Jak se ISP staví ke spamu

Problematika spamu byla problematikou devadesátých let. Na pořadu dne se objevila v okamžiku, kdy se začalo lámat původně akademické a vojenské zaměření Internetu na zaměření komerční. Patrně první spam „moderního střihu“ byl poslán roku 1994 a jednalo se o reklamu na Green Card Lotery, přičemž jeho obsah se nacházel v šesti tisících novinkových skupinách. A pak už to jelo jako po másle. Původní komunita Internetu byla dosti konzervativní, proti spamu brojila, vytvářela černé listiny. Obchodníci se z počátku zalekli, brzy však ztratili svůj ostych. I ti nejzarputilejší bojovníci postupem času rezignovali a v současnosti všichni denně mlčky odmazáváme z emailových schránek desítky spamů, překonávající i ty nejdůmyslnější filtry.

Můj postoj ke spamu nejlépe vystihuje skeč Spam, spam, spam, který se roky před rozšířením Internetu objevil v pořadu Monty Python's Flying Circus geniální britské humoristické skupiny Monty Python. Ve stručnosti: pár přichází do restaurace, ve které každé jídlo obsahuje spam; nezáleží na tom, co si nebohý pár objedná, výsledek je vždy stejný – spam. To vás rozladí a stejné je to s reklamními (či jinými) maily. I kdybychom pominuli všechny obsáhlé morální aspekty problému a převedli jej do primitivní komerční roviny: neštve vás, že vám někdo posílá reklamu za vaše peníze? První náklad vzniká zatěžování uživatelova internetového připojení, druhý náklad vzniká plýtváním uživatelova času.

Přesto jsme dnes ke spamu lhostejní. To už musí být, aby nás něco vyburcovalo k davové hysterii a veřejnému pranýřování, jako tomu bylo „za starých dobrých časů“. Taková událost se však přihodila minulý měsíc, jejím aktérem byla společnost MediaOnLine a předmětem reklamního sdělení server Tvujdum.cz. Odesilatel se do toho obul skutečně důkladně a někteří nešťastníci obdrželi až sto exemplářů. Sám jsem byl nemile překvapen příchodem jednoho z nich na adresu, kterou již léta používám pro zahraniční korespondenci, nikdy jsem ji neuvedl na webu a nikdy jsem na ni nedostal spam (!). Nejvíce mě však zaujala reakce společnosti Contactel, u které měla MediaOnLine umístěny servery a skrze jejíž vlastní SMTP (!) tento superspam odešel.

„Je sice pravda, že v prostorách Contactelu je umístěn server zákazníka, ze kterého byla pošta rozeslána, avšak odmítáme názor, že spamming vznikl vinou špatné správy serverů společnosti Contactel. Contactel v žádném případě nenese odpovědnost za obsah odesílaných zpráv, tyto zprávy necenzuruje, cenzurovat nemůže a ani nesmí a jejich počet nelimituje. Navíc není k dispozici ani obecně platná definice spammingu,“ napsala tisková mluvčí Contactelu Romana Tomasová. Pominu-li v dobrém rozmaru, že spam byl odeslán ze SMTP Contactelu (tedy vinou špatné správy) a pominu-li, že Contactel sám ve svých pravidlech považuje takové chování za nepřípustné, nemohou pominout poslední větu. Tato hojně využívaná výmluva není pravdivá ani za mák.

Přibližně před čtyřmi lety bylo na stránkách Antispam.cz zveřejněno Prohlášení NIX.CZ ke spammingu, kde je v bodech exaktně uvedeno, co si pod takovým slovem spam představit. A vzhledem k tomu, že Contactel je členem NIX.CZ, měl by jeho politiku respektovat. Udělal jsem si malou anketu – z šesti velkých komerčních poskytovatelů si na prohlášení vzpomněl pouze Jet2Web. Aliatel, GTS a Tiscali v zásadně shodně uvedli, že za spam považují nevyžádanou poštu různého ražení a staví se k ní negativně, protože obtěžuje jejich uživatele, GTS navíc poukazuje na chatrnou legislativu. Contactel trvá na svém. Český Telecom odpovědi nedodal, neb jeho tiskové oddělení napadl virus (chřipkový).

