Hlavní navigace

Jan Mrvík (Editel): Elektronizaci faktur v ČR brzdí strach z finančního úřadu

 Autor: Editel
Jan Strouhal 21. 8. 2015

Posílání faktur v PDF e-mailem nic neřeší. Proč jsou čeští podnikatelé konzervativní a neposílají obchodní dokumenty elektronicky?

Elektronické fakturace v Česku zažívají boom, přitom je zde stále velký potenciál k růstu. „Podle Českého statistického úřadu 50 % firem posílá fakturu elektronickou cestou, z toho ale jen 11 % je ve strukturované podobě určené pro automatizované zpracování,“ vypočítává výkonný ředitel Editel CZ Jan Mrvík.

„Existuje zde stále povědomí, že když pošlu fakturu v souboru PDF do mailu, že dělám elektronickou fakturaci. To je pravda tak napůl,“ dodává.

Přes mezinárodní a původem českou firmu Editel se sídlem v Rakousku ročně proteče přes 300 milionů obchodních transakcí. Tedy v podobě elektronické výměny obchodních dokumentů i mezi těmi nejmenšími živnostníky. Nejvíc k tomu přispívají právě Česko s Rakouskem.

Můžete ve stručnosti popsat, jak výměna elektronických dokumentů probíhá?

V podstatě to probíhá tak, že z jednoho ERP systému odesílatele se ve strukturované elektronické podobě vezme obchodní dokument typu objednávka, faktura, dodací list či jiný, a přenese se přes bezpečnou platformu k příjemci. Tomu se tento dokument nahraje do jeho informačního systému k dalšímu automatizovanému zpracování.

Jaká je na tomto trhu konkurence?

Určitě nejsme jediní. V Evropě je kolem 60 různých poskytovatelů – ať už menších nebo větších – kteří se elektronickou fakturací zabývají. V ČR, střední a východní Evropě jsme ale největší poskytovatel.

S ostatními poskytovateli jsme vzájemně propojeni, přičemž celý systém funguje podobně jako roaming. Například naším zákazníkem je Makro, s řadou zahraničních dodavatelů, využívajících služeb jiných zahraničních EDI poskytovatelů. My se s jeho poskytovatelem propojíme a data přeneseme. Propojení je možné, protože všichni používají standardizované formáty EDIFACT. Strážcem těchto standardů je společnost GS1.

Kromě zemí jako je Slovinsko, Slovensko nebo Maďarsko jste přítomni i v Turecku. Tam je podle vás potenciál?

S potenciálem je to diskutabilní. Jde o velkou ekonomiku, v porovnání s námi geograficky blízkými asijskými ekonomikami je hodně rozvinutá. Na druhou stranu je rigidní. Je tam ve velké míře dáno, jak má co vypadat. Na tomto trhu se snažíme více prosadit.

Naproti tomu velmi vyspělé jsou skandinávské státy. Tam už většina B2B faktur běží elektronicky.

Tyto země jsou nám dávány za příklad i třeba v elektronizaci státní správy…

Například Finsko je hodně vyspělé v elektronizaci, a to zřejmě i díky Nokii. Dnes tam kolem 80 % veškerých faktur jde ve strukturované podobě.

Jak jsme na tom v tomto ohledu v Česku?

Relevantní informace poskytuje Český statistický úřad, kde jsou výsledky za leden 2014. Podle nich 50 % firem posílá fakturu elektronickou cestou, z toho ale jen 11 % je ve strukturované podobě určené pro automatizované zpracování, chodí přes operátory jako my a jsou dále zpracovatelné.

Jinými slovy, potenciál na trhu v Česku je velký. Trh zatím není tolik rozvinutý.

Jak nákladné a složité je pro firmy zavést takové systémy?

Nejtěžší je domluvit se s partnery. Protože když budete mít systém jen vy, je vám vlastně na nic. Potřebujete širší skupinu. Samotná implementace pak přijde na několik tisíc korun a trvá pár dnů. Výhodami systému jsou úspora nákladů, zrychlení času a procesů, datová kvalita nebo elektronická archivace.

