Hlavní navigace

Jak se bojuje s dětskou pornografií a pedofily?

29. 11. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Horká linka, která má pomoci v boji proti dětské pornografii a dalšímu nebezpečnému internetovému obsahu, funguje v ostrém provozu zatím několik týdnů. O užitečném projektu jsme již některé informace přinesli, nyní je doplňujeme o komentář psychologa Lukáše Blinky z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, a Zuzany Baudyšové, ředitelky Nadace Naše dítě.

Od 1. ledna 2007 Nadace Naše dítě zahájila v rámci kombinovaného projektu CZESICON nový dvouletý mezinárodní projekt s cílem založit a uvést do provozu první českou internetovou horkou linku – nazvanou Internet Hotline. Ta má ve spolupráci s veřejností, Policií ČR a provozovateli internetových služeb čelit šíření dětské pornografie a dalšího nelegálního obsahu Internetem. Během testovacího provozu, od dubna do září letošního roku, obdržela Internet Hotline podle nedávných statistik 69 e-mailů s poznatky o internetové kriminalitě. Celkem 13 podání, v nichž bylo 36 internetových odkazů, se týkalo dětské pornografie, která byla volně přístupná na internetové síti. Všechny podklady byly předány policii ČR. Ohlašovat je možné dětskou pornografii, nelegální sexuální praktiky (zoofilie), nabídku dětské prostituce, extremismus, nelegální obchodování, nabídky drog a zakázaných látek a internetové podvody.

Dětskou pornografii a další závadný internetový obsah je možné nahlásit vyplněním a odesláním jednoduchého formuláře, nebo pouhým odesláním emailu. Kromě možnosti ohlášení nelegálního a nežádoucího obsahu nabízí Internet Hotline také množství informací a novinek, které mají pomoci například rodičům naučit děti správně využívat Internet a ochránit je před potenciálním nebezpečím. Provozovatelé upozorňují na rozdílné definice nelegálního a nežádoucího obsahu Internetu. Zatímco první je v rozporu se zákonem, druhý v rozporu se zákonem není, ale může být pro některé skupiny internetových uživatelů hůře stravitelný. Druhý případ je tedy například pornografie, ke které mají přístup děti. Ovšem pornografie jako taková v rozporu se zákonem není. Je na dospělých, postarat se o to, aby jejich děti na Internetu pornografii nehledaly nebo nenašly. Mohou monitorovat jejich pohyb po síti osobní přítomností u počítače nebo různými softwarovými prostředky, závadný obsah je možné odhalit a blokovat.

Tip: podrobnosti o funkci Internet Hotline a celoevropského programu Safer Internet na ochranu dětí a mladistvých na Internetu najdete v článku Jiřího Peterky Stalo se: za Internet bezpečnější.

Velmi důležité informace o správném používání Internetu dětmi najdou na stránkách Internet Hotline rodiče a učitelé. Každý z rodičů by měl předtím, než posadí svoji ratolest před počítač, získat co nejvíce informací o tom, co všechno se může na Internetu jeho dítěti přihodit, jaký obsah může vidět. Projekt Internet Hotline nabízí tyto potřebné informace v přehledné a srozumitelné podobě, nechybí ani slovníček pojmů a několik příběhů, které se staly ve světě. Rodiče by si měli uvědomit, že jejich dítě se díky Internetu může snadno seznámit s pedofilem, který se bude snažit svoji oběť přemluvit k osobní schůzce.

Na několik otázek týkajících se projektu Internet Hotline odpověděla paní Zuzana Baudyšová, ředitelka Nadace Naše dítě.

Jaké jsou cíle projektu, a dají se tyto cíle vůbec měřit?

Posláním Internet Hotline je získávat od široké veřejnosti informace o tom, na jakých webových adresách jsou aktivní odkazy na dětskou pornografii, dětskou prostituci a další internetovou kriminalitu. Tyto podněty předávat Policii ČR a získávat od ní zpětné vazby. Aktivní nelegální adresy by po zdokumentování Policií ČR měly být z Internetu odstraněny.

