Hlavní navigace

Jaroslav Javornický (Spaceknow): Tvoříme nový „Google ze satelitu“, dopady budou obrovské

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Analýza satelitních snímků pomocí AI má přinést zprůhlednění světa. A českému startupu brzy další investici, tentokrát přes 10 milionů dolarů.

Česká společnost Spaceknow začátkem letošního února získala investici čtyři miliony dolarů s oceněním na 17,5 milionu. Firmu založili dva bývalí spolužáci – dřívější zaměstnanec NASA Pavel Machálek a spoluzakladatel eM Clienta Jaroslav Javornický. Ten v rozhovoru pro Lupu mluví i o tom, že se čeká na další investici přesahující 10 milionů dolarů a proč má Spaceknow ambici být takovým novodobým Googlem.

Dlouhá léta jsi pracoval na eM Clientovi a teď spolu s Pavlem Machálkem děláte Spaceknow. Jak se to přihodí?

Pavla znám patnáct let, jsme kamarádi od střední školy, trávili jsme spolu spoustu času a kdykoliv jsem byl v San Francisku kvůli eM Clientovi nebo něčemu jinému, spal jsem u něj a trávili jsme spolu čas. Když se prodával startup, ve kterém Pavel tehdy pracoval (Climate Corporation), a Pavel zjistil, že z miliardového obchodu je směšný „payout“, řekl, že končí. V té době jsem zrovna byl u něj a on řekl, že založíme startup. Že má takové demo, které nahackoval po nocích sezení na zemi, protože tehdy neměl ani stůl. Udělal demo China Manufacturing Index. Na tomto demu jsme postavili celou firmu, protože jsme si uvědomili, že v satelitních snímcích a jejich analýze je obrovský potenciál a že to dělá málo firem tak, jak jsme chtěli my.

Pro mě to také byla příležitost se posunout někam dál. Ze světa messagingu, komunikace, serverů, klientů a všeho. Po těch deseti letech už mě to nebavilo a byl jsem z toho unavený. Toto byla úžasná příležitost.

A eM Client už jsi úplně opustil?

Ten s námi sedí v budově (stejně jako AppToCloud a IceWarp, viz náš rozhovor), řídí ho ostatní spoluzakladatelé. Já v podstatě přijdu jen v případě, když je potřeba s něčím pomoci. Je to naprosto samostatná firma.

Jaroslav Javornický, Spaceknow
Autor: Jan Sedlák

Jaroslav Javornický, Spaceknow

Je eM Client dnes velké terno? Ve smyslu prodávání nástroje pro e-maily, komunikaci a podobně?

Firma meziročně mezi léty 2015 a 2016 vyrostla o 300 procent. Jak v počtu uživatelů, tak v tržbách. Trh e-mailových klientů je naprosto plochý a eM Client má obrovskou výhodu v tom, že je schopný se napojit na jakékoliv serverové řešení na trhu. Hodně z tržeb jde z Gmailu. Firmy, které integrovaly Gmail a potřebují slušný desktopový klient – tam je obrovská výhoda eM Clienta.

Cílovou skupinou jsou spíše „power users“, nároční uživatelé?

Jsou to uživatelé, kteří jsou zvyklí pracovat řadu hodin denně s e-mailem a například rozhraní z Gmailu jim neposkytuje dostatečný komfort. Mají více e-mailových účtů, potřebují je spravovat, potřebují mezi nimi efektivně přepínat, pracovat s kalendáři.

Jaké měl eM Client v loňském roce tržby?

Vyrostli jsme za rok v řádech stovek tisíc „pro“ uživatelů. Cena licence je mezi 25 až 50 dolary. Z toho to jde odvodit, jinak podrobnosti nezveřejňujeme.

Je potenciál růstu stejný, jako tomu bylo v předchozím roce?

Budeme vydávat verzi pro macOS a chystáme i mobilní aplikaci, takže potenciál je ještě mnohem větší. Věříme, že Mac verze bude pecka, klientů pro macOS je strašně málo. Chceme být první, kdo v sobě skutečně bude integrovat všechny věci, co e-mailový klient má mít.

