Hlavní navigace

Jaký bude post-PC svět, který prorokuje Apple?

14. 3. 2012
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Tim Cook, Ray Ozzie a řada dalších osobností nás ujišťují, že jsme vstoupili do „post-PC světa“. Nejviditelnější změnou jsou propady prodeje obyčejných počítačů a nástup čteček, tabletů či smartphonů. Hlavní rozdíly je ale možné hledat někde jinde. Kde?

Když minulý týden představoval šéf Apple Tim Cook nový iPad, hovořil o něm jako o dítěti „post-PC“ světa a Apple pasoval na průkopníka nové éry. Ponechme stranou, zda opravdu vstupujeme do Post-PC světa a pokusme se spíše zamyslet nad tím, jaké proměny by nás v takovém (hypotetickém) případě čekaly.

Od osmdesátých let se postupně začal budovat obor, který nese název sociální informatika a jenž do sebe pojal řadu tradičních informatických disciplín jako jsou dialogové systémy, vývoj umělé inteligence, ale také design softwaru nebo do určité míry zpracování přirozeného jazyka. Řada lidí má za to, že jde o jednu z nejdůležitějších informatických disciplín vůbec. A právě v „post-PC světě“ bude hrát stále důležitější roli.

Od jednotlivých zařízení se totiž začíná očekávat mnohem více než jen výkon. Apple neprorazil s tím, že by byl jeho iMac nejvýkonnější či nejrychlejší, ale tím, že dokázal nabídnout uživateli přesně to, co chtěl – od ovládání aplikací přes rozložení klávesnice (kdo nepsal na originální klávesnici od Apple, nepochopí) až po celkový ekosystém. Právě proto je možné právě Apple chápat jako jednu ze zlomových společností – od čistého business modelu (ztělesněný Microsoft či IBM) přešla k sociálnímu modelu, který počítá s tím, že důležité je, aby byl výrobek sexy a zábavný.

Jistě není možné tuto pozici vzít maximálně krajní pozici, ale určitý směr vývoje je zde jasně patrný. Výkon je důležitý, ale socializace výrobku také.

Dialogové systémy, počítačové emoce a další hudba budoucnosti

Ukazuje se, že jednou z nejdůležitějších věcí, které se budou muset elektronická zařízení naučit, je detekce emocí. Člověk se nachází v různých emočních stavech (ač nikdo přesně neví, co to emoce jsou) a podle toho má různé představy o tom, jak by se mělo zařízení či určitá služba chovat. Jednou ho v dobré náladě potěší vtip nebo nějaká informace navíc; jindy spěchá, je nervózní a vyžaduje strohý a rychlý přístup.

Možností, jak analyzovat emoce a reagovat na ně, je celá řada. První skupinou jsou senzorická zařízení, která měří různé biofyzikální veličiny – tep, tlak krve, tělesnou teplotu, galvanický odpor kůže. Tyto metody jsou relativně spolehlivé v určení jakéhosi hrubého spektra emocí, zvláště pak, pokud se mohou „učit“ poznávat jednotlivé uživatele. Dnes je možné většinu těchto senzorů vměstnat do zařízení velikosti počítačové myši, ale naše potřeby v „post-pc světě“ jsou podstatně větší. Detekce si navíc vyžádá určitý čas a výkon, což nelze zanedbat.

Hitem letošního roku je pak hlasové ovládání. Po úspěchu Siri od Apple se k podobnému systému chystá také Google pro Android ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Pokud bychom je měli nějak generalizovat, řeší tyto ovládací prvky zatím jen to, aby rozpoznaly hlas a k němu přiřadily určitý povel pro operační systém nebo uživatelskou aplikaci. Budoucnost je ale mnohem pestřejší, a to především v tom, že se budou rozpoznávat z hlasu emoce, podle kterých se bude měnit například intonace odpovídajícího hlasového výstupu nebo jeho snaha o zjišťování dalších informací.

To do určité míry funguje již v dnešní době. Řada společností s telefonickou technickou podporou má zabudovanou službu, kdy automat donutí volajícího říci několik slov (třeba jak se jmenuje, jaký využívá systém nebo co rámcově potřebuje) a detekují emoce. Jednotliví operátoři jsou vycvičeni na komunikaci s různými emocionálně naladěnými lidmi a vědí, jaký mají zvolit tón, strategii atp. již při představení se volajícímu.

