Hlavní navigace

Jaroslav Vavřina (Zavezu.cz): Zkoušíme zapojovat lidi do rozvážky. Jako Amazon

Jan Beránek 29. 7. 2016

Další komunitní tržiště zkouší štěstí na českém internetu. Tentokrát propojuje zájemce o převoz věcí s „převozníky“, kteří si dopravou přivydělají.

Takzvané „uberizaci“ se bude muset ubránit – nebo jí podlehnout – plno oborů. Dvojice Jaroslav Vavřina a David Pertl teď testuje odolnost scény individuálního doručování zásilek. 

Zavezu.cz funguje ve svém oboru podobně jako třeba Liftago – uživatel zadá v aplikaci zakázku včetně nabízené ceny a převozníci – nebo chcete-li kurýři – si vybírají, zda zásilku chtějí doručit. 

„Test nám na Androidu běží měsíc. Dosud máme kolem pěti tisíc stažení a vyzkoušelo si nás už kolem tisícovky převozníků. V tuhle chvíli chodí první zásilky. Řádově jsme jich zatím převezli několik stovek,“ vysvětluje spoluzakladatel služby Jaroslav Vavřina, který v novém startupu úročí i své letité zkušenosti z reklamního byznysu. 

Zavezu.cz během pilotního provozu spolupracuje s věrnostním programem iBod. „Díky tomu máme zakázky, které mohou noví převozníci vozit, a zároveň testujeme, jaké to je rozvážet pro firmu. Už je to ale tak padesát na padesát s tím, co zadávají běžní uživatelé aplikace. Už se tak vozily věci jako třeba bedna meruněk, mražená polévka nebo čtyři elektrony,“ dodává Vavřina.

Podobné „tržišťové“ služby si často nastavují vstupní podmínky, co je nutné splňovat, aby se člověk mohl stát převozníkem u Zavezu?

Nemáme žádné požadavky na auta nebo dopravní prostředky. Chceme vědět hlavně to, jestli převozník opravdu existuje. Zjišťujeme tak občanku nebo řidičský průkaz. Data neshromažďujeme, jenom je zkontrolujeme a smažeme. K tomu ještě ověřujeme platební kartu nebo funkční účet kontrolní platbou. 

Tohle stačí? 

Uvažujeme o dalších úrovních ověření, protože důvěra je jednou ze zásadních věcí. To totiž budí největší obavy – i když na druhou stranu tento týden třeba někdo posílal přes jednoho z kurýrů notebook. Jedna z cest tak povede přes fyzické ověření. To bychom chtěli vyřešit pojištěním. Chceme mít zásilky pojištěné a zároveň by se měly mít obě strany možnost se připojistit, ať už proti ztrátě nebo proti poškození při převozu. 

Pojišťovny by se do takového byznysu nebály jít?

Našli jsme už pojišťovnu, které se to líbí, a momentálně probíhá jednání. Chceme, aby pojistily zásilky na nějakou částku, řekněme kolem tisícovky, a zároveň aby si ji člověk mohl připojistit. S pojištěním by pak mohlo souviset fyzické ověřování, protože převozník by se musel pojistit na pobočce. 

Co se stane, když převozník nepřijede pro smluvenou zásilku?

Vždycky se najde někdo, kdo to bude chtít nějak obejít. Zatím se nám to stalo dvakrát. Jsme od začátku nekompromisní. Pokud si někdo domluví zakázku a nepřijede pro ni, tak ho zablokujeme. Dokud nevymyslíme nějaký model, jak to řešit.

Zvažujeme, že převozníci by také mohli skládat nějakou minimální částku, ze které by se případně hradily jejich případné průšvihy. Třeba odškodné uživatelům za to, že bez omluvy a vysvětlení nepřijedou pro slíbenou zásilku a podobně. Říkáme tomu zatím „bič na převozníky“. Ale to všechno teprve připravujeme. Napadlo nás totiž tolik možných komplikací, že bychom tu aplikaci nikdy nespustili, a tak jsme si řekli, že to rozjedeme a budeme problémy postupně odchytávat. 

