Naprosto s vámi souhlasím, i když byste mne asi někde na chodníku zařadil mezi spěchající - nějak jsem se nenaučil chodit pomalu, i na výletech ostatní hudrají, jak furt ženu, přitom je to pro mne pomalé tempo a všímám si mnohdy více věcí než ostatní. Za volantem ale nespěchám, nemám důvod se někam drát, abych za cenu většího stresu získal pět minut navíc. Prostě když nestíhám, tak zastavím, ten mobil použiju a zavolám, že dorazím později. Jen jednou jsem kvůli tomu přišel o zakázku a nakonec jsem byl rád - toho člověka "chytnul" jeden známý a spolupráce stále za pendrek.
Ono se zkrátka spěchem nikdy nic nevyřešilo (pomiňme prosím extrémní situace jako je třeba jízda sanitky s pacientem - i tam má ale spěch nějakou hranici), jak píšete telefonáty počkají, i ta práce počká (pokud člověk není lempl, co nechává vše na poslední chvíli).
Názor k článku
Je hloupější americký chodec nebo český řidič?
jméno není podstatné (neregistrovaný)
---.medical-tribune.cz
25. 1. 2010 11:26