Internet Hotline Nadace Naše dítě bude ve spolupráci s partnery šířit povědomí o problematice bezpečí na Internetu a snažit se o postih držitelů dětského porna, včetně stahování takových materiálů z Internetu do počítače.

Na čí podnět projekt vznikl ?

Nadace se již několik let zabývá bezpečím dětí na Internetu. V roce 2005 uskutečnila celostátní projekt Bezpečný Internet, kdy rozeslala do 2500 základních škol samolepky a plakáty s desaterem bezpečného užívání Internetu. V návaznosti na tento projekt byla oslovena, zda bude účastníkem i kombinovaného projektu CZESICON.

Jak je projekt financován?

Nadace Naše dítě zahájila 1. ledna 2007, v rámci kombinovaného grantu EU, nový dvouletý mezinárodní projekt Internet Hotline s cílem vybudování a odpovědného provozování první české internetové horké linky. Projekt je zajištěn 50% finanční podporou Evropské komise, dále sponzory a partnery tohoto významného projektu.

Kdo se na projektu podílí?

Partnery kombinovaného projektu CZESICON Safer Internet je mimo Nadace Naše dítě Sdružení Linka bezpečí, společnosti S602 a CZI. Společnost CZI se na projektu podílí i technicky.

Jaké jsou zatím výsledky?

Uvedu statistiku měsíce října. V tomto měsíci bylo zachyceno internetovou horkou linkou 31 adres dětské pornografie, z toho bylo 14 poznatků od občanů ČR odesláno na oddělení internetové kriminality Policejního Prezidia ČR. Dále jsme obdrželi 12 podnětů týkajících se zoofilie, čtyři podněty se týkaly rasismu, extremismu a násilí a tři internetových podvodů.

V čem má projekt hlavně pomoci?

Očekáváme, že projekt pomůže snížit výskyt dětské pornografie a dětské prostituce v ČR. Navíc se česká Internet Hotline stala 30. členem mezinárodního sdružení INHOPE, které sdružuje horké linky v Evropě, Kanadě a USA. Smyslem našeho členství je výměna zkušeností a aktivní spolupráce mezi jednotlivými členy.

Plní projekt očekávání?

Je zatím příliš krátká doba hodnotit výsledky projektu. Trvalý provoz Hotline byl zahájen 1. října 2007. Potřebujeme alespoň půlroční období, abychom mohli zodpovědně hodnotit výsledky projektu spolu s odborníky Policie ČR.

BRAND24

K problémům týkajících se dětí a internetového prostředí se vyjádřil také psycholog Lukáš BlinkaInstitutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny, pracoviště spadajícího pod Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity. Zaměřil se zejména na chování internetových uživatelů trpících sexuálními poruchami a souhlasí s tím, že Internet jako médium usnadňuje pedofilům kontaktování potenciálních obětí. Projekt vítá hlavně kvůli tomu, že si pedofilové jsou vědomi existence míst, kde se může jejich oběť svěřit s tím, že ji někdo obtěžuje.

Internet je sám o sobě další prostředí, je mnohem komplexnější. Z toho vyplývají další možnosti pro kriminalitu. Usnadňuje například pedofilům kontaktovat děti. Některé zahraniční studie ukazují, že homosexuálně orientovaní jedinci se snadněji seznamují a dokonce si i rychleji uvědomují svou orientaci právě díky Internetu. Výrazně častěji u nich dále dochází k tzv. coming out. Tento efekt (především způsobený percipovanou anonymitou, ať reálnou či zdánlivou, a následným odbouráním zábran) se netýká jen homosexuálů, ale i jiných lidí s nemainstreamovou (a společensky handicapovanou) částí své osobnosti.

