předem dohodnutou, ale za cenu, která měla být stanovena znaleckým posudkem. Současně Snisnet chtěla, aby byla splatnost odložena o 120 dnů od podpisu kupní smlouvy. Prodej „na sekeru“ byl přitom pro IPB Leasing nepřijatelný (patrně vzhledem ke zkušenostem s dodržováním splátkového kalendáře). Snisnet poté předložila návrh kupní smlouvy, kterou IPB Leasing odmítl podepsat.

Rozsudek jménem republiky v tomto případě padl až 20. února letošního roku. Žaloba na splnění povinnosti IPB Leasing uzavřít se Snisnet kupní smlouvu byla zamítnuta (1) a Snisnet je povinna vydat IPB Leasing 134 kusů přístupových bodů, a to do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku (2). Ve stejném termínu má Snisnet zaplatit IPB Leasing náhradu nákladů soudního řízení 197.257 korun (3). „Soud (…) neshledal žalobce [Snisnet] jako stranu oprávněnou k výzvě uzavření budoucí smlouvy a žalobě na stanovení povinnosti k uzavření takové kupní smlouvy nevyhověl. Soud shledal důvodným vzájemný návrh žalovaného, kterým se domáhá vydání 134 ks přístupových jednotek (…).“

Snisnet se již odvolal proti výroku 1 a výroku 3: „(…) Současně soud konstatuje, že žalobce splnil veškeré podmínky stanovené touto dohodou, které byly předpokladem pro uzavření kupní smlouvy, a že tedy oprávněně vyzval žalovaného k uzavření kupní smlouvy. V tomto momentě však soud, aniž by přihlédl k ustanovení § 292 Obchodního zákoníku, vzal za prokázaná tvrzení žalovaného, že žalobce je tou stranou, která odmítla uzavřít kupní smlouvu a současně konstatuje, že stranou oprávněnou k výzvě k uzavření kupní smlouvy a podání žaloby byla strana žalovaná, ačkoliv tento závěr nijak neodůvodňuje a žalobce má za to, že není podložen ani důkazy ani nevyplývá z ustanovení § 289 a násl. Obchodního zákoníku.“

START17

Přiznám se, že chování Snisnet je úsměv vzbuzující (napsal bych překvapivé, ale v českém podnikatelském prostředí asi sotva…). Snisnet si vzala na leasing od IPB Leasing přístupové body za padesát milionů korun, neplatila leasingové splátky a následně se začala rozčilovat, když jí IPB Leasing vypověděl leasingové smlouvy. Možnost odprodeje za zbytkovou cenu 46.728.808 korun se Snisnet nelíbila a snažila se prosadit prodej za cenu stanovenou soudním znalcem a odložení splatnosti o 120 dnů, ačkoli v minulosti jasně prokázala svoji nesolventnost. Dosažení těchto podmínek se přitom domáhá soudní žalobou. Celé ty roky přitom samozřejmě používá veškerý hardware gratis.

Snisnet se k celém problému odmítla vyjádřit až do konečného rozsudku, což může ovšem trvat dalších několik let…

Anketa

Připadá vám chování Snisnet korektní?

Našli jste v článku chybu?
22. 6. 2003 9:02
terka (neregistrovaný)
O tento pripad se uz delsi dobu zajimame. Muzete se tesit na jedno z dalsich pokracovani cernych ovci.
10. 6. 2003 9:09
"spokojený zákazník Snisnetu" (neregistrovaný)
Neřekl bych malá zlodějnička, ale jeden velký podvod. Podíváte-li se jak společnost Snisnet mění barvy (viz Snisnet CZ, Snisnet s.r.o., Snis s.r.o., Trono Group a.s., Trono s.r.o., Český bezdrát s.r.o.) a majitelé a jednatelé kolují z jedné společnosti do druhé a úspěšně či méně úspěšně neplatí své závazky.... Pak vám z toho vyjde jeden velký tunel a la Pánek+Špok+Benýšek.