Jakub Karas (UpVision): Pravidla pro létání dronů se budou uvolňovat

Novelizace legislativy upravující létání dronů měla být v Česku hotová letos, čeká se ale na Evropskou unii. Do roku 2020 by měla platit jednotná pravidla.

Bezpilotní letecké prostředky známé široké veřejnosti jako drony nacházejí stále větší uplatnění v komerční sféře i v Česku. Mezi největší a nejstarší tuzemské firmy poskytující komplexní služby z dronů se řadí společnost UpVision, za kterou stojí spolumajitel a současně ředitel osvěty v Alianci pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas.

„Vidíme boom v amatérské části, kde ale často lidé vůbec netuší, že existují určitá pravidla pro provozování dronů,“ říká Karas v rozhovoru pro Lupa.cz.

Letos měla být v Česku novelizovaná legislativa upravující provozování dronů, nakonec se ale čeká, s jakými pravidly přijde Evropská unie. Ta by měla v příštím roce předložit konkrétní návrh a do roku 2020 by se měla legislativa v evropských státech sjednotit. Nyní jsou pravidla v Evropě nejednotná.

A podle Karase by se pravidla měla v porovnání se současným stavem spíše uvolňovat. „Jelikož nyní je vše poměrně striktně dané, tak existuje tendence k uvolňování legislativy, ale jen za určitých podmínek. Například by mohly vzniknout určité scénáře, kdy se smí létat nad lidmi nebo v zastavěné oblasti,“ říká.

Můžete mi ve zkratce přiblížit hlavní aktivity UpVisionu?

Je to vlastně platforma, která vznikla pro komplexní využití bezpilotních leteckých prostředků za cílem získat z nich potenciál například v technických aplikacích, v marketingu a jiných oborech. Nejde nám tedy o to soustředit se jen na jednu část.

Ačkoliv jsou dnes tyto letecké prostředky nové a moderní, tak 95 procent lidí je využívá na stále stejnou věc, což je pořizování fotografií a videí.

Tyto prostředky mají samozřejmě větší potenciál, který se snažíme objevovat, spolupracujeme v tomto s vysokými školami, výzkumnými ústavy a tak podobně.

Takže děláte spíše software než hardware?

Ano, spíše tak, hlavním výstupem je vždy konkrétní služba a výstup přímo na míru zákazníka.

A máte i hardware, tedy vlastní drony?

Drony máme své, v současnosti jich je pět různých typů a velikostí, včetně jednoho námi sestaveného. Všichni máme potřebná povolení pro jejich řízení jako pilotní průkazy, každý prostředek pak musí mít zvláštní povolení k létání, pojištění, registrační značku s označením „OK“ a podobně.

Využívání dronů v Česku zažívá poměrně velký boom, pociťujete to?

Máte pravdu, že v současnosti se vše kolem bezpilotních prostředků hodně rozjíždí. V UpVision jsme se hodně soustředili na profesionální scénu, kde se snažíme neustále ukazovat nové možnosti efektivního využívání dronů. V posledních dvou letech je vidět velká aktivita i v amatérské sféře. Pomáhá tomu i to, že menší čínské drony se začaly prodávat i v klasických e-shopech typu Mall nebo Alza.

Nyní tedy vidíme boom v té amatérské části, kde ale často lidé vůbec netuší, že existují určitá pravidla pro provozování dronů. Létá se v regulovaném provozu, z čehož pak vznikají potenciálně velmi nebezpečné situace. S tím souvisí legislativa, která se neustále vyvíjí jak ve Spojených státech, tak i v Evropě.

A jakým způsobem se vyvíjí konkrétně v Česku? Předpokládám, že vzhledem ke svým zkušenostem sedíte v poradních komisích?

Ano, jsme poradci v meziresortní komisi při ministerstvu dopravy a Úřadu pro civilní letectví ČR. Zároveň jsme založili Alianci pro bezpilotní letecký průmysl. Legislativa pro provozování těchto prostředků tu existuje od roku 2012. Mělo dojít k její novelizaci v tomto roce, ale nyní se čeká na harmonizaci s EU, která by měla na začátku příštího roku přijít s konkrétním návrhem. Výhled je, že by v roce 2018 až 2020 měly mít všechny členské státy EU jednotnou legislativu. Dnes je to totiž všude jinak.

Kde jsou největší problémy současné legislativy?

