Hlavní navigace

Jaký paušál?

2. 12. 2002
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Platforma ZUI (Zástupci uživatelů Internetu), která se podílí na práci Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet, představila na pátečním jednání svou vizi a své požadavky toho, co by mělo být dosaženo - jaké druhy paušálů by měly být zavedeny, za jakých podmínek, za jaké ceny atd. Zahrnut je dial-up, ISDN i ADSL.

Kdy před časem regulátor (ČTÚ) inicioval vznik „Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet“, aby hledalo „nové modely pro vytáčený přístup k síti Internet“, vyzval k účasti i uživatelskou veřejnost. Nakonec se do práce Fóra zapojila čtyři občanská sdružení, v abecedním pořadí:

V průběhu jednání Fóra došlo ke vzájemnému zkoordinování těchto čtyř sdružení a k vytvoření společné platformy s názvem ZUI (Zástupci uživatelů Internetu). Jejím hlavním cílem je společný postup v rámci jednání Fóra.

Dosavadní jednání Fóra (o kterém jsem dosud referoval zde na Lupě zejména v článku „Buď sbohem, paušále!“ a jeho pokračování) se odehrávalo především v technické rovině (v rámci technické skupiny), a teprve nyní se začínají otevírat také otázky ekonomické. Řada proto došla i na konkrétní představy a požadavky, se kterými na jednání přichází platforma ZUI. Minulý pátek byly tyto požadavky představeny na samotném Fóru jeho ostatním účastníkům, a je jistě vhodné je také plně zveřejnit. Jen pro upřesnění: své požadavky již zmíněná platforma zveřejnila dříve (například na webu BMI či na webu IPV ). Nyní se jedná o další verzi (plné znění), důkladněji strukturovanou a konkretizovanou tak, aby reagovala na průběhu práce Fóra. Jde například o to, že jednající strany nebyly jednotné v tak základní věci, jakou je terminologie. Proto byla v této nové verzi posílena „definiční část“, vymezující základní pojmy.

Co je paušál?

Začněme tedy tím, jak jsou v požadavcích ZUI definovány jednotlivé varianty paušálu:

„24hodinovým paušálem“ rozumíme takový způsob zpoplatnění, při kterém uživatel nikdy neplatí žádné poplatky za provolané minuty, ale pouze fixní částku, např. měsíční, čtvrtletní či roční. Poznámka: jde o analogii anglického termínu „fully unmetered“.

Definice a chápání „24-hodinového paušálu“ je určitě jedním z klíčových bodů dosavadního jednání. Například zástupci Telecomu mají (podle mého dojmu) tendenci chápat jej v tom smyslu, že uživatel může zůstat připojen k Internetu přes dial-up celých 24 hodin a není nijak motivován se odpojit. Pokud by toto bylo pravda, pak by uživatel skutečně blokoval všechny zdroje, které mu klasická telefonní síť (síť PSTN, neboli Public Switched Telephone Network) musí alokovat – a tím by vznikaly kapacitní problémy, kterými Telecom argumentuje a kvůli kterým se dosud odmítal bavit o „plošném“ paušálu. Stejný problém s blokováním zdrojů by ale vznikal i na straně ISP, protože ani oni si nejspíše nebudou moci dovolit (z ekonomických důvodů) mít samostatný přístupový port na každého jednotlivého uživatele.

Důležité je, že definice 24-hodinového paušálu podle ZUI mluví o způsobu zpoplatnění, nikoli o technickém řešení. Tedy například o tom, aby uživatelé nemuseli používat Internet se stopkami v ruce (případně stát se stopkami za zády svým vlastním dětem), nemuseli pospíchat a nutit se ke zbrklostem, ale mohli v klidu využívat to, co jim Internet nabízí a poskytuje. Navíc tehdy, když se to hodí jim, a ne pouze v době, kdy je to výhodné pro provozovatele telefonní sítě. Vedle toho je ovšem nutné respektovat i technickou a ekonomickou realitu, a tou skutečně není možnost trvalého a časově neomezeného „visení“ na Internetu skrze dial-up a blokování zdrojů v telefonní síti, která na to není dimenzována. Proto požadavky ZUI vychází vstříc realizaci takto chápaného „24-hodinového paušálu“ tím, že připouští možnost technických opatření, obvyklých v zahraničí:

Telekomunikační operátor nebo ISP může u tohoto modelu aplikovat obvyklá technická opatření k regulaci maximální délky souvislého připojení k internetu, např. přerušením spojení ne dříve než po 2 hodinách.

