Hlavní navigace

Jak poslanci a lobbisté bez spotřebitelů o mobilních operátorech jednali

22. 3. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny projednal návrh novely zákona o elektronických komunikacích. Bylo to poučné.

V místnosti, kde zasedá sněmovní hospodářský výbor, bylo ve středu dopoledne nabito. Hosté, kteří se na jednání přišli podívat, plně obsadili židle, které pro ně má Sněmovna po stranách jednacího stolu připravené, a museli postávat i u dveří. V hloučku zasedání sledoval i Lukáš Zelený z organizace dTest, která se věnuje ochraně práv spotřebitelů. Místo u jednacího stolu pro něj – na rozdíl od lidí z Asociace provozovatelů mobilních sítí, Hospodářské komory, ICT Unie, Asociace virtuálních operátorů, Českého telekomunikačního úřadu či Českých Radiokomunikací – nebylo. Zástupce spotřebitelů k jednání nikdo nepozval. 

Novela zákona o elektronických komunikacích (ZoEK) původně měla hlavně připravit technické podmínky pro přechod pozemního televizního vysílání na DVB-T2 a uvolnění frekvence 700 MHz pro budoucí 5G sítě. Do středu pozornosti se dostal poté, co premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) udělal z přehnaných cen mobilních dat součást předvolební kampaně a z novely viditelný symbol, který má prokázat, že za práva spotřebitelů bojuje.  

Návrh novely do Sněmovny doputoval po peripetiích zahrnujících spousty otevřených dopisů, řadu neuvěřitelných výroků ze strany ministerstva průmyslu a obchodu a nucený odchod ministra Jana Mládka (ČSSD) – podrobnější chronologii najdete v boxu níže. Hospodářský výbor ve středu novelu projednával z iniciativy jeho předsedy Ivana Pilného (ANO), protože se předpokládá, že bude pro tuto normu výborem garančním. Konkrétní pozměňovací návrhy zatím nepadly a jednání se dalo číst spíše jako palebná příprava před bitvou. 

Jak se bojovalo o ZoEK

V roce 2013 parlament přijal tzv. Husákovu novelu, která posílila práva zákazníků mobilních operátorů. Jenže to se operátorům nelíbilo, tak v roce 2014 prolobbovali parlamentem novelu, která jim hrála více do karet. Když začalo být poslancům a senátorům jasné, že to byla chyba, slíbil ministr Jan Mládek situaci napravit ve své novele ZoEK. Jenže Lidové noviny v lednu informovaly o tom, že své sliby úplně nesplnil a posílení práv spotřebitelů do návrhu zahrnul jen částečně. Mládkův úřad chvíli kličkoval, ale pak na příkaz premiéra Bohuslava Sobotky souhlasil s tím, že do návrhu přidá i změnu související s výpovědí smluv. Premiér vycítil šanci a novelu začal spojovat s problémem cen mobilních služeb v Česku. Ministr pak ještě stihl obvinit ze všeho zlého ČTÚ a radního Ondřeje Malého a o den později už slíbil řadu věcí v novele změnit. Což také učinil, ale přidal do novely i několik překvapení – třeba zákaz neveřejných nabídek. Jenže pak jeho náměstek Lubomír Bokštefl poslal lidi za levnějšími cenami do Polska, Mládek za to odvolal píáristu a vzápětí Sobotka odvolal Mládka. Se jménem nového ministra pak zřejmě nepochodil u prezidenta Miloše Zemana, a tak se je máme dozvědět tento týden.

Přesto, že před volbami bude určitě velký tlak na to, aby zákon prošel, nemá to zatím vůbec jisté. Námitek, které proti němu oponenti vrhli, je požehnaně a na některé by poslanci, kteří ZoEK už jednou přes odborné protesty ochotně zmrzačili, mohli slyšet. Jako nepříliš šťastná se tak jeví například taktika premiéra, ministerstva i ČTÚ novelu prezentovat jako zázračný lék, který českým zákazníkům přinese nižší ceny mobilních služeb. Je to sice hezká mediální zkratka, ale ve skutečnosti může novela ceny ovlivnit jen nepřímo a není jisté, že se její přijetí do cen vůbec promítne. A kritici zákona to už začali připomínat. 

„Tarify mobilních operátorů nemůžeme upravovat pomocí zákona. Tlak je asi potřeba vytvořit ne tímto zákonem, ale veřejným míněním a já jsem v této záležitosti podnikl příslušné kroky,“ prohlásil na jednání Pilný. Jaké kroky to mají být, ale neřekl, můžeme zatím jen hádat. „Vliv na tvorbu maloobchodních cen pro spotřebitele má zhruba 17 aspektů, z toho 12 jsou rozhodnutí státu, která operátor nemůže ovlivnit,“ souhlasil také zástupce ICT Unie Robert Ledvinka

Že by novela mohla poměry na trhu změnit, tak opatrně obhajoval jen předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák: Pamatuji si na vystoupení šéfa britského regulátora Ofcom, podle kterého má pro soutěž na trhu velký význam jednoduché bezproblémové přenesení čísla od jednoho poskytovatele k druhému. Pokud se podíváte na naše statistiky, uvidíte od roku 2014 razantní pokles přenášení čísel o 200 tisíc meziročně. Osobně mám velkou naději, že se to přijetím novely může napravit, řekl. 

