Hlavní navigace

Jane Hannah: plány na prodej Radiokomunikací zatím neexistují

 Autor: 29
Martin Vyleťal

Společnost Radiokomunikace prochází pod novou generální ředitelkou restrukturalizací, v rámci které již odešlo na 200 lidí. Další větší propouštění už v plánu není, říká Jane Hannah. Investoři podle ní počítají s prodejem Radiokomunikací, nikoliv však v současné době. Problémy s navyšováním kapacity DSLAMů jsou podle ní již minulostí.

V květnu jste se stala generální ředitelkou společnosti Radiokomunikace, ty ale nejsou jedinou společností, ve které jste v České republice působila. Co vás přivedlo do společnosti Karneval Media?

V telekomunikacích působím již 25 let. V British Telecomu jsem měla na starosti hlasové a mobilní produkty. Působila jsem také v dalších evropských zemích i v Asii, kde jsem se zabývala zejména prodejem a marketingem. Poté jsem přišla do styku s podniky se společnou majetkovou účastí. Tam jsem se logicky setkávala s lidmi, kteří pracovali se soukromým kapitálem. Tudíž jsem pochopila, co vlastně chtějí takoví investoři dělat s podniky, když je převezmou, jakým způsobem chtějí zvyšovat hodnotu těchto společností.

Po odchodu z British Telecomu jsem začala pracovat pro Kingston Communications (alternativní operátor ve Velké Británii), působila jsem tři a půl roku jako výkonný ředitel této společnosti. Následně jsem se rozhodla, že budu podnikat sama a vytvořila jsem firmu, která se zaměřovala zejména na strategie telekomunikačních společností, pracovala jsem ale i pro firmy specializující se na rychloobrátkové zboží, jako například Energizer.

Investiční společnost Mid Europa Partners mi nabídla spolupráci a následně jsem pro tuto společnost začala působit v telekomunikační firmě Invitel v Budapešti.

Když jsem odcházela z Invitelu, tak mě požádali, zda bych nepřijala pozici v Karnevalu.

To bylo v roce 2003. V Karnevalu jsem se starala zejména o to, aby se společnost stala více zákaznicky orientovanou. Pracovala jsem tam jako konzultantka a vyvíjela digitální strategii pro kabelovou televizi.

Jane Hannah
Jane Hannah
  • Vystudovala obor Mezinárodní marketing a aplikovaný marketing na Open University, právní vzdělání získala na Warwick University.
  • V letech 1993 – 1996 působila v celé řadě mezinárodních funkcí včetně funkce ředitelky marketingu divize British Telecom (BT) Broadcast & Satellite Services.
  • Poté přijala místo viceprezidentky pro globální marketing divize Strategic Market společnosti British Telecom (BT) v regionu Asie – Pacifik, jíž vykonávala do února 1999, kdy nastoupila do funkce Vice President Commercial and Product Management divize British Telecom (BT) Wireless.
  • Mezi lety 2001 a 2003 pracovala pro Kingston Communications jako výkonná ředitelka divize Kingston inbusiness, v červnu 2004 založila společnost Jane Hannah Business Management (JHBM), která se specializuje na konzultantskou činnost v oborech obchodní strategie, změna managementu a krátkodobá podpora výkonného řízení v celé řadě segmentů od telekomunikací po rychloobrátkové zboží ve Velké Británii a na dalších evropských trzích.

Takže výsledkem vašeho působení v Karnevalu měla být stabilizace společnosti. Je něco podobného možné říci o vašem působení v současné pozici v Radiokomuni­kacích?

Nemůžu říct, že by moje role v Karnevalu byla stabilizovat společnost. Mým úkolem bylo zajistit rozvoj společnosti a nárůst počtu zákazníků internetových služeb.

Jedním z mých prvních úkolů v Radiokomunikacích bylo stabilizovat telekomunikační divizi společnosti, nikoliv vysílací. Telekomunikační divize v Radiokomunikacích měla příliš vysoké náklady ve srovnání s finančním růstem, a proto prodělávala.

Věděla jste od začátku, že vaše působení v Karnevalu povede na konci procesu navýšení počtu zákazníků internetových služeb k prodeji firmy? Bude na konci vašeho působení v Radiokomunikacích také prodej společnosti?

