Hlavní navigace

Je internetové připojení veřejným statkem? (2/2)

9. 5. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Minule jsme si zdůvodnili, proč nemůžeme internetové připojení považovat za veřejný statek, a uvedli problémy s jeho dotováním. Na závěr jsme si připravili půdu pro analýzu dopadů veřejného projektu bezdrátového internetového připojení praha5.NET, a to zmapováním trhu bezdrátového připojení v ČR. Pojďme tedy nyní porovnat společenské náklady poskytování tohoto statku městskou částí Praha 5 s náklady soukromého zabezpečení.

31. března 2005 byl v městské části Praha 5 spuštěn provoz bezplatné sítě praha5.NET. Síť je primárně určena k vyhledávání na webu a e-mailové korespondenci. Jedná se o síť s přípojnými body s mikrovlnnou technologií WiFi v pásmu 2,4 GHz a protokolu IEEE 802.11b. Páteřní spoje tvoří 10 Mbit/s spoje na technologii 10 GHz pro zajištění vysoké propustnosti sítě. Každé z koncových zařízení může využívat minimální garantovanou přenosovou rychlost 64 kbit/s, reálně však rychlost dosahuje 128 – 512 kbit/s. Pokrytí zajišťuje 16 vysílačů. Náklady na vybudování sítě činily 2 mil. korun a roční provozní náklady činí 1,7 mil. korun. Zároveň Praha 5 uvažuje rozšíření sítě o dalších šest až osm vysílačů. V současné době je do sítě zaregistrováno přes 7300 uživatelů a v průměru je najednou přihlášeno okolo 600 uživatelů (vlastní výpočet na základě hodinového zaznamenávání připojených uživatelů na vstup.praha5.net/stat­s/, pozn.).

Pokud porovnáme vývoj poměru kvalita (rychlost) / cena sítě praha5.NET a ostatních sítí (pro ukazatel rychlosti připojení jsou použity údaje o průměrné rychlosti WiFi připojení naměřené serverem www.dsl.cz, protože však server dsl.cz v březnu 2006 změnil metodiku výpočtu a březnový údaj byl značně nekonzistentní s předcházejícími údaji, použil jsem pro měsíc březen 2006 údaj ze serveru rychlost.cz, který lépe navazoval na předcházející údaje a zároveň byly naměřené rychlosti z předcházejících měsíců srovnatelné s rychlostmi naměřenými serverem dsl.cz; ukazatel ceny připojení je konstruován jako průměrná cena nejbližších vyšších tarifů, do kterých spadá průměrná rychlost připojení plus do tří let amortizovaný průměrný aktivační poplatek přepočtený na měsíce, a to těch poskytovatelů, kteří mají na Lupě registrováno více než 35 venkovních hotspotů, pozn.), logicky zjistíme, že i když se u komerčních sítí poměr neustále zvyšuje, nemůže se vyrovnat bezplatné síti praha5.NET.

Vývoj poměru kvalita cena bezdrátového připojení vývoje poměru kvalita/cena
Zdroj: www.dsl.cz, rychlost.cz, ceníky WiFi připojení, vlastní výpočty, 2005 – 2006

Na konci března 2006 tomu bylo právě rok od chvíle, kdy byla síť spuštěna. Zajímavé je tedy podívat se na to, jak se vyvíjí trh bezdrátového připojení na Praze 5 ve srovnání s ostatními městskými částmi a hlavním městem Prahou. Vývoj trhu budeme opět hodnotit pomocí vývoje počtu hotspotů.

Vývoj počtu hotspotů (HS resp. HSv) v Praze mezi březnem 2005 a březnem 2006
městská část počet domácností rozloha v km2 počet HS III.06 počet HS III.05 nárůst počet HSv III.06 počet HSv III.05 nárůst
Praha 547 811 220 461 289 60 % 320 196 63 %
Praha 1 17 063 6 61 45 36 % 13 13 0 %
Praha 2 25 542 4 13 11 18 % 6 7  –14 %
Praha 3 37 978 7 36 22 64 % 28 17 65 %
Praha 4 65 906 32 77 47 64 % 59 36 64 %
Praha 5 44 942 35 44 29 52 % 28 18 56 %
Praha 6 51 639 56 65 50 30 % 52 36 44 %
Praha 7 21 053 11 11 5 120 % 5 3 67 %
Praha 8 51 276 37 47 30 57 % 41 27 52 %
Praha 9 33 296 13 68 27 152 % 55 21 162 %
Praha 10 55 036 19 39 23 70 % 33 18 83 %

Zdroj: Katalog WiFi hotspotů, ČSÚ, 2005 – 2006

Tabulka názorně ukazuje, že mezi březnem 2005 (měsíc spuštění sítě praha5.NET) a březnem 2006 je tempo růstu počtu soukromých hotspotů v Praze 5 vzhledem k tempu růstu v Praze jako celku nižší. To platí jak pro celkový počet HS, tak pro počet venkovních HS (HSv), se kterými vstoupila na trh městská část Praha 5.