Nabízíte ale také webový přístup do systému…

Ano, je to nejjednodušší řešení, přičemž to samozřejmě splňuje veškeré požadavky standardní elektronické fakturace EDI. Jde o portál, kam vám obchodní partneři posílají objednávky, které třeba jen potvrzujete. Ohromnou výhodou je, že když používáte tento portál, pro velké řetězce vypadáte úplně stejně, jako ostatní větší dodavatelé s implementovaným systémem EDI komunikace.

Webový přístup má smysl zejména pro menší firmy?

Přesně tak. Jde o menší podnikatele, kteří dodávají pár zakázek za rok. Fakturují třeba jednou měsíčně. Při takovém provozu se jim větší EDI řešení nevyplatí.

Jak dlouho webový přístup nabízíte?

V tomto jsme konzervativní jako Volvo. První generaci řešení jsme nabízeli 14 let beze změny v rámci hesla „co funguje, na to se nesahá“. Optimalizováno pro Internet Explorer, v jednom designu.

Až po dlouhé době jsme se rozhodli, že portál změníme. A to uděláme už nyní od začátku září 2015, kdy na trh přijde nová generace webového EDI. A tady je ta paralela s Volvem. To také svou XC90 drželo dlouhých 13 let na trhu, než přišlo s novou.

Takže už novou verzi testujete?

Nyní máme pilotní fázi, do které je zapojeno 20 zákazníků, s nimiž jsme se domluvili. Od nich získáváme zpětnou vazbu. Od září už pojedeme v plném provozu.

Bude se s novou verzí měnit i cena za možnost využívání webového přístupu?

Ne. Rozhodli jsme se, že ji měnit nebudeme. Systém ale naopak získá nové rozšíření a funkcionality.

Řešili jste i responzivitu webu nebo vydání aplikací pro mobilní zařízení?

Aplikace máme a půjdeme i cestou responzivního designu, kterou nová verze již nabízí.

Kolik firem váš portál nyní využívá?

V současnosti jich je kolem 500. A s tím, jak se otevírají nové obory, předpokládáme, že část nových uživatelů z těchto segmentů pokryje právě webové EDI.

Cítíme potenciál ze strany malých a začínajících firem. Dobrým příkladem je segment horeca (hotely, restaurace, catering), kde jsou třeba menší pekaři dodávající do velkých hotelových řetězců. A těch je celá řada.

Když se vrátíme k celému trhu. Existují statistiky, které by ukazovaly na jeho dynamiku?

Ta je poměrně vysoká. Evropské fórum EDI operátorů uvádí, že například v letech 2012 a 2013 byl meziroční růst kolem 19 %.

U nás v celé skupině Editel jsme loni zrealizovali 300 milionů transakcí. Transakcí myslím elektronickou obálku, kde může být jeden, ale i více obchodních dokumentů. V Česku se přitom pohybujeme kolem čísla 118 milionů.

Česko je tedy pro vás největším trhem?

Česko dělá zhruba 40 % transakcí celé skupiny, to samé Rakousko, zbytek si dělí zbylé země.

Kolik tu máte klientů?

Pohybujeme se kolem tisíce. Celá skupina jich pak má 15 tisíc. Tři největší zákazníci v Česku dělají ročně 26 milionů transakcí, což je pětina z celkového počtu.

Jak se vám vyvíjí hospodaření?

Na tržbách rosteme meziročně o 15 %. Loni jsme měli obrat necelých 57 milionů, letos míříme na 63 milionů. A zřejmě to i překonáme. První polovina roku je pro nás obvykle slabší, druhá silnější. Naše ekonomika opět slušně roste a myslím si, že je to vidět i na ostatních firmách.

Segment elektronizace dokumentů v Česku roste díky zájmu firem z nových odvětví. Která to jsou?

Skutečnými hybateli růstu jsou odvětví módy, řetězce se sportovním oblečením a výbavou, zmíněná horeca a překvapivě také technické zabezpečení budov.

Co naopak brzdí rozvoj elektronizace v Česku?

