Jak se v Čechách využívají e-agendy?

Od března 2003 existuje možnost podávat přiznání k DPH, silniční dani, dani z nemovitostí i vyřizovat některé další agendy čistě elektronickou cestou s využitím elektronického podpisu. Jak jsou tyto možnosti doopravdy využívány? K dispozici jsou konkrétní čísla za rok 2003. Nejvíce využívána je možnost podat přiznání k DPH.

Možnost, aby občané komunikovali s úřady elektronickou cestou, a zejména možnost podávat nejrůznější podání čistě elektronicky, je zatím stále v plenkách. Hodně se o této problematice hovoří, ale méně se už ví, jaké první možnosti v této oblasti již existují. Ještě méně informací pak je o tom, jak jsou jednotlivé „první vlaštovky“ skutečně využívány.

Nyní, jen několik málo dnů po skončení kalendářního roku, však přichází ministerstvo financí s detailními údaji o tom, jak byly využívány jednotlivé možnosti elektronických podání v rámci jeho aplikace EPO (Elektronické podání pro daňovou správu). Jde konkrétně o tyto možnosti:

  • přiznání k dani z nemovitostí
  • přiznání k DPH
  • přiznání k silniční dani
  • oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám
  • podání obecné písemnosti

Údaje ministerstva financí vypovídají o tom, kolik podání toho kterého typu bylo v loňském kalendářním roce učiněno jednotlivý den a v součtu pak za každý měsíc i za celý rok. Z toho jsou poté vidět docela zajímavé trendy – ale než se k nim dostaneme podrobněji, musíme si říci něco málo o dvou základních možnostech vyřizování podání v elektronické formě, podle nichž jsou údaje ministerstva financí dále členěny.

Podání „bez elektronického podpisu“

První varianta, kterou si pro potřeby tohoto článku dovolím označit jako „bez elektronického podpisu“, je možnost, aby subjekt příslušné podání podal elektronickou cestou „na dálku“ po Internetu – ovšem pak ještě musí své podání doprovodit také „papírovým“ podáním (v terminologii ministerstva financí skrze tzv. e-tiskopis, vytištěný, vlastnoručně podepsaný a doručený klasickou cestou). Jaký to má smyl a jaké výhody to přináší?

Podstatné je to, že pokud podání učiníte elektronickou cestou (a splníte-li další náležitosti), počítá se jeho datum za den podání daňového přiznání. „Dalšími náležitostmi“ se rozumí jednak to, že jej učiníte v zákonem předepsané lhůtě, a dále, že nejpozději do tří dnů po jejím uplynutí podáte také příslušné „papírové“ podání (skrze e-tiskopis). Další výhodou pak může být fakt, že správce daně začíná reagovat až po podání papírového podání. Pokud tomu rozumím správně, mělo by se to týkat běhu různých návazných lhůt (typu: zaplatit je třeba do x dnů od podání daňového přiznání apod.) i třeba možnosti eventuální opravy.

Praktickou výhodou může být to, že při podání elektronickou cestou příslušná aplikace v rámci EPO vytiskne uživateli příslušný e-tiskopis již vyplněný, a ten pak stačí už jen podepsat a doručit. To může významně pomoci například tomu, kdo používá účetnictví provázané s příslušnou aplikací pro podávání přiznání elektronickou cestou.

Ministerstvo financí tuto variantu označuje jako podání v daňových věcech, učiněné na počítačové sestavě s doručením datové zprávy, neopatřené zaručeným elektronickým podpisem. Statistické výsledky za loňský rok naznačují, že její využití roste jen mezi středními a menšími firmami (viz dále).

Podání „s elektronickým podpisem“

Druhou variantou, jež byla zprovozněna teprve v březnu 2003 a podle statistických údajů vykazuje výrazný růst, je možnost podat příslušné podání skutečně jen elektronickou cestou bez nutnosti potvrdit je posléze ještě „na papíře“. Pochopitelně je k tomu nutné využít elektronický podpis, tj. samotné podání podepsat elektronickou cestou.

Aby však správce daně čistě elektronické podání akceptoval, musí být použit zaručený elektronický podpis učiněný s využitím kvalifikovaného certifikátu vydaného akreditovanou certifikační autoritou. To ostatně vychází z požadavků příslušných zákonů (zejména zákona č. 337/1992 o Správě daní a poplatků a zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu). Požadavek zákona o elektronickém podpisu, aby takovýto certifikát obsahoval také jednoznačný identifikátor svého nositele, je zde „konkretizován“ tak, že se musí jednat o tzv. bezvýznamový identifikátor MPSV.

Dále je požadováno, aby subjekt podávající podání elektronickou cestou skrze EPO, používal počítač s operačním systémem Windows, browser Internet Explorer, a dokonce i podpora Javy (Java Virtual Machine) musí být od Microsoftu (jinak aplikace nefunguje). Autoři nejspíše necítili potřebu vyjít vstříc jiným platformám a browserům nebo to nepovažovali za účelné vzhledem k četnosti různého vybavení na straně uživatelů – ale pro takovéto omezení již žádnou oporu v zákoně nemají (a ani by mít neměli).