Takový vývoj je vcelku logický. Racionálně jednající subjekt totiž dá přednost službě, která mu přinese lepší poměr kvalita / cena. Poměru, jaký nabízí městská část Praha 5, nemůže soukromý poskytovatel konkurovat, a to povede k postupnému vytlačení soukromých poskytovatelů. Tato situace samozřejmě bude vyhovovat uživatelům. Prakticky dostanou službu „zadarmo“. Ale pozor, v ekonomickém systému není nikdy nic zadarmo. Musíme si totiž uvědomit, že postupným vytlačováním soukromých poskytovatelů bude narušena vazba mezi zákazníkem / uživatelem a poskytovatelem. Soukromý provozovatel se totiž snaží maximalizovat zisk tím, že reaguje co možná nejrychleji na požadavky zákazníků a službu dodává s nejnižšími možnými náklady. To neustále tlačí na rozvoj kvality, což pro uživatele v konečném důsledku znamená růst rychlosti připojení a komfortu. Veřejná instituce ovšem pracuje s jinými postupy. Významnou překážkou jsou zde dlouhé schvalovací procedury a nedostatek informací o vývoji trhu, které jsou roztroušeny mezi jednotlivé ekonomické subjekty a veřejná instituce nemá šanci je všechny shromáždit. To samozřejmě dříve nebo později vede k zaostávání kvality a nárůstu nákladů.

Pokud budeme chtít porovnat náklady na poskytování bezdrátového internetového připojení soukromým a veřejným sektorem (soukromé a společenské náklady), musíme tedy mimo zřizovacích nákladů a nákladů provozních vzít v úvahu i výše uvedené zaostávání kvality. Náklady zaostávání kvality budeme v našem modelu simulovat vývojem rozdílu mezi průměrnou rychlostí bezdrátového připojení (jak je definována výše) a rychlostí bezdrátového připojení sítě praha5.NET (vzhledem k tomu, že neexistuje časová řada vývoje rychlosti připojení v síti praha5.NET, budeme ji považovat ze konstantní, a to na úrovni průměru minimální garantované a maximální reálné rychlosti sp = (64 + 512)/2 = 288 kbit/s = 36 kB/s). Rychlost připojení je prakticky rychlostí, jakou jsou stahována data. Pokud tedy porovnáme dobu stahování objemu dat, který je za měsíc stažen v rámci praha5.NET rychlostí, jež je touto sítí poskytována, a dobu stahování tohoto objemu dat průměrnou rychlostí bezdrátového připojení, a tuto dobu vynásobíme průměrnou mzdou, získáme náklady obětované příležitosti (jinak řečeno: daný čas by mohl subjekt využít jinak a třeba i efektivněji). Tyto náklady jsou pak relevantní součástí společenských nákladů:

CCt = FCt + VCt + OCt
CCt
měsíční společenské náklady sítě praha5.NET,
FCt
měsíční fixní náklady sítě praha5.NET (odpovídají pětiletému odpisování vysílačů v rámci 2. odpisové skupiny podle Zákona o dani z příjmu a Zákona o účetnictví a jsou navíc přepočteny na měsíční),
VCt
měsíční provozní náklady praha5.NET (přepočtené roční náklady na provoz sítě praha5.NET),
OCt
měsíční náklady obětované příležitosti.
OCt = ( Dtp / 3600 stp – Dtp / 3600 sta ) * wa
Dtp
objem stažených dat v kB v rámci sítě praha5.NET v měsíci t,
stp
rychlost připojení v rámci sítě praha5.NET (konstantní rychlost 36 kB/s),
sta
průměrná rychlost bezdrátového připojení v kB/s v ČR v měsíci t,
wa
průměrná čistá hodinová mzda (interpolované čtvrtletní údaje o hrubé průměrné měsíční mzdě očištěné o sociální a zdravotní pojištění a nejnižší sazbu daně z příjmu FO a přepočtené na mzdu hodinovou) v měsíci t.

