Jaký bude nový VOLNÝ?

Nový vlastník značky VOLNÝ včera představil svou vizi a své záměry. Žádné nové služby ale neoznámil, ani nezdražil či nezlevnil ty stávající. Překvapením není ani plánovaná orientace na služby na vlastní infrastruktuře. Novinkou je snad netradiční pohled na stav telekomunikačního trhu a dopady regulace. Zde si nový vlastník opravdu nenasazoval žádné růžové brýle.

novy volny

Pravidelní čtenáři Lupy si jistě vzpomenou na to, jak v závěru loňského roku znovu pokročila konsolidace operátorů na našem telekomunikačním trhu – tentokráte prodejem české pobočky Telekomu Austria (subjektu s pozoruhodným názvem Telekom Austria Czech Republic, TACR) do rukou společnosti Dial Telecom. Pro ty, kterým ještě nesvitlo, si dovolím zdůraznit, že prodaný Telekom Austria Czech Republic nabízel své služby pod značkou VOLNÝ. A ta už je na českém Internetu nějakým pojem!

Vlastně již od roku 1995, kdy italský Video on Line (zkratkou VOL) vstoupil na český internetový trh, dokonce s vlastním browserem. Bylo to v době, kdy „časově neomezené“ vytáčené připojení k Internetu (dial-up) stálo několik tisíc korun českých (přehled), a italský VOL jej tehdy nabídl za 495 Kč. Nezapomínejme ale, že v oné době se u dial-upu ještě platilo samostatně za Internet a samostatně za telefon. První službou, která toto oddělené zpoplatnění nahradila jednotným zpoplatněním  – jen skrze telefonní poplatky – byla služba VOLny.cz, dostupná od srpna 1999. Takto stará je tedy značka VOLNÝ, původně spojená s dial-upem a fenoménem „Internetu zdarma“.

Přeskočme ale celá internetová století (resp. několik kalendářních roků) a vraťme se do současnosti: značka VOLNÝ existuje i dnes, byť v mezidobí několikrát změnila vlastníka: tím současným je od 1. prosince 2008 společnost Dial Telecom. Stejně tak už tato značka není spojena s vytáčeným připojením k Internetu, jako tomu bylo v době jejího vzniku: v mezidobí se „rozvinula“ do celého portfolia internetových a telekomunikačních služeb, které jsou na našem trhu pod značkou VOLNÝ nabízeny jak domácnostem, tak i firmám.

A komu by se snad po starém pomalém dial-upu stýskalo, něco z něj (samotné vytáčení, alias: Dial) stále najde alespoň v názvu nového vlastníka značky VOLNÝ, společnosti Dial Telecom.

TACR končí, přichází VOLNÝ

Jednu z úplně prvních věcí, kterou Dial Telecom se svou novou akvizicí provedl, bylo její přejmenování: předmětem akvizice totiž byla akciová společnost s oním komplikovaným a sáhodlouhým jménem Telekom Austria Czech Republic (TACR). To bylo vázáno na původního vlastníka (Telekom Austria), a pod novým vlastníkem nemělo logiku. A tak poměrně záhy – k 1. únoru 2009 – došlo k přejmenování původního TACR a.s. na VOLNÝ a.s. Dovolím si předpokládat, že to bylo i součástí podmínek prodeje: nový vlastník si těžko mohl nechat právní subjekt se jménem odkazujícím na původního vlastníka.

Současně započalo i k začleňování nové akvizice (přejmenované společnosti VOLNÝ, a.s.) do „skupiny Dial Telecom“. Zde si tedy musíme poněkud poopravit vnímání jména „Dial Telecom“: formálně jde o celou skupinu, která v České republice zahrnuje stejnojmennou společnost Dial Telecom a.s., a nově i společnost VOLNÝ a.s., a na Slovensku opět stejnojmennou společnost Dial Telecom a.s., a kromě ní také slovenský eTel, a.s..

Jen pro upřesnění: český eTel byl skupinou Dial Telecom „pohlcen„ již dříve a nepřímo: v roce 2006 byla celá irská skupina eTel, i se svými pobočkami, prodána rakouskému Telekomu Austria. Český eTel v roce 2007 splynul s původním Czech on Line do již zmiňovaného TACR (Telekomu Austria Czech Republic, podrobněji), zatímco slovenský eTel zůstal samostatným subjektem – a skupina Dial Telecom ho od Telekomu Austria koupila společně s českým TACR k 1.12.2008.

Skupina Dial Telecom

Když už jsme u celé skupiny Dial Telecom, pojďme si říci, co o sobě včera prozradila.

K běžně známým údajům o vlastní optické infrastruktuře  – 4500 km optických kabelových tras v celé ČR – přidala i přehlednou mapku, kterou vidíte na následujícím obrázku (originál zde na dialtelecom.cz):

sit DT

Pokud jde o Prahu, zde má Dial Telecom na 80 km kabelových optických tras, a v nich celkem na 7700 km optických vláken. Mapku i seznam ulic, kudy tyto kabelové trasy vedou, najdete na jeho webu (zde). Upřesněna byla také konektivita do peeringových uzlů: kromě českého NIXu, slovenského SIXu a německého uzlu KleyReX má Dial Telecom přípojky i do AMS-IXu v Amsterdamu, LINXu v Londýně a DEC-IX ve Frankfurtu nad Mohanem.