Dotýká se vás nějaký typ regulace a připravujete se na případné novinky, které má přinést digitální koncepce státu?

Vůbec. Popravdě to vůbec neřešíme. Teď řešíme věci, které řešit musíme a jsou jasné. Budeme se tím zabývat, až to nastane. Každopádně teď cítíme spíš vlnu pozitivního přístupu ke komunitním službám. Já jsem si paradoxně říkal, proč ještě něco takového neběží. Bylo mi divné, že bychom vymysleli něco, co ještě nefičí. A najednou, za posledních pár měsíců, se s tím roztrhl pytel. DHL má pilot, kdy chce zapojovat lidi do rozvážky, Amazon v Británii to zkouší, a pokud to rozjedou velké firmy, tak se to někam dotlačí. 

Je otázka, co by se na tomhle byznysu dalo regulovat. Jediné, co mě napadá, je to, aby z toho lidi platili daně. My naše převozníky nijak neomezujeme, ale říkáme jim, že pokud na nás přijde kontrola, tak jsme otevření a dáme jí naše záznamy o tom, kolik kdo vydělal. Je to na nich, jestli jsou živnostníci nebo to budou danit nějak jinak. Druhým problémem je samozřejmě to, aby se takto nepřevážely drogy nebo nějaké nelegální věci. To samozřejmě naše podmínky vylučují. 

To se dá nějak zkontrolovat?

Zkontrolovat se to dá asi jako na poště: nedá. Prostě se to ale u nás nesmí. Stejně tak ale není možné převážet živá zvířata. Zatím jsme ale mile překvapeni tím, co všechno lze převážet a lidé se relativně snadno domlouvají mezi sebou.  

Jaká je úspěšnost vyřízení zakázek, respektive propojení zadavatelů a převozníků?

To je teď náš největší úkol. Nemáme to spočítané, ale není to moc. S tím ale bojují i větší služby, u kterých se poměr pohybuje maximálně pod padesáti procenty. U nás je jasné, že teď se vozí hlavně zakázky na hlavních dopravních tepnách. Horší je to v menších městech mimo dálnice. Ladí se také ceny, uživatelé zjišťují, kolik může vlastně takový převoz stát, aby se to vyplatilo i převozníkům. 

Druhou důležitou věcí je zákaznická podpora. Ve všech mých projektech se mi vyplatilo ji nepodceňovat. Na té to stojí, a jakmile otočíte naštvaného člověka, tak to udělá víc práce než deset billboardů. 

Pro koho je Zavezu vlastně určeno – pro běžné uživatele, e-shopy, nebo logistické firmy?

Zprostředkováváme jenom kontakt mezi převozníkem a zákazníkem. Jsme prostě tržiště. Je samozřejmě možné, že se objeví lidé, kteří to budou brát vážně a budou se tím živit. Pro malé přepravní firmy můžeme fungovat jako malý dispečink na dovytěžování kapacit. Už to zkoušíme s jednou firmou, která má pět dodávek, jezdí stabilní trasy a má v autě vždycky nějaké místo navíc. Cesta se jí sice nezaplatí, ale zlevní. 

Logistiku ale řeší většina tuzemské e-commerce…

V tuto chvíli je pro nás nejzajímavější spíš C2C. Tedy převážení věcí mezi lidmi. Bazary jsou plné věcí, které se nikdy neprodají, protože doprava je obtížná nebo drahá. To je pro nás nejpřirozenější segment, ale zároveň je nejtěžší to lidi naučit. S e-shopy jednáme, zatím ale čekají, až jak nám to bude fungovat. Ve Spojených státech už to jede. Tady teprve uvidíme. 

Byznysmodel aplikace tedy spočívá jen v provizích ze zakázek? 