Jde například o limity, do jaké výšky se smí létat, o létání nad zastavěnou oblastí, nad lidmi, což se nesmí, ale třeba na koncertech je to zcela běžné. Dalším problémem je, že drony nejsou viditelné na radaru. Řízení letového provozu a provozovatelé pilotovaných leteckých prostředků tak nemají žádnou informaci, kde se drony pohybují. Snadno pak může dojít k nehodě. 

Nejde jen o letadla, ale například i o policejní vrtulník, který se pohybuje naprosto nepředvídatelně. Tudíž identifikace dronů v letovém prostoru je v tuto chvíli hlavním problémem, který se v následujícím roce budeme v Upvision snažit vyřešit.

Už dnes ale existují bezletové zóny?

Ano, jde o všechna letiště, pak jsou tu bezletové zóny typu Pražský hrad, chemické továrny, jaderné elektrárny, vyhrazené zóny a podobně. To vše platí, ale stejně se najdou lidé, kteří si koupí podobný stroj, chtějí si udělat fotky a prostě si vzlétnou u Pražského hradu…

To už ale pak je spíše o kontrole…

Samozřejmě se to kontroluje a pokuty jsou vysoké, ale nikdo nemá kapacitu na stoprocentní kontrolu. Většinou tedy odhalení probíhá tak, že let v bezletové zóně nahlásí konkurent nebo se lidi odhalí sami, když pořízené záběry následně sdílí na internetu.

Samozřejmě se připouští mnoho výjimek. My jsme létali jako jediní s dronem nad Pražským hradem, i když je to bezletová zóna. Speciální povolení jsme ale získávali zhruba tři měsíce. 

Je rozdíl mezi tím, jestli  si něco natáčíte pro soukromé účely nebo pro komerční. V druhém případě na vás samozřejmě dopadá striktní legislativa.

Česká novelizace legislativy tedy čeká na harmonizaci s EU. Jakým směrem se budou podmínky ubírat? Můžeme čekat zpřísnění legislativy?

Jelikož nyní je vše poměrně striktně dané, tak existuje tendence k uvolňování legislativy, ale jen za určitých podmínek. Například by mohly vzniknout určité scénáře, kdy se smí létat nad lidmi nebo v zastavěné oblasti. Existuje zde samozřejmě i velká lobby samotného průmyslu, který v dronech vidí velký potenciál. To už vidíme v Americe, kde velcí hráči jako Google nebo Amazon počítají, že tyto prostředky začlení ve velkém do svého portfolia.

Takže například lobby v oblasti doručování zásilek určitě bude silná. Ale v tom smyslu, že se vytvoří zóny či koridory, kudy budou drony smět doručovat zboží, než že by mohly létat volně nad celým městem.

Amazon nedávno představil svého drona právě pro doručování zásilek. Jak tyto snahy jako odborník hodnotíte?

Myslím si, že je správné, že se drony testují a posouvají dále jak po stránce technologické, tak po stránce jejich využití. Ale musí to být vždy v součinnosti s bezpečností, aby nevznikaly kolize a ohrožení nezúčastněných osob a majetku. Když se stane nějaký velký problém, tak to ve výsledku ublíží celému tomuto byznysu.

Dočkáme se tedy opravdu toho, že zboží budou doručovat drony a že jimi bude v podstatě zasypaná celá obloha?

To je podle mě hodně vzdálená budoucnost. V západním světě to určitě nebude tak jednoduché. Už nyní fungují systémy, kdy mezi ostrovem a pevninou funguje pomocí dronů přeprava léků a podobných věcí. To zřejmě nebude problém, ale spíše to bude vše fungovat na principu překladiště apod.

Ale že by drony doručovaly zboží až domů, to si v tuto chvíli zejména z hlediska bezpečnosti nedokáži představit. Samozřejmě to ale je možné. Technologie je obrovský kus před legislativou. Drony se už dnes dokáží samy vyhýbat překážkám, létat na dlouhé vzdálenosti atd.

Z jakých oborů je nyní cítit nejsilnější poptávka po dronech? Kromě logistiky je to i tolik skloňované stavebnictví?

Určitě jde o stavebnictví, kde ale stále existuje obrovský potenciál v jejich využití. Například u státních organizací jako je u nás Ředitelství silnic a dálnic. Drony slouží k zaměřování prostoru, monitorování a zaměřování současného stavu apod., což znamená, že drony mohou jistým způsobem nahradit a doplnit geodézii a vytvářet online stavební deník v určitých časových periodách.