Trochu nadneseně: strach z finančního úřadu. I když zákon o DPH říká, že elektronická a papírová fakturace jsou postaveny na stejnou úroveň, papír stále zůstává papírem, co je psáno, to je dáno…

Pak je to také zvyk a trochu i neznalost. Firmy si totiž nedokáží představit přínosy elektronizace fakturace. Fakturační proces papírovou cestou stojí 50 korun, 20 korun na straně příjemce, zbylých 30 korun na straně výstavce. A trvá to déle – musíte na poštu dokumenty odeslat, druhý den je musí příjemce přijmout. U elektronické podoby se bavíme o zhruba 20 minutách při desetinových nákladech.

Navíc v papírových fakturách je hodně chybovosti, musí se tak vracet a tím se celý proces často natahuje.

A nedůvěra podnikatelů? Nebojí se, že jim nahlédnete do účetnictví?

Komplexní data v jejich účetnictví nevidíme. Jen si od nich vezmeme jednotlivé dokumenty a pošleme je přes naši zabezpečenou platformu příjemci.

Proč by podnikatelům nemělo stačit posílání faktur v PDF, jako tomu stejně nyní většinou dělají?

Existuje zde stále povědomí, že když pošlu fakturu v souboru PDF do mailu, že dělám elektronickou fakturaci. To je pravda tak napůl. Je to jen začátek, a je dobře, že se to minimálně z pohledu životního prostředí děje. Ale je to slepá větev.

Je to ekonomika na straně výstavce. Pro příjemce se mnoho nemění, musí opět přepsat obsah faktury z PDF do informačního systému. Nemluvě o archivaci v podobě schraňování e-mailů. Elektronická fakturace naproti tomu nabízí komplexní řešení včetně důvěryhodného archivu.

Známe případ, kdy jednomu podnikateli někdo „hacknul“ tento PDF soubor, pozměnil údaje a on potom odeslal několik tisíc eur na účet někam na Kypr.

V Česku i v Evropě se chystají legislativní změny, které by vám mohly pomoci. U nás myslím například elektronickou evidenci tržeb. Jak její spuštění ovlivní trh?

Otázka je, jak se elektronická evidence dotkne nás, respektive našich zákazníků. Nepřímo to ale pro nás bude znamenat, že se řada obchodníků zelektronizuje. Divil byste se, ale existuje stále řada obchodů, kde stále mají železnou pokladnu. Určitě to trhu pomůže a posune jej to vpřed.

Po technické stránce začne mnoho firem nabízet specializované pokladny, které budou připojeny k internetu.

WT100

A co evropská legislativa?

Ta nám určitě pomáhá a vychází vstříc. Jak sledujeme evropské dění, pozorujeme snahu a čím dál větší propagaci EDI. Podporují ji samozřejmě skandinávské státy, ale také Francie nebo Německo, což jsou přeci jen silní hráči EU.

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Letáky? Lidi zuří, ale ony stále fungují

Vitalia.cz: Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Tahák, jak vyzrát nad zápachem z úst

Podnikatel.cz: Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Nemá dluhy? Zjistíte to na poště

Podnikatel.cz: Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

Udělali jsme velkou chybu, napsal Čupr

DigiZone.cz: Banaxi: videa kdekoli na světě

Banaxi: videa kdekoli na světě

Podnikatel.cz: Takhle se prodávají mražené potraviny

Takhle se prodávají mražené potraviny

DigiZone.cz: LG OLED65E6: první pohled

LG OLED65E6: první pohled

DigiZone.cz: Pure má tři nové přijímače DAB

Pure má tři nové přijímače DAB

Lupa.cz: Jak levné procesory změnily svět?

Jak levné procesory změnily svět?

120na80.cz: Co je padesátkrát sladší než cukr?

Co je padesátkrát sladší než cukr?

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

DigiZone.cz: Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

Mordparta: trochu podchlazený 87. revír

DigiZone.cz: Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Test: brýle pro virtuální realitu Exos Urban

Vitalia.cz: Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Test dětských svačinek: Tyhle ne!

Podnikatel.cz: Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Babišovy firmy a registr smluv. Co odhalil?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Vitalia.cz: Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

Muž, který miluje příliš. Ženám neimponuje

120na80.cz: Na různou rýmu různá homeopatie

Na různou rýmu různá homeopatie

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových