Je 20 miliard skutečně tak moc, aby se musela rušit aukce? Ano i ne

V přepočtu na obyvatele a 1 MHz byla cena přes 20 miliard za celou aukci někde na evropském průměru. Dražší než jinde byly zřejmě jen kmitočty v pásmu 800 MHz.

Zpráva o zastavení aukce kmitočtů pro mobilní sítě přišla jako blesk z čistého nebe minulý pátek v poledne, a svůj první komentář k ní jsem napsal pro Lupu během hodiny. Dnes bych se rád vrátil ke stejnému tématu ještě jednou, a na srovnání s výsledky aukcí v jiných zemích se pokusil rozebrat míru její „předraženosti“, prezentovanou jako hlavní důvod jejího ukončení.

Ještě předtím si ale dovolím zmínit několik zajímavých skutečností. Třeba reakci účastníků aukce, která se již objevila v médiích (například zde): nikdo z nich neprotestuje a nehrozí žádnými protiakcemi typu žalob apod. Skoro jako kdyby všem skutečně spadl kámen ze srdce.

Kdo se naopak čertí a hrozí odvetnými kroky, jsou politici. Poslanec Jan Husák, šéf sněmovního podvýboru pro telekomunikace a ICT průmysl, promptně vyzval k odchodu předsedu Rady ČTÚ Pavla Dvořáka. Ten byl do této funkce zvolen vládou v dubnu 2010, a to na tři roky, s účinností od 1.5.2010. To znamená, že jeho stávající funkční období tak jako tak s koncem dubna končí. A ministr Martin Kuba, který si mezitím pozval předsedu Dvořáka „na kobereček“ a podle médií nebyl spokojen s jeho vysvětlením celé události, již měl dát najevo, že jej do funkce předsedy znovu nenavrhne.

Pak je ale zajímavou otázkou, zda spuštění nové aukce (resp. „restart“ té stávající) má připravit ještě stávající předseda Rady ČTÚ Dvořák, těsně před svým odchodem, nebo zda by měl vše nechat již na nového předsedu. Podle vyjádření samotného pana Dvořáka v tomto televizním pořadu by k „restartu“ mělo dojít do dvou, maximálně tří měsíců. Což je ale přesně doba, kdy by mělo dojít ke změně ve vedení Rady ČTÚ, a tím i celého Úřadu.

Osobně proto uvedenému termínu nevěřím. A ani nepovažuji za úplně vhodné, aby nové podmínky a pravidla aukce určoval ještě odcházející předseda. Spíše by je měl stanovit už předseda nový – jenže to by zase způsobilo další zdržení, než se nový předseda v úřadu „rozkouká“ atd. No, uvidíme.

A ještě jedna zajímavost: měl ČTÚ vůbec možnost „jen tak“ aukci zrušit, s poukazem na příliš vysokou cenu, dosaženou v aukci? Asi ano, protože podle článku 10 dokumentu, vyhlašujícího aukci (přesněji: výběrové řízení formou aukce) je zrušení možné, a důvody nejsou apriorně omezeny, ale zmíněny  pouze neúplným výčtem (skrze obvyklý termín „zejména“):

Úřad je v souladu s ustanovením § 21 odst. 6 Zákona oprávněn zrušit a zastavit toto výběrové řízení. K tomuto kroku může Úřad přistoupit, zejména pokud výběrové řízení nebude možné v důsledku technické chyby nebo jiné okolnosti vůbec uskutečnit nebo dojde ke zmaření tohoto výběrového řízení jednáním Žadatelů či jiných osob.

Podle článku 3.4 téhož dokumentu může ČTÚ ke zrušení přistoupit kdykoli („i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání Žádostí“), a za případnou škodu neodpovídá:

Úřad nenese finanční ani jiné závazky plynoucí ze zrušení výběrového řízení.

Jak dopadly jiné aukce?

