Jaká že je vlastně "killer" aplikace?

Četba všeobecně zpravodajských, odborných či populárně vědeckých serverů, či snad dokonce blogů mi nijak nechyběla, knihy ji bohatě dokázaly saturovat, ba naopak působily spíše blahodárněji. Chatování či online hrám se stejně nevěnuji, filmy ni hudbu nestahuji, ani zde tedy nevznikl problém. Emaily se daly alespoň po sledovanou dobu jakž-takž nahradit telefonem (kdo něco opravdu chtěl, měl na mě vesměs mobil, a když jsem nereagoval na email, nakonec zavolal).

A co že chybělo? Jak se ukázalo, citelná byla hlavně absence „technických“ aplikací. Člověk s permanentním přístupem k síti si navykl neinstalovat hromady programů, ale využívat aplikací kdesi na serveru. Citelně scházely jízdní řády vlaků a pražské MHD, cizojazyčné slovníky, mapy či telefonní seznam. Ještě že je ve Windows automaticky alespoň ta kalkulačka…

(Tady vás zřejmě napadne, že popisované služby jsou často nějak dostupné i přes SMS. Je to pravda; řekněme, že si naše experimentální podmínky stanovíme tak, že zakázány máme i SMS, telefonovat ale můžeme úplně normálně.)

       

Lidé zabývající se různými sociologickými vizemi asi nebudou z popsaného závěru příliš nadšeni. Hlavní smysl Internetu nyní každopádně vidím v tom, že jde prostě o obří počítač obsahující záplavu užitečných utilit. Nemusíte se tedy zlobit s tím, jak je všechny dostat k sobě, najdete je vždy, když potřebujete. Lidé na druhém konci drátů jsou nejspíš až na druhém místě, odjezd vlaku do Tuháně je důležitější než jakési chimerické online komunity.

Pokud tedy neprovozujete nějaký internetový server a nebo na něj nepíšete. Pak vás samozřejmě čtenáři-lidé musejí nutně alespoň trochu zajímat – v tom smyslu, že vás živí.