Cílem současných akcionářů Radiokomunikací je stabilizovat společnost a zajistit její růst. Samozřejmě, že jednoho dne budou Radiokomunikace prodány. Investoři, se kterými jsem pracovala v Karnevalu, měli výhled na tři až čtyři roky. V případě Radiokomunikací v tuto chvíli neexistují žádné plány na prodej. Z hlediska soukromých investorů se investice nikdy neodvíjí tak, že by byl předem dán časový horizont, ve kterém se společnost prodá. Moje smlouva v Radiokomunikacích je na dobu neurčitou. Naším úkolem je tedy společnost stabilizovat, zajistit růst, ve vysílací části přechod z analogového na digitální vysílání. Znamená to investovat veškeré prostředky, které jsou nutné k zajištění takového přechodu. Všechny tyto kroky máme již ze strany investorů schváleny a je jasný plán, podle kterého budeme do budoucna postupovat.

V pozici generální ředitelky vás čeká nesnadný úkol. Radiokomunikace by měly projít procesem restrukturalizace, na jehož konci by mimo jiné měli jejich řady opustit někteří ze zaměstnanců. V jaké fázi je v současné době tato přeměna společnosti?

Restrukturalizaci jsme již provedli. Jejím hlavním cílem bylo ze tří divizí, které společnost měla, udělat divize dvě, a to zejména v tom smyslu, že jsme spojili správu majetku s vysílací divizí. To mělo praktický důvod, protože většina majetku, který správa spravovala, patří divizi vysílání. Snížili jsme také počet zaměstnanců s tím, že odešlo okolo 200 lidí.

Bude propouštění pokračovat, nebo bylo tímto krokem snižování počtu zaměstnanců ukončeno?

Snižování stavu bylo součástí reorganizace, která sice i nadále pokračuje napříč společností, nicméně žádné masové snižování stavů není v plánu.

Vedly k této restrukturalizaci špatné hospodářské výsledky společnosti?

Důvodem pro restrukturalizaci byly špatné finanční výsledky telekomunikační divize, nikoli společnosti jako takové, protože vysílací divizi se daří velmi dobře. Hlavním cílem bylo zvýšit efektivitu podniku, a to zejména v tom smyslu, aby jednotlivé divize více spolupracovaly. Dříve měla každá ze tří divizí například vlastní IT a finanční oddělení. Přistoupili jsme k centralizaci těchto oddělení s cílem zvýšit efektivitu procesů a snížit náklady v rámci společnosti.

Pokusila byste se, na základě zkušeností z působení v britských telekomunikačních společnostech, najít rozdíly mezi požadavky českých a britských uživatelů, co se týče nároků na kvalitu a výši cen za hlasové a datové služby?

Z hlediska zákazníka si nemyslím, že by mezi Velkou Británií a Českou republikou byly velké rozdíly v očekávání, co se týče kvality a ceny. V Británii je daleko větší konkurence a mnohem větší výběr, trh je také více deregulovaný. Ale nemyslím si, že to, co by chtěli britští zákazníci, je zcela nutně nižší cena. Oni spíše očekávají, že v rámci ceny dostanou více služeb, bavíme-li se o rezidentním trhu.

Dobrým příkladem může být služba BT Vision, quadplay, ve které British Telecom nabízí nejen internetové připojení, hlasové služby, televizi, ale i mobilní služby. Segment B2B, neboli firemní zákazníci, mají samozřejmě jiná očekávání. Rozhodující je kvalita, spolehlivost a zabezpečení.

Hlavní rozdíl vidím v tom, že ve Velké Británii je vysoká penetrace pevných linek a jejich využívání. V České republice hodně lidí přešlo od pevných linek k mobilním, proto je také v České Republice tak vysoká penetrace na mobilním trhu.

Rozdíl je i v dynamice obou trhů. Pro pevné linky musíte své zákazníky mnohem více vychovávat. Oni nemusí chápat, na co potřebují mobilní a ještě pevnou linku, když nabízené služby jsou vlastně podobné.

Chceme zákazníky přesvědčit, že pevná linka poskytuje určitou flexibilitu, zejména ve výši nákladů, které za telekomunikační služby utrácejí. Český trh je také mnohem více cenově citlivý než ten britský. V Čechách prodáme spolehlivé připojení k Internetu za rozumnou cenu. V Británii se ale zákazníci více zaměřují na spojování služeb do balíčků.