Pojďme se nyní již zaměřit na to, zda je částka v řádu 20 miliard korun skutečně tak horentní a „zcela mimo“, že kvůli ní bylo vhodné, či dokonce nutné aukci zrušit. Zkusme si vše porovnat s výsledky obdobných aukcí, které již proběhly v jiných zemích Evropy, jako například ve Spojeném království (UK), v Nizozemí, či v Irsku a dalších.

Těžko ale můžeme srovnávat absolutní částky z aukcí, protože zde je příliš mnoho nesouměřitelných prvků. Takže spíše jen pro ilustraci: v UK se státní kasa těšila na očekávaný příjem cca 3,4 miliardy liber, což je něco přes 100 miliard korun (v závislosti na aktuálním kurzu). Jenže nakonec aukce vynesla jen 2,35 miliard liber, což je něco přes 70 miliard korun. To v Irsku vynesla aukce 854 milionů €, což je necelých 22 miliard korun.

Naproti tomu v Nizozemí to dopadlo opačně než v UK: tamní státní kasa plánovala výnos 480 milionů €, neboli asi 12,2 miliardy Kč, ale nakonec se výnos z aukce po sedmi týdnech jejího průběhu vyšplhal na 3,8 miliardy € (cca 96,7 miliardy Kč). Tedy skoro na osminásobek.

Ve světle těchto příkladů by našich „přes 20“ miliard Kč nebylo až tak horentních, stejně jako skoro čtyřnásobný nárůst oproti vyvolávací ceně (u nás původně 9,1 miliardy, po snížení 7,4 miliardy Kč). A to ještě nesmíme zapomínat na výrazně vyšší míru ziskovosti našich operátorů, projevující se výrazně vyšším ukazatelem EBITDA marže oproti zemím, kde na mobilním trhu existuje skutečná konkurence.

Kolik vychází na obyvatele a 1 MHz?

V úvahu ale musíme brát i velikost příslušného trhu, danou zejména počtem obyvatel. Třeba v UK žije na 63 milionu obyvatel, takže v přepočtu na jednoho obyvatele tamní aukce vynesla cca 1111 Kč. V Irsku, s jeho cca 4,5 miliony obyvatel, vychází výnos z aukce v přepočtu na  cca 4820 Kč na obyvatele. V Nizozemí žije přibližně 17 milionů obyvatel, takže zde výnos v přepočtu vychází na 5700 Kč na obyvatele. To u nás je obdobný orientační výpočet jednoduchý: „přes“ 20 miliard na cca 10 milionů obyvatel by znamenalo „přes“ 2000 Kč na jednoho obyvatele. Což je na jednu stranu více než ve Spojeném království, ale stále výrazně méně než v Nizozemí či v Irsku.

Jenže ani přepočet celkových výnosů na počet obyvatel není moc korektním kritériem, protože nezohledňuje to, co bylo v rámci aukce ve hře. Tedy kolik pásma bylo nabízeno, a také o jaké pásmo se jednalo. Proto se v telekomunikacích nejčastěji používá ukazatel, vycházející z celkového výnosu a vztažený na 1 obyvatele a na 1 MHz šířky pásma (na tzv. „MHz-PoP“). Počítá se tak, že se výsledná cena vydělí počtem obyvatel a počtem MHz, přičemž v případě párového pásma se započítávají obě jeho části.

Konkrétně naše (právě zrušená) aukce nabízela celkem 294,6 MHz pásma (124,8 MHz párového pásma a 45 nepárového pásma). Při výnosu 20 miliard Kč a 10 milionech obyvatel by to odpovídalo 20 mld. / (10 mil. * 294,6) = 6,79 Kč,  v přepočtu cca 0,267 € („na MHz-PoP“).  Což je o dost méně než v Irsku (0,48€) či v Nizozemí (0,63€) (zdroj), ale zase více než ve Spojeném království (0,18€), či třeba v Německu (0,22€).

V každém případě ale tento ukazatel (podle mého názoru) ještě nenaznačuje nic tak fatálního, aby kvůli tomu musela být aukce rušena.

Jaká je skladba spektra v aukci?

Ovšem ani právě popsaný ukazatel, počítaný přes všechny frekvence nabízené a prodané v aukci, nemá ještě dostatečnou vypovídací hodnotu kvůli tomu, že různé části spektra jsou různě ceněné a operátoři jsou za ně ochotni dávat různé ceny. Což úzce souvisí i s tím, jaká je skladba frekvencí různých pásem v rámci aukce i jejich rozsah. Pochopitelně vyšších cen dosahují nižší kmitočty, umožňující pokrýt větší plochu s menším počtem základnových stanic.

Takže třeba frekvence z pásma 800 MHz jsou zdaleka nejdražší, zatímco frekvence z pásma 2,6 GHz relativně nejlacinější. Ukažme si to na následujících dvou obrázcích od analytické společnosti Analysys Mason (zdroj), které ukazují nejprve výsledky aukcí v pásmu 800 MHz, a pak v pásmu 2,6 GHz.


Autor: Analysys Mason

Autor: Analysys Mason

Jak je z obrázků vidět, rozdíl v ceně (přepočítané na obyvatele a 1 MHz) mezi oběma pásmy je prakticky desetinásobný. A to ještě v rámci pásma 2,6 GHz jde o průměr mezi párovým a nepárovým pásmem, kde to nepárové má podle dostupných údajů mnohdy průměrný výnos jen poloviční, oproti párovému pásmu. Protože zájem o něj je relativně malý.

Naše aukce přitom nabízí nejvíce kmitočtů právě v pásmu 2,6 GHz. Ukažme si to na následující tabulce s nabízenými bloky frekvencí a vyvolávací cenou v absolutní částce i v přepočtu na obyvatele a 1 MHz (tj. na MHz-PoP). Tabulka přitom uvádí jak původně ohlášenou vyvolávací cenu (celkově 9,1 miliardy), tak i tu následně sníženou (na 7,4 miliardy) za maličko pozměněnou skladbu bloků frekvencí (v pásmu 1800 MHz).

blok

pásmo

velikost

počet bloků nabízených v aukci

vyvolávací cena původní [mil. Kč]

cena na obyvatele a 1 MHz původní [€]

vyvolávací cena snížená [mil. Kč]

cena na obyvatele a 1 MHz snížená [€]

A1

800 MHz párové

2×5 MHz

1

1100

0,432

800

0,314

A2

800 MHz párové

2×5 MHz

5

1100

0,432

900

0,354

B1

1800 MHz párové

2×15 MHz

(2×15,6 MHz)

1

450 (pro 2×15 MHz)

0,059

375 (pro 2×15,6 MHz)

0,047

B2

1800 MHz párové

2×0,8 MHz

(2×0,2 MHz)

1

24 (pro 2×0,8 MHz)

0,059

5 (pro 2×02 MHz)

0,049

B3

1800 MHz párové

2×1 MHz

9

30

0,059

24

0,047

C

2600 MHz párové

2×5 MHz

14

100

0,039

80

0,031

D

2600 MHz nepárové

1×5 MHz

9

50

0,039

40

0,031

Z této tabulky je patrné, že v pásmu 2600 MHz naše aukce nabídla celkem 185 MHz, v pásmu 1800 MHz jen 49,6 MHz, a v pásmu 800 MHz celkem 60 MHz (se započítáním obou částí párového pásma, tj. 2×30 MHz).

To aukce v jiných zemích, popisované výše, zahrnovaly jinou skladbu frekvencí. Srovnejme si to pomocí následující tabulky:

800 MHz

900 MHz

1800 MHz

1900 MHz

2100 MHz

2600 MHz

ČR

2×30 MHz

2×24,8 MHz

2×70MHz+1×45MHz

Irsko

2×30 MHz

2×35 MHz

2×45 MHz

Nizozemí

2×30 MHz

2×35 MHz

2×70 MHz

1×14,6 MHz

2×10 MHz

1×55 MHz

UK

2×30 MHz

2×70MHz+1×45MHz

Pomocí této tabulky lze asi nejsnáze vysvětlit paradox naší právě zrušené aukce s dosaženou cenou „přes 20 miliard“: jak je možné, že v přepočtu na obyvatele a 1 MHz jsme někde uprostřed průměru dalších zemí, ale současně má být naše aukce přehnaně drahá a nabízet nejdražší spektrum?