Pokud jde o ekonomické ukazatele, představitelé Dial Telecomu včera ukazovali novinářům následující strukturu výnosů celé skupiny za rok 2008:

DT výnosy skupina

K tomu je ale vhodné dodat, že výnosy VOLNÝ za rok 2008 „patří“ do výnosů celé skupiny jen za dobu jednoho kalendářního měsíce (prosince), kdy byl původní TACR již vlastněn Dial Telecomem. Takže celkový součet (1,734 mld. Kč) je podle mého názoru zavádějící, alespoň pokud je prezentován za rok 2008 v souvislosti s celou skupinou Dial Telecom.

Na následujícím obrázku pak vidíte hospodářské výsledky (včetně výnosů) samotného českého Dial Telecom a.s. za uplynulé roky, s vyznačením efektů svých předchozích akvizic (společností InWay a Net4Net): výnosy i EBITDA  vždy ihned stouply, ale zisk před zdaněním naopak poklesl. Ovšem pouze dočasně, a další rok už byl zisk zase vyšší než dříve.

v7nosy DT

Dosažení obdobného efektu i po akvizici společností VOLNÝ a.s. bude určitě náročnější, především kvůli jejímu hospodaření. U původního TACR byly výnosy za rok 2008 sice více jak dvojnásobné oproti samotnému Dial Telecomu a.s., ovšem náklady byly také výrazně vyšší, a kvůli tomu byla u TACR i výrazně nižší hrubá marže, a EBITDA dokonce záporná. Viz následující obrázek (který se týká ještě původního TACR, přejmenovaného na VOLNÝ a.s. teprve od 1. února 2009).

vynosy VOLNY

Co dál?

Právě poslední uvedený obrázek, s výsledky hospodaření TACR/VOLNY a.s., je asi nejlepším vysvětlením toho, proč včerejší tisková konference vedení (skupiny) Dial Telecomu ještě nepřinesla žádné konkrétní změny v portfoliu Volného: o žádných nových produktech, službách, či změnách maloobchodních cen apod. se včera skutečně nemluvilo. To proto, že nový vlastník si stále ještě „ujasňuje“ (analyzuje), co a jak udělat s dosud nepříliš uspokojivou hospodářskou bilancí své nové akvizice.

Jasně a stručně to shrnují následující dva body ze včerejší prezentace:

Probíhá analýza současné pozice společnosti, produktů, procesů

Cíl v 1. Polovině 2009 – zefektivnění poskytování stávajících služeb

Zatím jedinou službou, kde nový vlastník už dospěl ke konkrétním závěrům, je vlastní IPTV služba Volného: vzhledem k minimálnímu počtu jejích zákazníků (a vysoké náročnosti této služby) se rozhodl přestat s jejím poskytováním. A s oznámením ani nečekal na včerejší tiskovku.

Budoucí strategie

Včerejší tisková konference (mimochodem historicky první u Dial Telecomu jako takového) tak přinesla spíše jen náznaky budoucí strategie společnosti VOLNÝ a.s.

Hlavním sdělením, byť nijak překvapivým, je akcent na poskytování služeb na vlastní infrastruktuře. Už v předchozím článku zde na Lupě jsem mohl citovat vyjádření Dial Telecomu, že:

Dlouhodobou strategií Dial Telecomu je a nadále bude poskytování služeb všem třem zmíněným segmentům zákazníků zejména prostřednictvím své vlastní telekomunikač­ní sítě.

Včera to bylo jen zopakováno, i v souvislosti se společností VOLNÝ:

Jsme přesvědčeni, že nejvhodnější dlouhodobou strategií pro VOLNÝ je poskytování služeb na vlastní síti, kde máme plně pod kontrolou náklady, kvalitu a přidanou hodnotu služby.

Jenže ona není vlastní síť jako vlastní síť: něco jiného je vlastní optická síť a něco jiného vlastní síť na bázi zpřístupněných místních smyček (LLU, Local Loop Unbundling) – kde podmínky zpřístupnění jsou sice regulovány, ale prostoru pro vlastní rentabilitu je zde minimum, pokud vůbec nějaký. Ostatně, představitelé Dial Telecomu se ke zpřístupněným místním smyčkám a jejich perspektivnosti včera vyjadřovali poměrně skepticky: když už prý je získali („relativně lacino“) v rámci akvizice, tak do jejich provozu a rozvoje ještě mohou „inkrementálně“ něco investovat – ale pokud by prý začínali na zelené louce, pak by cestu LLU určitě nevolili.

Relativně nejoptimističtěji se zástupci Dial Telecomu vyjadřovali ke službám, které má VOLNÝ a.s. poskytovat firemním zákazníkům: zde chtějí praktikovat „individuální přístup k firemním zákazníkům“, podpořit jej „novým produktovým portfoliem“, a dokonce také novou značkou: VOLNÝ business.