Bez připomínek

Zastropování lhůty pro přenos čísla nebo paragraf, který dává spotřebitelům možnost vypovědět smlouvu bez sankce při jakékoli jednostranné změně smlouvy (ne tedy jen při změně podstatné a v neprospěch spotřebitele jako dosud), ale nakonec zřejmě nebudou neuralgickými body. Tedy – ne že by Asociace provozovatelů mobilních sítí nezkusila tuto změnu napadnout: 

„Jsme přesvědčeni, že pokud budou mít zákazníci možnost v případě jakékoli změny smlouvy – i drobné změny v obchodních podmínkách – vždy vypovědět smlouvu, zkomplikuje to život i spotřebitelům,“ tvrdil bez uzardění prezident asociace Jiří Šuchman. „Můžeme se dostat i do situace, kdy smlouvy na dobu určitou – byť jsou někdy označovány za zlo na trhu, ale jejich využívání myslím svědčí o úplném opaku – tak se můžeme dostat do situace, kdy ty smlouvy přestanou existovat, nebo do situace, že v případě, kdy operátor bude nucen – a on je občas nucen – změnit obchodní podmínky, tak v případě změny obchodních podmínek budou další noví zákazníci fungovat podle jiných podmínek a stane se tak, že různé skupiny zákazníků budou fungovat na podkladě různých obchodních podmínek,“ dodal ještě. 

Šlo ale o ojedinělý hlas. Pokud se dá z úvodního jednání ve Sněmovně soudit, větší boj se povede o část zákona týkající se DVB-T2 (strašit voliče nucenou výměnou televizoru je lákavé) a v telekomunikační části pak o výši pokut, které ČTÚ podle novely může stanovit ve výši určitých procent z čistého obratu operátora. Prvním problémem je, že se toto ustanovení do zákona dostalo jaksi bokem – ministerstvo je do návrhu přidalo až těsně před odesláním do vlády, návrh tedy neprošel klasickým připomínkovým řízením, ve kterém se k němu mohou vyslovit všechny dotčené strany. Na to si ostatně v otevřeném dopise stěžovaly profesní a lobbistické organizace

Likvidační pokuty

A dnes si otestovaly některé argumenty, které v příštích týdnech ještě určitě uslyšíme: „Pokuty mohou ovlivnit chuť nebo nechuť pro vstup dalšího operátora na trh, protože každý podnikatel, když vstupuje na trh, vyhodnocuje rizika podnikání na daném trhu,“ nechal se slyšet Šuchman. A dodal: „Pokuty procenty z obratu v elektronických komunikacích, v ex ante regulaci, v Evropě neexistují, neudělují se, nejsou nikde uzákoněny.“ S tím souhlasil i Robert Ledvinka z ICT Unie: „Sankce procentem z obratu v EU nejsou aplikovány,“ řekl. Sám ale vzápětí uvedl příklad Slovenska, kde tento výpočet pokut existuje. „Na Slovensku se pokusili sankce procenty z obratu uplatnit a hlavně díky tomu téměř na dva roky zbrzdili nástup čtvrtého operátora,“ argumentoval ovšem. Vysoké pokuty by podle obou navíc mohly být pro firmy likvidační. 

BRAND24

Poslanec Pilný pak dokonce varoval před tím, že vysoké pokuty by mohly přinést Česku velké problémy: „Pokud by se pokuty drasticky zvýšily, bude muset ČTÚ být velmi opatrný, protože ty likvidační pokuty přilákají pozornost právníků z celé Evropy a důkazní břemeno bude na straně ČTÚ,“ řekl. Argumentace, že kdo nic špatného nedělá, nemusí se pokut bát, známá z nedávné doby, kdy politici hájili zavedení kontrolních hlášení a EET, evidentně u velkých operátorů neplatí. Tedy aspoň ji nikdo nezmínil. Možná s výjimkou Petra Kameníka, který na jednání společně s novým náměstkem Markem Ondrouškem zastupoval ministerstvo průmyslu a obchodu: „Tady myslím žádný problém nemůže být, ať je ta částka jakkoli vysoká, správní orgán musí vždycky zvažovat, jak závažný ten přestupek je, jestli je opakovaný a jestli toho postiženého pokuta nezlikviduje,“ vysvětloval. 

Poslanecká sněmovna má novelu projednat na svém dubnovém zasedání jako první bod v programu. Schvalovacím procesem má projít ve zrychleném režimu, tedy do dvaceti či třiceti dní. Poslanci zatím ještě nemohou navrhovat pozměňovací návrhy, protože se čeká na to, až bude hospodářský výbor ustanoven jejím garančním výborem. Máme se zřejmě na co těšit.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Šéfredaktor Lupa.cz a externí spolupracovník Českého rozhlasu Plus. Dříve editor IHNED.cz, předtím Aktuálně.cz a Českého rozhlasu. Najdete mě na Twitteru nebo na LinkedIn

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).