A další obory?

Jde například o energetiku, kde budou drony v budoucnu třeba kontrolovat stožáry elektrického vedení, mohou dělat i kontroly teplovodů, monitorovat úniky… 

Drony se už nyní čím dál více prosazují v marketingu, kdy jej produkce začínají využívat do filmů nebo reklam. Je to tím, že jsou o hodně levnější než když si objednáte vrtulník s celým štábem. Navíc kvalita záběrů z dronů je ve výsledku srovnatelná a umožňuje udělat záběry, které by ani vrtulníkem nebyly možné.

V zahraničí se pak tyto prostředky hodně prosazují u integrovaných záchranných sborů. Pro hasiče nebo policisty jde o skvělý prostředek, jak prověřit určité území, které může skrývat nebezpečí. Vzpomenout můžeme na výbuch areálu ve Vrběticích, kam bylo nebezpečné posílat vrtulník s celou posádkou.

Spolupracujeme ale i se Severočeskými doly a některými lomy, které každý měsíc zjišťují, kolik se vytěží daného materiálu. K tomu jsou drony také vhodné.

Dále je velký potenciál v zemědělství, ať už v dnes moderním precizním zemědělství, hnojení nebo identifikaci škod při přírodních kalamitách.

Jak jste sám říkal, spolupracujete s univerzitami či výzkumnými ústavy. Můžete vypíchnout projekt, na kterém v rámci UpVision nyní děláte?

V současnosti děláme například na identifikaci všech dronů ve vzdušném prostoru například pro Řízení letového provozu. Z toho bychom chtěli v příštím roce vytvořit komplexní výstupy. Díky tomu by se již mohlo vědět, kde se drony nachází a jaký je jejich pohyb. Je ale otázkou, do jaké míry bude v budoucnu po tomto řešení poptávka, případně, zda to bude povinné.

Dále dlouho děláme na projektu identifikování drenážních systémů sloužících pro odvodnění pomocí dálkového průzkumu země. Tento pozůstatek z minulého století se týká až jedné třetiny zemědělské půdy v Česku. Přitom jde o systémy, které jsou metr pod zemí a nikdo neví, kde přesně se nachází. 

Ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy to jsme za určitých podmínek schopni zjistit. Pak jsme schopni sestavit mapu, kde se přesně nachází. Majitelé pozemků totiž za tyto systémy mají zodpovědnost, ale vůbec kolikrát nevědí, že je mají pod pozemkem, případně kde přesně vedou.

Také jsme dokončili první část testování dronů v energetice, což jsme dělali konkrétně s VUT Brno a energetickou společností E.ON.

S boomem celého segmentu vzniká i mnoho nových firem, které se drony a vším kolem nich zabývají. Jak velkou tu máte konkurenci?

V tuto chvíli je tu zhruba 30 legálních soukromých subjektů, které mají od Úřadu pro civilní letectví potřebná povolení. V podstatě 90 procent se čistě věnuje jen marketingu, tedy fotkám a videím, jelikož je to nejjednodušší. Pak je tu pár firem, které se věnují buď samotnému stavění dronů, jejich distribucí, určitým technickým aplikacím nebo školení pilotování. A jedna, dvě firmy se věnují čistě jen mapování terénu pomocí těchto prostředků.

Tím pádem mohu říct, že tak široký a komplexní záběr jako my tu v současnosti nikdo nemá, ale samozřejmě na to nelze spoléhat neustále, a proto pořád rozvíjíme náš záběr a možnosti dalšího využití dronů, včetně kooperace se zahraničními partnery.

EBF16

Potenciál tu ale stále existuje…

Potenciál tu je velký a do budoucna se konkurence jistě bude přiostřovat. O tom svědčí i to, že v tuto chvíli je na Úřadu pro civilní letectví zhruba 300 povolení k létání, což je první fáze k tomu dostat povolení k leteckým komerčním pracím. Za rok, za dva tu tak může být několik stovek registrovaných firem, které mohou dělat letecké služby s drony nejrůznějšího charakteru.

42 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 12. 2015 8:15

Školení web copywritingu

  •  
    Jak strukturovat text na webové stránce.
  • Tajemství atraktivního a úderného titulku.
  • Optimalizace webového textu pro vyhledávače.

Detailní informace o školení psaní pro web »