Přístup k sankcím uplatňovaným vůči vlastním zákazníkům je v zásadě dvojí: Aliatel a Tiscali prosazují měkkou cestu, kdy se podle svých vlastních slov snaží zákazníky vychovávat; GTS a Jet2Web postupují tak, že na základě stížnosti zasílají zákazníkovi upozornění, po kterém, v případě neukončení nekorektního chování, následují další kroky končící až vypovězením smluvního vztahu. Oba mají etické chování zakotveno v podmínkách; u sankcí nebyl nikdo konkrétní, ty by se odvíjely až od rozsahu škody (zajímalo by mě, jak se přesně určuje). Contactel žádnou z těchto otázek nezodpověděl s odvoláním na smluvní tajemství a taktéž nechtěl prozradit, zda a jakou sankci dostala MediaOnLine.

Pokud jde o onu kritickou správu SMTP, tj. aby zákazníci poskytovatele neobtěžovali okolí, kupříkladu Aliatel má zapovězeno používat hromadné emailové adresy a případně lze ještě zakázat odeslání určitého počtu zpráv ve stejnou dobu (což neuplatňuje). Contactel tají. GTS nic technicky neomezuje, zákazníci jsou vázáni smluvně. Jet2Web své servery monitoruje a technických prostředků uplatňuje širokou paletu, počínaje zařazením na blacklist a konče zakázáním IP adresy (příp. rozvázáním smlouvy). Tiscali se pouze omezuje na konstatování, že spamu brání. Obecně však platí, že pokud už k „bezpečnostnímu incidentu“ dojde a je včas nahlášen, poskytovatelé odesilatele zastaví. Což je třeba věc, kterou Contactel udělat odmítl, třebaže MediaOnLine porušila podmínky služby.

Měl by ISP bránit neetickému používání Internetu?

18. února 2003

Se zájmem jsem si na Lupě přečetla článek Jak se ISP staví ke spamu a nevěděla jsem, zda jsem se ocitla před rokem 1989 či v Číně. Je to totiž od zmíněného roku poprvé, kdy se setkávám s názorem volajícím po potřebě cenzury. Zdá se, že Lupa volá po jakémsi „kominternetu“, který v současné době funguje pouze v Číně a v zemích s podobným režimem. Ve všech ostatních zemích totož přirozeně existuje svoboda přístupu k informacím.

Jak už jsem uvedla v předchozí odpovědi na otázky pana Zemana, poskytovatel internetových služeb (ISP) skutečně nemá možnost ani právo kontrolovat obsah e-mailu a zjišťovat, zda je vyžádaný či ne. A to z jednoho prostého důvodu – zakazuje mu to telekomunikační zákon. Poštovní doručovatel také nerozlepuje každý dopis před tím, než vám jej vhodí do schránky. Obsah zásilky podléhá listovnímu tajemství. Stejně tak obsah e-mailových zpráv.

Nejde však jen o dodržování zákonů, ale i etických pravidel. Z tohoto důvodu nemůžeme a ani nechceme v médiích zveřejňovat podrobnosti našeho smluvního vztahu se zákazníky. Můžeme vás však ujistit, že spamu bráníme. Učinili jsme tak i v případě společnosti MediaOnLine v okamžiku, kdy jsme nabyli přesvědčení, že se jedná o spamming. Tvrzení, že Contactel odmítl zasáhnout, uvedené ve zmíněném článku, je tudíž nepravdivé. V tomto konkrétním případě však nebylo jednoduché spamming identifikovat, protože zprávy byly odesílány postupně a nikoli najednou ve velkém objemu, jak je pro spamming typické.

Contactel vždy usiloval a usiluje o to, aby svým zákazníkům poskytoval ty nejkvalitnější služby. Důkazem, že se mu to daří, jsou i výsledky nezávislého průzkumu agentury Digimark, ve kterém firemní zákazníci vytáčeného připojení k Internetu RazDva od Contactelu vykázali vyšší spokojenost než zákazníci využívající obdobné služby jiných ISP. Jsme přesvědčeni, že tito spokojení zákazníci nejsou připraveni na to, aby jejich ISP v roli jakéhosi orwellovského Velkého bratra (který tě vždy sleduje) cenzuroval jejich e-mailové zprávy, jak navrhuje Lupa.

Velice by mě zajímalo, jaký motiv vedl autora a potažmo server Lupa k napsání dotyčného článku. Není těžké se dopátrat, že vydavatel Lupy je v konkurenčním vztahu se serverem Tvujdum.cz. Nejedná se tedy spíše o konkurenční boj mezi těmito dvěma servery, do něhož jsou zavlečeni čtenáři Lupy i Contactel?

Romana Tomasová, tisková mluvčí