Můžete v mobilech navázat na dřívější popularitu aplikací typu Acompli, Sunrise a Wunderlist, které postupně skoupil Microsoft a teď z toho má mobilní verzi aplikace Outlook? Můžete se stát také takovým „love brandem“?

Určitě se o to budeme snažit. Důležitý je ekosystém, že máš něco uzavřeného mezi svým mobilním zařízením, desktopem, případně iPadem. Že kruh efektivně uzavřeš jedním klientem. Toho chceme docílit.

Takže e-mail jako forma komunikace je stále velice silná? Hodně se mluví o Slacku, komunikaci přes Messenger a podobně…

Deset let poslouchám, jak je e-mail na ústupu, ale nikdy jsem nic takového neviděl. Slack je úžasný nástroj, ale pro nás není nic jednoduššího, než ho integrovat do našeho klienta. Používat ho jako další komunikační kanál. E-mail nikam nejde a nikam nepůjde. Je to nejefektivnější způsob marketingové a další komunikace.

Jste ziskoví?

Jsme ziskoví a bez investorů. Je to finančně velice zajímavé.

A dnes tedy děláš na plný úvazek Spaceknow?

Ze všech firem jsem odešel exekutivně a začal jsem se věnovat Spaceknow. Je to moje práce v podstatě na 24 hodin denně. Já působím v Praze a Pavel v San Francisku. Létáme různě po světě a snažíme se změnit trh a vnímání analýzy satelitních snímků.

Jaroslav Javornický, Spaceknow
Autor: Jan Sedlák

Jaroslav Javornický, Spaceknow

Pavel už se mi zmiňoval, že chcete vytvořit něco jako Google, ovšem ve zcela novém prostředí. Google pro hledání na povrchu planety z vesmíru. Je to skutečně trefné přirovnání?

Vnímáme to tak, že než byl Google, nikdo si nedovedl představit, co bude znamenat, když budeš schopný získat jakoukoliv informaci z celého světa v jakémkoliv jazyce v řádu sekund. Nikdo si nedovedl představit sociologické a ekonomické dopady. Co to bude znamenat pro společnost, pro učení. Teď jsme před stejnou revolucí. Země bude každý den jednou nebo dvakrát vyfocená několika satelitními senzory. Zároveň existují počítačová centra, cloudy, které dokáží toto obrovské množství snímků analyzovat v téměř reálném čase. Málokdo si dovede představit, co to bude mít za dopad, když celá Země a veškeré pochody, které jsou vidět zvenku, budou měřitelné v reálném čase.

Pavel v našem loňském rozhovoru mluvil i o naprostém zprůhlednění světových ekonomik…

Tohle bude mít na lidstvo velký vliv. Člověk se bude moci dozvědět pravdu o vzdálených místech na zemi, o fungování země jako takové, bez ohledu na to, jak je jim pravda předkládána třeba v médiích. Síla produktu je v tom, že pokud se stane otevřeným a pokud do informací nebude zasahovat člověk, bude to vyloženě umělá inteligence s nějakým „human language processingem“, stane se to univerzálním.

Určitě ale mohou být země, subjekty či jednotlivci, kteří nechtějí, aby na ně bylo z vesmíru vidět, a ještě o nich zpracovávat informace. Jaké mají možnosti tomu zabránit, když už teď satelitní snímky nakupujete od šesti různých zdrojů?

Možnosti jsou omezené. Nové konstelace vznikají v různých státech. Pokud by se nějaká blokace měla povést, někdo by musel ovládnout vesmírný prostor a satelity zablokovat.

První index, který jste začali dělat, byl z Číny, teď hodně děláte Afriku. Proč se zaměřujete na tento typ zemí? Je to proto, že například Čína nemusí reportovat reálný stav své ekonomiky?

To je jeden z důvodů. Většina západních ekonomik má reporting o svých ekonomických výkonech velmi přesný a celkem i transparentní. Kdežto země typu Čína nebo rostoucí ekonomiky mají měření hodně nepřesná, ať už záměrně, nebo kvůli tomu, že data nejsou schopné měřit – jako právě v Africe.

Přirovnal bys toto zprůhlednění třeba tomu, co mohou udělat, změnit a ovlivnit otevřená data (open data) od státu?

Spíš bych to přirovnal ke svobodě na internetu a co znamená internet pro obyčejného člověka. Znamená naprosto volný přístup k informacím. Nevýhoda už dnes je, že informace mohou být zkresleny mnoha zdroji. A my se tomu snažíme zabránit tím, že o informacích nerozhoduje někdo třetí, ale vyhodnocuje je umělá inteligence.

Počátky internetu byly také hodně otevřené, neregulované. Ale s jeho rostoucím vlivem nyní vidíme mnoho snah a konkrétních kroků k jeho regulaci. Tohle se dá očekávat i u vás, nebo ne?

Je možné, že tyto věci se bude někdo snažit regulovat a zakazovat, ale díky bohu se to zatím neděje. Kdybys zakázal jednu firmu, jako je Spaceknow, vyrostou další tři nebo čtyři podobné projekty. Pomocí strojového učení a počítačového vidění budou schopné analyzovat podobné objemy dat.

Spaceknow
Autor: Jan Sedlák

Spaceknow

Může „zprůhlednění zeměkoule“ znamenat bezpečnostní riziko?

Dopady vůbec nejsou jasné a je otázka, co to bude znamenat. Nikdo si nedovedl představit, že si na pár kliků budeš moci online najít návod na koupi zbraně či vytvoření nálože. Určitě to nějaké bezpečnostní riziko představuje. Je to věc, kterou nejde zakázat, ale nějakým způsobem monitorovat a regulovat.

Když se to tak vezme, tak internet nejspíše v některých ohledech konflikty spíše mírní. Pořád lepší vést kyberválky, než se reálně bombardovat.

Rozhodně. A zvláště, když mají všichni stejný přístup k informacím, které jsou transparentní a veřejné.

Může to tedy být určitá paralela ke špionáži, kdy jedna země o druhé ví, že má nějakou tu hlavici, a tím se vzájemně vyvarují nějakým zbrklostem?

Je to dost podobné.

Říkal jsi, že nevíš, jaké budou dopady. Máš ale nějaké osobní představy?

Arbitráž největších hedgeových a dalších fondů bude postavená na reálnějších datech a zmenší se možnost získávat nefér výhodu na základě nějakého insider tradingu. Běžný člověk si bude moci monitorovat majetek, bude schopný si mnoho věcí ověřit. Něco, jako když se v dané lokalitě díváš na počasí.

Tak něco z toho už si jako běžný uživatel můžu ověřit i na Google mapách.

Ty nejsou updatované, nejsou zcela aktuální. Ty se potřebuješ podívat, jak situace vypadá dneska, jak vypadala včera.

Jaké nové pracovní profese toto všechno může vytvořit a jaké kvůli tomu skončí? Třeba novinařina?

Data bude vždy muset někdo nějakým komplexnějším způsobem interpretovat. Umělá inteligence dodá syrová fakta. Takže novináři asi neztratí práci, ale ověřování informací pro ně bude snazší a bude velmi nesnadné o věcech lhát. Profese, které to zasáhne, budou v krátkodobém horizontu různí analytici, kteří manuálně procházejí informace. Sníží se potřeba lidí, kteří monitorují majetek a hlídají, zda všemožné průmyslové komplexy a části nejsou poškozeny. A tak dále.

Jaroslav Javornický, Spaceknow
Autor: Jan Sedlák

Jaroslav Javornický, Spaceknow

Bloomberg vás nyní používá ve svém terminálu, tedy populárním nástroji pro investory a podobně. Máte nějaké přesné informace o tom, k čemu vás tam přesně zákazníci Bloombergu používají?

