Hlavní navigace

Jan Gruntorád: Mrzí mě, v jakých podmínkách lidé pracují

Mirek Zeman 11. 5. 2004

Zatímco v uplynulých měsících jsme v této rubrice představili především lidi, kteří jsou takříkajíc mediální hvězdy, ředitel akademické sítě CESNET Jan Gruntorád je pravý opak. O co menší je však jeho publicita, o to větší jsou skutečné zásluhy o rozvoj Internetu v České republice.

Patrick Zandl, Ivo Lukačovič, Ondřej Neff, Jakub Ditrich, Jiří Hlavenka… to všechno jsou lidé, jež není třeba čtenáři Lupy představovat, protože jsou mediálně známí. Jan Gruntorád by se naproti tomu spíše hodil do rubriky Neviditelní časopisu Time In Praha. Jeho zásluhy však jsou nepřehlédnutelné. Již v roce 1988 se snažil o připojení České republiky k síti EARN, přičemž o dva roky později se mu je skutečně podařilo realizovat. Před listopadem 1989 pracoval ve výpočetním středisku ČVUT v oddělení počítačových sítí a v polistopadové éře je jeho jméno spojeno ponejvíce s projektem a posléze sdružením CESNET, jehož je od začátku ředitelem.

1165

Jan Gruntorád

  • narozen 1951
  • vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze a v roce 1989 obhájil disertační práci na katedře telekomunikací ČVUT v Praze
  • byl koordinátorem projektu, v rámci kterého byl v roce 1992 poprvé přiveden Internet do Československa
  • v roce 1994 dostal cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za projekt a realizaci sítě CESNET
  • byl jedním z iniciátorů založení sdružení NIX.CZ, byl prvním předsedou výkonného výboru NIX.CZ
  • přispěl k založení CZ.NIC
  • od roku 1996 dosud je ředitelem sdružení CESNET
  • více než pět let je konzultant NATO pro oblast Kavkazu a je koordinátorem projektu NATO, v rámci kterého se staví akademická internetová síť v Azerbajdžánu
  • je ženatý, má tři dospělé dcery

„Poprvé jsem se k Internetu dostal v roce 1987, když jsem byl na stáži na technické univerzitě v Dánsku, kde jsem dělal disertaci v oblasti komunikací. Bylo to v době tvrdé totality, takže dostat se tam nebylo nic jednoduchého. Tam mi poprvé ukazovali, že mají počítač, který je připojený na Internet – tehdy mi to moc neříkalo,“ vzpomíná Jan Gruntorád. Když se vrátil ze stáže, snažil se, aby se ČVUT připojil k síti EARN, takže napsali oficiální dopis řediteli evropské EARN. „Oni nám velmi slušně odpověděli (to byl rok 1988), že to není možné, že to podléhá schválení amerického ministerstva obchodu a že oni je zemím východního bloku nedávají. Takže tím to skončilo.“

Začátky českého Internetu

V roce 1989 došlo ke změnám, takže ten dopis poslali znovu. Začalo se jednat a připojení na EARN se relativně rychle vyřídilo. V roce 1990 pak bylo skutečně realizováno. Jednalo se o datový okruh rychlosti 9,6 kbit/s do rakouského Lince, kde byl další mainframe (EARN byla síť mainframů). „Později jsme sehnali grant a koupili lepší modemy, které na analogové lince uměly 19,2 kbit/s. Pásmo jsme rozdělili na dvě, v jednom jel SNA protokol IBM. Koupili jsme první Cisco router, který sem byl kvůli embargu problém vůbec dostat, zapojili jsme jej na druhý kanál a připojili jsme na něj IBM mainframe. A to bylo v podstatě první připojení na Internet, začátkem roku 1992,“ říká Jan Gruntorád.

Jan Gruntorád byl tehdy vedoucím oddělení počítačových sítí výpočetního střediska ČVUT. „Někdo rozhodl, že na ČVUT budou dva ruské počítače, že se koupí bulharský řadič a k tomu český operační systém. Když něco nefungovalo, tak jsme volali Bulhary, a ti řekli, ne, to je operačním systémem. Pro lidi, kteří zde byli, to byla strašně dobrá škola, protože my jsme se museli naučit jít až do střev toho systému. Když nám pak ten první Cisco router omylem přišel bez kabelu a oni že nám jej pošlou, ale licenční řízení že bude trvat tři měsíce, tak ten jeden hoch řekl, nebudeme čekat, já ten kabel udělám, a za odpoledne ho udělal. Dneska už ty detailní znalosti často nejsou,“ tvrdí Jan Gruntorád.