A přesně toto se bude stále více objevovat v „post-pc světě“: čtečka vám nabídne články či básně, dle vaší nálady, herní konzole sama upozorní na to, že byste si možná zahráli novou střílečku a počítač vám řekne, že jste unavení a máte si jít zaběhat, místo aby vás nechal neefektivně pracovat.

Již dnes má celá řada lidí obavy z toho, že žijeme v době nového nevolnictví – nadřízený může vědět vteřinu po vteřině, co člověk dělá na počítači, do jaké míry je efektivní, pracovitý a kdy a jak prokrastinuje. Analýza emocí tento dojem ještě významným způsobem prohloubí. Jistě povede k větší efektivitě práce, ale současně jde o další útok na soukromí.

Prostupnost aplikací

Velkým problémem současného softwaru je malá prostupnost dat. Textový procesor neví nic o tom, co je uloženo v kontaktech, ty nejsou spojené s elektronickou poštou atp. Jednotlivá data jsou tedy v počítači uložena odděleně. Problém se stane ještě markantnějším, pokud  budeme vyžadovat prostupnost skrze větší množství zařízení a operačních systémů. Pro řešení těchto problémů vznikl koncept sémantického desktopu, který se snaží zajistit právě tuto prostupnost skrze aplikace (viz Sémantický desktop: chytřejší práce s daty v souvislostech).

Současně bude jistě pokračovat trend budování cloudových úložišť, takže data budou moci snadno procházet z jednoho zařízení do druhého. Zatímco dnes se synchronizují data jen v relativně omezené míře, budoucnost bude taková, že si zařízení budou vyměňovat informace o emocionálním stavu jejich uživatele. Internet strojů a věcí, o kterém se dnes intenzivně píše, bude velice rychle realitou – telefon zašle správu kávovaru, že jste unavení, a při příchodu domů na vás bude čekat dvojité presso a audiosouprava spustí patřičnou hudbu.

To co na jedné straně bude znamenat mimořádný komfort, snadnou dostupnost informací a dokonalou přenositelnost, bude vykoupeno soukromím a ztrátou intimního prostoru. Výpočetní stroje budou znát emoce lidí lépe než jejich partneři a budou se jim umět dokonale přizpůsobit. Na tomto místě je třeba říci, že se nebavíme o nějaké vzdálené budoucnosti, ale o horizontu maximálně deseti let.

Koncept strojů, které pracují na sémantickém principu, přinese ale také řadu technických změn třeba  v tom, jak bude vypadat web. Zatímco sémantický web se zřejmě nikdy neprosadí (pokud se nenajde cesta, jak proces automatizovat), protože vyžaduje od administrátorů příliš mnoho práce a úspěchy slaví jen v oblastech systematicky budovaných databází znalostí (třeba v knihovnách), HTML 5 přichází s podstatně přirozenějším konceptem – odděluje obsah, logickou strukturu a vzhled dokumentu, což umožňuje jeho snadné počítačové zpracování.

Závěrem

„Post-PC svět“ se nebude vyznačovat jen opuštěním konceptu klasického PC a jeho náhrady chytrou televizí, telefonem, tabletem nebo čtečkou knih. Tato diverzifikace představuje jen jeden krok z podstatně složitějšího řetězce, jehož cílem budou emocionálně flexibilní systémy. Přechod od konceptu uživatelem ovládaného zařízení k přístrojům, které budou s uživatelem kooperovat, je na spadnutí. Ostatně Siri je toho prvním důkazem.

BRAND24

Tyto změny budou mít zásadní vliv na to, jak bude vypadat internet. Stále větší roli bude hrát optimalizace pro stroje (nikoli vyhledávače) a bude zajímavé sledovat, jak se budou měnit jednotlivé zavedené webové služby, jako jsou třeba sociální sítě.

Jestliže Tim Cook říká, že žijeme v „post-PC světě“, myslím, že nemá tak úplně pravdu a jde zatím stále ještě více o marketingové prohlášení, upoutání pozornosti k Apple a jeho iOS platformě. Alespoň prozatím. A to i přesto, že řada technologií, které budou této době dominovat, se již dnes (ne)nápadně rozvíjí.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).