Nyní tedy již dokážeme odhadnout společenské náklady poskytování bezdrátového internetového připojení veřejnou sítí praha5.NET. Společenské náklady musíme teď porovnat s náklady soukromými. Vzhledem k tomu, že je prakticky nemožné získat údaje o soukromých nákladech přímo od poskytovatelů, odhadneme tyto náklady pomocí potenciálně realizovatelných tržeb v případě, že by bezdrátové internetové připojení nebylo poskytováno městskou částí Praha 5 a uživatelé by mohli internetové připojení získat pouze od těchto soukromých poskytovatelů. Tyto tržby pak násobíme nákladovostí tržeb v odvětví spojů a telekomunikací (OKEČ 64) u subjektů s 0 až 99 zaměstnanci (ve většině případů subjekty poskytující bezdrátové internetové připojení tuto hranici nepřesáhnou), a tak získáme odhad soukromých nákladů na poskytování bezdrátového internetového připojení (podle údajů Českého statistického úřadu byla nákladovost tržeb v tomto odvětví mezi lety 2000 – 2003 v průměru 130 procent).

PCt = Pta * Ctpp * cr 
Pta
průměrná cena bezdrátového internetového připojení v měsíci t (jak je definována výše),
Ctpp
potenciální počet zákazníků / uživatelů při daném poměru cena / kvalita měsíci t z okruhu uživatelů sítě praha5.NET,
cr
průměrná nákladovost tržeb v odvětví spojů a telekomunikací.

Nyní už zbývá jen vysvětlit, jak získáme údaje o potenciálním počtu zákazníků/uži­vatelů. V předchozím díle byly uvedeny dva údaje o velikosti bezdrátového trhu v ČR. Pokud tyto údaje přepočteme pomocí poměrů počtu hotspotů v Praze 5 k počtu hotspotů v ČR v daných měsících (což považuji za relevantní, protože vývoj počtu hotspotů víceméně reaguje na vývoj počtu přípojek) na velikost trhu v Praze 5 a těmto údajům přiřadíme převrácené poměry kvalita / cena (V našem případě není smysluplné přiřazovat počtu přípojek cenu, protože v odvětví telekomunikací působí vývoj kvality – rychlosti připojení – mnohem více než v jiných odvětvích. Smysluplnější se na tomto místě zdá být použít právě převrácenou hodnotu poměrového ukazatel kvalita / cena.) z příslušných měsíců, můžeme odhadnout poptávku po bezdrátovém připojení v Praze 5.

Odhad průběhu poptávky po bezdrátovém připojení v Praze 5
Měsíc Počet WiFi přípojek v ČR Odhad počtu WiFi přípojek v Praze Odhad počtu WiFi přípojek v Praze 5 Převrácená hodnota poměru kvalita/cena
1.10.2005 180 000 50 840 4827 2,56
1.1.2006 253 050 64 483 6140 1,86

Zdroj: wifi.lupa.cz (2006), www.dsl.cz (2006), vlastní výpočty

Odhadnutá funkce poptávky po bezdrátovém připojení v Praze 5 pak vypadá následovně:

Pa / sa = –0,00054 Cp + 5,16286

Odtud pak:

Cp = – 1856,57 Pa / sa + 9585,20359

Zde Cp je celkový počet potenciálních zákazníků / uživatelů tržně zajišťovaného bezdrátového připojení v Praze 5 při daném poměru cena / kvalita. Tento údaj nám však nestačí. My potřebujeme údaj to tom, jaká část uživatelů registrovaných do sítě praha5.NET by si bezdrátové připojení pořídila v tržním prostředí. Použijeme k tomu průsečík s osou y z poslední rovnice. Pokud jím vydělíme celkový počet potenciálních zákazníků / uživatelů při každém poměru cena / kvalita, získáme údaj pp o tom, jak velká část subjektů, která touží po bezdrátovém internetovém připojení, je při daném poměru cena / kvalita ochotna si bezdrátové internetové připojení pořídit.

pp = Cp / 9585,20359

Tímto poměrem pak vynásobíme počet registrovaných uživatelů do sítě praha5.NET a získáme požadovaný údaj o potenciálním počtu zákazníků / uživatelů při daném poměru cena / kvalita, z okruhu uživatelů sítě praha5.NET, Cpp:

Cpp = Crp * pp

Nyní nezbývá než nakalibrovat model daty. Prvních 12 údajů jsou vždy naměřená data a druhých 12 údajů je odhadnuto pro každou řadu zvlášť vhodným modelem. Jsem si vědom, že odhadování 12 údajů na základě 12 reálných údajů není statisticky příliš správné, ale v našem případě nám nic jiného nezbývá. Přesto však můžeme na základě takového modelu dojít k určitým závěrům.

