Hlavní navigace

Jdeme do online videa (1.)

 Autor: 29
Patrick Zandl 26. 7. 2006

O online videu bylo na Lupě napsáno již hodně a po teoretické stránce byste jako pravidelní čtenáři měli být výborně vybaveni. Asi chápete rozdíl mezi unicastem, multicastem a webcastem, jenže od téhle teorie je k praxi pěkně daleko. Tentokráte se vám trochu praxe dostane, ačkoliv konkrétního řešení se nedočkáte. Takový je už osud…

Online video má na českém Internetu dlouhou tradici, jenže téměř stejně dlouhou dobu šlo spíše o drobnosti, videopřenosy přednášek a konferencí nebo o porno. Pokud odmyslíme poslední (a specifickou) skupinu, šlo o obchodně obtížně zhodnotitelé věci. Jenže doba se mění, řada firem si myslí, že video na Internetu zpeněží, a stále častěji se objevují nové videoslužby.

Televize online

Svoji dlouhou tradici na českém Internetu mají televize, byť hlavním zádrhelem jejich online vysílání jsou práva. Televize nemůže na Internetu vysílat všechno, co se jí zamane, protože k řadě pořadů nemá práva šířit je po Internetu. Jelikož většina dnešního vysílání českých televizí je založena na reprízách starších pořadů koupených ještě bez internetových práv, je vysílání českých televizních stanic omezeno prakticky jen na vlastní tvorbu. To jak TV Nova, tak Prima zhodnotily v loňském roce při vysílání online přenosů svých reality-show, ačkoliv i vrabci na střeše si cvrlikali, že zpoplatnění videa v tomto případě bylo více než hamižností způsobeno obavami z nezvládnutí obsluhy nepredikovatelného množství uživatelů.

Zpravodajské internetové servery začaly video systematicky používat poměrně pozdě. iDnes zavedl videoreportáže v roce 2000, tehdy jeho sesterská TVD dodávala videoreportáže pro televizní stanici TV3. Později byl tento projekt pro vysokou nákladnost a minimální používanost zrušen a obrodil se až v roce 2005, když televizní reportáže začal přejímat server Aktuálně.cz – jak Aktuálně, tak iDNES přebírají dnes video od ČT24, iDnes také od sesterského Óčka a TVD.

Z původní tvorby stojí za povšimnutí videoreportáže Mobil.cz z hannoverského veletrhu CeBIT 2001. Tentokráte nešlo o žádné přebírané materiály, ale o původní materiál tvořený na místě několika redaktory, kameramanem a střihačem. Byly to několikaminutové reportáže, kvalitně natočené, sestříhané a ozvučené (byť podmínky na výstavišti dost omezovaly) a následně degradované do podoby stáhnutelné přes tehdejší Internet. Každou z reportáží si stáhly na tehdejší dobu neuvěřitelné 3000 lidí, dohromady to bylo přes 20.000 sledovatelů.

Přestože byla celá akce vyhodnocena jako překvapivě úspěšná, v dalších letech se nepokračovalo hlavně pro značnou časovou náročnost. Vytvoření jednoho klipu o délce pěti minut trvalo mnoho hodin natáčení, sestavování a střihání a byly nadále upřednostněny textové a fotografické reportáže.

V roce 2006 vyzkoušela video z CeBitu také MobilManie, ovšem v podstatně jednodušší formě – nikoliv jako stříhanou reportáž, ale jednoduché představení produktu. Produkováno ve Flashi a bylo zřejmé, že šito horkou jehlou, ale zaujalo to. MobilMania pokračuje (byť momentálně sporadicky) v těchto reportážích u recenzí.

Tyto projekty už ale nebyly ani tak televizí online, streamingem, jako spíše videem na vyžádání.

Video na vyžádání

Solí internetového videa ale zjevně jsou především klasické filmy. To jsou ty nejstahovanější trháky. Na českém Internetu je video na vyžádání aneb VOD – Video on Demand – v plenkách. Pořádně s ním začal StarZone, začal a skončil Video2Home a také Kinomania Seznamu, která má zatím málo filmů. Nedostatek obsahu, to je zatím slabina všech VOD projektů v Česku.

Na pomezí pak stojí archivy videa CESNETu a Atlasu, což jsou nahodilé záznamy původně živých přenosů z akcí; komerční zhodnocení těchto projektů je pramalé a můžeme je označit spíše za technologické demo či školní projekty.