Máme totiž „nepříznivou“ skladbu pásem, ve které nejvyšší a současně nejlevnější pásmo (2600 MHz) „strhává dolů“ celý průměr, protože je ho hodně. Skladbou nabízených frekvencí v jednotlivých pásmech se více blížíme Spojenému království, než Irsku a Nizozemí, které vedle nejlukrativnějšího pásma 800 MHz nabízely dokonce ještě větší příděly v pásmu 900 MHz. To je díky možnostem svého využití podobně lukrativní jako pásmo 800 MHz, a pravděpodobně také obdobně drahé. Jenže: u nás je celé toto pásmo již dávno „rozdáno“.

Druhý obrázek navíc ukazuje, že frekvence z pásma 2600 MHz se v některých aukcích prodaly za ještě podstatně méně, než je desetina ceny stejně velkých frekvencí z pásma 800 MHz, s čím mj. počítaly i naše vyvolávací ceny. Například v Německu to byla jedna třicetina, a v případě Nizozemí ještě mnohem méně. A právě příklad německé aukce ukázal, že stejně na tom může být i pásmo 1800 MHz, které se v Německu prodalo za zhruba stejnou cenu jako pásmo 2600 MHz (zdroj).

Obdobný „nepoměr“ se mohl projevit i u nás, a možná se ještě zvětšit. Osobně to považuji za dosti pravděpodobné, zvláště když ČTÚ chtěl již dříve, před aukcí, vypsat samostatné výběrové řízení na frekvence v pásmu 2600 MHz, ale nakonec prý nenašel žádného předběžného zájemce, a tak se rozhodl tyto frekvence zařadit až do aukce.

Dnes, při zrušení aukce, ČTÚ neřekl, jakých cen bylo dosaženo pro to které pásmo, ale hovoří jen o celkové sumě „přes 20 miliard“. Co když je to tedy tak, že cena za frekvence v pásmech 1800 a 2600 MHz se oproti vyvolávací ceně (dohromady 2,1 miliardy) zvýšila jen minimálně či vůbec, zatímco prakticky veškerý  „růst“ se odehrál jen v nejlukrativnějším pásmu 800 MHz? Přijde mi to docela pravděpodobné.

To pak ale znamená, že cena za 2× 30 MHz v pásmu 800 MHz se z vyvolávací ceny 5,3 miliard vyšplhala až někam pod oněch „přes 20 miliard“. Pro jednoduchost (stejně jde o hrubé orientační odhady) předpokládejme nárůst na 18 miliard, aby zbylo i na původní vyvolávací cenu za ostatní frekvence (2,1 miliardy).

Ovšem při cca 18 miliardách korun za 2×30 MHz v pásmu 800 MHz by přepočet na obyvatele a 1 MHz (MHz-PoP) vycházel na cca 1,18 €. Což už je skutečně více než v ostatních aukcích v Evropě, s poměrně velkým náskokem. Podle výše citovaného srovnání Analysys Mason se zatím nejvýše dostala Itálie, s cca 0,81€.

Stačí to jako důvod?

Je ale oněch cca 18 miliard (jako absolutní číslo), resp. oněch cca 1,18€ na MHz a obyvatele (jako relativní ukazatel), navíc ještě jako hrubý horní odhad, opravdu tak fatálně moc? Natolik, aby bylo nutné přistoupit k tak zásadnímu kroku, jakým je zrušení celé aukce z důvodu dosažení příliš vysoké ceny a obavy, že operátorům nezbude na budování jejich sítí a budou muset zvyšovat ceny koncovým zákazníkům?

