Jaké právní předpisy se týkají elektronických obchodů?

Státní příslušník České republiky si během své služební cesty v Německu objedná prostřednictvím Internetu (slovenského online knihkupectví) knížku. Server, prostřednictvím kterého si knížku objednal, se nachází v daňovém ráji na ostrově Man a je spravován holandskou společností, která má sídlo v Itálii. Jakým právní řádem se bude řídit?

Internet je bezesporu velkým fenoménem naší doby a zvlášť pro právníka Internet představuje velkou výzvu, protože se vyvíjí živelně a neochotně se podrobuje jakékoliv regulaci. Navíc Internet nemá vlastníka a doposud neexistuje (a i v budoucnu si dané lze těžko představit) žádná mezinárodní úmluva, která by specifické prostředí Internetu byla schopna komplexně upravit. Přelom 20. a 21. století je bezesporu obdobím, kde jednu z nejpodstatnějších rolí hrají informace, jejich efektivní využívání a spolehlivý a rychlý přenos. Toto samozřejmě jako první pochopili obchodníci, a tak se začal vytvářet nový ekonomický a právní institut tzv. E-Commerce (Electronic Commerce, elektronické obchodování – zastřešující označení pro aktivity související s využitím elektronických médií, počítačových sítí a telekomunikací pro potřeby obchodování. Patří sem například přímý prodej koncovým zákazníkům, uskutečňovaný online včetně placení, ale stejně tak sem patří i navazování a udržování obchodních kontaktů elektronickou cestou, vzájemné poskytování obchodních informací mezi podnikatelskými subjekty, sjednávání obchodů atd.).

Český občan, jak bylo v úvodním příběhu popsánu, uzavřel smlouvu. Smlouva je dvoustranný, popř. vícestranný právní úkon, k jehož vzniku je třeba shodného projevu vůle (dohody – konsenzu) dvou, resp. více smluvních stran ohledně celého obsahu smlouvy. Jinými slovy, aby vznikla platná smlouva, je třeba existence dvou prvků – návrhu a přijetí návrhu (offer and acceptance). V anglosaském světě ještě může přistoupit podmínka poskytnout plnění (consideration). Právě zmíněné již může ale v praxi činit problémy, tedy rozpoznat, kdy v případě umístění nabídky na webové stránce se bude jednat o závazný návrh na uzavření smlouvy, kde (bezvýhradné) přijetí tohoto návrhu bude mít za následek vznik smlouvy (tedy v případě Internetu kliknutí na příslušnou ikonu) a kdy se nebude jednat o návrh, ale pouze o tzv. „invitation ad offerendum“, tedy pouze nabídku na podání návrhu na uzavření smlouvy (to je nezávazné a nezpůsobuje vznik smlouvy v případě přijetí). Obecně platí, že nabídku prodeje zboží prostřednictvím Internetu je možné přirovnat k nabídce prodeje zboží ve výloze obchodu. V drtivé většině případů nepůjde o návrh smlouvy, ale o pouhou výzvu k učinění nabídky.

V souladu se směrnicí o elektronickém obchodu (Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu) je pro určení rozhodného práva směrodatné sídlo (místo usazení) poskytovatele služby. Tedy v našem případě se vztah bude řídit slovenským právem (slovenské online knihkupectví). Místo usazení poskytovatele by mělo být určeno v souladu s judikaturou Soudního dvora, podle níž pojem usazení zahrnuje účinný výkon hospodářské činnosti prostřednictvím stálé provozovny po neurčitou dobu. Tento požadavek je splněn i v případě, že je společnost založena na dobu určitou. Místem usazení společnosti poskytující služby prostřednictvím internetových stránek na Internetu není zejména místo, kde se nachází technické zařízení, jehož prostřednictvím společnost provozuje internetové stránky, ani místo, kde jsou internetové stránky přístupné, ale místo (jak již bylo řečeno), kde společnost vykonává svou hospodářskou činnost. V případech, kdy má poskytovatel několik míst usazení, je důležité určit, z kterého místa usazení je daná služba poskytována. V případech, kdy je obtížné určit z několika míst usazení místo, ze kterého je daná služba poskytována, je místem usazení místo, kde má poskytovatel pro danou službu středisko činností. Jiná hlediska by umožňovala provozovatelům uniknout dohledu ve státě, kde vykonávají jádro své činnosti.

Oblastmi, které již zmíněná směrnice o elektronickém obchodu upravuje, jsou

  • určení jurisdikce nad poskytovatelem elektronických služeb,
  • určení odpovědnosti poskytovatelů elektronických služeb (např. webhosting),
  • informační povinnosti a
  • omezení překážek pro e-smlouvy.

Výčet právních předpisů ES (Evropské unie) upravujících nebo vztahujících se k E-Commerce:

Obecné

  • Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“)
    Úř. věst. L 178, 17/07/2000, str. 1–16
  • Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy
    Úř. věst. L013, 19/01/2000, str. 12–20
  • Směrnice Rady ze 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů (91/250/EHS)
    Úř. věst. L122, 05/17/91, str. 42–46
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází
    Úř. věst. L 77, 03/27/96, str. 20–28

Informační povinnost a ochrana spotřebitelů

UX16

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku
    Úř. věst. L 144, 04/06/1997, str. 19–27
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitele při označování cen výrobků jemu nabízených
    Úř. věst. L 080, 18/03/1998, str. 27–31
  • Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřimě­řených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách
    Úř. věst. L 095, 21/04/1993, str. 29–34

Autorské právo

  • Směrnice Rady 93/98/EHS ze dne 29. října 1993 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících
    Úř. věst., L 290, 11/24/93, str. 9–13
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
    Úř. věst. L 167, 06/22/2001, str. 10–19
  • Směrnice Rady 92/100/EHS ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem
    Úř. věst. L 346, 11/27/92, str. 61–66

Platby

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES
    Úř. věst. L 271, 10/09/2002, 16–24
  • Směrnice Evropského Parlamentu a Rady ze dne 16.února 1998, kterou se mění směrnice 87/102/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se spotřebitelského úvěru (98/7/ES)
    Úř. věstn. L 101, 04/01/98, 17 – 23
  • Směrnice Rady ze dne 22. února 1990, kterou se mění směrnice 87/102/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru (90/88/EHS)
    Úř. věstn. L 042, 12/02/1987, str. 48–53
  • Doporučení Komise ze dne 30. července 1997 o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky, a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem (Text s významem pro EHP) (97/489/ES)
    Úř. věst. L208, 02/08/1997, str. 52–58

Anketa

Důvěřujete nakupování po Internetu ?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 8. 2004 17:10
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení e-mail marketingu – pokročilé techniky

  •  
    Jak připravit šablonu moderního e-mailu
  • Jak spustit automatizované kampaně
  • Jak dynamizovat běžnou rozesílku

Detailní informace o školení e-mail marketingu - pokročilé techniky »