Mohu-li tlumočit detailnější představu ZUI, je tento požadavek míněn také tak, že různé nabídky se mohou lišit v tom, jak přísná či méně přísná tato technická opatření budou (s „minimem“ oněch 2 hodin souvislého připojení), a zákazníci by si mezi nimi svobodně vybírali, čímž by se podporovala soutěž mezi operátory a providery atd. Klíčové je ale to, aby k takovéto soutěži vůbec vznikly podmínky.

„intervalovým paušálem“ rozumíme takový způsob zpoplatnění, při kterém je definován konkrétní časový interval či intervaly (např. každý pracovní den od 17 hodin do 7 hodin následujícího dne, celé víkendy a svátky), kdy uživatel neplatí žádné poplatky za provolané minuty, ale pouze určitou fixní částku (měsíčně, čtvrtletně, ročně apod). Mimo tento interval či intervaly uživatel platí minutové poplatky za provolané minuty.

Tato varianta snad nepotřebuje podrobnějšího komentáře – je to typ paušálu, který Telecom již chtěl nabízet (v podobě cenového programu i-víkend, vázaného na Internet Plus a omezeného jen na víkendy).

„časovým kreditem“ rozumíme takový způsob zpoplatnění, při kterém uživatel má každý měsíc, týden, den (či po jinak vymezený časový úsek) k dispozici určitý časový kredit (vyjádřený v minutách, resp. hodinách), který může za předem stanovených podmínek čerpat, a v rámci tohoto čerpání mu nejsou účtovány žádné minutové poplatky, ale pouze určitá fixní částka (měsíčně, čtvrtletně, ročně apod.). Po vyčerpáni kreditu nebo v době, kdy kredit není využitelný, platí uživatel minutové poplatky za provolané minuty.

Také tato varianta by měla být vcelku zřejmá – v současné době je tento model zpoplatnění použit u cenového programu HOME Internet ČTc.

„minutovou tarifikací“ rozumíme takový způsob zpoplatnění, kdy uživatel platí minutové poplatky za každou provolanou minutu.

Pro úplnost si uveďme ještě jednu definici, která se nakonec v požadavcích ZUI neobjevila:

objemovým kreditem" rozumíme takový způsob zpoplatnění, při kterém uživatel má každý měsíc, týden, den (či po jinak vymezený časový úsek) k dispozici určitý kredit vyjádřený v objemu přenesených dat, který může za předem stanovených podmínek čerpat. V rámci tohoto čerpání mu nejsou účtovány žádné minutové ani jiné poplatky. Po vyčerpáni kreditu platí uživatel poplatky závislé na objemu přenesených dat.

Pro dial-up připojení nemá tento způsob zpoplatnění smysl. Smysluplný je například u ADSL, ale zde se ZUI nakonec rozhodlo požadovat pouze verzi zpoplatněnou fixní částkou bez omezení objemu přenesených dat. Aby tomu ale bylo správně rozuměno, stejně jako následujícím konkrétním modelům: jde o minimální požadavky ZUI směrem k poskytovatelům služeb. Tím samozřejmě není nijak bráněno tomu, aby sami poskytovatelé (operátoři, resp. provideři) přišli na trh s dalšími nabídkami, například s nabídkou ADSL s „objemovým kreditem“ v různém provedení.

Konkrétní modely připojení

Pokud jde o konkrétní modely přístupu k Internetu, zde ZUI požaduje celkem 9 různých variant (ve smyslu: minimálně 9 variant, viz předchozí odstavec). Jde o 4 varianty klasického (analogového) dial-upu, 4 varianty ISDN a 1 variantu ADSL. Pro přehlednost jsou dial-upové varianty označeny 1D až 4D, varianty s ISDN jako 1I až 4I a varianta ADSL jako 1A.

