Hlavní navigace

Jaké jsou reakce na paušál?

6. 2. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Média přijala první dial-upové paušály se smíšenými reakcemi. Stejně tak alternativní operátoři. Někteří horečnatě počítají, zda si také troufnou jít do paušálu na bázi minut, jiní o to více volají po paušálu mezi operátory. A jak reagují uživatelé? Český Telecom za první dva dny hlásí přes 700 zájemců o zkušební provoz, GTS na 500 již uzavřených smluv.

Odborná i masovější média reagovala na první dial-upové paušály, představené v úterý tento týden, sice promptně a poměrně rozsáhle, ale jejich hodnocení bylo nejčastěji smíšené – v tom smyslu, že jde o významný počin, ale že jsou zde četné háčky. Někteří je spatřují v tom, že nejde o „skutečný“ paušál (myšleno 24hodinový), ale pouze paušál intervalový, nabízející připojení bez počítání minut jen v určitém časovém intervalu.

Další častou výtkou je cena: když se k nejnižšímu možnému paušálu za pevnou linku (347 korun měsíčně za Home Standard či Telecom 70) připočte 599 korun za službu GTS Pohoda Doma (paušálně mimo špičku), je výsledný součet roven 946 korunám včetně DPH. Za tuto cenu již existují alternativy – od nejlacinějších variant ADSL (samozřejmě dostupných jen někde), přes bezdrátové připojení (opět jen někde), až po připojení mobilní (dostupné prakticky všude).

Kolik je potenciálních zájemců?

Na faktor vysoké ceny, související i s profilem domácích uživatelů, upozornil ve svém tiskovém prohlášení jeden z alternativních operátorů, Contactel:

Podle našich výzkumů platí 42 procent domácností za vytáčený přístup k Internetu méně než 200 korun a plných 83 procent méně než 500 korun měsíčně.

Údaj o 200 korun, resp. 500 korun měsíčně, se nejspíše týká jen „nadstavby“ nad měsíční paušál za linku jako takovou a hlasové služby, a tak je možné tyto údaje poměřovat s „nadstavbou“ za dial-upový paušál. Pokud by tedy stávající uživatelé dial-upu nezačali vynakládat na své připojení více než dosud, měl by nyní zavedený paušál (za 500 korun a více) potenciální šanci nejvýše u 17 procent domácností, které dial-up využívají. Lze alespoň orientačně odhadnout, kolik takových domácností je?

Celkový počet domácností v České republice je asi 3,828 milionu. Když koncem loňského roku Český Telecom představoval své záměry prodeje počítačů, uvedl, že připojení k Internetu má 24 procent domácností, což by odpovídalo cca 919 tisícům. Z nich je samozřejmě řada připojena jinak než přes dial-up (kabelem, bezdrátově, mobilně atd.), ale například výsledky iAuditu naznačují, že dial-up je stále velmi používaný. Kdyby tedy všechny domácnosti používaly dial-up, pak 17 procent z nich (tj. ty, které utratí jen za Internet více jak 500 korun měsíčně) by odpovídalo počtu cca 150 tisícům domácností. To je ale samozřejmě jen horní odhad, a od původního počtu připojených domácností je třeba odečíst mj. téměř všech 30 tisíc kabelových přípojek, dále bezdrátové přípojky, ADSL přípojky atd. Navíc právě domácnosti, které za dial-up Internet utrácejí nejvíce, jsou asi také nejvíce „náchylné“ na to, aby přecházely na jiný typ připojení. Zvláště když za příplatek 500 korun a více (nejlacinější varianta „víkend“ od České Telecomu přijde na 399 korun bez DPH, resp. 487 korun s DPH) dostanou pouze intervalový paušál, navíc sešněrovaný podmínkami typu „po 10 minutách nečinnosti či 2,5 hodinách souvislého připojení vás odpojíme“ (v případě Českého Telecomu).

Takže potenciál pro paušální dial-up v jeho stávajících cenových relacích asi opravdu nebude až tak velký. Otázkou také je, jak dalece bude vysoká cena „paušální nadstavby“ stimulovat uživatele k tomu, aby za Internet vydávali výrazněji více než dnes.

Jak reagují uživatelé?

První, spíše ještě bezprostřední, reakce uživatelů na nové paušály však jsou docela pozitivní. Český Telecom hlásí, že do středy večer (tedy za první dva dny od ohlášení a ještě před spuštěním řádného provozu i reklamní kampaně) se mu do jeho tříměsíčního zkušebního provozu přihlásilo přes 700 zájemců. Z nich prý 11 procent má zájem o nejlacinější variantu intervalového paušálu (připojení bez počítání minut jen o víkendech), dalších cca 11 procent má zájem o varianty „víkend + noc“ a většinový zbytek pak projevil zájem o variantu „mimo špičku“ (za 599 korun bez DPH). A to za situace, kdy nabídka Českého Telecomu je dražší a restriktivnější než nabídka GTS (odpojení po 2,5 hodinách místo po čtyř, zákaz používání trvalého pingu atd.).

Pokud jde o GTS, ta hlásí, že po třech dnech od začátku poskytování služby dosahuje počet již uzavřených kontraktů 500, a tento počet se prý každým dnem progresivně zvyšuje.

Jak reagují alternativní operátoři?