Bloomberg tyto informace nikomu nepouští, ani svým partnerům. V případě čínského indexu jde vyloženě o ověřování toho, zda čínská ekonomická aktivita odpovídá tomu, co o sobě Čína prezentuje v médiích. Stejně jako africké země, které mnohdy ani nemají monitoring HDP. My se tuto informaci v nějaké podobě snažíme přinést.

Máte už od těchto zemí nějaké reakce na to, co děláte?

Víme, že Čína nějakým způsobem změnila postup v reportování o svých výrobních aktivitách. Je otázka, zda to bylo kvůli pohledu na náš index, ale manažeři továren mají od ledna zakázáno mluvit s agenturami, kterým dříve poskytovali informace.

Máš nějaké další příklady, k čemu vás zákazníci reálně používají?

Nejhezčí příklady jsou z „asset managementu“ a business intelligence. Jsi třeba schopný spočítat, kolik aut parkovalo na parkovišti velké firmy, ale nejenom včera a předevčírem, ale za posledních šest let. Z toho pak jde odhadnout ekonomické výsledky a kudy půjdou. Dalším příkladem je monitoring pobřeží a hledání lodí, které se ilegálně snaží překročit nějakou hranici, pašují drogy, lidi, ilegálně rybaří. Jakákoliv aktivita, která je teď viditelná z vesmíru, je k dispozici k analýze a monitorování.

Pár projektů podobného typu, jako jste vy, existuje. Jak se lišíte?

Zakládáme si na tom, že děláme produkt. Nikdy se nezabýváme zakázkovým vývojem, neděláme konzultace. Snažíme se vyvinout něco, co bude schopné na obrovské škále v reálném čase analyzovat satelitní snímky a další zdroje informací. To je něco, co naše konkurence nedělá. Ta si často chtěla ulevit v tom, že chtěla ulovit rychlé peníze a přijala různé konzultační zakázky. Někdo zaplatil větší částku, vyvinulo se pro ně řešení. Ale to pak zůstává u toho zákazníka, není z toho obecný produkt. Chceme univerzální řešení.

Budete do budoucna připojovat další data a zdroje?

Určitě. Už teď to děláme, beacony z lodí, Twitter, Flickr a tak dále. Teoreticky jsme schopní do našeho systému zapojit cokoliv, co je senzorem.

Co je jádro vašeho produktu, co ho definuje? AI, strojové učení?

V tuto chvíli je to schopnost stahovat a v reálném čase pracovat se snímky od mnoha satelitních providerů a následná analýza pomocí strojového učení a neuronových sítí.

Jaké objemy dat denně zpracováváte?

Jsou to desítky terabajtů.

Používáte cloud od Googlu, tak to už asi nebude levné, že?

Google nám poskytl obrovský kredit na služby. Ten už samozřejmě došel a teď platíme hodně peněz. Jeden z našich partnerů naše řešení na chvilku posadil do Amazon Web Services a pro zákazníka se snažil analyzovat asi 11 milionů kilometrů čtverečních povrchu země. Toto demo vytížilo na dva dny veškerou kapacitu Amazonu a jeho GPU serverů.

Takže také hodně využíváte grafické karty v serverech?

Kombinujeme GPU i CPU, nějaká GPU máme i lokálně pro zrychlení.

Takže jste další z ukázek toho, že mnoho firem spojených s AI, ML a podobně využívá grafické karty, což vytváří slibnou budoucnost pro Nvidii.

Nvidia a všechny firmy, které se GPU zabývají, půjdou raketově nahoru.

Při vašich obřích datových objemech, nebude mít jednoho dne smysl postavit si vlastní infrastrukturu hardwaru a datacenter?

Do pár let to pro nás bude aktuální. Ale vždycky se budeme snažit, aby to pro nás byla nějaká hybridní infrastruktura. Aby část byla postavená námi a část běžela u Googlu. Dokud nemáš na účtu desítky milionů dolarů v hotovosti na něco takového, nemá cenu na to pomýšlet.