Zde si dovolím zopakovat hlavní argument ze svého pátečního článku: přijde mi to, jako kdyby regulátor chtěl zachraňovat nesvéprávné operátory, kteří přecenili své možnosti a nemají dost soudnosti na to, aby přestali přihazovat a z aukce vystoupili sami – a tak za ně podniká nezbytné kroky on sám.

Podobně argument o zvyšování koncových cen: ten patří spíše do arsenálu operátorů, kteří jej s oblibou vytahují proti takovým zásahům regulátora, které by mohly snížit jejich ziskovost. Naopak při změnách, od kterých si regulátor slibuje snížení koncových cen, operátoři zcela bez ostychu deklarují, že koncové ceny dnes už nezáleží na nákladech, ale na tom, jaká je konkurence na trhu (reálně prakticky žádná), a co ještě zákazník snese (hodně). No a teď tuto jejich rétoriku přebírá sám regulátor. Dává nám tím najevo, že ani on sám nevěří, že by po skončení aukce a rozdělení kmitočtů přišla reálná konkurence, schopná držet ceny na uzdě a spíše je snižovat než zvyšovat? Dává nám najevo, že by s tím ani jako regulátor nedokázal nic udělat – a proto raději zasahuje už teď, formou zastavení aukce? Čímž naopak oddaluje očekávaný příchod dalšího hráče na trh, podporu konkurence atd.?

A co argument s tím, že operátoři nebudou mít dost peněz na vybudování nových sítí a využití získaných kmitočtů? To je zase otázka tzv. rozvojových kritérií a dalších podmínek, nastavených v rámci aukce. To nám opět regulátor dává najevo, že nevěří v jejich splnění? Nebo si uvědomil, že nejsou nastavena správně a dají se nějak obejít?

Samozřejmě že výše ceny za kmitočty v aukci ovlivňuje byznys plány operátorů. Ale neměla by je ovlivnit do té míry, aby nebyli schopni splnit to, k čemu se v rámci podmínek aukce musí zavázat. To si musí pohlídat oni. Příslušné propočty a závěry, ohledně pokračování či nepokračování v aukci (jakkoli určitě velmi netriviální), přísluší samotným soutěžícím – a nikoli regulátorovi, jako organizátorovi aukce. O tom přeci aukce je, aby své síly měřili (a riziko nesli) její účastníci, a ne její organizátor.

Je v tom souvislost?

Na závěr si dovolím zmínit ještě jeden moment, který jsem zatím nikde jinde (v souvislosti s ukončením aukce) nezaznamenal. Jde o dřívější zprávy, signalizující zájem skupiny PPF Petra Kellnera o odkoupení české Telefóniky. Objevily se v polovině ledna, v době, kdy aukce již probíhala (viz například zde), ale od té doby je zase ticho po pěšince.

MIF16

Přitom případná realizace takovéhoto obchodu by nutně „zahýbala“ i s aukcí, protože by došlo ke spojení účastníků aukce, které by mohlo mít skutečně zajímavé důsledky, jež si ani netroufám předjímat. Například kvůli limitům pro jednotlivé účastníky aukce, zakotveným v podmínkách aukce. Navíc samotná aukce nejspíše komplikovala i případná jednání, pokud nějaká skutečně probíhala. Nebo byl průběh aukce a chování jejích účastníků nějak navázán na tato jednání, či byl dokonce  formou tlaku jedné strany na druhou apod.? To už jsou ale opravdu velké spekulace o „hře“, která nutně je hodně velkou hrou pro opravdu velké a silné hráče.

Nicméně nynější zastavení aukce a její očekávaný „restart“ může otevírat cestu k tomu, jak tuto „hru“ snáze a korektněji dohrát do konce.

27 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 3. 2013 2:40

Školení SEO - jak na optimalizaci pro vyhledávače

  •  
    Analýza klíčových slov - jaká slova vybrat.
  • Metody linkbuildingu - jak získat zpětné odkazy.
  • Vyhodnocování SEO - nesledujte jen pozice.

Detailní informace o školení SEO »