Bereme si dvacet procent provizi. A možná výhledově bychom si brali nějaké procento z případného připojištění. Ale to je ještě daleko. Takže teď je to tak, že si strháváme pětinu z toho, co zákazník zaplatí převozníkovi. Výši provize budeme ale ještě ladit. 

Podle vašeho webu používáte platební bránu Braintree od PayPalu. Proč?

Zatím vychází nejlevněji. Prvních 50 tisíc dolarů je zdarma. Problém je ale v tom, že když si pak pošleme peníze na český účet, tak za to zaplatíme místní bance dvě stovky za příchozí platbu z ciziny. To budeme muset vyřešit. 

Jste nějak zapojeni do místní startupové komunity, nebo jedete po své ose?

V ničem nejsme, ale začneme to řešit. Byli jsme v jedné soutěži, kterou pro startupy pořádal Total Oil. Startupy už dělá asi každá větší firma. Zatím se ale ve startupovém světě moc neorientujeme. Dělá s námi ale Petr Fodor (FlowStudio), který nám hodně pomohl s rozjezdem a propojil nás s plno zajímavými lidmi z Liftaga a dalších startupů, kteří nám moc pomohli.

Kde berete peníze na provoz?

EBF16

Break even máme nastavený asi na osmnáct měsíců. Každopádně teď jedeme převážně z našich peněz, ale je jasné, že někoho budeme potřebovat. Investora jsme aktivně nesháněli, ale nějak to přichází samo. Peněz nepotřebujeme nějak závratně moc. Urychlily by nám vývoj, ale od investora čekáme spíš to, že by nám pomohl s relativně rychlým získáním podílu na trhu. A zároveň aby nám mohl pomoci v expanzi.

Expanze má vést kterým směrem?

Máme samozřejmě napsaný nějaký byznysplán, ale jasný cíl je co nejrychlejší expanze na další trhy. Po Slovensku bychom chtěli jít do Německa a Rakouska.

Našli jste v článku chybu?
Podnikatel.cz: Vrcholový řídící zaměstnanec za 75 tisíc

Vrcholový řídící zaměstnanec za 75 tisíc

Vitalia.cz: 5 chyb, které děláme při skladování potravin

5 chyb, které děláme při skladování potravin

DigiZone.cz: Na jaká videa se vlastně díváme

Na jaká videa se vlastně díváme

Vitalia.cz: Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Když bílkoviny, tak jíme ty nekvalitní

Vitalia.cz: Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Fyzioterapeutka: Chůze naboso? Rozhodně ano!

Vitalia.cz: Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Antibakteriální mýdla nepomáhají, spíš škodí

Vitalia.cz: 7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

7 příčin neplodnosti u žen: pravda a mýty

Lupa.cz: Adblock Plus začal prodávat reklamy

Adblock Plus začal prodávat reklamy

Podnikatel.cz: Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

Babišovi se nedá věřit, stěžovali si hospodští

120na80.cz: Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Zázrak ze smetiště: co léčí lopuch?

Root.cz: Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Prvních 700 routerů Omnia je hotových

Lupa.cz: Bude Google platit médiím za použití článků?

Bude Google platit médiím za použití článků?

DigiZone.cz: Parlamentní listy: kde končí PR...

Parlamentní listy: kde končí PR...

Podnikatel.cz: Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

Byla finanční manažerka, teď cvičí jógu

DigiZone.cz: Skylink: Cinemax 2 nejspíše až 2017

Skylink: Cinemax 2 nejspíše až 2017

DigiZone.cz: DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

DVB-T2 ověřeno: seznam TV zveřejněn

Lupa.cz: Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Blíží se konec Wi-Fi sítí bez hesla?

Lupa.cz: Proč jsou firemní počítače pomalé?

Proč jsou firemní počítače pomalé?

Vitalia.cz: Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Tohle jsou nejlepší česká piva podle odborníků

Lupa.cz: Poučný příběh jednoho rozšíření pro Chrome

Poučný příběh jednoho rozšíření pro Chrome