Přiznání k DPH

Zdaleka nejpoužívanější e-agendou bylo v loňském roce přiznání k dani z přidané hodnoty. Souvisí to samozřejmě s tím, že jde o agendu pravidelnou – některé subjekty takovéto přiznání podávají každý měsíc, jiné čtvrtletně, vždy do 25. dne následujícího měsíce. Následující obrázek ukazuje, jak se vyvíjel počet těchto podání po jednotlivých měsících, samostatně pro variantu „bez elektronického podpisu“ a „s elektronickým podpisem“ (ve výše uvedeném smyslu).

1061

Z obrázku je dobře patrné, že využití varianty „bez elektronického podpisu“ mezi většími subjekty (které podávají přiznání pravidelně každý měsíc) prakticky neroste a udržuje se těsně pod hranicí 100 podání. Zato menší subjekty, jež podávají svá přiznání pouze čtvrtletně (vždy v měsíci následujícím po konci kvartálu), začínají danou možnost využívat ve stále větším měřítku: zatímco v lednu 2003 bylo podáno celkem 181 přiznání elektronickou formou bez elektronického podpisu (včetně měsíčních), v říjnu 2003 to bylo již 316 podání. Pokud bychom odečetli 95 podání jako určitý průměr, vychází počet pouze čtvrtletních podání v lednu na 86 a v říjnu již na 221, což odpovídá nárůstu o cca 157 procent (za tři čtvrtletí)!

Ještě výraznější růst je ale patrný u varianty s využitím elektronického podpisu. Ta začala být fakticky využívána až v březnu 2003, s tím, že „souběhové“ měsíce vykazují tyto počty podaných přiznání:

  • duben 2003: 194 podání
  • červenec 2003: 488 podání, tj. nárůst o cca 152 procent čtvrtletně (oproti dubnu 2003)
  • říjen 2003: 921 podání, tj. nárůst o cca 89 procent čtvrtletně

Patrný je také růst počtu měsíčně podávaných přiznání, což dokládá vzrůstající využití této možnosti také u větších firem.

Statistiky ministerstva financí jsou členěny dokonce na jednotlivé dny, takže je z nich možné odvodit, jak je podávání přiznání rozloženo i v průběhu jednotlivých měsíců. Na následujícím obrázku jsou zaneseny údaje za dosud nejúspěšnější měsíc, říjen 2003. K němu je vhodné dodat, že termín pro podání přiznání je 25. den kalendářního měsíce, ale pokud připadne na víkend, je možné podávat přiznání ještě nejbližší další pracovní den. Loňského 25. října připadlo právě na sobotu, takže se daňové přiznání mohlo podávat ještě v pondělí 27. října. Toho dne bylo skutečně podáno nejvíce přiznání, a to 229 s elektronickým podpisem a 64 bez elektronického podpisu. Zajímavé je, že například v neděli 26. října, v době, kdy finanční úřady byly zavřené, bylo podáno 131 podání elektronickou cestou s elektronickým podpisem (a 21 bez elektronického podpisu), což je třetí největší počet v daném měsíci. Celkově je pak z obrázku zřejmé dosti výrazné „šturmování“ (podávání přiznání až na poslední chvíli).

1062

Celkem bylo za rok 2003 podáno 5126 přiznání k DPH, z toho 3353 s elektro­nickým podpisem a 1773 bez něj.

Další e-agendy

U dalších agend, pro něž je možné podávat přiznání elektronickou cestou, jsou výsledky významně ovlivněny skutečností, že nejde o agendy průběžné, ale spíše jednorázové (v ročním pohledu). Například přiznání k dani z nemovitostí se podává k 31. lednu kalendářního roku, stejně jako přiznání k dani silniční.

Následující obrázek ukazuje počty elektronicky podaných přiznání k dani z nemovitostí. Zřetelný je výrazný nárůst v lednu, což samozřejmě souvisí s termínem pro podání přiznání. V uvedené době ale ještě nebyla k dispozici varianta s elektronickým podpisem, a proto bylo podáno jen 217 podání bez elektronického podpisu. Již od dubna je ale patrný i výrazný počet podání uskutečněných s využitím elektronického podpisu – což nejspíše souvisí s novými vklady do katastru nemovitostí (kde je nutné podat daňové přiznání do 30 dnů ode dne, kdy byla vlastníkovi doručena smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí).

1063

Celkem bylo za celý rok 2003 podáno elektronickou cestou 460 přiznání k dani z nemovitostí s el. podpisem a 325 bez el. podpisu.

V případě podání k dani silniční byla situace obdobná jako u daně z nemovitostí, pouze s tím rozdílem, že kromě ledna se podání podávala jen minimálně – za celý rok jich s elektronickým podpisem bylo podáno 14 a bez elektronického podpisu 794 (z toho 628 v lednu 2003). Přiznání k dani silniční je přitom nejstarší agendou, již je možné vyřizovat elektronickou cestou – na disketě již od roku 2000.

EBF6

Zcela minimálně byla naopak v loňském roce využívána elektronická možnost oznámení o nezdaněných částkách vyplacených fyzickým osobám (tzv. hlášenky) – jen 71 podání za celý rok, z toho všechny bez využití elektronického podpisu.

Naopak velmi zajímavý nárůst vykazuje služba umožňující doručit správci daně obecnou písemnost čistě elektronickou cestou (pro taková podání, která nemají předepsaný tiskopis). Tato možnost je využívána teprve od října 2003 a vykazuje následující nárůst:

  • říjen: 57 podání
  • listopad: 86 podání
  • prosinec: 90 podání

Anketa

Už jste někdy podali nějaké podání el. cestou?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 4. 2004 18:06

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »