Hlavní navigace

Jan Pňakovič: počítačové pirátství odsuzuji

24. 1. 2008
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 29
Autor kinoripu snímku Simpsonovi ve filmu se s Českou protipirátskou unií dohodl na úhradě částky 150 tisíc korun na místo původně vyčíslené škody 5,5 milionů korun. Student Jan Pňakovič poté přišel s myšlenkou uspořádat v jeho prospěch veřejnou sbírku. Jaké jsou motivy pro jeho rozhodnutí, co si myslí o systému autorských práv a o činu Josefa Šubra?

Kdy a jak jste se poprvé dozvěděl o tomto případu?

O počínání Josefa Šubra (původně vystupujícího na Internetu jako josef15) jsem se dozvěděl právě v okamžiku, kdy nahrál inkriminovaný kinorip na server Rapidshare.com a odkazy dal ke sdílení. Dalo by se říci, že jsem byl u toho pouze jako divák (pozorovatel). Už v tu chvíli mi bylo ale jasné, že způsobem, jakým to provedl, na něj musí dříve nebo později přijít. To se také stalo. Celá kauza se tak trochu odmlčela, a když na začátku ledna byla popsána trochu podrobněji s výsledkem devět měsíců podmíněně + 150 tisíc korun v mimosoudním vyrovnání, zdálo se mi to velmi zvláštní. Nikde totiž nebylo uvedeno, jak s částkou Česká protipirátská unie (ČPU) naloží, přišlo mi tedy nespravedlivé, aby z Josefa Šubra udělali největšího “piráta“ českého Internetu.

Jan Pňakovič
  • 22letý student vysoké školy.
  • Studuje na Vysoké škole manažerské informatiky a ekonomiky v Praze – obor manažerská informatika.
  • Iniciátor sbírky na finanční pomoc „pirátovi z Kaplice“ a v posledních dnech také vystupující proti praktikám a chování ČPU či OSA.
  • V roce 2004 založil největší česko-slovenský portál Tycoonez.com:mu­nity věnující se tycoon hrám.
  • Má rád sport (hokej, basketbal), cestování a informatiku.

Nicméně v případě nelegálního šíření filmu Rafťáci musel pirát zaplatit částku ještě téměř o sto tisíc korun vyšší. Proč tedy solidarita zrovna teď?

Abych řekl pravdu, kauza „Rafťáci“ kolem mne proplula tak potichu, že jsem ji ani nepostřehl. No a vzhledem k tomu, že případ Josefa Šubra se tolik medializuje, nebylo těžké si jej všimnout.

Jak jste přišel na nápad pomoci s uhrazením oněch 150 tisíc korun?

Ono nebylo ani moc na co přicházet. Po přečtení prvního článku, kde byla uvedena údajná škoda pět a půl miliónu korun a následně částka za mimosoudní vyrovnání, cítil jsem, že zrovna na tomhle případě je potřeba poukázat na absurdity v počínání ČPU. Kontaktoval jsem redakci zpravodajského portálu iDnes.cz s prosbou, zda by v mém počínání nemohli být nápomocni. Tuto fázi jsem zveřejnil na svém blogu a odkaz vložil do diskusí pod články na toto téma. Bral jsem to zatím celé ve smyslu „buď to vyjde, nebo ne“. Z iDnes se ozvali a pokračování je už k vidění u mne na webu.

Jaké absurdity máte konkrétně v souvislosti s Českou protipirátskou unií na mysli?

Asi tou největší je vyčíslení škody, kterou kinorip způsobil. Byla „odhadnuta“ na 5,5 miliónu korun, což je částka, kterou nikdo nemá možnost legitimně prokázat. Po nahrání na web si kinorip začal žít vlastním životem. Neexistuje tedy způsob, jak dokázat ušlý zisk, než jej plus minus odhadnout. No a vzhledem k tomu, že byl dopaden další „pirát“, který kinorip šířil, jsem v tuto chvíli v očekávání, jakou škodu způsobil on svým jednáním.

Takže nesouhlasíte se způsobem vyčíslením škody, které v článku Případ kinorip: od klukoviny k jedné z největších pirátských kauz popisuje Markéta Prchalová, ředitelka ČPU? Jak byste tedy vy navrhoval škodu vypočítat?

Ne, nesouhlasím s číslem cca 11 miliónů korun. Markéta Prchalová totiž předložila pouze odhady a domněnky o tom, kolik lidí si teoreticky film mohlo stáhnout a kolik k němu mohlo mít přístup. Začnu odzadu a použiji větu, že k filmu mělo přístup na 300 tisíc lidí. Je jistě zajímavé vidět číslo o pěti nulách, ale pořád to není nic průkazného. Pokud bude o jednu nulu navíc, lidé čtoucí její prohlášení budou sedět s otevřenou pusou a položí si otázku: „Cože? Tolik?“. Je to pouze číslo, které si ČPU musela vymyslet, protože neexistuje způsob jak legitimně zjistit, kolik lidí ke kinoripu mělo opravdu přístup. Od toho se odvíjí další číslo, a tím je 100 tisíc lidí, v jejichž počítačích se měl kinorip objevit. Zjistit skutečný počet stažení či kopií filmu je de facto nemožné, avšak daly by se provést jisté studie, které by tato čísla potvrdily nebo vyvrátily, ale rozhodně to nepůjde již s půlročním odstupem.

Jak přesně jste měl v plánu pomoci? Určitou částkou, nebo přímo organizováním veřejné sbírky?

Moje prvotní představa byla získat číslo bankovního účtu Josefa Šubra a zaslat mu částku 200 korun jako podporu v boji pro netransparentní ČPU. Sbírka se z mého počínání v podstatě vyprofilovala sama, jelikož v komentářích na mém blogu začalo přibývat reakcí s prosbou o číslo účtu nebo dotazem, jak je možné Josefu Šubrovi přispět. Nečekal jsem, že se celá akce rozběhne v takovém rozsahu, ale jakmile jsem začal cítit podporu dalších lidí v mém počínání, musel jsem v tom pokračovat. Beru to jako závazek vůči všem, kdo mi projevili důvěru a zároveň nesouhlas s praktikami ČPU.

Nicméně samotný pan Josef Šubr podle svých slov onen kinorip pořídil „z hecu“. Evidentně mu tedy nešlo o žádný ideologický boj. Nabízí se tedy otázka, jestli je podpora na místě. Sám přiznal, že vědomě porušil zákon. Někdo by tedy mohl sbírku chápat jak „piráti sobě“.

Ano, mohlo by se zdát, že sbírka má za cíl podporovat případné “piráty“, ale jak jsem se již několikrát vyjádřil, čin Josefa Šubra odsuzuji a nesouhlasím s ním. Fakt, že se snažil obhájit tím, že to bylo z hecu – neobstojí. Zkrátka chtěl jen dokázat, že pořídit kinorip není nic složitého a že na to zkrátka „má“. Následky musí nést sám. Sbírka byla zamýšlena jako vyjádření nesouhlasu s chováním ČPU (vyčíslení škody, mimosoudní vyrovnání).

Vy sám jste si předmětný kinorip stáhl? Stahujete filmy z Internetu často?

Ano, přiznávám, že jsem si kinorip stáhl. Ovšem v tu dobu jsem byl ve Velké Británii a věděl jsem, že domů se dostanu až za dva měsíce. Mohl jsem jít do kina v Londýně, ale přišel bych o úžasný dabing Barta Simpsona od Martina Dejdara. Pochopitelně kvalita kinoripu nebyla nijak úchvatná, ale v mém případě byla dostačující na to, abych si film alespoň trochu užil. Co se týče stahování filmů z Internetu, snažím se to maximálně eliminovat, ale je velmi těžké, pokud vás v zahraničí zaujme například místní seriál (The IT Crowd), vrátíte se zpět domů a zjistíte, že možná někdy v budoucnu se jej dočkáte i u nás, ale nikdo neví kdy. Takže „Partičku IT“ jsem stahoval. Ovšem samotné sdílení filmů či hudby mne nikdy neoslovilo, takže v tomto případě mám čisté svědomí.

Z vyjádření Markéty Prchalové, ředitelky ČPU, v již zmíněném dřívějším článku, vyplynulo, že by případná sbírka byla chápána jako de facto porušení dohody. Nebojíte se, že nakonec svou aktivitou Josefu Šubrovi spíše ublížíte?

Víte, Markéta Prchalová manipuluje s informacemi, protože v žádném případě sbírka nemůže být chápána jako podpora činu Josefa Šubra. Na svých stránkách jsem totiž 15. ledna 2008 napsal: Proto jsem se rozhodl finančně podpořit Josefa Šubra z finanční tísně, která mu vznikla, a odesláním příspěvku v žádném případě nesympatizuji s provinilcem ani jeho počínáním. Zde je striktně a jasně uvedeno z jakého důvodu byla akce „sbírka“ vůbec rozběhnuta. Takže argumentace, že sbírka by byla protiprávní, je scestná. V současné době lze sbírku uspořádat a předat takovým způsobem, abychom neporušovali práva a zároveň nemohli Josefu Šubrovi způsobit komplikace. Ale domnívám se, že vybrání peněz by rozhodně ublížilo ČPU, a proto proti mně paní Prchalová tak ostře vystoupila a nazvala mě lhářem a ignorantem.

Vy jste se přímo spojil s Josefem Šubrem. Ten sbírku na radu svého právníka odmítl, je to tak?

S Josefem Šubrem jsem telefonicky hovořil 14. ledna a obeznámil jsem ho se záměrem uspořádat sbírku. Rozhovor trval téměř 6 minut a rozloučili jsme se tím, že Josef Šubr se musí poradit se svým advokátem. To se také stalo a v následující den jsem dostal e-mailem zprávu o nepřijetí sbírky z důvodu možné právní napadnutelnosti. Rozhodnutí Josefa Šubra jsem přijal a dále považoval akci „sbírka“ za uzavřenou.

BRAND24

Končí tím pro vás tento případ, nebo se máte v plánu jinak angažovat? Ve svém blogu voláte po jakési veřejné debatě. Co by mělo být jejím tématem?

Po „vyřešení“ sbírky jsem na svém blogu upozornil na fakt, že ČPU, OSA a další organizace jsou velmi netransparentní a neprůkazně manipulují s financemi z mimosoudních vyrovnání, uvádějí smyšlené částky ušlých zisků. V případě OSA ještě spravují autorské poplatky z prázdných médií a nosičů. Co se týče veřejné debaty, jejím tématem by byla snaha získat z výše zmiňovaných organizací podklady o jejich hospodaření a vyburcovat je k tomu, aby právě tyto finanční materiály předložily veřejnosti. Nemohu mít respekt k ČPU, pokud se bude chovat sebevědomě a rázně jednat a na druhou stranu bude mlžit o částkách, které jdou z mimosoudních vyrovnání či samotných soudních procesů. Pokud se těchto organizací máme bát a vědět, že dělají plnohodnotně a důvěryhodně svou práci, měly by nás o tom nejprve přesvědčit.

Přispěli byste v rámci sbírky?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).