Video na Internetu ale nabírá i v Česku stále více sil. Objevují se ambiciózní projekty, jako je HDTV1.cz nebo MediaZone – ale i v tomto případě jde spíše o technologická dema, protože chybí atraktivní obsah. Příkladem obsahu, který zaujal, může být video z webu Ivánku, kamaráde, které se po českém Internetu rozšířilo jako blesk a stáhlo si jej několik desítek tisíc uživatelů. Nebo také projekty jako BigBrother a VyVolení.

O službách pro uložení vlastního videa, jako je Google Video nebo YouTube, si mohou čeští uživatelé zatím nechat jen zdát.

Poznámka: výčet videoprojektů není úplný. Opomenutí nebyli opomenuti záměrně a mohou se pochlubit do diskuse, ideálně výčtem hardware/software řešení a počtem stažení videí či další statistikou.

Distribuce širokopásmového videa

Pokud chcete distribuovat video po Internetu, dostanete se záhy od otázky „jak“ k otázce „čím“. Jestliže jste začali s jednoduchou distribucí formou downloadu z webových stránek, asi jste záhy zjistili, že to není tak jednoduché, jak to vypadalo.

Budiž, pokud si video stahuje pár desítek lidí za měsíc, překvapí vás asi jen účet za šířku pásma od vaší webhostingové společnosti, pakliže jí platíte za přenesená data. Jakmile chcete video distribuovat na trochu více profesionální úrovni, je třeba pořídit si na to specializovaný software a dobře dimenzovaný hardware.

Tady začínají problémy. Nabídka serverů pro odbavování videa je sice obsáhlá, ale obtížně mezi sebou porovnatelná. Naprostá většina dodavatelů má zkušenosti jen s jedním druhem technického vybavení a to hájí do roztrhání těla. Navíc volba řešení většinou zasahuje také do toho, na jaké uživatele budete cílit a jakým videem se hodláte zabývat. Jste omezeni uzavřenými formáty, které jednotlivé společnosti s větším či menším úspěchem tlačí.

A právě tahle provázanost technologií, formátů a audience je jedním z kamenů úrazu. Pojďme se tedy pokusit ji trochu rozmotat.

Nejdříve trochu obecně. Pojem kodek se často zaměňuje s obálkou, kontejnerem filmu a ti, kdo chtějí vypadat jako odborníci, rádi upozorní nebohého mluvčího, když se splete. Kodek je něco, čím jste zakódovali video (či audio) soubor, jenž jste vložili do kontejneru filmu. Filmový kontejner může obsahovat několik verzí zakódovaných videí (například s rozdílnou kvalitou) i několik verzí zvukových stop (různé jazykové verze) i další pomocné informace (třeba titulky).

Vývoj algoritmů pro kódování videa (kodeků) je poměrně překotný, existují jich stovky, stejně jako existuje řada formátů pro kontejnery videa. My se zaměříme na formáty určené pro online distribuci kvalitního videa, tedy zhruba ve formátu PAL, na bitové rychlosti kolem 1 Mbit/s, tedy v kvalitě, kterou lze srovnávat s kvalitou televizní.

První, co bychom si u videa měli uvědomit, je to, kdo jej bude sledovat, tedy to, jak kvalitní má přípojku do Internetu a jaké má vybavení hardware i software. Pokud jsme přijali za své, že uživatel by měl sledovat video v minimálně televizní kvalitě, bude muset být připojen minimálně megabitovou přípojkou, tedy nejlépe přes ADSL nebo kabelový Internet.

Vybavení hardware a zejména software předurčuje, jaké řešení budeme muset použít, přičemž na slovíčko muset je nutné klást obzvláštní důraz. Ačkoliv formátů existuje velké množství, jen málo z nich je multiplatformních a dostatečně rozšířených. Každý někde nefunguje, funguje špatně nebo je třeba jej více či méně složitě doinstalovávat. Dlužno dodat, že například v korporátní sféře často nepřichází v úvahu, aby si uživatel něco doinstalovával, takže video šířené v nevhodném formátu si takovýto uživatel prostě nepřehraje.

Windows Media Video (WMV)

Když začít, tak s WMV, majoritním formátem majoritní platformy. Milé je, že tento formát zvládne prakticky každý počítač vybavený operačním systémem Windows 2000/XP a také staršími verzemi, pokud si uživatel upgradoval přehrávač, což jde i automaticky. Formát Windows Media Video je často s oblibou zatracován jako dílo ďáblovo (=Microsoftu). Microsoft jej drží jako proprietární, vyvinul jej natruc standardům, ačkoliv je to nekvalitní šunt, slýcháme často. Tak jednoduché to není.