BRAND24

Porovnání společenských a soukromých nákladů poskytování bezdrátového připojení porovnání nákladů
Zdroj: www.dsl.cz, www.praha5.net, http://wifi.lu­pa.cz, MÚ MČ Praha 5, ČSÚ, vlastní výpočty, 2006

I když na počátku sledovaného období soukromé náklady rostou mnohem větším tempem než náklady společenské, což je způsobeno volnými kapacitami sítě praha5.NET (to jí umožňuje absorbovat poměrně vysoký nárůst uživatelů bez dodatečných nákladů; naopak soukromí poskytovatelé, kteří již na trhu působí delší dobu, musí své kapacity rozšiřovat) a rovněž nižším tempem růstu poměru kvalita/cena. Již v polovině daného období (březen 2006) však začíná průměrná rychlost na trhu bezdrátového připojení znatelně růst, a tím začínají rychleji růst náklady obětované příležitosti připojení do veřejné sítě praha5.NET (síť praha5.NET totiž na tento nárůst nereaguje, a pokud se nezmění podmínky, např. omezení či možnost zlepšení služeb daných výsledkem žaloby, která je na MČ Praha 5 podaná u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, viz vyjádření MČ Praha 5 z března 2006) pravděpodobně ani reagovat nebude. Díky tomu následuje spolu s konstantními fixními a provozními náklady exponenciální růst celkových společenských nákladů (nesporně zajímavější by byla analýza v případě, že bychom neuvažovali konstantní rychlost připojení v rámci sítě praha5.NET  – 288 kbit/s, ale získali informace o skutečném vývoji – ty však neexistují, resp. jsou nedostupné). V soukromých nákladech se projevuje postupná nasycenost trhu (to znamená, že počet registrovaných uživatelů do sítě praha5.NET začíná růst pomalejšími tempy) a soukromí poskytovatelé jsou schopni zajistit tento nižší nárůst uživatelů s nižším nárůstem nákladů. Vidíme tedy, tak jak bylo konstatováno již výše, že v krátkém období nemohou soukromí poskytovatelé veřejnému Internetu „zdarma“ konkurovat a náklady na poskytování jsou dokonce vyšší než společenské náklady sítě praha5.NET. V delším horizontu však dojde z důvodu zaostávání kvality tohoto veřejného připojení k výraznému nárůstu nákladů obětované příležitosti a lidé začnou za tuto službu platit svým časem, což v konečném důsledku povede k převýšení společenských nákladů veřejné sítě nad náklady soukromého zabezpečení bezdrátového internetového připojení.

Jak vidíme, angažovanost veřejných institucí v dlouhém období nepřinese nižší náklady poskytování internetového připojení. Na tomto místě je potřeba rovněž podotknout, že rok existence sítě praha5.NET je poměrně krátká doba na plné zhodnocení dopadů jejího fungování na trh. Navíc uplynulý rok zažil poměrně revoluční růst rychlosti internetového připojení pomocí technologie ADSL a rozvodů kabelových televizí. Na to určitě bude zanedlouho reagovat i připojení bezdrátové a výše popsaný model nejspíše podá ještě přesvědčivější výsledky. Zajímavé bude se k tomuto tématu vrátit například za rok nebo dva.

Schvalujete státní dotaci bezdrátového připojení?

  • Ano, určitě.
    16 %
  • Ano, ale jen v lokalitách, kde jiná možnost připojení není.
    30 %
  • Ano, ale s velmi omezenou rychlostí.
    2 %
  • Spíše ne.
    2 %
  • V žádném případě.
    49 %
  • Nevím.
    1 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pochází z Trhových Svinů u Českých Budějovic. Absolvoval Obchodní akademii v rakouském Gmündu a nyní je studentem čtvrtého ročníku Vysoké školy ekonomické v Praze, fakulty Národohospodářské.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).