Problémem je také, jak už jsem naznačila, regulace. Pokud by byl trh v České republice více deregulovaný, výsledkem by byl větší výběr, více operátorů, kteří by dále rozvíjeli trh. Pravdou je, že Telefónica O2 je stále velmi dominantní operátor, s až 85 procenty trhu, a tato skutečnost omezuje konkurenci v jejím růstu. Není tu prostor pro růst, jaký je třeba v Británii, aby se na trhu uživilo více operátorů.

Překvapila vás míra regulace a postavení dominantního operátora v České republice?

Vzhledem k tomu, že jsem pracovala na celé řadě trhů, zejména v Asii, tak mě to nepřekvapilo. V Asii jsou deregulační procesy, alespoň ze zákaznického pohledu, mnohem pomalejší. Působila jsem také v Maďarsku, kde sice nemají s deregulací tak velké problémy jako v České republice, ale i tam mají nevyřešené některé záležitosti.

Budou Radiokomunikace nějakým způsobem tlačit politiky k rychlejší deregulaci telekomunikač­ního trhu?

To, co nemám ráda, je slovíčko tlačit na politiky. V Radiokomunikacích existuje tým, který se zabývá regulatorními otázkami, a ten formuluje naše požadavky. Budeme mít strategii na deregulaci a budeme také schopni říct, jaké výhody to přinese trhu a zákazníkům. Požadavky se týkají zejména velkoobchodního prodeje, propojovacích poplatků mezi pevnými a mobilními linkami a samozřejmě také přístupu k aktivním linkám v rámci unbundlingu. Budeme-li mít více možností v těchto oblastech, přinese to zákazníkům větší výběr a samozřejmě také výhodnější ceny. Jedním z našich cílů je také trh s mobilními službami, kde budeme mít zájem o to, abychom dokázali našim zákazníkům takové služby nabídnout, a to formou přeprodeje nebo nějakou formou deregulace. Rádi bychom mobilní služby začlenili do naší nabídky, jako to má třeba Telefónica.

V současné době už spolupracujete se společností Vodafone na podobných balíčcích, ale z pohledu mobilního operátora. Vodafone nabízí pro firemní zákazníky balíček kombinující jak služby mobilní, tak i služby v pevné síti právě prostřednictvím místních smyček Radiokomunikací. Není tedy řešením domluvit se s Vodafonem vzájemné spolupráci?

Možná, je to jedna z možností. Vodafone jsme dosud o přístup do jejich sítě nežádali. Působím v Radiokomunikacích od května a mým hlavním úkolem je připravit strategii na příští rok. Pravdou je, že prodáváme velkoobchodně služby Vodafonu a T-Mobilu.

Velkoobchodní služby pro T-Mobile jsou obdobné jako v případě Vodafonu?

Ano, je to na podobné bázi. Je to opět B2B tak, aby mohli svým zákazníkům nabízet přístup do pevné sítě.

Odkdy tato spolupráce s T-Mobilem funguje?

Přibližně tři měsíce. Ale jedná se opět pouze o služby pro firemní klientelu. Protože u služeb pro rezidentní zákazníky využívá T-Mobile nabídku O2 a Volný.

Budou se snažit Radiokomunikacet získat přístup i do sítě T-Mobile? Tam by to pro ně mohlo být jednodušší než u ostatních operátorů, protože Radiokomunikace vlastní určitý nezanedbatelný balík akcií T-Mobilu.

Radiokomunikace nevlastní žádné akcie T-Mobile, ale vlastní je naši investoři, respektive společnost, kterou pro tento účel založili. Cílem ČRa je získat přístup do mobilních sítí a budeme o to usilovat. Zatím jsme ale nezahájili na toto téma žádné rozhovory a nemohu ani komentovat, zda budou jednání jednodušší s tím či oním operátorem.

Je možné již dnes říci, zda služba, kterou nabízí Vodafone prostřednictvím sítě Radiokomunikací, je z pohledu Radiokomunikací úspěšná?