Takže budete potřebovat další investice?

Míříme k tomu, že během dvanácti až osmnácti měsíců přijde další kolo financování.

Teď jste dostali čtyři miliony dolarů, takže další kolo by bylo 10 a více milionů?

Určitě. Teď peníze potřebujeme na urychlení vývoje, prodej, podporu.

S Pavlem Machálkem stále držíte majoritní podíl ve firmě?

Ano. Je pořád výrazná a chceme si ji udržet. I po dalším investičním kole je reálné, abychom měli majoritu.

To jste pro investory tak atraktivní, že do toho v dalším kole za těchto podmínek půjdou?

Myslím si, v dalším kole to bude mnohem zajímavější, než to bylo v kole prvním. Investoři se nám ozývají sami. A náš investiční partner BlueYard nám dělá intro před investory v Silicon Valley. V dalším kole se budeme snažit získat jedno známé jméno. To je potřeba zejména do budoucna, kdy se bude lámat chleba a bude potřeba výrazně pomoci, když bude potřeba IPO a tak dále.

A co Ondřej Fryc. Ten hrál roli už vůbec prvního investora. Bude s vámi pokračovat i nadále?

Ano, bude. Pro něj byl Spaceknow dobrou investiční školou. To, že tomu od začátku věřil a prožil si s námi dobré i zlé, ho jako investora velice posílilo. To, že nám původně na jednostránkový dokument byl ochotný dát peníze (milion dolarů), byl pro něj obrovský risk, ale když se nám to povede, odměna bude obrovská.

Vývoj chcete pořád dělat v Česku?

Ano. Ale menší tým postavíme i ve Spojených státech, zejména kvůli vládním zákazníkům. Nabíráme lidi, kteří studovali počítačové vidění, image recognition a tak dále. Máme veliké štěstí, že se nám hromada lidí hlásí sama. Každý den v průměru pět, deset lidí.

Ještě zpět k tomu, že byste mohli být takový Google satelitně-vesmírného světa. Google je zadarmo, vy nabízíte předplatné firmám. Bude také nějaká veřejná verze?

Dokážu si představit, že pokud bude naše AI dostatečně pokročilá, je možné ji napojit třeba na Google a nechat ji zadarmo. A firmy si budou moci platit prémiové funkce.

Pořád jste ještě malá a mladá firma. Jste už ve fázi, kdy vás není jednoduché dohnat a předehnat?

Možné je vždycky všechno. Do naší oblasti je spousta bariér vstupu. Jednou z největších, kterou my už jsme překonali, jsou smlouvy se všemi satelitními operátory. Je strašně těžké vyjednat podmínky tak, aby se to vyplatilo.

Ale kdyby přišel třeba Google, asi by to pro něj nebyl takový problém?

Google na podobné věci jako my pracoval. Satelitní divizi prodal. Je jasné, že Google může dělat cokoliv, co si zamane, otázkou je, jak dobře a jak rychle.

FIN17_bilka

Takže Google vidíš v podobné fázi, jako byl například Microsoft?

A IBM a další… Hlavní produkt Googlu je pořád jeden, možná ještě Android. Od doby vyhledávání jsem neviděl produkt, který by mě od nich ohromil.

Našli jste v článku chybu?
20. 3. 2017 9:01
Jirka (neregistrovaný)

Irituje me oznacovani jakehokoli algoritmu pojmem "umela inteligence". Chapu to, prototoze ted je tento pojem "in", ale podle me to devalvuje vyznam toho slova.

20. 3. 2017 8:57
tt (neregistrovaný)

A co když je zataženo? V Česku je takový projekt výrazně limitován - 50% roku (v zimě až 80 %) tu ze satelitu nic nevidí. Takže pak mají data hlavně z léta, kdy jsou lidi na dovolené a nepracují. Index nějaké ekonomické aktivity tak bude silně odhadován. Nechápu, že tohle v rozhovoru není řešeno.