A analogicky nemusí znamenat jen pozitivní následky (jako například právě u homosexuálů), ale i ty negativní, například různá diskusní fóra ve spojitosti s přístupem k obrázkům a videím s různým sexuálním obsahem a zejména se snadnou kontaktovatelností potenciálních obětí mohou u jedinců s latentním sexuálním problémem znamenat uvědomění a chtění něco takového zkusit. Pedofil tak nejdříve postupuje opatrně, trvá delší dobu, než se od masturbace nad obrázky dostane ke sledování dětí na Internetu například na různých chatech, než se osmělí dítě kontaktovat a než se později pokusí s ním dát reálnou schůzku. Případy s takovým výsledkem budou navíc ojedinělé, u většiny tak dojde k uspokojení nad samotnými obrázky (takže samotnou dostupnost sexuálních obsahů na Internetu bych nestigmatizoval a neodsuzoval, naopak často právě umožní uvolnění psychických tenzí).

Další věc ale je, že dochází ke kontaktování dětí a vystavování jich různým sexuálním podnětům (posílání ať vlastních či cizích pornofotografií, nezřídka s doprovodným komentářem). Dokonce i případy virtuálního (slovně-obrázkového) znásilnění byly zaznamenány a ve výsledku měly hluboký dopad na jejich oběti. Děti by měly být (ať ze školy, médií, či zejména ze strany rodičů) informovány, že se něco takového může stát. Právě dostatečná informovanost jim pomůže si uvědomit, co se děje a kam to může vést. K této informovanosti patří i projekt Internet Hotline, jehož realizaci jednoznačně vítám. Rovněž mezi potenciálními sexuálními agresory na Internetu je významné, že existuje něco, kam se může oběť uchýlit, kam může dát vědět, co se stalo, a snižuje tak výše zmíněný klíčový efekt percipované anonymity u (byť jen virtuálních) násilníků.

Jak zmínila Zuzana Baudyšová, 25. října 2007 se Nadace Naše dítě se svou první českou Internet Hotline stala členem mezinárodní asociace INHOPE. Připojila se tak k celosvětovému boji proti kriminalitě páchané na Internetu a proti dětské pornografii. Členství bylo odhlasováno v návaznosti na návštěvu zástupců INHOPE na pracovišti české Internet Hotline v září 2007, prezentaci aktivit tohoto projektu na zasedání této organizace a po řádném splnění všech dalších podmínek nutných pro přijetí. INHOPE, mezinárodní asociace internetových horkých linek (Internet Hotlines), byla založena v roce 1999 a sídlí v irském Dublinu. Zastupuje a soustřeďuje celosvětovou síť těchto linek, které mají za úkol bojovat proti kriminalitě páchané na Internetu. Snaží se chránit děti před pornografií šířenou prostřednictvím internetových stránek a bojuje proti dalším nezákonným aktivitám, ke kterým na Internetu dochází. Posláním INHOPE je podpora internetových horkých linek po celém světě, jejich spolupráce a snaha o dosažení toho, aby Internet byl bezpečným místem. Národní horké linky nabízí veřejnosti jednoduchý způsob, jak oznámit podezřelý, nelegální obsah, který byl nalezen na Internetu. Síť těchto linek obdržela jen v posledních 27 měsících od veřejnosti 900 000 oznámení o nelegálním obsahu na Internetu. V současné době INHOPE sdružuje 30 národních horkých linek ve 27 zemích celého světa.

Kdybyste při běžné práci s Internetem narazili na obsah velmi nevhodný pro děti nebo se dozvěděli o situaci, která může být dětem nebezpečná, ohlásili byste to?

  • Ano, už jsem něco takového udělal/a.
    6 %
  • Ano, udělal/a bych to.
    12 %
  • Pravděpodobně bych se alespoň pokusil/a zjistit, co se s tím dá udělat.
    13 %
  • Nevím.
    6 %
  • Asi bych s tím nic nedělal/a, za to jsou placeni jiní.
    10 %
  • Určitě ne, takové aktivity nemají smysl.
    52 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je kromě jiného publicista, více informací najdete na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro Lupu a další média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).