Mohu říci pouze to, že s Vodafonem máme smlouvu a koncoví uživatelé spadají do jejich sféry odpovědnosti. V každém případě Vodafone svoji smlouvu plní. Mám velmi jasná pravidla sama pro sebe a neočekávám, že ředitelé ostatních společností budou komentovat naše podnikání, naopak já nebudu komentovat jejich obchody. Proto mi nepřísluší se vyjadřovat o službách, které nabízí Vodafone.

Jak jste již uvedla, Radiokomunikace mají zájem o nabídku konvergovaných služeb prostřednictvím balíčků. Máte časovou představu, kdy by se takové služby mohly na trhu objevit?

Záleží na tom, co považujete za konvergované služby. Zatím jsme se bavili jen o jednom segmentu konvergovaných služeb, což je kombinace pevné a mobilní linky. Radiokomunikace stejně jako někteří další operátoři nabízí firemním, ale i rezidentním zákazníkům hlasové a internetové služby ve formě balíčku, který je už možné v podstatě označit za konvergovanou službu. Radiokomunikace mají v nabídce službu, která umožňuje malým a středním podnikům provozovat například virtuální recepci nebo virtuální ústřednu. Uživatelům odpadá nutnost zakoupení pobočkové ústředny a navíc mohou ušetřit za volání. Pro takové služby už je v České republice zákaznická základna. Do budoucna chystáme produkty, které umožní konverzi hlasového sdělení do e-mailu nebo naopak.

Když se mluví o konvergovaných službách, často se diskutuje vrchol nabídky, tedy to nejlepší, co se v nabídce může objevit. Spousta lidí považuje za konvergované služby pouze quadplay. Ale ve skutečnosti to, co zákazníci potřebují, je něco úplně jiného. Častokrát mají zájem o balíčky jednodušších služeb.

Je známo, že ochota zákazníků platit za určité služby je výrazně pozadu za technologickými možnostmi.

Dobrým příkladem může být například technologie DVB-H. Z technologického a infrastrukturního hlediska jsme schopni začít nabízet služby na bázi DVB-H okamžitě, jsme ale závislí na operátorech, respektive na jejich zákaznících. Musíme vědět, co od služby očekávají a kolik jsou za ni ochotni zaplatit. Je otázkou, jak velký tento trh bude a zda dokáže vyprodukovat dostatečné finanční toky, aby se poskytování těchto služeb vyplatilo. DVB-H bylo zkoušeno ve Velké Británii, ale i ve Spojených státech. Někteří operátoři už tuto technologii opustili, někteří v ni naopak nadále věří.

Samozřejmě si nyní můžeme povídat o tom, co všechno bychom chtěli a co všechno je technologicky možné, ale klíčové je, zda to samé chtějí běžní zákazníci.

V Karnevalu jste vyvíjela většinu digitálního obsahu, máte tedy pravděpodobně dobrý přehled o tom, kam budou směřovat kabeloví operátoři. Na trhu je ale ještě technologie IPTV. Ve které službě spatřujete větší budoucnost? V digitální televizi na bázi DVB-T, DVB-S, DVB-C, nebo IPTV?

Moje odpověď nebude zcela jednoznačná, jak byste možná očekával. Lidé chtějí sledovat televizi a je jim v podstatě jedno, jakým způsobem tuto potřebu uspokojí. Když porovnáte DVB-T a IPTV, zjistíte, že se jedná o dvě zcela rozdílné služby se zcela rozdílnou kvalitou a o dva naprosto rozdílné segmenty trhu. Pro všechny tyto technologie budou existovat určité skupiny zákazníků a tržní výsledky. Je také otázkou, jak měříte úspěch. Například DVB-T je jednodušší služba, má existující strukturu, a to ať už na straně provozovatelů vysílání, nebo i na straně koncových zákazníků, to znamená diváků. Všichni vědí, co mají od DVB-T očekávat.

IPTV by třeba někteří konzumenti označili za nesmírně pomalou službu, nicméně je pravda, že určitě bude existovat segment trhu, který o takovou službu bude stát.

Takže osobně jste vůči IPTV spíše skeptická?

Vůbec ne. Nicméně je to služba pro určitý segment trhu, který si tu službu najde. IPTV bude určitě mít své zákazníky, kdyby tomu tak nebylo, tak by O2 nemělo v současné době tisíce uživatelů.