Díky těmto prvním experimentům se v roce 1992 podal na ministerstvo školství grant, který se jmenoval Vybudování počítačové sítě vysokých škol připojených do Internetu. „A na to nám Ministerstvo školství ČR téhož roku dalo 20 milionů korun, což byla na tehdejší dobu skutečně částka obrovská. Za to jsme jednak pořídili modemy a směrovače a – co je důležité – byly tam i peníze na mezinárodní a národní okruhy. To znamená, že jsme mohli upgradovat z oněch 19,2 na 64 kbit/s a vybudovat národní infrastrukturu. Díky tomu grantu se postavil základ sítě CESNET, jež byla připojena na Internet, resp. ty IBM mainframy či jejich klony uměly protokol TCP/IP,“ popisuje Jan Gruntorád.

„ČVUT provozoval CESNET od roku 1992 a i další roky po grantu dávalo ministerstvo školství ČVUT účelové prostředky na její provozování. A vzhledem k tomu, že tyto prostředky rostly, jak rostl význam sítě, tak někdy v roce 1994–95 začaly úvahy o tom, že by to chtělo nějak víc formalizovat,“ poznamenává Jan Gruntorád. Tak vzniklo zájmové sdružení právnických osob, jeho členy jsou všechny veřejnoprávní vysoké školy a akademie věd. To byl rok 1996 a hlavní motiv byl, že ministerstvo školství mělo připraveno nový program, který navazoval na program EU, jenž se jmenoval TEN-34. Vyhlásilo národní projekt TEN-34 CZ, aby se postavila nová síť, protože ta původně měla sotva 2 Mbit/s.

Vznik sdružení CESNET

Z toho vzniklo, že CESNET mělo dvě fyzické infrastruktury. Na základě nového grantu postavilo síť TEN-34 CZ, převedlo akademické uživatele do této nové sítě, a tu původní provozovalo na komerční bázi. „To fungovalo do nějaké doby, ale když všichni akademičtí uživatelé přešli do sítě TEN3–34 CZ, která byla pouze akademická, ukazovalo se, že provozování komerce je sice finančně zajímavé, na druhé straně však odčerpává kapacity apod. Proto se v roce 1999 udělalo rozhodnutí komerční síť prodat. O rok později tedy právní subjekt CESNET prodal jednu ze svých sítí Contactelu a nadále provozoval pouze tu akademickou,“ dodává Jan Gruntorád.

„Naším hlavním úkolem je dělat výzkum a vývoj. Abychom jej mohli dělat, provozujeme síť. Od ministerstva školství však nedostáváme peníze na provoz sítě, ale na výzkumné aktivity. Provozní náklady si mají hradit a hradí školy,“ míní Jan Gruntorád. Nejvíce stojí věci spojené s konektivitou, tj. poplatky za přístup a poplatky za pronájem v dnešní době už dominantně optických vláken. Ty však poslední dobou klesají a naopak rostou náklady na nákup a provoz zařízení, protože gigabitové směrovače jsou velmi nákladné. Pak se také nakupuje celá řada analyzátorů apod. A vzhledem k tomu, že se rozšiřuje i tým řešitelů výzkumného záměru, tak s novým záměrem vzrostly i náklady na mzdy pracovníků.

„My jsme jako zájmové sdružení nestátní subjekt, to znamená, že na nás se tabulky pro zaměstnance státní správy nevztahují. CESNET si udělal nějakou vlastní strukturu, kde zařazuje lidi podle vzdělání, praxe apod. Ale vzhledem k tomu, že je CESNET založen na neziskovém principu, musíme veškerý případný zisk reinvestovat do hlavní činnosti a nesmíme nic rozdělovat členům,“ podotýká Jan Gruntorád. Prioritou CESNETu tedy není vydělávat peníze, ale dělat kvalitně výzkum a vývoj a mít odborné výsledky, které se každoročně měří oponenturou. Výzkumný záměr je rozdělen na jednotlivé aktivity, a ty jsou interně hodnoceny řídící radou výzkumného záměru, poradním orgánem ředitele.