Tak především Microsoft začal s vývojem videoformátů již dávno, ještě v době, kdy o standardech nebylo příliš slyšet. To, že postupem doby neuspěl s tlakem na to, aby se z jeho formátů stal ten nejhlavnější standard, je fakt, který ovšem neznamená nic divného – vyhrát může jen jeden. Ostatně, pokročilý formát WMV7 je zřejmě založen na předělávce MPEG-4 Part 2.

Není také pravda, že WMV není standardizováno. V březnu 2006 jej standardizovalo Society of Motion Picture and Television Engineers jako standard SMPTE 421M – to se ale týká jen verze WMV 9 a její nejpopulárnější implementace „Advanced Profile“ známé pod názvem VC-1 (nebo též WVC1, aby v tom bylo trochu zmatku). Standardizační skupina má v současné době 16 členů. Starší verze ovšem standardizované nejsou.

Pokud budeme hovořit o kodeku WMV9, v současné době nejrozšířenějším WMV kodeku pro moderní širokopásmové video, můžeme ho směle považovat za jeden z nejkvalitnějších kodeků. Ostatně DivX, považovaný dnes za referenční kvalitu, byl původně vytvořen hacknutím WMV verze 3, předchůdce kodeku WMV9.

Silnou zbraní WMV9 je jeho slušná multiplatformnost v oblasti přehrávání. Jeho podpora je předinstalována ve Windows, lze ji doinstalovat do Mac OS přímo od Microsoftu a při troše snahy i do Linuxu pomocí software třetích stran. Lze tedy video snadno komponovat do webové stránky i přehrávat samostatně.

V oblasti streamování videa už je třeba na multiplatformnost zapomenout. Podporována je jen Windows platforma. Řada nástrojů je zdarma, jako třeba enkodery (a to i pro živý stream), serverové streamovací řešení je bohatě škálovatelné a možné ho doplnit i o podporu DRM, ale je omezené na svět Windows, Linux verze neexistuje a spolupráce s Windows platformou je tak trochu problematická. I proto se u řady poskytovatelů videoslužeb formátu WMV uzavírají dveře.

Flash a VP6

Označení Flash není u videa zcela přesné, ale hodně názorné. Podpora videa byla ve Flashi zabudována společností Macromedia skoro od prvopočátku, jenže formát SWF uměl pojmout jen omezený počet 16.000 rámců, což na dlouhá videa nevyhovovalo. S verzí Flash 8 přišel v roce 2005 nový kodek dodaný společností On2, a to VP6. Ten patří do rodiny nejmodernějších kodeků pro širokopásmové video a znamenal pro nasazení Flashe jako videosystému naprostý průlom.

Spolu s novým kodekem přišla Macromedia (koncem roku 2005 koupená společností Adobe) také s Flash Communication Server, který v roce 2006 s druhou verzí přejmenovala na Flash Media Server (FMS).

Flash video řešení se šířilo díky několika aspektům. Tak především Flash plugin, i když v různé kvalitě (například chybí universal binary pro Mac OS X nebo 64bitové verze), je přítomen na velmi široké platformě operačních systémů. S Windows XP je dodáván Flash předinstalovaný, je k dispozici pro Mac, Linux a řadu dalších Unix-like systémů plugin pro Mozillu. Průzkumy udávají, že Flash má mezi přehrávači na počítačích procentuálně nejvyšší zastoupení – dokonce vyšší než Windows Media Player.

Druhou výhodou je kvalita kodeku VC6 – lze jej položit na roveň s WMV9 a ostatními kodeky, jako je H.264; jeho výhodou je ale třeba oproti H.264 menší náročnost na hardware.

Třetí výhodou byla cena a platforma serverového řešení pro streaming videa. Původní cena se pohybovala v řádu čtyř tisíc dolarů za server, což byla velmi solidní nabídka. S příchodem nové verze ale licenční politika v polovině roku 2006 značně přitvrdila a komplexní řešení pro tisícovky streamů budete kupovat již v řádu milionů korun. FMS je ve verzi pro Windows a pro Linux.

Čtvrtou výhodou je vlastně nevýhoda. Flash sám o sobě nenabízí žádný externí přehrávač, jako je třeba Windows Media Player. Přehrávač si musí naprogramovat ten, kdo chce video distribuovat. Je to jednoduché a díky skriptovacím možnostem Flashe také velmi variabilní, můžete si snadno udělat (nebo za nízký peníz koupit) naprogramované a široce modifikovatelné přehrávače, které se uživatelům přes Flash spustí a jsou vzhledově vyvedené, jak si přejete.