U dial-up variant ZUI obecně požaduje, resp. připouští:

  • aby uživatel nebyl penalizován za nedostatečnou kvalitu vytáčené linky, která neumožní modemům na jeho straně a na straně ISP navázat kvalitní spojení. Z tohoto důvodu musí být spojení zpoplatňováno (při minutovém zpoplatnění) až po uplynutí celé první minuty, a při čerpání časového kreditu nesmí být internetová spojení kratší 1 minuty zahrnutá do čerpání z kreditu.
  • aby uživatel nebyl penalizován za krátkou délku spojení vyšší cenou za první minuty. ZUI požaduje, aby minutové poplatky byly stejné za všechny minuty a byly účtovány po minutách, počínaje koncem první minuty hovoru. Jinými slovy: požadována je zde linearita minutového tarifu.
  • telekomunikační operátor nebo ISP může u dial-up modelů (i ISDN) aplikovat obvyklá technická opatření k regulaci maximální délky souvislého připojení k internetu, např. přerušením spojení ne dříve než po 2 hodinách.
  • poměr mezi minutovou cenou za připojení v období špičky a mimo špičku by se měl výrazně snížit. Navrhujeme poměr cen mezi špičkou a mimo špičku 2:1, podobně jako tomu je u běžných hovorů, a konkrétní minutové částky do 0,30 Kč za minutu mimo špičku a do 0,60 Kč za minutu ve špičce. Tyto částky vychází z předpokladu, že bude dostupné cenově přijatelné řešení na ADSL a 24-hodinový paušál (jako volba pro zájemce o trvalejší a intenzivnější připojení).

Nyní již k jednotlivým modelů pro dial-up:

1D) vytáčené (dial-up) připojení s minutovou tarifikací

Tento model je vhodný pro osoby, které využívají internet jen v malém rozsahu např. pro stručné vyřízení elektronické pošty a nevyužijí tudíž možnosti dalších modelů. Minutové ceny ve špičce by měly být nižší než 0,60 Kč za minutu a mimo špičku nižší než 0,30 Kč za minutu

2D) vytáčené (dial-up) připojení s časovým kreditem

Také tento model je vhodný pro osoby, které využívají internet spíše v menším rozsahu. Časový kredit nemusí být přenositelný do dalšího časového období, ale spotřebitel-uživatel by měl mít možnost zjistit, kolik mu ho zbývá. Celý způsob zpoplatnění nesmí omezovat uživatele ve způsobu, jakým se k internetu připojuje – minutové poplatky po vyčerpání kreditu nebo v době, kdy nemůže být čerpán, nesmí být vyšší než při zpoplatnění čistě minutovou tarifikací.

3D) vytáčené (dial-up) připojení s intervalovým paušálem

Tento model je vhodný především pro domácnosti, které využívají internet nejvíce ve večerních hodinách a ve volných dnech. Z tohoto důvodu by měl být interval, kdy nejsou počítány minuty, situován právě v období 17 – 7 hodin a volných dnů. Minutové poplatky v době mimo tento interval by neměly být vyšší než u čistě minutové tarifikace. Fixní měsíční poplatek by neměl přesáhnout 200 Kč a měl by zahrnovat i místní volání zdarma v intervalu paušálního zpoplatnění internetových hovorů.

4D) vytáčené (dial-up) připojení se 24hodinovým paušálem

Tento model je vhodný pro domácnosti, které využívají internet po celý den, i pro malé podnikatele. Připojení by mělo být hrazeno paušálem do 600 Kč, který by zahrnoval i místní volání zdarma. Zejména k tomuto modelu se vztahuje upřesnění, že „telekomunikační operátor nebo ISP může u tohoto modelu aplikovat obvyklá technická opatření k regulaci maximální délky souvislého připojení k internetu“.

Pro správnou interpretaci maximálních cen u modelů 3D a 4D je vhodné dodat, že jde o ceny ve smyslu nadstavbových programů (jako např. stávající i-SURF, i-OFFICE GOLD atd.), které nezahrnují fixní (měsíční) poplatky za telefonní stanici (např. 299,– Kč měsíčně u stávajícího HOME STANDARD). V předchozích verzích požadavků ZUI byly uváděny ceny včetně těchto fixních poplatků.