V současném výzkumném záměru je budoucnost rozdělena zhruba do tří oblastí. První oblastí je infrastruktura, kde se CESNET zaměřuje na využití optických technologií a rozvoj datových přenosů. Je průkopníkem konceptu, kterému se říká customer empowered network, kde si zákazníci sami osazují optická vlákna aktivními prvky. Druhou oblastí jsou střední vrstvy, kde je spousta práce kolem autorizace a identifikace. CESNET se snaží zaměřovat i na bezdrátové sítě, jež jsou v současnosti implementovány na řadě vysokých škol – cílem je, aby student mohl přejít z jedné školy do druhé a zde se bez problémů připojit. Třetí oblastí je podpora nových aplikací, zejména v oblasti multimédií, IP telefonie a GRIDů.

Internet v České republice

A jak se dívá na stav Internetu v České republice člověk, jehož stolní počítač má patrně větší konektivitu než většina českých ISP? „Situace je hodně ovlivněna největším subjektem, který je před privatizací, a spousta strategických rozhodnutí se tomu podřizuje. My se snažíme jít jako nějaký pozitivní příklad, zveřejňujeme výsledky, jež jsou všem dostupné apod. Ale bohužel některé subjekty mají své komerční zájmy, které často nejsou dělané šťastně, jako třeba rozvoj ADSL. To je podle mne ostuda. Snažil jsem se jednat i s příslušnými lidmi, kteří jsou za to v Českém Telecomu zodpovědní, ale tam měli své komerční plány a na nějaké naše odborné připomínky neslyšeli,“ konstatuje Jan Gruntorád.

„Já používám Eurotel Data Nonstop a je to mizerné. Snažil jsem se mít ADSL přípojku, ale několikrát mi bylo řečeno, že to není technicky realizovatelné. Ale vzhledem k tomu, že jsem v práci od brzkého ráno do velmi pozdního večera, tak už nemám moc chuti a sil využívat Internet doma. A když si k tomu sednu, tak mě tak otravuje, jak je to pomalé, že raději sednu do auta a zajedu sem [do CESNET – pozn. aut.]. Když vám pak někdo pošle několikamegabytovou prezentaci, tak jen její stažení je o nervy. O víkendu vyřizuji doma jen nejnutnější poštu a mám nastaveno, že si stahuji pouze hlavičky. Mrzí mě, v jakých podmínkách lidé pracují.“


Tento článek je dalším dílem profilů (rozhovorů) lidí (s lidmi), kteří významnou měrou přispěli nebo přispívají k rozvoji českého Internetu a telekomunikací. Za týden se můžete těšit na Daniela Kafku, se kterým si povídala Markéta Kaclová.

Anketa

O kolik tipujete, že se za rok zvedne počet uživatelů Internetu?

Našli jste v článku chybu?

27. 5. 2004 10:07

B. Stanik T. (neregistrovaný)
A který z nich to je?

O. Neff, J. Hlavenka, I. Lukačovič nebo ještě někdo další...

Nejsou to nakonec všichni, kteří nezůstali v akademické sféře?



17. 5. 2004 16:23

Michal Krsek (neregistrovaný)
"zbabely utek" je moc hezke spojeni :-)

Trvam na tom, ze odpovedi na Tebou kladene otazky jsou k dispozici na webu CESNETu.

Pokud to tam nemuzes najit, zkus se obratit na nekoho, kdo muze oficialne poskytovat informace za CESNET. To ja nejsem. Snazil jsem se Ti priblizit skutecny stav, bohuzel komunikace na teto urovni nejsi schopen (ci ochoten).

Tuto diskusi pokladam za ztratu casu a povazuj ji prosim z me strany za ukoncenou (pokud jsi to nepochopil z predchoziho prispevku).

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Lupa.cz: Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Google měl výpadek, nejel Gmail ani YouTube

Podnikatel.cz: Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Přivýdělek u Airbnb nebo Uberu? Čekejte kontrolu

Podnikatel.cz: Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Babiše přesvědčila 89letá podnikatelka?!

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Podnikatel.cz: Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

Pozor, pojišťovny mění čísla účtů

DigiZone.cz: Milan Kruml: procházka TV historií

Milan Kruml: procházka TV historií

120na80.cz: Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Rakovina oka. Jak ji poznáte?

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

Vitalia.cz: Manželka je bio, ale na sex moc není

Manželka je bio, ale na sex moc není