Většina alternativních operátorů poukazuje ve svých reakcích na skutečnost, že stávající intervalové paušály GTS a Českého Telecomu jsou postaveny na čistě minutových cenách (což jsem rozebíral v předchozím článku, Paušál, ale minutový…) a dožadují se paušálního zpoplatnění i mezi operátory (režimu FRIACO, Flat Rate Internet Access Call Origination). Poukazují také na to, že o paušální zpoplatnění na rozhraní s Českým Telecomem se již delší dobu snaží, ale dosud marně. Český Telecom všechny jejich žádostí dosud odmítal a ani regulátor dosud celý spor nerozhodl.

Contactel k tomu napsal:

Současné podmínky na rozhraní mezi operátory neumožňují nabídnout připojení za měsíční paušál bez jakéhokoli omezení času nebo objemu dat. K tomu je potřeba rozhodnutí ČTÚ ve sporu, který má Contactel v této záležitosti s Českým Telecomem. Toto rozhodnutí zatím nebylo vydáno. Věříme však v brzké dokončení správních kroků vedoucích k zavedení skutečného měsíčního paušálu.

Další alternativní operátor, Czech OnLine, se zatím nechal slyšet pouze v tom smyslu, že situaci vyhodnocuje. Zdaleka nejobšírnější reakce na nové paušály však přišla od společnosti Tiscali.

Jak reagovalo Tiscali?

První bezprostřední reakce společnosti Tiscali se podle ČTK nesla ve smyslu požadavku na zákaz nových paušálů:

‚Telecom oznámil zahájení provozu své služby Internet Nadoma, aniž by učinil velkoobchodní nabídku alternativním operátorům,‘ uvedl pro ČTK ředitel Tiscali Naveed Gill. Tiscali proto chce požádat ČTÚ, aby poskytování služby dočasně zmrazil.

K takovéto situaci (neposkytnutí velkoobchodní nabídky) již jednou došlo, v souvislosti s prvním pokusem Českého Telecomu zavést ADSL (jako službu IOL Platinum), a regulátor tehdy skutečně zasáhl a službu Českému Telecomu zakázal. Nyní ale takováto situace nenastala, a to právě proto, že paušál není „postaven“ na paušálním zpoplatnění mezi operátory (které by Český Telecom skutečně musel nabídnout všem alternativcům, a ne jen některým či jen sám sobě), ale je realizován na originačním principu s čistě minutovým zpoplatněním. A to skutečně již existuje a je dostupné delší dobu, všem alternativním operátorům.

Šéf Tiscali, Naveed Gill, následně poslal řediteli Českého Telecomu otevřený dopis, ve kterém se znovu domáhá zprovoznění režimu FRIACO (paušálního zpoplatnění mezi operátory). Kromě jiného zde poukazuje na to, že zprovozněním paušálu pro koncového zákazníka Český Telecom popřel svou dosavadní argumentaci, kterou zdůvodňoval své odmítání režimu FRIACO:

Dne 16.7.2003 spo­lečnost Tiscali podala společnosti Český Telecom návrh na propojení podle modelu FRIACO (…).

Společnost ČTc tento návrh odmítla (…) na základě toho, že:

  • paušální tarifikace ‚by mohla vést ke kolapsu veřejné telefonní sítě společnosti Český Telecom, a.s., a v každém případě by tak ohrozila kvalitu všech ostatních hlasových služeb včetně možnosti využívat služby tísňového volání‘.
  • nebyl proveden pilotní projekt pro testování služby."

Proč si GT troufla a ostatní ne?

V situaci, kdy s intervalovým paušálem „na minutách“ přišla pouze GTS, ale dosud žádný jiný alternativní operátor, je jistě zajímavé se ptát, proč tomu tak je. Proč si GTS trouflo jít do jistě nemalého rizika, zatímco ostatní nikoli?

Pravdou je, že GTS je největší alternativní operátor, což může hrát významnou roli při rozhodování o podstoupení určitého rizika. Dále je pravdou, že čím větší počet uživatelů paušál „na minutách“ získá, tím méně je rizikový – protože ve větším počtu uživatelů se lépe „rozředí“ různé odchylky od průměrného chování uživatelů.

BRAND24

Kromě toho je zde ale jeden další faktor, který může sehrávat významnou roli. Jde o pozůstatek z doby sjednávání prvních propojovacích dohod, kdy se GTS tak dlouho nemohlo dohodnout s Českým Telecomem na propojení, až takovéto propojení musel nahradit svým rozhodnutím regulátor (a Český Telecom za to později dal GTS k soudu). Konkrétním předmětem sporu tehdy byly tzv. propojovací svazky, přesněji to, kdo za ně má platit. Zatímco ostatní alternativci v obdobné situaci přistoupili na to, že je budou platit celé oni, GTS (které již mělo jedno propojení, ještě z dob Dattelu) vzdorovalo a prosazovalo stanovisko, že každý si bude platit za svou část (až k bodu propojení).

Celý spor mezi Českým Telecomem a GTS zřejmě ještě stále není definitivně vyřešen. Podle velmi neoficiálních informací se dnes věci mají tak, že Český Telecom sice účtuje GTS plnou cenu za celé propojovací svazky, ale GTS je Českému Telecomu neplatí. Pokud je tomu skutečně tak, pak současné náklady GTS na jednu minutu dial-upu jsou asi o osm haléřů nižší než u ostatních alternativních operátorů (právě tolik totiž činí odhad nákladů na propojovací svazky). Při platbě za skutečně provolané minuty přitom každý haléř hraje doslova klíčovou roli – bez nákladů na propojovací svazky přijde jedna minuta originace (při jednom tranzitu, mimo špičku) na 20 haléřů, plus dalších šest haléřů příplatku na volbu operátora.

Kdo má šanci získat nejvíce zákazníků na intervalový paušál?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).