Připojení s ISDN

Pokud jde o ISDN, zde ZUI požaduje stejnou skladbu 4 modelů jako u dial-upu, s následujícími doplňujícími požadavky:

minutové poplatky (na 1 B kanál) nesmí být vyšší než u vytáčeného (dial-up) připojení, a měly by být účtovány po sekundách již od začátku spojení (od 1. sekundy). Důvodem je možnost efektivně využívat možností ISDN ze strany uživatelů – pro připojování pouze na dobu nezbytnou pro realizaci přenosu a následné okamžité odpojení.

Konkrétně jde o tyto 4 modely ISDN připojení, koncipované obdobně jako analogické dial-up varianty:

1I) ISDN připojení s minutovou tarifikací
2I) ISDN připojení s časovým kreditem
3I) ISDN připojení s intervalovým paušálem,
situovaným obdobně jako u dial-upu (modelu 3D) do období mimo špičku a volných dnů. Fixní poplatek by zde neměl být vyšší než 200,– Kč měsíčně za 1 B kanál
4I) ISDN připojení se 24hodinovým paušálem a fixním měsíčním poplatkem do výše 600,– Kč měsíčně za 1 B kanál.

U variant 3i a 4i je fixní poplatek chápán stejně jako u dial-upu, tedy jako nadstavbový cenový program nezahrnující cenu za samotnou ISDN přípojku (zřejmě v provedení BRI). Jde přitom o základní představu, která vyžaduje dořešit „jemné nuance“ vyplývající z existence 2 B kanálů na BRI přípojce (EuroISDN2).

ADSL připojení

Kromě modelů s vytáčeným (dial-up) a ISDN připojením požadují ZUI také zavedení následujícího modelu ADSL připojení:

1A) ADSL připojení bez omezení objemu přenesených dat

Tento model je určen pro uživatele, kteří požadují rychlý a celodenní přístup k internetu. Cena za neomezené připojení rychlostí alespoň 256/128 kb/s (údaje v kilobitech za vteřinu pro příjem/ odesílání) by měla být do 1300 Kč/měs. bez omezení objemů přenesených dat.

Opět zde platí již výše uváděné chápání ceny – jako nadstavby nad fixními poplatky za existenci telefonní stanice. Stejně tak připomínám i minimální charakter požadavků – jestliže zde není uveden žádný model s „objemovým kreditem“, pak to rozhodně neznamená, že by mu ZUI chtělo nějak bránit. Pouze jej nepožaduje jako nezbytně nutné řešení. Každý operátor, resp. provider samozřejmě má možnost nabízet cokoli dalšího uzná za vhodné …

BRAND24

Další upřesnění

Na závěr svých požadavků předkládá platforma ZUI také tato upřesnění:

  • uváděné ceny (minutové poplatky i fixní měsíční částky) by měly zahrnovat jak poplatky za přenos v telefonní síti (transport dat skrze PSTN), tak i připojení k internetu (služby IP konektivity).
  • způsob tarifikace by měl být pro spotřebitele transparentní (např. u minutových poplatků je žádoucí pouze existence dvou cen – ceny ve špičce a mimo špičku);
  • špička by měla být účtována v období 7–17 hod v pracovní dny, ostatní doba by měla být účtována jako mimo špičku;
  • fakturace u modelů s minutovými poplatky by měla být v plném rozsahu realizována prostřednictvím vyúčtování od telefonního operátora, což uživateli šetří náklady s dalšími platbami; vyúčtování by mělo obsahovat informaci, která část je hrazena kterému subjektu, aby i zde si uživatel mohl vybírat;
  • konkrétní nabídky uživatelům by měly obsahovat základní specifikace a garance kvality od ISP i telefonních operátorů (specifikace a garance by se samozřejmě vztahovaly pouze na část vedení, která je ve správě příslušného operátora – nevztahovala by se na zařízení a vedení konkrétního uživatele);
  • zdravotně postižení občané (držitelé průkazů ZTP a ZTP/P) by měli mít možnost se připojit za zvýhodněnou cenu (i v souladu s evropskou směrnicí o univerzální službě 2002/22/ES).

Co bude dál

Právě popsané požadavky platformy ZUI byly na pátečním jednání Fóra pro vytáčený přístup k síti Internet odprezentovány a předány ostatním jeho účastníkům. Další jednání Fóra je na programu opět v pátek. Uvidíme, jaká bude na tyto požadavky reakce.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).