Radiokomunikace se musí na IPTV dívat z hlediska nákladové položky – máme-li dost zákazníků v rezidenčním segmentu, kterým bychom mohli tuto službu nabídnout. Zda jich je dost na to, aby nám to pokrylo alespoň náklady.

Vy osobně byste si vybrala DVB-T, či IPTV?

V Karnevalu jsme nabízeli také dvě různé technologie: DVB-C a IPTV. Osobně bych si vybrala kabel. Důvod je jednoduchý. U IPTV existuje určitá prodleva mezi přepínáním kanálů. Navíc i kvalita obrazu a nabídka obsahu hovoří ve prospěch kabelu.

V letošním roce představil Volný svou IPTV, plánují podobný krok také Radiokomunikace?

Nejdříve potřebujeme mít více zákazníků v oblasti ADSL služeb. Poté se můžeme rozhodnout. Nechci tím říci, že jsme už připraveni tuto službu spustit, nechci tím ale ani říci, že bychom IPTV opouštěli.

Radiokomunikace měly v minulosti problémy se svými DSLAMy. Zřizovaly nové DSLAMy v lokalitách, ve kterých nebyl o ADSL až takový zájem, a naopak ve větších městech, například v Praze, se Radiokomunikace potýkaly s vyšší poptávkou, což vedlo k přetěžování DSLAMů a k nižší kvalitě připojení. Podařilo se tyto problémy vyřešit?

Nemáme problém investovat do kapacity DSLAMů tam, kde je vyčerpaná kapacita. V současné době optimalizujeme naši síť. Dalším krokem, který nyní také probíhá, je aktivní plánování sítě. Tento proces probíhá v těsné kooperaci prodejních, marketingových a technických týmů.

Letos se v podstatě zastavil raketový nárůst počtu nově zřizovaných ADSL přípojek u dominantního operátora. Pozorujete něco podobného i v síti Radiokomunikací?

Tento trend v naší síti nepozorujeme. Zákazníci, kteří přicházeli a přicházejí k Telefónice v loňském a letošním roce, jsou pravděpodobně noví zákazníci. To znamená nově připojení zákazníci. Radiokomunikace ale mají převážně zákazníky, kteří už v minulosti využívali ADSL připojení u jiného operátora, proto pokles počtu nově zřizovaných přípojek v naší síti neregistrujeme.

Děkuji za rozhovor.

Anketa

A co vy? DVB-T, nebo IPTV?

Našli jste v článku chybu?

9. 11. 2007 12:20

uživatel si přál zůstat v anonymitě
1 320 000,-Kč

6. 11. 2007 9:40

Jája (neregistrovaný)
Telko operátor končí, bez peněz - investičních se nedají rozvíjet služby. Názor že telko divize byla v mínusu je účelový, musí se říct proč, proto že investovala do rozvoje, aby v dalších letech slízla smetanu (J.H.)a vydělala peníze pro vlastníka. Zákazníkům doporučuji rychlí úprk.....
Vitalia.cz: Test na HIV je zdarma i za pět set

Test na HIV je zdarma i za pět set

Podnikatel.cz: Změny v cestovních náhradách 2017

Změny v cestovních náhradách 2017

Měšec.cz: Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Za palivo zaplatíte mobilem (TEST)

Vitalia.cz: Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Spor o mortadelu: podle Lidlu falšovaná nebyla

Root.cz: Telegram spustil anonymní blog Telegraph

Telegram spustil anonymní blog Telegraph

DigiZone.cz: Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Perspektivy TV v roce 1939 podle časopisu Life

Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Podnikatel.cz: Udávání kvůli EET začalo

Udávání kvůli EET začalo

DigiZone.cz: Česká televize mění schéma ČT :D

Česká televize mění schéma ČT :D

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

Podnikatel.cz: 3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

3, 2, 1..EET startuje. Na co nezapomenout?

120na80.cz: Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Pánové, pečujte o svoje přirození a prostatu

Podnikatel.cz: Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Daňové úlevy s EET nestačí. Budou zdražovat

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Jak levně odeslat balík přímo z domu?

Jak levně odeslat balík přímo z domu?

120na80.cz: Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Co všechno ovlivňuje ženskou plodnost?

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy

Chaos u EET pokračuje. Jsou tu další návrhy