VOLNY business

Ovšem u rezidenčního segmentu je situace trochu jiná. Zde zaznělo, že:

v případě rezidentních zákazníků bude další poskytování služeb zásadně ovlivněno dalšími kroky regulátora.

No a při hodnocení dosavadních kroků regulátora a efektů jeho regulace byli představitelé Dial Telecomu dosti kritičtí, zejména pokud jde o trh s fixním broadbandem. Vyjádřili se například v tom smyslu, že „fixní trh s broadbandem je v diskutabilním stavu“, nebo že „z jejich pohledu tento trh už neexistuje, protože byl zničen“. A že regulátor je s tímto stavem, který je důsledkem jeho vlastního (regulačního) působení, vlastně smířen a ani nesignalizuje, že by ho to trápilo a chtěl s tím něco zásadnějšího dělat.

Zcela nezávisle na tom právě včera Telefónica O2 Czech Republic zveřejnila své hospodářské a provozní výsledky za loňský rok – a podle mých vlastních výpočtů jen za poslední loňské čtvrtletí zvýšila svůj podíl na trhu s ADSL z 83,98 % na 85,00 %. Především na úkor „přeprodávaného ADSL“, které nadále rapidně klesá (a kterého se týká i nedávno uložená povinnosti nabízet tzv. nahé ADSL). Ale to jen na dokreslení celkového trendu, podrobněji se k tomu vrátím v některém z příštích článků.

VOLNÝ chce do mobilního segmentu

Ještě kritičtější názor na situaci na trhu měli představitelé Dial Telecomu, když hovořili o svém záměru vstoupit i na mobilní trh. Stejně jako všichni ostatní operátoři totiž dobře vědí, že vývoj se ubírá cestou ke konvergovaným službám (fixně-mobilním), a stejně jako všichni ostatní pevní operátoři by je rádi nabízeli. Jenže nemohou, kvůli výrazné asymetrii na trhu. Sami to označili jako „nerovnou regulaci až diskriminaci“:

mobilní operátoři mohou volně působit na fixním telekomunikačním trhu, zatímco fixní operátoři na mobilním nemohou

Samozřejmě nejde o žádný nový postřeh ani záměr: snaha nějak proniknout do mobilního světa, a to třeba i vynuceně (přes rozhodnutí regulátora) se objevuje u většiny fixních alternativních operátorů, bývalý TACR nevyjímaje. Jenže vedení Dial Telecomu, nově ovládající i společnost VOLNÝ, včera předvedlo poněkud odlišný přístup k naplnění tohoto svého záměru.

Na rozdíl od svých předchůdců nevolali po regulačním zásahu, který by jim otevřel cestu k roli nějakého virtuálního mobilního operátora. Příliš nemluvili ani o snahách nějak se dohodnout s mobilními operátory. Místo toho akcentovali určitou ochranu fixního segmentu. Nikoli ale v tom smyslu, aby v něm mobilní operátoři z principu nesměli podnikat – ale aby v něm nemohli využívat křížové financování ze svých mobilních služeb. Tedy aby mobilní operátoři nemohli nabízet pevné služby bez zisku či dokonce pod úrovní nákladů, s tím že „na své“ si přijdou z výnosů za mobilní služby. Respektive z mobilní části svých konvergovaných fixně-mobilních služeb. Něčemu takovému pevní operátoři skutečně nemohou kontrovat.

Zástupci Dial Telecomu včera v diskusi dokonce rozložili své plány s mobilním světem do dvou etap:

UX16

  • první je „obrana fixního trhu“ (ve výše uvedeném smyslu, tedy zabránění křížovému financování mezi pevnými a mobilními službami)
  • teprve druhou je samotný vstup do mobilního světa.

Faktem je, že problém s popisovanou asymetrií u nás skutečně existuje, a do budoucna bude nabývat na síle a významu. Ovšem z toho, co včera prezentovali zástupci Dial Telecomu, jsem neměl moc dojem, že by na tento problém měli řešení a byli schopni ho prosadit. Zvláště když ani nenaznačovali, že by v tomto ohledu nějak významněji spoléhali na regulátora, či se dokonce snažili vynutit si na něm nějaký regulační zásah.

O jejich poněkud kritickém pohledu na regulátora ostatně svědčí i malý vtípek, který včera novináři našli v press kitech. K obrázku snad netřeba speciální komentář (možná kromě poznámky, že předseda Rady ČTÚ je známý znalec vín).

otvirak

Anketa

Vnímáte popisovanou asymetrii (s možností vstupu na pevný/mobilní trh) jako problém?

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 2. 2009 9:18
Zasílat nově přidané názory e-mailem

Školení App Store optimalizace

  •  
    Jak dostat svou mobilní aplikaci mezi lidi
  • Jak na akvizici uživatelů mobilních aplikací na českém i světovém trhu
  • Jak správně spustit, propagovat, měřit a vyhodnotit svoji aplikaci v Google Play i v Apple App Store

Detailní informace o školení App Store optimalizace »