Nelze se divit, že řada velkých serverů věnovaných online videu, jako je Google nebo YouTube, přešla (či rovnou startovala) na Flash videu. Přes všechny technické a zejména licenční výhrady je třeba s Flash řešením počítat jako se žhavým kandidátem na distribuci videa.

Pokud se vám nelíbí cena, jsou cesty dvě: pro menší zákazníky použít takovou úzkou stezičku podobnou progresivnímu downloadu a nazývanou PHP Flash streaming: stahováním videa přes http protokol jste za pomoci určitých postupů schopni docílit vizuálně stejného efektu jako při nasazení streamovacího serveru (například libovolný posun ve videostopě bez čekání na dotažení videa).

Pro větší zákazníky se vyplatí zapátrat po nabídce firmy On2, jež dodává vlastní řešení TrueCast, které je cenově o dost příznivější.

A pokud jste milovníci open-source, podívejte se na v Javě postavený Red5, který se snaží zdarma řešit totéž co FMS.

Příště se podíváme na řešení QuickTime, H.264 AVC, RealVideo a Ogg Theora a probereme také problematiku výběru a porovnání kodeků.

Anketa

Vystavujete video na Internetu?

Našli jste v článku chybu?

26. 7. 2006 16:02

Vite, ten clanek na StreamingMedia jsem cetl a rozhodne bych ho neoznacil za kvalitni. Oznacil bych ho za marketingovou studii.

AFAIK Google pouziva Flash jako prehravac, ale format videa je modifikovane AVI. Chtelo by to oddelit flash jako platformu pro posilani videa (kodek, proudovaci platformu) a flash jako klienta.

Vite, me je celkem sumak, jestli nejaky kodek funguje velmi dobre na GPRS. Zkuste se podivat, co zvlada WM9, Real 10 nebo H.264 AVC - jake datove toky a jaka rozliseni.

26. 7. 2006 8:49

Na zacatek bych rad predeslal, ze vitam, ze se nekdo na LUPE venuje posilani videapo IP na urovni pro BFU. Nicmene par omylu je treba uvest na pravou miru.

U televizi on-line Patrik zapomel vzpomenout Ocko, ktere vysila veskere sve vysilani a to i v PAL rozliseni. Chapu, ze ho nabidka CT neoslovuje, na druhou stranu CT24 vysila vse krome sportu a ve vysilacim archivu jsou i porady natacene externimi subjekty - treba Kinobox, Popularis nebo Letem Svetem - seznam poradu je primo na strankach vy…
Vitalia.cz: Pravda o přibírání na zimu

Pravda o přibírání na zimu

Root.cz: Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Nová třída SD karet A1 s vysokým výkonem

Měšec.cz: Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

Zdravotní a sociální pojištění 2017: Připlatíte

DigiZone.cz: Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Mňam TV splnila slib a odešla z DVB-T

Podnikatel.cz: Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Přehledná titulka, průvodci, responzivita

Podnikatel.cz: Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Zavře krám u #EET Malá pokladna a Teeta?

Vitalia.cz: Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Naučí vás péct kváskový chléb bez lepku i s lepkem

Měšec.cz: U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

U levneELEKTRO.cz už reklamaci nevyřídíte

Měšec.cz: Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Air Bank zruší TOP3 garanci a zdražuje kurzy

Měšec.cz: Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Vklad na cizí účet je draze zpoplatněn (přehled)

Lupa.cz: UX přestává pro firmy být magie

UX přestává pro firmy být magie

Podnikatel.cz: Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

Změny v daních z příjmů u zaměstnávání

120na80.cz: Rovnátka, která nejsou vidět

Rovnátka, která nejsou vidět

Podnikatel.cz: EET zvládneme, budou horší zákony

EET zvládneme, budou horší zákony

Lupa.cz: Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Avast po spojení s AVG propustí 700 lidí

Lupa.cz: Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

Babiš: E-shopů se EET možná nebude týkat

120na80.cz: 5 poporodních problémů a jejich řešení

5 poporodních problémů a jejich řešení

Podnikatel.cz: Víme první výsledky doby odezvy #EET

Víme první výsledky doby odezvy #EET

Vitalia.cz: Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Chtějí si léčit kvasinky. Lék je jen v Německu

Podnikatel.cz: K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá

K EET. Štamgast už peníze na stole nenechá